ZVÁRA: Volby? Hlavně svobodné..

ZVÁRA: Volby? Hlavně svobodné..

V souvislosti se současnou vládní krizí se mluvilo o možnosti předčasných parlamentních voleb. V tomto článku bych se chtěl zamyslet nad současným systémem, zejména na financování politických stran a jejich ekonomické moci. Právě skutečnost, že strany, které jsou momentálně „u moci“, mohou s využitím veřejných prostředků ovlivňovat příští volby, považuji za důvod, proč jsou u moci stále stejní lidé. Jsou potom volby skutečně svobodné?

Nejprve je nutné si ujasnit co vlastně volební výsledek znamená. Váš vhozený hlas nedává jen důvěru konkrétní straně nebo jednotlivci pro zajišťování „veřejných služeb“. Zvolení poslanci-zákonodárci mají mnohem větší možnosti. Mohou prostřednictvím zákonů stanovovat daně, regulovat celá odvětví a rozhodnutími tak zvýhodňovat jimi vyvolené (o důvodech nebudu spekulovat). Úspěšnější strany navíc od státu získávají příspěvky – za volební hlas („na úhradu nákladů na volby“) a „na činnost“. „Kupování“ hlasů proto pro strany může být výhodné, protože se jim peníze přímo vrátí – ze státního rozpočtu. Kvůli možnosti téměř bezuzdně utrácet mohou získat i další ekonomické výhody – tento článek však není o „kmotrech“ (ať už kterékoliv strany).

Aby se volby přiblížily jejich deklarovanému účelu – tedy výběru poslanců zastupujících voliče, považuji za potřebné dosáhnout dvou změn:

(1) Pokud mají být strany financovány ze státního rozpočtu, potom jedině lineárně, tedy podle počtu obdržených hlasů. Za předpokladu, že by strana obdržela 100 Kč z hlas by skutečně malá strana s tisícovkou hlasů získala 100 tisíc Kč. Velká strana s milionem hlasů by inkasovala 100 milionů Kč.  Žádné příspěvky na činnost (a na mandát). Poslanci přece dostávají poslanecký plat a náhrady. Strany zase rádi financují jejich členové a sponzoři. Stát ty rozdávané prostředky také musí nějak získat. Dávalo by tedy smysl, aby tento příspěvek financovali sami voliči. Hlasuješ? Zaplať 100 Kč. Stokorunový úplatek voliči by tak straně nic nepřinesl, prostě by jej jen získala zpět. Nechceme-li „volební daň“, zrušme příspěvky stranám úplně.

(2) Jak jsem psal výše, stát může téměř bezuzdně rozhazovat. „Investovat“ za vyšší než tržní ceny do technologií ve veřejných zakázkách, kterých se může zúčastnit jen firma s miliardovým obratem (schválně si někdy prostudujte zadání – zvlášť „ekonomické kvalifikační předpoklady“ – v Informačním systému o veřejných zakázkách), „kofinancovat“ projekty EU (které by často stát vůbec realizovat nemusel a tedy by ušetřil náklady kofinancování) nebo poskytovat státní záruky. Jeden ze sociálně-demokratických politiků kdysi řekl, že stát dluhy platit nemusí. Musí však platit úrokové náklady – tedy úrok z dluhopisu. V roce 2011 tak zaplatíme 78 miliard Kč jen na úrocích. Dluhopisy jsou navíc časově omezené (např. 10-leté) a tak je nutné je splatit. Čím? Přece novými dluhopisy. A pokud to s námi půjde s kopce, ostatní nám půjčí jen za vyšší úrok (který odráží větší riziko nesplácení) – náklady na dluhovou službu se tak zvýší, třeba i na dvojnásobek. Nebyli bychom v Evropě první (Řecko, Irsko, Portugalsko). Bezuzdnost utrácení státem lze přibrzdit snad jedině ústavním zákonem o vyrovnaném rozpočtu. Ani socialisté potom totiž nebudou moci důvěryhodně slibovat „masám“, že jim dají něco na co nemají (pastelkovné či jiné sociální dávky a úlevy).

Budou-li splněny tyto dvě podmínky, myslím si, že volby budeme moci považovat za skutečně svobodné.

Karel Zvára je předsedou republikové volební komise Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodni-31