INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Kdo bude v europarlamentu, ideologii jako Green Deal pro celou EU nezastaví. Ale může zmenšit tok špinavé vody, která teče z Bruselu až k nám. Hrází by určitě nebyli kandidáti koalice Spolu, jejíž premiér Petr Fiala vyhlašuje, že Brusel potřebuje více zdravého rozumu a méně ideologie. „Poslouchat od Fialy, že chce ‚více rozumu‘ do Bruselu, je vrchol bizáru, když právě Fialova vláda byla tou, která odsouhlasila zákaz spalovacích motorů,“ říká pro ParlamentníListy.cz Markéta Šichtařová. Fiala se sám přihlásil k ukončení těžby uhlí a nechal si nadiktovat Bruselem pro dostavbu dalšího bloku Dukovan takové podmínky, že to u nás elektřinu stejně nezlevní.
Už jen dva týdny nás dělí od voleb do Evropského parlamentu, které budou pro Česko historicky páté. Třikrát k nim přišlo těsně přes 28 % voličů, jednou – před deseti lety – dokonce jenom 18 %. Je nějaký důvod pro to, aby se lidé v Česku tentokrát dostavili ve větším počtu?
Kdo bude v europarlamentu, ideologii jako Green Deal pro celou EU nezastaví. Ale současně může zmenšit ten tok špinavé vody, která teče z Bruselu až k nám. A pak je na lidech, kteří budou sedět v Parlamentu ČR, aby ten tok skřípli ještě víc. Každá hráz je dobrá.
„Já nevěřím, že je v těžké situaci správné zatěžovat lidi dalšími daněmi,“ tvrdí premiér Petr Fiala ve videu, které si ODS nedávno umístila na své sociální sítě. Pro koho může být toto konstatování šéfa vlády impulsem pro hlasování ve prospěch vládní koalice Spolu?
Jedině pro naivního troubu, který Fialově vládě ještě stále věří. Vždyť tato vláda říkala už dávno, že daně zvyšovat nechce, a podívejte se na konsolidační balíček, který je ve skutečnosti daňovým balíčkem! Vždyť kdyby to Fiala myslel vážně, nezvyšoval by daně ani v minulosti! Ale vláda daně zvyšuje neustále, od windfall tax, která byla fiaskem, přes skryté poplatky (jako třeba za vyhloubení studny) až po daně z nemovitostí. Tohle je normální výsměch lidem.
Ale Petr Fiala hýří aktivitou. V pondělí při vstupu koalice Spolu do tzv. horké fáze kampaně do evropských voleb ve svém vystoupení prohlásil, že Brusel potřebuje více zdravého rozumu, méně ideologie, a o tom tyto volby budou. Zároveň apeloval na voliče, aby nevěřili těm, kteří zaměňují boj za lepší Evropu s bojem proti EU a proti Bruselu. „Buď chcete EU zlepšit a zkultivovat, nebo ji chcete poškodit a zničit,“ řekl. Jak by zlepšení a kultivace EU měly vypadat?
Nijak, EU reformovat nelze. Když se Dubček a spol. pokusili o socialismus s lidskou tváří, obsadili nás Sověti. Když se naposledy Gorbačov pokusil perestrojkou reformovat Sovětský svaz, rozpadl se celý východní blok. Zločinné totalitní režimy jsou nereformovatelné, ty se mohou jenom rozbourat, a začít znovu. A velmi často se přitom i velké celky rozpadnou, jako se rozpadlo po demokratizaci režimu Československo.
EU je tedy nereformovatelná, a až jednou dojde ke změně režimu, dost pravděpodobně se u toho EU rozpadne – to ale může trvat ještě dost dlouho.
Poslouchat od Fialy, že chce „více rozumu“ do Bruselu, je vrchol bizáru, když právě Fialova vláda byla tou, která odsouhlasila zákaz spalovacích motorů, Fiala se sám přihlásil k ukončení těžby uhlí a nechal si nadiktovat Bruselem, že dostavba dalšího bloku Dukovan nám bude skoro k ničemu, protože nám Brusel vnutil tak nesmyslné podmínky, že to u nás elektřinu stejně nezlevní. Premiér prostě plácá, co si myslí, že volič chce slyšet. Nic z toho ale nemyslí vážně, to je vidět z jeho skutečných činů.
Lídr koalice Spolu do evropských voleb Alexandr Vondra se na konferenci pořádané Společností pro obranu svobody projevu pochlubil, že v Evropském parlamentu nepodpořil ani jeden z legislativních aktů, které směřují k omezení svobody projevu. „Nepodpořil, ale zdržel jste se hlasování,“ upozornila moderátorka diskuse Martina Kociánová. Europoslance ODS její poznámka zvedla ze židle a vytknul jí, že má klást otázky, a ne panelisty kádrovat. Není však namístě bývalého disidenta spíše ocenit za to, že nešel s davem a pro ty legislativní akty typu DSA nebo EMFA nehlasoval?
A on nějak zabránil tomu, aby tyto akty neprošly? Vždyť on nehlasoval proti! Martina Kociánová měla pravdu. Koneckonců když je někdo členem strany, která si říká pravicová, a přitom je schopná spojit se s Piráty, tak se o něm opravdu nedá říci, že by aktivně stavěl hráz nesvobodě.
