Dát hlas novým tvářím a tu starou gardu zaprodanců poslat do háje, radí voličům Blažková

Dát hlas novým tvářím a tu starou gardu zaprodanců poslat do háje, radí voličům Blažková

Pražská předsedkyně Svobodných Veronika Blažková je čtyřkou na kandidátce své strany do Evropského parlamentu. Co vnímá jako bolesti EU a jak by je „vyléčila“? Nejen o tom jsme si povídali v následujícím rozhovoru.

Jste první žena na kandidátce Svobodných do EP. Předpokládám, že v pravicové straně se „nehraje“ na genderové kvóty, ale na schopnosti nebo co člověk může nabídnout?

I díky tomu jsem byla ve vnitrostranických volbách zvolena pražskou předsedkyní. A také jsem členka republikového výboru. Jsem zásadně proti kvótám, stejně jako mé kolegyně, s nimiž jsme se jasně postavily proti kvótám pro ženy. Ve všem mají rozhodovat schopnosti a výsledky. Na kandidátce máme pět úžasných žen, které mají co nabídnout. U pražských Svobodných je dvacet procent žen. Patří mezi ně i Markéta Šichtařová, která bude letos kandidovat do Senátu PČR.

Jak vnímáte předvolební kampaň v Praze, jaký mají lidé postoj k eurovolbám a co je nejvíce trápí?

Obecně jsou lidé na politiku hodně naštvaní, říkají, že nikdo nemyslí na občany. Zřejmě i proto ukazují předpovědi, že účast v eurovolbách tentokrát dosáhne rekordní úrovně. Jinak v Praze děláme aktivní kampaň už přes dva měsíce a procházíme všechny městské části, abychom se setkali s co nejvíce občany Prahy. Ze zpětné vazby od lidí můžu říct, že se bojí nekontrolované migrace, vidí, jak to nyní vypadá například ve Francii, Německu, Británii či Švédsku. Bezpečnost je jedním z klíčových témat. A další téma, které často slyším od našich občanů, je ekonomické zajištění. Starší občané kritizují naši vládu a častokrát jsem slyšela, že jsou rádi, že jsou už staří, že to těm mladým nezávidí, co se k nám blíží. Mezi mladými je jasné rozdělení: Někteří jdou s hlavním proudem a bojují za lepší klima, zatímco jiní se nebojí postavit většinovému názoru, který prý ve školách převažuje. Zde bych ještě zmínila, že jsme šli udělat poklidný protest proti ministrovi vnitra Vítu Rakušanovi, který si šel dělat kampaň se svou Debatou bez cenzury na Masarykovu kolej. Za mě tam nemá co dělat.

Co byste v Bruselu chtěla dělat, jaké jsou vaše priority?

Nedávno jsem si vzpomněla na naši automobilovou závodnici Elišku Junkovou, která by asi za auta také s námi bojovala. Byla to žena, co měla ráda rychlá auta. Do EP jsem podepsala našich sedm zásad, kterých se určitě chci držet. Ve stručnosti. Jsem proti nelegální migraci, a naopak, jsem pro bezpečnost našich občanů, chci zachovat českou korunu, zachovat auta na spalovací motory – k tomuto dodám, že se nebráním podpoře něčeho nového, co bude opravdu ekologické, ale to výrobní proces elektroaut rozhodně není. Je potřeba zaříznout Green Deal. Bojujeme za zachování práva veta, to je hodně důležité, abychom zůstali suverénní zemí. Svoboda slova je pro mě také důležitá. Nechci, aby někdo rozhodoval, které informace jsou pro mě vhodné a které ne. Já jsem svobodná osoba a chci mít možnost veškeré informaci si přebrat sama bez cenzury. Je třeba zlepšit vzdělávání. Mám dojem, že úroveň vzdělanosti klesá a ve školách se soustřeďují na nepodstatné věci, které mladí lidé bohužel považují za důležité. Školství je potřeba začít zase měnit, matematika a analytické myšlení nesmí ze škol odejít. Vyučování o genderu na školách by se mělo zrušit.

Stíháte sledovat i vaši konkurenci? Které hlasy se snažíte získat?

