Česká republika se prý již dvacet let raduje ze svobody. Od chvíle, kdy sametová revoluce uštědřila rezavějícímu totalitnímu systému ránu z milosti, ušla naše republika dlouhou cestu od komunistického, centrálně řízeného hospodářství až k dnešku, kdy se může řadit mezi země západní Evropy, kam vlastně politicky, kulturně i hospodářsky patřila – než ji komunisté z tohoto sousedství násilně vyrvali – a po níž Češi během komunistické vlády vesměs závistivě pokukovali.
Máme však vůbec dnes co slavit? Nejsou dnešní oslavy jen zavíráním očí před tím, že svoboda se z našich životů postupně, krůček po krůčku ztrácí? A je vůbec západní Evropa, které se Češi po listopadu 1989 snažili přiblížit, ideálním vzorem svobody a prosperity?
Místo spokojeného poplácávání se po zádech by bylo na místě parafrázovat slavný úvod Havlova prvního novoročního projevu, a prohlásit, že naše svoboda nevzkvétá – nýbrž pomalu ale jistě uvadá.
Před dvaceti lety se zhroutil naprosto nereformovatelný systém, který zbankrotoval jak ekonomicky, tak morálně. Pokud by se režimu podařilo demonstrace v listopadu 1989 potlačit, dříve nebo později by se zhroutil tak jako tak. V jednotlivých státech východního bloku se nemohly tamní režimy, které za sebou již necítily ochrannou ruku Sovětského svazu, ubránit stále hlasitějším projevům nespokojenosti. Lidé si uvědomovali, že na socialismu je něco v nepořádku, ale jen nemnozí byli schopni skutečně jasně definovat, o co šlo. Část veřejnosti chápala, že socialistické centrální plánování není schopné zajistit uspokojení základních lidských potřeb, a že systém, ve němž je možné pořídit si barevnou televizi jen díky úplatku vedoucímu Elektry nebo vystáním nekonečné fronty (ve které se stejně nedostalo na všechny), není to pravé. Jiná část společnosti viděla, jakým zlem je všudypřítomná cenzura a nemožnost vyjádřit svůj názor. A další snad byli pobouřeni brutalitou státní policie, nebo unaveni hloupostí a omezeností komunistické gerontokracie.
Kdo však chápal, že jediná smysluplná alternativa je tržní systém, kapitalismus? Nespokojenost lidí s komunistickým režimem byla spíše omezená na jednotlivé aspekty tehdejšího života, vytržené z celkového kontextu. Uvědomoval si někdo, že morální i materiální úpadek, omezování svobody a projevu, je nedílnou součástí socialismu jako takového? Totalitní socialistický systém v lidech postupně zadupal velkou část vůle a individuality a programově udržoval občany v otupělé nevzdělanosti. Až na několik výjimek lidé nevěděli, jaká by měla být skutečně funkční a morální alternativa. Šlo o to, zbavit se systému, který mnozí nenáviděli, mnozí jen mlhavě tušili, že je nefunkční, ale jen málokdo naprosto přesně věděl, proč tomu tak je.
Jestliže odstraníme diktaturu ve společnosti, která vesměs neví, co je skutečný význam svobody, bude jen jedna varianta totality postupně nahrazena jinou. Míra vědomí důležitosti svobody je úměrná tomu, jak dlouho se relativní, velmi křehká svoboda udrží.
Co bylo cílem tehdejších revolučních vůdců? Nikdy veřejnosti nenabídli definici toho, co je svoboda. Nepožadovali odstranění socialismu jako takového. Místo toho snili o jakési aktivistické národní frontě, o dialogu komunistů s nekomunisty, jehož výsledkem by byla významná míra centrálního řízení ekonomiky, s určitým podílem soukromého podnikání. Sám Václav Havel nikdy neprosazoval cestu ke kapitalismu, místo toho uklidňoval, že mu jde o zachování „sociálních jistot“, chlácholil lidi, že nemusejí mít strach z nezaměstnanosti nebo privatizace továren. Daleko více mu šlo o konec cenzury a umožnění svobodného projevu, návrat k necenzurované žurnalistice a umělecké tvorbě.