Se svobodou souvisí i to, že Piráti tento týden představili plán pro boj s dezinformacemi. V něm mimo jiné požadují, aby podobně jako na Lipavského ministerstvu zahraničí vznikala další specializovaná pracoviště na dalších ministerstvech, jejichž koordinaci by zaštiťoval Úřad vlády. Co vás při takových aktivitách nejmenší vládní strany napadá?
Napadá mě Orwellovo „ministerstvo pravdy“, jehož úkolem bylo přepisovat historii a přepisovat informace a jehož heslem bylo „nevědomost je síla“. Škoda, že Piráti Orwella špatně pochopili. Jeho dystopický román 1984 nebyl návodem, jak to dělat, nýbrž návodem, jak totalitu rozpoznat.
STAN hledá v rámci vládní koalice podporu k zavedení sektorové daně na banky. Důvodem je skutečnost, že se nenaplnila windfall tax tak, jak si pětikoalice představovala. Téma zvedá i kvůli rozpočtu na rok 2025. „Pokud máme nějaké priority, ať je to školství, vnitřní bezpečnost, investice do energetické či dopravní infrastruktury, tak to jsou výdajové položky. A na ně musíme mít i nějaké příjmové položky. A zrovna u těch bank si tu intenzivní debatu dokážeme představit,“ uvedl v rozhovoru pro Echo24 první místopředseda hnutí STAN a poslanec Lukáš Vlček. Co by v debatě o zavedení sektorové daně na banky mělo především zaznít?
No tak, především že to je právě velmi hloupé, nevzdělané, zlé uvažování, kdy nepřetržitě zvyšujeme výdaje a k nim dorovnáváme příjmy. Ekonomicky vzdělaný člověk o svém rozpočtu uvažuje tak, že má nějaké rozpočtové omezení a snaží se maximálně snížit výdaje tak, aby to vyšlo.
K bankovní dani je ještě důležité toto – skoro u všech daní tím, kdo na svých bedrech nakonec nese zátěž, je koncový spotřebitel či klient. O co víc se zvýší daně pro firmu, o to víc zdraží firma své výrobky a služby pro své zákazníky. A banky samozřejmě nejsou žádnou výjimkou. Uvalení bankovní daně tedy vždy prodražuje bankovní služby. A to má mnohé neblahé důsledky.
Zkušenosti hovoří jasně. V Polsku došlo ke zhoršení úvěrového ratingu země a ke zdražení úvěrů, které bylo možno dát do přímé souvislosti s daní. V Maďarsku zdražily úvěry klientům. Na Slovensku došlo k výraznému zhoršení ziskovosti bankovního sektoru, což mělo negativní dopad na jeho očekávanou stabilitu. V Německu zdražily úvěry a poklesl jejich poskytovaný objem. Ve všech případech došlo ke snížení potenciálního růstu HDP.
A tím se právě dostáváme k jádru věci. Banky nejsou jen tak ledajakými podniky. Banky jsou doslova finanční páteří ekonomiky. A jakmile se pokusíme oslabit banky anebo znevýhodnit bankovní služby, okamžitě se negativní důsledky tohoto neuváženého kroku začnou rozlévat napříč celou ekonomikou.
Řekli jsme, že ve všech zemích, kde byla zavedena, došlo ke zdražení bankovních služeb, ke zdražení úvěrů a k poklesu jejich objemu – neboli stalo se přesně to, co se děje, když centrální banky bojují proti vysoké inflaci a jako vedlejší efekt obětují hospodářský růst. Ano, bankovní daň vede ke sražení hospodářského růstu! Čím vyšší úroky, tím dražší úvěry, tím méně úvěrů si firmy i jednotlivci berou, tím méně investují a utrácejí, tím pomaleji ekonomika roste, případně tím rychleji zpomaluje. Jestliže si tedy nyní stěžujeme, že česká ekonomika dosud jako jediná v Evropě ani nedosáhla na předcovidovou úroveň, pak bankovní daň je přesně tím faktorem, který v návratu na předcovidovou úroveň brání, protože hospodářský růst brzdí.
Řekla vám toto vláda, když zaváděla daň z nadměrných zisků?
No, neřekla…
Ale říci vám to měla, protože to měla vědět, a současně přesně tento efekt také skutečně nastal. Můžeme to i snadno ilustrovat. Bankám totiž po jejím zavedení citelně narostly úrokové náklady o zhruba 110 miliard korun a srážková daň z úrokových výnosů v roce 2023 vzrostla o 7,5 miliardy korun. To jinými slovy znamená, že banky své náklady z velké části přenesly na klienty, tedy zdražily úvěry. Jestliže tedy daň z nadměrných zisků byla vládou vůči veřejnosti komunikována jako daň trestající banky, pak v realitě tato daň „potrestala“ bankovní klienty v podobě dražších úvěrů, a naopak hůř úročených vkladů.
Zavedení bankovní daně by tak patrně vedlo ke zcela jiným než zamýšleným efektům. Namísto stabilizace veřejných financí by se zmenšila odolnost bank vůči případné finanční destabilizující nákaze ze zahraničí. Zdražily by úvěry, bankovní vklady by hůře pokrývaly inflaci, celkový potenciální růst ekonomiky by se snížil, zhoršila by se dostupnost úvěrů, a nakonec by se mohlo prodražit financování veřejného dluhu – což je pravý opak toho, co vládu k uvalení daně motivuje.
Doufejme tedy, že vláda s rekordně nízkou oblíbeností a důvěrou voličů si tento nápad zase rozmyslí.
Převzato z Parlamentních listů
