Zdražení elektřiny jde za solárními barony. Atentát na český průmysl je ochutnávka Green Dealu, běsní nezávislý expert

Štítky: energie a plyn, Green Deal, Prima

Vrácení poplatku za obnovitelné zdroje (OZE) a zdražení dalších částí elektřiny je jen předehrou před přechodem na zelené zdroje energie. Pro CNN Prima NEWS to řekl energetický expert Pavel Janeček. Historie poplatku OZE se táhne už od boomu solárních elektráren před více než deseti lety.

Regulovaná složka elektřiny pro domácnosti vzroste podle návrhu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) oproti letošnímu roku o 71 procent, což bude znamenat zdražení asi o 1 408 korun za megawatthodinu (MWh) s DPH. Ještě výrazněji stoupne regulovaná část ceny elektřiny pro velké odběratele. Podle energetického experta Pavla Janečka se jedná o neuvěřitelný krok, který zlikviduje český průmysl. Zároveň připomíná, že nejvíce zasažené budou domácnosti, které si pořídily ekologicky úsporné tepelné čerpadlo.

Zatímco u domácností má být nárůst oproti letošku o 71 procent, na hladině vysokého napětí půjde o 113 procent a na hladině velmi vysokého napětí o 206 procent.

Podle bývalého předsedy představenstva Pražské plynárenské Pavla Janečka to může mít negativní důsledky na české firmy. „Je to atentát na český průmysl. Jedná se o něco neuvěřitelného a zvýšení souvisí s obnovitelnými zdroji,“ řekl ve vysílání CNN Prima NEWS Janeček.

Cena energií se skládá z obchodní složky, kterou určují dodavatelé, a regulované části, kterou spravuje stát. Regulovaná složka elektřiny tvoří u domácností asi 40 procent konečné ceny, u plynu je její podíl kolem 20 procent. U velkých odběratelů je podíl regulované složky elektřiny na konečné ceně nižší.

Podle Janečka stojí podobné poplatky za obnovitelné zdroje energií za koncem konkurenceschopnosti českého průmyslu. Polostátní skupina ČEZ navíc uvedla, že bude tlumit uhelné zdroje kvůli odklonu od uhlí kolem roku 2026. „My budeme za tři roky uzavírat uhelné elektrárny kvůli finančním spekulacím a kvůli ceně emisních povolenek. V Německu se ale těmto zdrojům prodlužuje životnost,“ řekl Janeček.

Návrh Energetického regulačního úřadu je navíc podle Janečka zajímavý tím, že znevýhodňuje ekologické zdroje. „V sazbě D57d, kde jsou i tepelná čerpadla, dochází k největšímu zdražení. Ti, kdo si namontovali ekologicky příznivé tepelné čerpadlo, tak budou nově nejvíce znevýhodnění,“ dodal Janeček.

Energie budou tématem i ve Sněmovně

Důvodem vysokého nárůstu je zejména přenesení části plateb na odběratele, které letos kvůli energetické krizi dotoval stát. Jde především o poplatky za obnovitelné zdroje energie (POZE), dále náklady na technické ztráty v přenosové a distribuční soustavě nebo náklady na podpůrné služby. Roli také hraje snížení regulované složky na letošní rok. Oproti roku 2021, jenž byl posledním nedotovaným rokem, bude zdražení asi o 800 korun za MWh.

Navýšení regulované složky by se mělo projevit individuálně, výraznější však bude u elektřiny. Její regulovaná část v příštím roce vzroste podle návrhu na všech úrovních.

U plynu by měl být nárůst regulované složky o něco nižší. U domácností by regulovaná část plynu měla meziročně vzrůst asi o 39 procent, což by znamenalo zdražení asi o 125 korun za MWh plynu. U velkoodběratelů by nárůst měl činit 42,5 procenta, v přepočtu asi 63 korun za MWh.

Co se týče plynu, je navýšení mírnější zejména kvůli jeho nižšímu podílu na konečné ceně. V případě plynu se také do cen nepromítají platby za POZE.

I přes letošní zlevňování dodavatelů bude elektřina v příštím roce zřejmě dražší. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) dříve připustil, že elektřina může zdražit zhruba do 10 procent. U plynu by ceny měly spíše mírně klesat.

Návrh už okomentoval místopředseda opozičního hnutí ANO a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, podle něhož jde o debakl současného ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (STAN). „Stalo se přesně to, před čím jsem varoval. Proto jsme také navrhovali scénář, který by tomuto vývoji předešel. Neposlouchají, a že to odnesou lidé a firmy, je jim jedno. Takhle se fakt hospodářství nenastartuje,“ uvedl na sociální síti X .

