„Ať jdou s tím eurem do…“, řekl nám muž u našeho petičního stánku

„Ať jdou s tím eurem do…“, řekl nám muž u našeho petičního stánku

„Přišel Agrofert, všechno skoupil… Řepka, kukuřice, pšenice… Drancuje se půda,“ zaznělo ohledně českého zemědělství na akci Svobodných, Trikolóry a Soukromníků v Českých Budějovicích. Mluvilo se i o adopci dětí páry stejného pohlaví nebo o očkování. „Moje o rok starší kamarádka měla velmi těžký průběh covidu. Příteli se doteď nevrátil čich,“ popisovala studentka.

Lidé podepisovali petici za českou korunu a ozvalo se: „Ať jdou s eurem do prd.ele!“. A proč reklamní stojany skončily „na hlavě“?

Hned na začátku akce Svobodných, Trikolóry a Soukromníků dorazily dvě studentky. S lídrem Svobodných Liborem Vondráčkem diskutovaly o testování dětí ve školách, o očkování i o svazcích mezi páry stejného pohlaví.

„Nesouhlasím s tím, aby děti testovali,“ říkala rázně jedna z nich. Druhá v testování smysl viděla a promluvila o tom, že by děti mohli testovat výtěry z úst.

„I očkovaný vás může nakazit. Očkování je dobré k tomu, abyste vy sama neměla těžký průběh, ale vy byste ho neměla ani tak,“ uvedl Vondráček směrem k jedné ze studentek. Ta okamžitě oponovala.

„To byste se divil. Moje kamarádka, o rok starší než já, chytla deltu a málem skončila v nemocnici. Můj přítel to také minulý rok chytl a nebylo mu dobře, ještě se mu nevrátil čich,“ uvedla studentka, která se představila jako Aneta.

Pět šest lidí v manželství? A málo dětí k adopci

Libor Vondráček se pak pro ParlamentníListy.cz vyjádřil k tomu, jaký je jeho názor na případné manželství a adopci pro páry stejného pohlaví, nad čímž studentky také diskutovaly.

„Pojem manželství má svůj určitý význam, je to nějaká definice. Jako právník vím, že každý termín musí být přesně definovaný. A je zbytečné, aby stát z moci zákona měnil význam toho pojmu manželství jako takového. Nakonec by se mohlo stát, že někteří budou chtít, aby bylo manželství třeba pro pět nebo šest lidí. Zkrátka, manželství je jen pro dva, a to ženu a muže,“ uvedl Vondráček a dodal:

„To ale neznamená, že by měl stát jakkoli diskriminovat lidi, kteří se mají rádi a zároveň nejsou schopni splnit manželství, naplnit ten jeho význam. Když se mají rádi dva lidé stejného pohlaví a chtějí například znát od lékaře informaci o zdravotním stavu toho druhého, tak by to mělo být umožněno. Stejně tak právo matriční, když chtějí mít stejné příjmení, tak je zbytečné, aby kvůli tomu museli vyběhávat víc papírů než třeba muž a žena, kteří se vezmou v klasické svatbě a je celkem normální, že to jméno se ženě mění. Takže v tomto bychom to chtěli udělat lehčí, ale určitě netlačit na to, že všechno by bylo manželství. Stejně by se nacházela nějaká další přídavná jména, která by se k tomu přidávala.“

K případné adopci dětí páry stejného pohlaví pak upřesnil:

„Není aktuálně vůbec problém toho, že by bylo málo lidí, kteří by chtěli dítě adoptovat. Spíš je málo dětí, které jsou k adopci. Přál bych si, aby co nejméně dětí vyrůstalo v ústavech. A pokud by byl problém v tom, že by byl nedostatek párů, které by chtěly dítě adoptovat, tak pak bychom se měli bavit o tom, jestli třeba homosexuální páry mají mít možnost adopce. Protože si myslím, že i homosexuální pár dokáže dítěti předat víc lásky než ústav, kde ty tety určitě jsou moc milé, snaží se, ale zkrátka, když tam těch dětí máte dvacet, tak je to úplně něco jiného,“ vysvětlil a doplnil: „Ale v tuto chvíli bych řekl, že to vůbec není na pořadu dne. Ta kritéria pro dítě heterosexuálních párů jsou tak přísná, řeší se tam jejich stav, jak jsou na tom finančně, jestli dokáží to dítě zabezpečit a dát mu nějaký klidný prostor pro to, aby se dobře vyvíjelo. A je určitě správně, když dítě má mužský i ženský vzor. Takže pokud je dnes těch dětí k adopci opravdu málo, tak ať ideálně chodí do těchto klasických rodin“.

Student práv s kombajnem. Naše zemědělství? Drancuje se půda…

Další kandidát do Sněmovny Jan Kadlec pak pro ParlamentníListy.cz rozebral současný stav našeho zemědělství. „Studuji práva, ale jelikož otec dělá v zemědělství, od patnácti let tam brigádničím. Jezdím s kombajnem, traktorem… Takže poseču pole a pak jdu zpátky studovat práva,“ smál se. To, jak vidí naše zemědělství, vyjádřil velmi jasně.

