Řevnické vouchery – jak je to s pětistovkou pro každého?

Řevnické vouchery – jak je to s pětistovkou pro každého?

Garant voucherového systému Petr Čermák

Do komunálních voleb jdeme mimo jiné s jedním velmi ambiciózním cílem. Chceme město zbavit lobbistů a nechat rozhodování o dotacích přímo na občanech. Náš plán je zrušit současný grantový systém pro dotování kulturních akcí a místo toho darovat peníze přímo našim občanům. „Vždycky mi vadilo, že o financování soukromých akcí rozhoduje úzká skupina zastupitelů a jejich kamarádů. Proto jsme vymysleli systém, kdy dáme formou poukázek všem občanům Řevnic pod 18 a nad 65 let 500 Kč ročně. Věřím, že každý si sám nejlépe rozhodne, kterou kulturní či sportovní akci by chtěl podpořit.“, říká o projektu jeho garant a současně čtyřka na kandidátce Svobodných Petr Čermák. Celý systém s sebou přináší mnoho otázek, a tak na ně zde odpovídáme:

Q: Kolik zavedení systému bude stát?

Systém úspěšně zavedli v sousední Litni a náklady se vyšplhaly na 36 tisíc. Počítáme s tím, že systém více elektronizujeme a tím náklady ještě snížíme. Bude se jednat o méně než 10 % celkové rozdělované částky.

Q: Kde se na to vezmou peníze?

Vouchery nahradí současný „Dotační program č. 2: Podpora konkrétního projektu nebo akce v oblastech kultury, vzdělávání, sportu, tělovýchovy, turistického ruchu a životního prostředí“ – zde vidíme největší netransparentnost. Rádi bychom, aby nahradily i „Dotační program č. 1: Podpora celoroční činnosti organizací pracujících s dětmi a mládeží“. Zde je současný systém transparentní, ale rozdělování peněz probíhá dle počtu členů organizace, což se dá zneužít.

Q: Jak bude probíhat rozdělování poukázek?

Systém musí fungovat moderně elektronicky ale zároveň musí být i přístupný starším lidem, kteří rádi využijí osobní přístup a tištěný poukaz. Každý proto bude mít na výběr. Může jednou za rok zajít osobně na radnici a obdrží poukázky v papírové podobě. Druhá možnost je, že s městem uzavře darovací smlouvu a zároveň odsouhlasí zpracování osobních údajů. Poukázky mu pak budou chodit emailem a nebude je třeba ani tisknout.

Q: Nebudou se poukázky padělat?

Nikoli, každá poukázka bude na jméno a vybavena unikátním kódem, pomocí kterého si každý příjemce podpory sám ověří, jestli poukázka ještě nebyla použita.

Q: Kde půjde poukázky uplatnit?

Každá organizace, která pořádá sportovní či kulturní akce a nebo se soustavně věnuje práci s mládeží či seniory. Vouchery se tak použijí třeba na platbu za kroužky či návštěvy kina nebo lesního divadla. Nebudeme nikoho omezovat. Chceme aby si každý mohl vybrat, jak voucher využije.

Q: Nebude systém netransparentní? Město přece bude určovat, kde se vouchery uplatní.

Nikoli. Město uzavře smlouvu s každým, kdo splní podmínky pro přijímání voucherů a podepíše s městem smlouvu. Zde jsou smlouvy použité v Litni.

Q: Co vouchery, které skončí založené v „šuplíku“

Toto je naprosto v pořádku. Nevyužité vouchery jednoduše zůstanou městu (platnost je jeden rok). Nepředpokládáme, že bude 100 % voucherů využito.

Q: Co když bude seniory obcházet nějaký lobbista a ten vouchery použije dle vlastního uvážení.

Toto není možné, všechny vouchery jsou na jméno. Již ze smlouvy plyne: „Poskytovatel se zavazuje oproti předložení voucheru poskytnout službu pouze Občanovi města, jehož totožnost souhlasí se jménem, na které je voucher vystaven. Poskytovatel je povinen prověřit, zda žadatel o předmětnou službu je osobou, v jejíž prospěch je voucher vystaven.“

Q: Za vouchery půjde koupit pivo na pivním festivalu.

Opět není pravda, vouchery nelze použít na nákup potravin. Senioři je mohou využít na vstupné na akce či třeba poznávací zájezdy. Děti pak typicky na různé kroužky.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Alois Sečkár

Alois Sečkár

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31