Regulace reklamy v Berouně

Regulace reklamy v Berouně

V Berouně skončí veřejná reklama. Od dubna 2018 bude každý podnikatel, který bude chtít na své služby upozornit prostřednictvím venkovní reklamy, odkázán na milost a nemilost rozhodnutí úředníků – tedy lidí, kteří nic neprodukují, nic nevyrábí, nic potřebného nenabízejí, a žijí z daní sebraných podnikatelům.

Život ve městě tvoří lidé. Lidé obchodují – směna hodnot je jedním z nejzákladnější atributů racionální společnosti. Jestliže tedy život ve městě tvoří lidé, potom omezování obchodu znamená život svazovat, potlačovat. Každá reklama znamená, že kdosi někde vyprodukoval nějaké hodnoty a nabízí je těm, kteří by o ně mohli mít zájem, to celé za účelem oboustranné spokojenosti a oboustranného zvýšení užitku.

Odpor vůči reklamě je v zásadě odporem vůči produkci hodnot, a protože produkce je důsledkem racionality, je násilný postup vůči svobodné reklamě snahou udupat racionalitu v jejím nejzákladnějším principu. A je už naprosto podružné, že reklama může být různá – vkusná i odpuzující, vlezlá i citlivá, manipulující i férová, úsměvná i nudná.

Město Beroun ve svém Radničním listu prohlašuje, že „přiměřená reklama […] k veřejnému prostoru patří; co je ale podstatné, to je právě přiměřenost a danému prostředí odpovídající počet reklamních sdělení a jejich profesionální a kultivované zpracování, včetně vhodné barevnosti…“ Toto prohlášení nelze chápat jinak než jako projev bohorovné nadřazenosti úředníka, jenž se domnívá, že z pozice síly může hrát roli diktátora vkusu a na základě naprosto arbitrárních kritérií jej vnucovat všem ostatním.

Vliv těchto mocichtivých nepřátel svobody a jakékoliv individuální invence na sobě pociťujeme stále častěji, nejenom v reklamě, nejenom v obchodě, ale doslova na každém kroku. Snaha šlapat po podnikatelích, kteří chtějí upozorňovat na své služby prostřednictvím venkovní reklamy, je jen dalším střípkem do mozaiky cíleného ničení malého a středního podnikání v této zemi.

Doba, kdy se lidé s venkovní reklamou v tzv. veřejném prostoru v podstatě nesetkávali, protože ve skutečnosti neexistovalo nic jako obchod, je od nás vzdálená dlouhých 28 let. Zdá se, že lidé zapomínají. Některým se po této době bez skutečného obchodu a reklamy dokonce stýská. Někteří svoji politickou dráhu začali právě tehdy – v šedi skomírající normalizace. A někteří z těchto nepřátel svobodného trhu jsou bohužel usazeni i v nejvyšších pozicích radnic českých měst – jako je tomu například v Berouně.

Luboš Zálom
předseda krajského sdružení Svobodných a koordinátor pro okres Beroun

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v třinácté epizodě svého pravidelného pořadu Proč? Jak? Co? odpovídal na dotazy diváků bez vyhýbání se, a to i v tématech, kde by bylo jednodušší sáhnout po obecné frázi. Na otázku, zda by Senát neměl být jen čestnou funkcí bez platu, odpověděl protiotázkou po smyslu instituce a vysvětlil, proč ji za současné situace nechce zrušit, byť sám v Senátu nikdy usednout neplánuje.

Vondráček argumentoval konkrétními případy, kdy Senát podle něj fungoval jako skutečná pojistka demokracie. Připomněl, že Senát mezi lety 2022 a 2024 odmítl ratifikovat Istanbulskou úmluvu, kterou popsal jako smlouvu zaklínající se bojem proti násilí na ženách, ale ve skutečnosti zavádějící širší povinnosti státu. Stejně tak zmínil, že sněmovna sice v prvních měsících vlády Petra Fialy schválila takzvaný pandemický zákon inspirovaný Německem, ale byl to právě Senát, kdo ho zastavil, podobně jako u nákupu gripenů, kde se nakonec místo nákupu prosadil nájem.

Na místo plošné kritiky všech senátorů ale Vondráček nabídl konkrétní nástroj, jak je hodnotit. Odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz, kde je vidět, že drtivá většina současných senátorů hlasovala v rozporu s programem vlády, ale zdůraznil, že existují i výjimky, které si podle jednotlivých obvodů zaslouží podržet. Zároveň jasně řekl, že bez souhlasu Senátu nelze zakotvit korunu a hotovost do ústavy ani zrušit korespondenční volbu, a proto vyzval k účasti ve volbách 9. a 10. října.

V otázce dálkově ovládaných a plně sledovaných nových automobilů zaujal Vondráček jednoznačně kritický postoj k povinné elektronice, kterou vyžaduje evropská regulace, od kamer sledujících pohyb očí řidiče až po automatické hlášení spotřeby přímo Evropské komisi. Upozornil, že podobné systémy mohou vozidlo paralyzovat nebo se stát terčem zneužití, a proto je Svobodní odmítají jako povinnou výbavu.

Nejpropracovanější odpověď patřila lidovému vetu podle švýcarského modelu, kde by stačilo 50 tisíc podpisů a čtvrtletní hlasovací okna, aby občané mohli zrušit i již schválený zákon. Vondráček přitom nemluvil o revoluci, ale o zkušenosti známého, který ve Švýcarsku vyrůstal: hlavní přínos referenda není v častém hlasování, ale v tom, že si politici prostě nedovolí navrhovat tak špatné zákony, protože riskují prohru u lidí.

K rozpočtu na rok 2027 zůstal Vondráček realistický, ale nikoli rezignovaný. Otevřeně popsal karetní rozdání sněmovny, kde Svobodní mají 15 mandátů, motoristé 13 a ANO 80, a přesto podle něj dokázali prosadit do programového prohlášení vlády řadu vlastních myšlenek, které by tam ANO samo nikdy nedalo. Právě tato kombinace věcných argumentů, konkrétních čísel a ochoty přiznat omezené možnosti dělá z Vondráčka politika, který místo velkých gest nabízí voličům přehledný účet toho, co se podařilo a co ještě zbývá dokončit.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31