Jsem celoživotní pravičák, rodilá Pražanda. Praha dříve patřila pravici. Pak sem přišla vlna mimopražských a z pravicového města se stalo progresivistické středisko. Město intelektuálů se proměnilo v město globalistů, kteří mé město vůbec nemilují. Praha je přesto nejkrásnějším městem na světě. Je to srdce Evropy a já chci, aby bylo stále na pravém místě, tedy hlavním městem sebevědomé suverénní České republiky, a tedy zpět k dotazu. Jsem bývalý volič ODS, která už není tak pravicová, a tak se snažím získat ty pravé pravicové voliče. My jsem se nespojili s žádným levičáky jako jiní, kteří pro koryto udělají cokoliv. V koalici Spolu je na prvním místě kandidátky do EP pár Vrecionová – Vondra. Paní Vrecionovou tu nikdo čtyři roky neviděl a teď chce obhajovat se Sašou Vondrou, který odmítal jít s Niedermayerem na jednu kandidátku – nyní mu to nevadí. Celá koalice Spolu je podvod na voličích. Kdo je volí, je slepý blázen.

Jaká je vaše vize po eventuálně úspěšných volbách?

Pokud občané chtějí změnu, mají ji ve svých rukou, jen musejí jít k volbám. Dát hlas novým tvářím a tu starou gardu zaprodanců poslat do háje. Osobně bych uvítala vznik úplně nové frakce, složené z nově zvolených europoslanců podobného smýšlení jako jsou Svobodní. Tato frakce by mohla tvrdě konfrontovat současnou bruselskou socialistickou skupinu, která podle mého názoru řídí Evropu špatným směrem.

Moje výzva k českým občanům je: „Běžte k volbám, každý hlas je důležitý. Volte Svobodné.“

Můžete nám říct něco o svých osobních zájmech a dovednostech?

Jsem sportovní střelkyně, držitelka zbrojního průkazu. Jako členka střeleckého klubu mám nejraději disciplíny skeet a trap. Kromě klasického řidičáku mám i áčko, tj. na velkou motorku, což odráží mou lásku k adrenalinovým aktivitám a nezávislosti. V Evropském parlamentu jsem připravena hlasovat proti hloupým nařízením a směrnicím, které poškozují zájmy naší země zejména v energetice, zemědělství a obchodu. Jsem pro zachování české koruny zejména s ohledem na možnost vlastní kurzové a úrokové politiky ovlivňovat českou ekonomiku podle jejích zájmů, a potřeb a nikoliv se servilně podřizovat zájmům silnějších zemí, jak se děje dosud. 

Převzato z Parlamentních listů

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Veronika Blažková

Veronika Blažková

Novinky

Nejnovější video

Vystoupení Libora Vondráčka v Událostech, komentářích 15. dubna znovu ukázalo, že předseda Svobodných dokáže i v ostře vedené televizní debatě držet jasnou linii a argumentovat věcně, bez zbytečných emocí. Hlavním tématem byla úprava financování veřejnoprávních médií, legislativní nouze a vztah návrhu k právům podnikatelů i k soudní ochraně. Vondráček působil konzistentně: odmítal přehnané zásahy státu do ekonomiky, upozorňoval na rozdíly mezi českým a polským přístupem a zároveň připomínal, že proti zneužívání veřejné moci má vždy existovat právní obrana.

Konzistence místo pokrytectví

Už v úvodu debaty bylo patrné, že Vondráček nechce řešit jen samotný zákon, ale především způsob, jakým se o něm vede politická diskuse. Připomněl, že jako „velmi pravicový politik“ by měl problém hlasovat pro opatření, které by dříve kritizoval u předchozí vlády. Tím se jednoznačně vymezil proti účelovému přebírání názorů podle toho, kdo je zrovna u moci. Jeho postoj působil jako důraz na principy, nikoliv na okamžitý politický zisk.

Stejně tak odmítl jednoduché obvinění, že návrh dává vládě možnost „vyhnout se soudům“. Vondráček připustil, že právní režim se mění, ale zdůraznil, že tím nezaniká možnost soudní ochrany. Jen se mění forma, jakou se občan nebo podnikatel může bránit. V debatě tak nepůsobil jako někdo, kdo chce právo obejít, ale naopak jako politik, který trvá na tom, aby právní stát fungoval podle jasně definovaných pravidel.

