Regulace reklamy v Berouně

Regulace reklamy v Berouně

V Berouně skončí veřejná reklama. Od dubna 2018 bude každý podnikatel, který bude chtít na své služby upozornit prostřednictvím venkovní reklamy, odkázán na milost a nemilost rozhodnutí úředníků – tedy lidí, kteří nic neprodukují, nic nevyrábí, nic potřebného nenabízejí, a žijí z daní sebraných podnikatelům.

Život ve městě tvoří lidé. Lidé obchodují – směna hodnot je jedním z nejzákladnější atributů racionální společnosti. Jestliže tedy život ve městě tvoří lidé, potom omezování obchodu znamená život svazovat, potlačovat. Každá reklama znamená, že kdosi někde vyprodukoval nějaké hodnoty a nabízí je těm, kteří by o ně mohli mít zájem, to celé za účelem oboustranné spokojenosti a oboustranného zvýšení užitku.

Odpor vůči reklamě je v zásadě odporem vůči produkci hodnot, a protože produkce je důsledkem racionality, je násilný postup vůči svobodné reklamě snahou udupat racionalitu v jejím nejzákladnějším principu. A je už naprosto podružné, že reklama může být různá – vkusná i odpuzující, vlezlá i citlivá, manipulující i férová, úsměvná i nudná.

Město Beroun ve svém Radničním listu prohlašuje, že „přiměřená reklama […] k veřejnému prostoru patří; co je ale podstatné, to je právě přiměřenost a danému prostředí odpovídající počet reklamních sdělení a jejich profesionální a kultivované zpracování, včetně vhodné barevnosti…“ Toto prohlášení nelze chápat jinak než jako projev bohorovné nadřazenosti úředníka, jenž se domnívá, že z pozice síly může hrát roli diktátora vkusu a na základě naprosto arbitrárních kritérií jej vnucovat všem ostatním.

Vliv těchto mocichtivých nepřátel svobody a jakékoliv individuální invence na sobě pociťujeme stále častěji, nejenom v reklamě, nejenom v obchodě, ale doslova na každém kroku. Snaha šlapat po podnikatelích, kteří chtějí upozorňovat na své služby prostřednictvím venkovní reklamy, je jen dalším střípkem do mozaiky cíleného ničení malého a středního podnikání v této zemi.

Doba, kdy se lidé s venkovní reklamou v tzv. veřejném prostoru v podstatě nesetkávali, protože ve skutečnosti neexistovalo nic jako obchod, je od nás vzdálená dlouhých 28 let. Zdá se, že lidé zapomínají. Některým se po této době bez skutečného obchodu a reklamy dokonce stýská. Někteří svoji politickou dráhu začali právě tehdy – v šedi skomírající normalizace. A někteří z těchto nepřátel svobodného trhu jsou bohužel usazeni i v nejvyšších pozicích radnic českých měst – jako je tomu například v Berouně.

Luboš Zálom
předseda krajského sdružení Svobodných a koordinátor pro okres Beroun

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31