„Blbě. Do některých podniků jezdíme s tátou už osm let. Pamatuji si, jak tam ještě byli ti staří strejkové, fungovalo se tam takovým tím starým způsobem. Potom přišel Agrofert, všechno to skoupil, a kde bylo deset lidí, jsou teď tři. Nestíhají, jede se hospodářství stylu pšenice, kukuřice, řepka. Řepka – dotace, kukuřice – bioplyn. Drancuje se půda neuvěřitelným způsobem. Když vidím, jaké dřív byly výnosy, jak to tam rostlo, a jak to funguje dnes… Je to hrůza.“

Banány nevypěstujeme, ale hovězí máme

Jan Kadlec pak vysvětlil i svůj pohled na problematiku českých potravin. „Mně se nelíbil ten zákon na podporu českých potravin. Jsem pravičák, a přišel mi hrozně levicový. A hlavně finálně neřešil ten problém. Akorát by se potraviny zdražily, a zase by to nepodpořilo ty malé české zemědělce, ale tu masivní výrobu. Myslím si, že by si každý měl najít toho svého lokálního zemědělce, podporovat lidi ve svém okolí,“ míní budoucí právník a pokračuje:

„My sem za draho vozíme věci, které můžeme produkovat tady. Ať je to maso, zelenina, ovoce. Ano, banány tady asi nevypěstujeme, ale třeba hovězí máme a měli bychom ho brát tady odsud. Ale nejde to podle mě udělat tím způsobem, že narveme peníze těm velkopodnikům, zatímco ti malí to nemají kam vyvážet, krachují a končí, na základě toho, že je ty velcí přejedou,“ vysvětlil.

Zachování české koruny. „Ať jdou s eurem do…“

Na akci se tradičně podepisovala petice za zachování české koruny. „Máme už přes patnáct tisíc podpisů,“ prozradil Vondráček.

„Samozřejmě, že jsem podepsal petici za českou korunu. Proč chtít euro? Česká koruna prostě patří do České republiky. Nepotřebujeme společnou měnu,“ uvedl například Marek Hovorka.

„Dám vám hlas. Zaujaly mě názory pana Klause mladšího i paní předsedkyně Trikolóry, která se, myslím, na ČT24 pěkně postavila proti tomu, že se dávají malým stranám menší šance, že ty velké strany mají v ČT daleko větší prostor, a že podle toho není ČT demokratické médium,“ uvedl Jiří Holub. Vysvětlil také, proč se rozhodl podepsat petici za českou korunu.

„Česká koruna je pro nás lepší i z toho důvodu, že centrální banka může s tou korunou dělat změny, tak jak české národní hospodářství potřebuje, a nejsme vázaní na euro. Když vezmu například Itálii a další země, tak jsou v tom ztrátoví. Myslím, že bychom na tom byli hůř, kdybychom přijali euro.“

A padl i velmi rázný názor. „Ať jdou s tím eurem do prd.le,“ zaburácel muž, který petici také podepsal. Nad žádostí o jméno jen mávl rukou a pokračoval rychlou chůzí pryč.

Útočí na reklamní stojany

Svobodní, Trikolóra a Soukromníci jsou zřejmě někomu velmi silným trnem v oku. Odneslo to už několik jejich reklamních stojanů. Jen v Českých Budějovicích skončily dva poměrně těžké stojany „na hlavě“, na Vysočině jeden zmizel docela a na Plzeňsku ho někdo rozřezal. „Tak je patrné, že je čím dál větší zájem o naše uskupení,“ smál se Libor Vondráček a dodal: „Jak jsme byli v nějaké době docela nízko v preferencích, tak teď stoupáme nahoru. Lidé se o nás začínají zajímat, a tím pádem to na sebe poutá pozornost nejenom těch, kteří nám fandí, ale i třeba těch, kteří nám tolik nefandí. Že se o nás víc ví, nakonec dokazuje i to, že třeba Andrej Babiš nebo Tomio Okamura teď začínají mluvit o tom, že chtějí tu českou korunu. Jsme rádi, že se u nás inspirovali. A budeme rádi, když nebudeme jediní v Parlamentu, kteří nebudou chtít euro přijmout,“ vzkázal.

Zdroj: Parlamentní listy

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Kadlec

Jan Kadlec

zastupitel Radimovic u Tábora a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zemědělství a životní prostředí

Novinky

Nejnovější video

Rozhovor Mariána Barana s místopředsedou Svobodných Miroslavem Havrdou, krajským zastupitelem Královéhradeckého kraje, byl ukázkou toho, jak vypadá politická debata, když se nebojí jít proti pohodlnému mediálnímu konsenzu. Havrda, sám lékař, mluvil věcně a bez zbytečných emocí i o tématech, u kterých se běžně sklouzává k nálepkování, a právě proto stál rozhovor za pozornost.

Hned na úvod se dostal ke kauze Thomase Paunkera a vyplouvajícím faktům o hnutí STAN. Havrda upozornil na nepříjemný paradox, tedy že zatímco tak závažná fakta by měla řešit policie, velká média o nich mlčí, a přitom se stejná média podrobně věnují marginálním kauzám politických oponentů. Ocenil, že jde o dobře odzdrojovaná a ověřitelná tvrzení, a řekl, že teď bude klíčové sledovat, zda policie skutečně odvede svou práci, nebo zda se věci opět zametou pod koberec.