Obrana podnikatelů a trhu

Silná část jeho vystoupení se týkala dopadů cenových zásahů na podnikatele. Vondráček upozornil, že nelze „hodit přes palubu“ jednu skupinu podnikatelů jen proto, aby stát získal nástroj pro regulaci cen paliv. Připomněl, že čerpadláři už dnes mluví o kompenzacích a že je legitimní, aby se vláda snažila čelit drahým energiím, ale ne na úkor konkrétních podnikatelských subjektů. Tato rovina jeho argumentace byla srozumitelná i divákovi, který nemusí sledovat všechny detaily legislativního procesu.

Velmi dobře vyzněl i jeho důraz na konzistenci v přístupu ke stropování cen. Připomněl, že stejná politická reprezentace, která dnes kritizuje legislativní nouzi, sama v minulosti ve stavu nouze schvalovala zásadní zásahy do důchodového systému nebo cen energií. Tím Vondráček nepůsobí jako politik, který by se snažil jen vyhrát momentální spor, ale jako někdo, kdo upozorňuje na dlouhodobý problém dvojích standardů.

Polsko jako lepší model

Jedním z nejsilnějších momentů debaty bylo srovnání s Polskem. Vondráček ocenil, že Polsko se rozhodlo snížit daň z přidané hodnoty na pohonné hmoty, což podle něj znamená pro trh a podnikání lepší řešení než administrativní stropy. Současně ale upozornil, že Evropská unie do tohoto prostoru výrazně zasahuje a členské státy mají jen omezenou svobodu volby. Tím znovu postavil do popředí téma suverenity a ochrany domácí ekonomiky.

Na rozdíl od obvyklé televizní debaty se neuchýlil k prostému odmítnutí celé regulace bez alternativy. Naopak připomněl, že v Evropské unii má smysl usilovat o co nejmenší škody, ale není správné tvářit se, že česká vláda musí bez odporu implementovat vše, co přichází z Bruselu. I když šlo o ostrou polemiku, Vondráček působil jako politik, který chápe evropské souvislosti a současně hájí český zájem.

ETS2 a odpor vůči přemíře regulace

Další část debaty se stočila k emisním povolenkám ETS2. Vondráček se zde držel svého dlouhodobého postoje, že systém emisních povolenek je jen jinou formou zdražování života lidí a oslabování konkurenceschopnosti ekonomiky. Jeho argument nebyl jen ideologický; opakovaně vysvětloval, že vyšší náklady pro domácnosti a malé a střední podniky dopadnou především na ty, kdo mají nejmenší prostor se bránit. Pro české prostředí jde o srozumitelnou a politicky silnou linku.

Významné bylo i to, že Vondráček nepůsobil jako odmítač jakéhokoli kompromisu. Přiznal, že menší dopad je lepší než větší dopad, ale současně trval na tom, že samotná logika systému je chybná. Jeho kritika ETS2 tak vyzněla jako obrana ekonomické svobody a předvídatelnosti, nikoli jako prosté protestní gesto. V tom spočívá i jeho politická síla: dokáže kritizovat konkrétní opatření, aniž by sklouzl k prázdnému křiku.

Veřejnoprávní média a právo veta

Závěrečná část pořadu se věnovala i veřejnoprávním médiím, která jsou pro Svobodné dlouhodobě citlivým tématem. Vondráček odmítl představu, že by obrana ústavních pravidel nebo odpor vůči některým návrhům znamenaly slabý vztah k právu. Naopak se opakovaně dovolával respektu k zákonům a k demokratickému mandátu, který občané dávají ve volbách. V tomto směru působil jako politik, který nechce jen „vyhrát spor“, ale hájí širší princip svobody a suverenity.

Stejně důrazně se vymezil proti tomu, aby se Česká republika obracela s vnitropolitickými spory na Brusel. Podle něj je to projev slabosti a nedospělosti, protože suverénní země si své problémy má řešit sama. I tato část vystoupení pomohla vytvořit obraz Vondráčka jako politika, který má na evropské integraci jasný názor a dokáže ho obhájit bez váhání.

Oblíbené štítky

Veronika Blažková

Veronika Blažková

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31