Zavedení eura? Na úkor prosperity ČR! Lidové noviny se zeptaly Libora Vondráčka

Zavedení eura? Na úkor prosperity ČR! Lidové noviny se zeptaly Libora Vondráčka

Zatímco některé zájmové skupiny a mnohé politické strany dlouhodobě hlava nehlava podporují zrušení české koruny a zavedení eura, podpora přijetí eura mezi lidmi se od našeho vstupu do Evropské unie průběžně vyvíjí. Stejně tak se vyvíjí názory odborníků, které s veřejným míněním nejsou vždy v souladu. V případě zachování české koruny je však shoda až do očí bijící. Tato shoda se v plné kráse odhalila na jednání kulatého stolu ohledně petice za zachování české koruny. Hned na úvod byla prezentována dlouhodobě sledovaná nálada občanů (agenturou STEM) ohledně přijetí eura. Poslední roky chce zachovat korunu okolo 80 procent občanů, nejnovější čísla hovoří o 82 procentech. Tento názor převládá u všech sociodemografických skupin včetně podnikatelů, živnostníků a farmářů, u kterých byla zjištěna souhrnně podpora 80 procent.

Ještě větší procentuální podpora však byla mezi ekonomy, kteří dorazili na jednání kulatého stolu. Pánové z ministerstva financí, ČNB, VŠE i ekonomka zastupující petenty Markéta Šichtařová se shodli, že se nám vyplatí zachovat českou korunu. Tato stoprocentní shoda mezi makrooekonomy, kteří se na tuto otázku nedívají úzce zájmovým pohledem, je unikátní příležitostí k podpoře vyjednání výjimky ze zavedení eura.

Přestože objektivně existuje menšina ekonomicky aktivních subjektů, kterým by zavedení eura mohlo vyhovovat, z celkového pohledu by zrušení české koruny snížilo konkurenceschopnost ČR a dle shrnutí ekonoma z VŠE Milana Bednáře by ji poškodilo i v jiných směrech. Svá zjištění, a vlastně i příspěvky ostatních ekonomů předřečníků, zarámoval čtyřmi tezemi, které potvrzují, že neexistují ekonomické důvody pro zavedení eura. Zdůraznil, že jakožto ekonomický nástroj bychom euro neměli přijímat z čistě politických důvodů, které obhajuje pouze hlasitá část zejména provládních politiků.

Koruna je v zájmu naší země

Ve zkratce se pokusím jeho ekonomické argumenty shrnout. Je zřejmé, že zavedení eura ztíží boj s inflací. Je zřejmé, že zavedení přispěje spíše k poklesu HDP a naší konkurenceschopnosti. Je zřejmé, že ECB dělá z pohledu České republiky horší měnovou politiku než ČNB. A je přinejmenším sporné, že by zavedení eura mělo pozitivní vliv na náš export.

Podrobněji lze tyto argumenty prostudovat na webu www.za-korunu.cz. Na jejich základě lze zcela jednoznačně tvrdit, že zachování české koruny je zájmem naší země i většiny občanů, a vyzývám všechny, kdo tak udělat mohou, aby využili každé příležitosti k vyjednání výjimky z povinnosti zavedení eura.

Považuji současně za správné hledat cestu, jak usnadnit používání cizích (krypto)měn včetně eura těm, kdo si to přejí a jimž dnes zbytečně komplikují život naše účetní předpisy či pracovní právo. Zcela negativně naopak vnímám omlouvání těch, již chtějí ostatním vnutit euro jako jedinou měnu. Takoví lidé odmítají svobodu volby, dávají přednost výrazné menšině před většinou, emocionálním argumentům před ekonomickými anebo svému vlastnímu prospěchu na úkor zájmu České republiky a její prosperity.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31