Novinky z komise pro Místní Agendu 21

Novinky z komise pro Místní Agendu 21

Mou první politickou akcí v Praze 4 v novém roce bylo jednání Komise pro Místní Agendu 21, jíž jsem od loňského jara členem. Od té doby se však kvůli vážným zdravotním problémům předsedy sešla teprve podruhé. Definice ministerstva životního prostředí praví, že „Místní Agenda 21 (MA21) je nástroj ke zlepšování kvality veřejné správy, strategického řízení, zapojování veřejnosti a budování místního partnerství, s cílem podpořit systematický postup k udržitelnému rozvoji na místní či regionální úrovni.

Ačkoliv by se to v dnešní době nabízelo, rozměr „udržitelného rozvoje“ jsem prozatím ani moc nepostřehl. Důraz je hlavně na snahu o lepší participaci s občany, na jejímž základě by měly vznikat dlouhodobější plány, jak řídit a rozvíjet obec. Toto je mi sympatické, protože věřím, že lidi je potřeba do správy věcí veřejných průběžně zapojovat, ne po nich jen jednou za čas požadovat hlasy a zbytek volebního období je ignorovat. Sice mám zatím podezření, že v tomto případě forma trochu přebíjí obsah, ale počítá se každá snaha o zlepšení.

Praha 4 je zatím v MA 21 relativním nováčkem, mírou zapojení spadá do nejnižší kategorie D (i tak ale patříme mezi 81 nejlepších obcí v ČR). V minulém volebním období proběhly dvě rozsáhlejší iniciativy s cílem zapojit veřejnost do dění – série veřejných diskusních fór sloužící ke sběru podnětů na zlepšení okolí a tvorba tzv. Generelu veřejných prostranství, dokumentu, který by měl pomoct ujasnit představy radnice o tom, jak má jednou Praha 4 vypadat.

Generel a setkání s občany

Generel skutečně vznikl, zde je možné STÁHNOUT jeho elektronickou podobu z léta 2018. Schválen však byl pouze na úrovni Rady. Do Zastupitelstva byl poslán v dubnu 2018, jenže tehdy jej zastupitelé neschválili, prý ještě nebyl dotažený. Poslední stopa na webu Prahy 4 je z 6. března 2019, kdy byla Radou schválena jeho aktualizace a měl být dán na Zastupitelstvo. Jelikož se však zanedlouho měnila naše vládnoucí koalice, k ničemu takovému zatím nedošlo.

Na jednání komise měla dorazit Alžběta Rejchrtová, v jejíž režii generel vznikal, omluvila se však pro nemoc, tudíž si na další informace musíme znovu počkat. V diskusi zazněla kritika, že dokument dostatečně nepokrývá místa zásadního významu jako třeba prostor metra Budějovická a Pankrác, Dvorce či Brumlovku. Na to reagoval bývalý starosta Petr Štěpánek, nyní Zastupitelstvem pověřený politik odpovědný za MA 21, že to bylo nezbytné, aby byla už tak rozsáhlá práce vůbec dokončena. Navíc v místech, která nejsou v jejím majetku, má MČ logicky omezenou působnost. Počítá se s tím, že se dokument bude průběžně vyvíjet a upravovat.

Co se týká veřejných setkání s občany, výsledek je lehce rozpačitý. Jejich prostřednictvím se sice podařilo nasbírat slušné množství nápadů na zlepšení a řadu z nich snad i splnit, potíž je však v tom, že prozatím není k dispozici nějaké smysluplné shrnutí výsledků. Snad je to však jen otázka času. Radní pro životní prostředí Tomáš Hrdinka si totiž dal práci, přehled vypořádání podnětů tvoří a má v plánu s ním dál pracovat. Mohli jsme jej vidět, ve stavu ke zveřejnění zatím ještě není.

Připomínky a podněty

Po diskusi k oběma tématům jsme na komisi odhlasovali doporučení Radě, aby zahájila „debatu nad zadáním“ Strategického plánu pro Prahu 4, což je jeden z dalších kroků, jak se v rámci MA 21 do budoucna zlepšit.

V rámci závěrečných připomínek vystoupil kolega z komise Libor Engelhalter, aby si prostřednictvím ilustračních fotografií postěžoval na tristní úroveň veřejných prostranství včetně těch nejexponovanějších. Chtěl bych vyzdvihnout jeho zajímavý podnět, aby se s hlášením nepořádku v ulicích či v přírodě nečekalo jen na aktivní občany, ale aby se zapojovali rovněž strážníci Městské policie, popř. úředníci odboru životního prostředí ve svých oblastech. Za toto bych se velmi přimlouval. Pochválit bych chtěl také paní Jaromíru Eismannovou, aktuálně nezávislou zastupitelku, za vyslovený názor, že příkazy a zákazy moc dobře nefungují, že je potřeba nabídnout lidem vhodné alternativy. Prosím více takových politiků.

Já se v souvislosti s všudypřítomným nepořádkem zeptal na zkušenosti z Prahy 9, kde s úspěchem zapojují lidi bez domova, zatímco u nás bývají naopak ve svém okolí zdrojem velkého znečištění. Třeba se zvládneme nějak inspirovat, každá vlaštovka by byla dobrá. Dále jsem žádal, zda by si vedení radnice nemohlo vzít za své pravidelné organizování dobrovolnických úklidů. Jelikož se jich sám roky účastním a často je pořádám, tak vím, že ochotných pomocníků se najde docela dost a akce přinášejí výsledky. Nejtěžší však bývá vše připravit. I když Praha 4 vychází vstříc a ochotně zdarma poskytuje kontejnery na odvoz odpadu, pytle a velmi kvalitní pracovní rukavice, pořád je s tím dost starostí, navíc s omezenými možnostmi propagace. Kdyby přípravu převzal aparát radnice a nám občanům stačilo někam přijít a přiložit ruku k dílu, okolí by to určitě prospělo. Navíc by skrz komunikační kanály MČ šlo oslovit mnohem víc lidí. Reakce na tento podnět byla kladná, snad se mi tedy podaří brzy uvést nápad v život.

Další jednání komise nás čeká zhruba za měsíc. Mám už rozmyšleno další téma na zlepšení komunikace radnice s veřejností, které bych tam rád otevřel, ale zatím se nechte překvapit.

 

Alois Sečkár
Místopředseda Svobodných
Člen Komise MA 21 v Praze 4

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31