Energetický regulační úřad (ERÚ) po svém rozhodnutí zdražit distribuci a některé poplatky vyvolal mezi energetiky a politiky bouři. Od nového roku by totiž měla skokově zdražit regulovaná složka elektřiny. Vláda Petra Fialy (ODS) navíc vrací poplatek za obnovitelné zdroje energie, který byl od loňského podzimu odpuštěný.

Část zdražení regulované složky jde zřejmě na vrub přípravám na dekarbonizaci a přesunu na zelené zdroje. „Je to jednoznačné. Dokonce bych řekl, že jde spíše o ochutnávku Green Dealu,“ řekl pro CNN Prima NEWS bývalý předseda představenstva Pražské plynárenské Pavel Janeček.

Podle něj by vláda měla jasně říci, že jde o dodatečné zdanění. Kabinet se totiž zavázal ke zvyšování podílu obnovitelných zdrojů. „Bylo by fér říci, že jde o dodatečnou daň za vládní rozhodnutí, protože s energetikou to nemá nic společného,“ pronesl dále Janeček.

Energetický regulační úřad může sáhnout do regulované složky elektřiny. Ovlivňovat může například poplatky za jističe, které ale netvoří velkou část celkové ceny elektřiny. „Sice jsou méně významné, ale zvyšují se násobně. A poplatky za přepravenou energii jsou i 2,5násobné,“ okomentoval Janeček rozhodnutí ERÚ.

Další část nárůstu ceny jde za poplatky na obnovitelné zdroje energií. Ty pochází ze solárního boomu mezi lety 2009 až 2010. Tehdejší politické reprezentace se zavázaly, že solárníkům poskytnout podporu na dalších 20 let. Majitelům fotovoltaických elektráren se začalo přezdívat solární barony, protože hojně využívaly slíbené finanční podpory a masivně investovali.

Dotace tak stále solárním baronům plynou a to prostřednictvím poplatku za obnovitelné zdroje v rámci regulované složky elektřiny. Část zdražení elektřiny od příštího roku tak lze přičíst podpoře těchto zdrojů.

Zdražení zatíží firmy i domácnosti

Zdražení dopadne v příštím roce na firmy i domácnosti. Zástupci podnikatelů už během úterý jednali s premiérem Petrem Fialou (ODS) o menším zdražení regulované části elektřiny. Energetický regulační úřad je ale ze zákona nezávislý, a vláda tedy nemůže rozhodnout o cenotvorbě.

Podobně se vláda také nemůže jednoduše rozhodnout o zrušení poplatku za obnovitelné zdroje energie. V platnosti je totiž legislativa, která podporu z výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů garantuje . V případě zrušení dotací by stát musel čelit arbitrážím.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Další články autora >

Novinky

Havrda MF DNES: Fronty na banány a penicilin

29. 11. 2023

Sněm 2023: Pavel Strunz – projev k účelovému používání předběžné opatrnosti

29. 11. 2023

Gramofonová deska, chování jak vidlák, přítěž, řekl předseda Svobodných o Středulovi. Odboráři šéfa brání

29. 11. 2023

Šichtařová se obula do politiků: Jen populistické štěky, řešení nenabízí vláda ani opozice

29. 11. 2023

Sněm 2023: Filip Šamonil – projev Politické neziskovky

28. 11. 2023

Hudos: Odbory nejsou řešením našich problémů, ale jejich součástí.

27. 11. 2023

Ministerstvo vnitra chce přijmout euro

24. 11. 2023

Nejnovější video

Politická rozprava: Pavel Strunz o účelovém používání předběžné opatrnosti

Proslov z Republikového sněmu, 11. 11. 2023.

PŘEPIS PROJEVU

Vážení spolustraníci, vážené spolustranice, milí hosté a samozřejmě, milé hostesky,

pohovořím o předběžné opatrnosti.

Jsem-li předběžně opatrný, nedopustím masovou imigraci ze zemí s jinými kulturními vzorci. Protože vím, že se mi to může vymstít v časovém horizontu jedné generace. Jsem-li předběžně opatrný, nezanedbávám armádu, časová konstanta vybudování armády je deset let, geopolitická situace se však může změnit za kratší dobu. Ještě v roce 2009 v Praze podepisovali Obama a Medvěděv redukci jaderných zbraní, necelých pět let poté Rusko anektovalo Krym. Jsem-li předběžně opatrný, nezakážu si zákonem dva ze tří stabilních zdrojů energie, uhlí a jadernou energetiku, což se vbrzku projeví na energetické bezpečnosti.