Velký prostor patřil kritice prezidenta Petra Pavla, kterou Havrda vedl s chirurgickou přesností, bez laciných urážek. Odmítl nazývat prezidenta hlupákem, jak to udělal moderátor, a naopak zdůraznil, že jde o člověka, který celý život vydával rozkazy a kompromis v jeho chování prostě nikdy pořádně nenastal. Havrda místo osobních nálepek pojmenoval konkrétní problém: prezident podle něj opakovaně přešlapuje přes ústavu, brzdí legitimní proces obnovy po demokratických volbách a porušil vlastní slib být prezidentem všech. Konkrétní a prakticky uchopitelný byl i jeho návrh, aby parlament zvážil zastavení měsíční apanáže sto tisíc korun pro manželku prezidenta, protože jde podle něj o tradici, nikoliv o ústavní povinnost.

Havrda přitom nešetřil ani takzvané hradní žurnalisty, kterým podle jeho slov Hrad platí za oslavné články, a jako konkrétní příklad zmínil fotografie z Blesku, které prezidenta soustavně staví do zářivého světla. Otevřeně řekl, že takové peníze by měly jít raději do zdravotnictví, aby nemocnice nekrachovaly kvůli podfinancovaným pojišťovnám, a nikoliv na vytváření obrazu na objednávku.

Zajímavý byl i jeho pohled na neziskový sektor. Havrda upozornil, že organizace typu Člověk v tísni hospodaří s rozpočty v řádu miliard korun na platy, přičemž občané často nemají přehled, odkud tyto peníze skutečně pocházejí, ať jde o zahraniční státy nebo nadnárodní instituce. Podle něj by Česko mělo zavést transparentní evidenci zahraničního financování podobnou americkému modelu, protože bez ní nelze vyloučit, že některé neziskovky slouží zájmům jiných než českých občanů, kteří demokraticky zvolili současnou vládu.

Havrda se jako lékař vyjádřil i k větrným elektrárnám, a to z pozice člověka, který má za sebou konkrétní zkušenost z terénu, konferenci v Mikulově i cestu skrz stovky větrníků směrem na Vídeň. Popsal zdravotní rizika spojená s nízkofrekvenčním duněním, na které dlouhodobě upozorňuje jeho kolega, ušní specialista doktor Zlínský, a doplnil vlastní neurologický pohled na to, jak dlouhodobá expozice takovým vlnám může organismus zatěžovat. Nechal zaznít i praktickou výhradu k ekologii celého řešení, tedy že vyřazené kompozitové lopatky se dnes ve velkém vozí z Německa do Česka, protože jejich recyklace nikdo pořádně nedořešil.

Na téma evropské regulace Chat Control byl Havrda věcný a přesný v detailech, které v mediálním zkratkovém podání obvykle chybí. Vysvětlil, jak první, dobrovolná verze nařízení prošla evropským parlamentem díky nízké účasti poslanců v létě, a upozornil, že chystaná druhá verze by narozdíl od té první měla zavést povinnou a trvalou kontrolu komunikace na sociálních sítích, což podle něj představuje zásadní krok od dobrovolného nástroje k plošné digitální kontrole občanů.

K úvaze o možných nástupcích na Hradě přistoupil Havrda se střízlivějším nadhledem než častá mediální hysterie. Připomněl, jak těsný byl v poslední volbě výsledek mezi Petrem Pavlem a Danuší Nerudovou, a otevřeně přiznal, že představa druhého kola mezi Nerudovou a premiérem Babišem by byla přinejmenším zajímavou zkouškou pro celý politický systém. K Nerudové samotné byl kritický, poukázal na její vystupování v europarlamentu, kde jí podle něj chybí argumenty a nahrazuje je nálepkováním oponentů, což považuje za špatný vzor pro veřejnou debatu. Naopak s uznáním zmínil svou kolegyni z partaje, konkrétně Adrianu Čepižákovou, která se podle něj v době covidových restrikcí zachovala charakterně a hájila lidi, kteří byli tehdy ostrakizováni jen proto, že se nechali očkovat později nebo vůbec.

Rozhovor uzavřel Havrda osobním poděkováním předsedovi Svobodných Liborovi Vondráčkovi, kterého ocenil za to, jak si počíná v parlamentu i v médiích. Podle Havrdy je právě tento klidný, na faktech postavený způsob vystupování cestou, jak dostat českou politiku na vyšší úroveň, a vyjádřil přesvědčení, že díky takovému vedení může strana v příštích volbách získat výrazně větší podporu než dosud. Je to přesně ten typ uznání, které v politice nejvíc váží, tedy ocenění od vlastního kolegy, který ví, o čem mluví

Oblíbené štítky

Jan Kadlec

Jan Kadlec

zastupitel Radimovic u Tábora a mluvčí odborné skupiny Svobodných pro zemědělství a životní prostředí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31