Petice proti korespondenční volbě se rychle šíří českým internetem.

Petice proti korespondenční volbě se rychle šíří českým internetem.

Více jak tisíc podpisů za pár hodin a přes 2500 podpisů od středy. To je výsledek startu petice proti zavedení korespondenčního hlasování v českých parlamentních volbách, do které se v minulých dnech opřeli Svobodní. Podle Svobodných bude velkým tématem nejen nadcházejících senátních voleb snaha o zavedení korespondenční volby. Zákon, který by měl umožnit českým občanům trvale žijícím v zahraniční účastnit se parlamentních voleb korespondenčním způsobem, už leží poslancům na stolech. Zavedení této radikální změny do českého volebního práva však Svobodní trvale odmítají.

„Svobodní totiž vnímají demokratické volby jako prostředek ke zmocnění zástupců lidu, kteří mají v současném systému zejména tendenci nám svobodu okrajovat na úkor zvyšování své moci. Abychom takovéto ne/okrajování svobody mohli tolerovat, je naprosto zásadní, abychom mohli výsledek voleb respektovat jako nezpochybnitelně férový a odpovídající vůli voličů,“ uvedl Libor Vondráček, předseda Svobodných, který jako právník zároveň citoval z Ústavy, kde se píše, že volby mají být všeobecné, rovné, přímé a tajné. 

To je podle Vondráčka hlavní důvod, proč je jednoznačně proti zavádění korespondenční volby. „Naše organizace voleb byla navíc doposud velice důvěryhodná, lidé výsledky respektovali a pod vlivem zkušeností například z Rakouska či USA jsem přesvědčený, že to jsou nezodpovědné hrátky s ohněm,“ domnívá se předseda Svobodných Libor Vondráček.  

„Svobodní korespondenční volbu pro volby v ČR nepodporovali nikdy. Termín voleb je dlouho dopředu známý a kdo se chce zúčastnit, včetně lidí v zahraničí, může. Pro případy zdravotní indispozice v ČR mohou volit lidé i v nemocnici nebo doma, pokud přestaneme blbnout s karanténami v době COVIDu, kdy mnoho lidí nemohlo legálně volit,“ je přesvědčený Libor Vondráček, který je přesvědčený o tom, že vždy je to otázka svobodné volby.

„Kdo je na zahraniční misi, jako např. vojáci nebo velvyslanci, ten má volební urnu blízko. Kdo je dobrovolně dlouhodobě v zahraničí, ten ji může mít daleko,“ říká bez okolků Vondráček.

„Snaha o digitalizaci a usnadnění života občanům je jistě chvályhodný cíl, ale zajištění zachování ústavní zásady tajnosti voleb a důvěryhodnost výsledku voleb obecně je pro nás důležitější. Zefektivňujme se v IT všude jinde. Až to budeme umět, přemýšlejme, jak třeba vymyslet i volby, ale zatím neexistuje žádná technologie ani blockchain, která by zaručila dodržení všech volebních zásad chráněných Ústavou ČR,“ dodal předseda Svobodných Vondráček.

„Absolutně nerozumím, proč to současná vláda tak tlačí, dokud neexistuje technologie, která by respektovala čtyři zmíněné zásady a zachovala důvěru ve férový průběh. Vláda tyto pochybnosti buď nezodpovědně ignoruje, anebo jim jde úmyslně naproti. Obojí je velká chyba,“ je přesvědčený Vondráček, který v této souvislosti také připomněl petici za férové volby bez korespondenčního hlasování.

Její signatáři se obávají, že ti, kteří tlačí na zavedení korespondenční volby, mají jediný záměr – volby zfalšovat. „Zastánci korespondenční volby argumentují tím, že naši občané v zahraničí budou mít účast ve volbách usnadněnou tím, že nebudou muset cestovat za volební urnou na našich zastupitelských úřadech. Komfort pro relativně malou skupinu lidí však rozhodně nevyváží riziko znevěrohodnění volebních výsledků a tedy samotné legitimity parlamentní demokracie,“ píše se v petici. 

Díl Svobodné hospody s Alešem Gerlochem věnovaný korespondenční volbě:

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31