Zatímco některé zájmové skupiny a mnohé politické strany dlouhodobě hlava nehlava podporují zrušení české koruny a zavedení eura, podpora přijetí eura mezi lidmi se od našeho vstupu do Evropské unie průběžně vyvíjí. Stejně tak se vyvíjí názory odborníků, které s veřejným míněním nejsou vždy v souladu. V případě zachování české koruny je však shoda až do očí bijící. Tato shoda se v plné kráse odhalila na jednání kulatého stolu ohledně petice za zachování české koruny. Hned na úvod byla prezentována dlouhodobě sledovaná nálada občanů (agenturou STEM) ohledně přijetí eura. Poslední roky chce zachovat korunu okolo 80 procent občanů, nejnovější čísla hovoří o 82 procentech. Tento názor převládá u všech sociodemografických skupin včetně podnikatelů, živnostníků a farmářů, u kterých byla zjištěna souhrnně podpora 80 procent.
Ještě větší procentuální podpora však byla mezi ekonomy, kteří dorazili na jednání kulatého stolu. Pánové z ministerstva financí, ČNB, VŠE i ekonomka zastupující petenty Markéta Šichtařová se shodli, že se nám vyplatí zachovat českou korunu. Tato stoprocentní shoda mezi makrooekonomy, kteří se na tuto otázku nedívají úzce zájmovým pohledem, je unikátní příležitostí k podpoře vyjednání výjimky ze zavedení eura.
Přestože objektivně existuje menšina ekonomicky aktivních subjektů, kterým by zavedení eura mohlo vyhovovat, z celkového pohledu by zrušení české koruny snížilo konkurenceschopnost ČR a dle shrnutí ekonoma z VŠE Milana Bednáře by ji poškodilo i v jiných směrech. Svá zjištění, a vlastně i příspěvky ostatních ekonomů předřečníků, zarámoval čtyřmi tezemi, které potvrzují, že neexistují ekonomické důvody pro zavedení eura. Zdůraznil, že jakožto ekonomický nástroj bychom euro neměli přijímat z čistě politických důvodů, které obhajuje pouze hlasitá část zejména provládních politiků.
Koruna je v zájmu naší země
Ve zkratce se pokusím jeho ekonomické argumenty shrnout. Je zřejmé, že zavedení eura ztíží boj s inflací. Je zřejmé, že zavedení přispěje spíše k poklesu HDP a naší konkurenceschopnosti. Je zřejmé, že ECB dělá z pohledu České republiky horší měnovou politiku než ČNB. A je přinejmenším sporné, že by zavedení eura mělo pozitivní vliv na náš export.
Podrobněji lze tyto argumenty prostudovat na webu www.za-korunu.cz. Na jejich základě lze zcela jednoznačně tvrdit, že zachování české koruny je zájmem naší země i většiny občanů, a vyzývám všechny, kdo tak udělat mohou, aby využili každé příležitosti k vyjednání výjimky z povinnosti zavedení eura.
Považuji současně za správné hledat cestu, jak usnadnit používání cizích (krypto)měn včetně eura těm, kdo si to přejí a jimž dnes zbytečně komplikují život naše účetní předpisy či pracovní právo. Zcela negativně naopak vnímám omlouvání těch, již chtějí ostatním vnutit euro jako jedinou měnu. Takoví lidé odmítají svobodu volby, dávají přednost výrazné menšině před většinou, emocionálním argumentům před ekonomickými anebo svému vlastnímu prospěchu na úkor zájmu České republiky a její prosperity.
Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý. Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů. Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24: zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu. Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních. Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran. Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit. Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění. Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil. Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil. Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.
