Zavedení eura? Na úkor prosperity ČR! Lidové noviny se zeptaly Libora Vondráčka

Zavedení eura? Na úkor prosperity ČR! Lidové noviny se zeptaly Libora Vondráčka

Zatímco některé zájmové skupiny a mnohé politické strany dlouhodobě hlava nehlava podporují zrušení české koruny a zavedení eura, podpora přijetí eura mezi lidmi se od našeho vstupu do Evropské unie průběžně vyvíjí. Stejně tak se vyvíjí názory odborníků, které s veřejným míněním nejsou vždy v souladu. V případě zachování české koruny je však shoda až do očí bijící. Tato shoda se v plné kráse odhalila na jednání kulatého stolu ohledně petice za zachování české koruny. Hned na úvod byla prezentována dlouhodobě sledovaná nálada občanů (agenturou STEM) ohledně přijetí eura. Poslední roky chce zachovat korunu okolo 80 procent občanů, nejnovější čísla hovoří o 82 procentech. Tento názor převládá u všech sociodemografických skupin včetně podnikatelů, živnostníků a farmářů, u kterých byla zjištěna souhrnně podpora 80 procent.

Ještě větší procentuální podpora však byla mezi ekonomy, kteří dorazili na jednání kulatého stolu. Pánové z ministerstva financí, ČNB, VŠE i ekonomka zastupující petenty Markéta Šichtařová se shodli, že se nám vyplatí zachovat českou korunu. Tato stoprocentní shoda mezi makrooekonomy, kteří se na tuto otázku nedívají úzce zájmovým pohledem, je unikátní příležitostí k podpoře vyjednání výjimky ze zavedení eura.

Přestože objektivně existuje menšina ekonomicky aktivních subjektů, kterým by zavedení eura mohlo vyhovovat, z celkového pohledu by zrušení české koruny snížilo konkurenceschopnost ČR a dle shrnutí ekonoma z VŠE Milana Bednáře by ji poškodilo i v jiných směrech. Svá zjištění, a vlastně i příspěvky ostatních ekonomů předřečníků, zarámoval čtyřmi tezemi, které potvrzují, že neexistují ekonomické důvody pro zavedení eura. Zdůraznil, že jakožto ekonomický nástroj bychom euro neměli přijímat z čistě politických důvodů, které obhajuje pouze hlasitá část zejména provládních politiků.

Koruna je v zájmu naší země

Ve zkratce se pokusím jeho ekonomické argumenty shrnout. Je zřejmé, že zavedení eura ztíží boj s inflací. Je zřejmé, že zavedení přispěje spíše k poklesu HDP a naší konkurenceschopnosti. Je zřejmé, že ECB dělá z pohledu České republiky horší měnovou politiku než ČNB. A je přinejmenším sporné, že by zavedení eura mělo pozitivní vliv na náš export.

Podrobněji lze tyto argumenty prostudovat na webu www.za-korunu.cz. Na jejich základě lze zcela jednoznačně tvrdit, že zachování české koruny je zájmem naší země i většiny občanů, a vyzývám všechny, kdo tak udělat mohou, aby využili každé příležitosti k vyjednání výjimky z povinnosti zavedení eura.

Považuji současně za správné hledat cestu, jak usnadnit používání cizích (krypto)měn včetně eura těm, kdo si to přejí a jimž dnes zbytečně komplikují život naše účetní předpisy či pracovní právo. Zcela negativně naopak vnímám omlouvání těch, již chtějí ostatním vnutit euro jako jedinou měnu. Takoví lidé odmítají svobodu volby, dávají přednost výrazné menšině před většinou, emocionálním argumentům před ekonomickými anebo svému vlastnímu prospěchu na úkor zájmu České republiky a její prosperity.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31