I když Václav Havel v Otázkách Václava Moravce 15. listopadu tvrdil, že při svých projevech nemluvil o kapitalismu proto, že tento pojem byl komunisty zprofanován, je to spíše pokrytectví. Havel nikdy nebyl zastáncem kapitalismu, nikdy mu nešlo o svobodu trhu. Je takřka prototypem antikapitalistického intelektuála. Kdyby se narodil ve Francii, byl by zcela jistě jedním ze mladých vůdců, kteří na konci 60. let bojovali s rudými vlajkami v rukách proti nenáviděnému kapitalismu. Ani v dnešní době Havel myšlenku kapitalismu nezastává. Naopak, překrucuje jej, volá po opuštění materiálních hodnot, je pro řízení ekonomiky v „zájmu planety“, prohlašuje, že „neviditelná ruka trhu způsobuje viditelné škody“, a dobu, kdy byl trh ve zdejší zemi relativně málo regulován, nazývá urážlivě „mafiánským kapitalismem“.
Havel zcela jistě není člověkem, který by mohl hrát roli autority, hájící skutečnou svobodu jednotlivce. Bohužel, v roce 1989 nikdo jiný na skladě nebyl. Chvíle, kdy byli lidé připraveni na opravdovou a upřímnou obhajobu svobody a individuálních práv, tak byla zbytečně promrhána. Je vůbec div, že se postupně v Občanském fóru vyprofilovala skupina kolem Václava Klause, která byla schopna založit jedinou autentickou pravicovou stranu, která bývalém sovětském bloku vznikla. Je skoro zázrak, že ve společnosti, která si spíše přála „socialisticky pracovat a kapitalisticky žít“, bylo možné provést nesmírně úspěšné odstátnění majetku, třebaže proti tomu hlasitě vystupovali lidé nejen z českého prostředí (Komárek), ale i uznávaná jména světové ekonomiky, hájící spíše silnou ruku státu a intervencionismus (např. J.Stiglitz).
Je politováníhodné, že se zde v době komunistické totality nevyprofiloval skutečný pravicový disent, který by mohl vystoupit s vědomím morální oprávněnosti kapitalismu. Místo toho byl disent tvořen, snad až na řídké výjimky (např. Václav Benda) levičáky, kteří snili o „ideálech Pražského jara“, a o „socialismu s lidskou tváří.“ Je možné se divit, že se v listopadu 1989 nenašel nikdo, kdo by se pokusil lidem přednést myšlenku, že socialismus žádnou lidskou tvář mít nemůže?
V roce 1989 nezazněla žádná morální obhajoba kapitalismu, a morální odsudek socialismu se omezil jen na odmítnutí cenzury a totalitního způsobu vlády. To je jedním z důvodů, proč se dnes svobodě vzdalujeme. Po krátce trvající euforii ze změny si lidé opět začínají malovat obrázky o „socialismu s lidskou tváří“, spoléhají se na státní zásahy, odsuzují neregulovaný trh a naslouchají povídačkám o „nelidské tváři kapitalismu.“
Velká část lidí není s vývojem prvních několika let po listopadu 1989 spokojena, domnívá se, že trh selhává, a že úkolem státu je ekonomiku usměrňovat. Privatizaci, odstátňování, restituce – to vše pokládají dnešní nespokojenci za kořeny veškerého zdejšího zla. Mýty o rozkrádání státního majetku během privatizace, o zbytečném krachu mnoha výrobních podniků, a o mohutném tunelování, které roztrubují sociální demokraté a komunisté, nedůvěře veřejnosti v polistopadový vývoj jen nahrávají. Přitom období Klausových vlád byla doba největších změn, vcelku dobře zvládnutých státních rozpočtů, rozmachu podnikání, i nastartování růstu životní úrovně. Stát se dokázal rychle zbavit majetku, o který nebyl schopný pečovat, a kterému tak bylo na trhu umožněno se restrukturalizovat a položit základy svobodnému trhu. Slibný vývoj posléze z valné části rozbila sociální demokracie, a cesta, kterou se tato země ubírá nadále, nepřináší zastáncům svobody příliš nadějí.