Po těchto příkladech oprávněné předběžné opatrnosti považte, co se děje u našich, stále ještě bohatých, sousedů v Německu. V několika politikách, migrace, armáda, jaderná energetika, Německo aplikovalo předběžnou neopatrnost. To má své důsledky. Slabou armádu v turbulentních časech, kriminalita roste, imigranti se zhusta neztotožňují s německým státem, vysoké ceny energií vyhání firmy z Německa, konkurenceschopnost upadá. Proto je těžko pochopitelné, že takto předběžně neopatrné Německo naopak bylo a je předběžně přeopatrnělé stran globálního oteplování, které hypoteticky může mít důsledky až za několik generací. Tedy dlouho po dokonaných důsledcích masové imigrace, zanedbávání armády, odklonu od jádra a uhlí. Německo převzalo paniku Grety Thunberg a stalo se motorem doktríny Green Deal.

Protože se Německo osvědčilo v několika ohledech jako odstrašující příklad, neměla by se Česká republika u něj inspirovat bez mimořádné obezřetnosti. Bohužel je však z některých prohlášení zřejmé, že česká vláda se na toto Německo hodlá čím dál víc orientovat. Hodlá například opakovat některé jeho energetické chyby. Odstoupení od uhlí, masovou podporu obnovitelných zdrojů, ale i zákaz spalovacích motorů. Ministr průmyslu potvrzuje cíl ukončit spalování uhlí do roku 2033, zároveň Petr Fiala protlačuje nestabilní a obtížně regulovatelné obnovitelné zdroje energie bez vyřešení ukládání přebytků.

To si vyžádá paradoxní doplnění energetiky o zdroje spalující zahraniční fosilní palivo, zemní plyn, tedy nyní LNG, i z nestabilního Blízkého Východu, ale i oklikou z Ruska, za vyšší sazby než dříve, samozřejmě. Pokud se tak stane, bude to za cenu ztráty konkurenceschopnosti, za cenu, že se staneme hlubokým dovozcem elektřiny, což též nepřispěje k energetické bezpečnosti. Bude to za cenu obrovských regulací připomínajících socialistické plánované hospodářství, tzn. neférové podmínky a naprosté pokřivení trhu.

Naše vláda přestává být předběžně obezřetná v krátko a střednědobém horizontu. Používá pouze Green Deal, a přitom se tak děje za situace, kdy větší světoví producenti skleníkových plynů, než je Evropská unie, si konkurenceschopnost takovouto doktrínou nepodkopávají.

Zároveň o správnosti premis antropogenního globálního oteplování pochybují i významní vědci, jedním z nich je kvantový fyzik John Clauser, nositel Nobelovy ceny za fyziku roku 2022. Ten letos podepsal petici proti klimatickému alarmismu. Kolega Clauser říká: „Populární narativ o změně klimatu odráží nebezpečné zkorumpování vědy. Chybná klimatická věda metastázovala do masivní šokové novinářské pseudovědy. Žádná skutečná klimatická krize neexistuje, existuje však krize energetická.“ Takové prohlášení chce odvahu. Nepapouškovat mantry jako dekarbonizace či klimaticky neutrální společnost může dnes vědcovi přinést nepříjemnosti. Pravděpodobnost financování jeho výzkumu se rapidně sníží. To je to zkorumpování vědy, o kterém hovoří Clauser.

Vážení, všiml jsem si nedávno zvláštní symbiózy. Zatímco Čína začíná lovit mozky na Západě, některé mozky na Západě vymýšlejí, jak jí lov usnadnit. Greta Thunberg a její řídící mozky v Evropské unii v zásadě vyhrály. A já doufám, že jenom bitvu, nikoli však válku.

Čekají nás eurovolby. Obdobně jako loni na sněmu, upozorňuji i letos předběžně opatrnicky naše budoucí europoslance, aby se naočkovali proti bruselóze. Ta, jak známo, způsobuje politickou sterilitu u velkých zvířat. Sami sobě položte otázku: co udělala EU za dvacet let našeho členství dobře? Myslím, že těch pozitivních počinů je velmi málo. Naši naočkovaní europoslanci se mohou pokusit to změnit. Konkrétně v energetice mohou prosazovat následující. Postavit se proti zákazu spalovacích motorů samozřejmě, prosazovat jadernou energetiku, bránit nesmyslným regulacím v rámci Green Dealu, neodstupovat od Energetické charty chránící investice do energetiky. Dle zdravého rozumu budou jistě konat i v jiných oblastech a já věřím, že z žádného našeho europoslance se nestane politický EUnuch. Děkuji za pozornost.