Před nějakými deseti lety se tato země zastavila na půli cesty, chvíli rozpačitě přešlapovala na místě, a dnes opatrně couvá směrem k totalitnímu socialismu. Antidiskriminační zákony, omezující kvóty a standardy uvalené na produkci, zásahy do svobody projevu a prosazování autocenzury myšlení, neustálý růst státního aparátu a vznik nových a nových regulačních úřadů – to má být ta svoboda, kterou bychom dnes chtěli oslavovat? Naše svoboda se stále víc podobá pouhé iluzi, podobné té, jaká zde panovala před dvaceti lety, a jakou se tehdejší aparátčíci snažili v lidech vzbuzovat.
Média dnes, dvacet let poté, kladou otázku, zda existuje reálné nebezpečí návratu komunismu. Zapomínají na to, že komunistická totalita té formy, jaká zde fungovala před Sametovou revolucí, je pouze jednou z mnoha možných forem. Rudý komunismus se do střední Evropy nejspíš už nikdy nevrátí, totalitářství má však mnoho jiných podob.
Rozdíl mezi těmi, kdo omezovali a pošlapávali svobodu před Sametovou revolucí, a kdo si ji přeje omezovat dnes, je v politickém a myšlenkovém marketingu. Dnešní socialisté, bez rozdílu barvy, vědí, že nepotřebují teror a násilí – stačí jim vědecky, sociologicky a psychologicky propracovaná manipulace, účelové překrucování skutečnosti, a hlavně maska morální oprávněnosti. Pohnutky a cíle jsou však stejné.
Nemalá část veřejnosti se hlásí k názoru, že stát má zasahovat do jejich vlastních životů, a že svobodná společnost není možná, protože lidé jsou příliš zkažení, a takový systém by vedl jen k chaosu. Stát musí lidi vést k „vyššímu dobru“, které člověk není schopen sám sledovat. Toto je smutným příkladem dnešní mentality, kterou lze nejlépe přirovnat k mentalitě dobytka, který se cítí bezpečně jen ve své ohradě. Jakmile takové myšlení lidé přijmou, o skutečnou svobodu přestanou usilovat a začnou víceméně slepě poslouchat toho, kdo jim jejich ohradu neustále zmenšuje. Jestliže takové myšlení ve společnosti převládne, lidé nejsou schopni ani ochotni udržet svobodu, a postupně si sami zvolí některou z dostupných forem bezpečné totality, která je „osvobodí“ od nutnosti nést odpovědnost za sebe samé. Tuto mentalitu měli lidé v roce 1948, měli ji i o dvacet let později, kdy byli nadšeni z údajně svobodomyslných snah Pražského jara. Měli ji i v roce 1989, kdy požadovali odchod komunistického vedení, ale přáli si zachovat socialistické „vymoženosti a výdobytky.“ Mají ji i dnes, kdy nadšeně podporují schválení Lisabonské smlouvy a všemožné regulace ve jménu „vyššího dobra“, a každého, kdo si dovolí samostatně uvažovat a před kolektivistickými tendencemi varovat, označují za zpátečnického škarohlída.
Kontinentální Evropa, a Česká republika není výjimkou, vlastně nikdy nebyla schopna vytvořit kulturu, která by skutečně vyznávala svobodu a individualitu. Vždy zde hrálo velkou roli rovnostářství a kolektivismus. V takovém prostředí nemůže semínko svobody nikdy dostatečně pevně zakořenit. Místo něj zapustí kořeny totalitní kolektivismus, který již prorůstá celou Evropou, ale i Amerikou. Třebaže bude mít jiné vnější projevy, než totalita, kterou smetla Sametová revoluce. Nebude znárodňovat majetek, továrny a podniky – místo toho bude veškeré použití majetku regulovat, ve jménu „blaha společnosti“, čímž majitele degraduje pouze do pozice jakýchsi správců a služebníků „veřejnému zájmu“. A na povinných manifestačních průvodech nebudou děti muset mávat mávátky s rudými hvězdami, nýbrž se znakem Evropské unie (případně s podobiznou Barracka Obamy).
Politika dnes není místem, kde by bylo možné tento vývoj zvrátit. Chybí k tomu kulturní a intelektuální zázemí. Lidé chtějí růst státní moci, věří, že stát má zasahovat a starat se. Hrstka svobodomyslných občanů, podporující své politiky, nezmůže dnes zhola nic. Politici, kteří jsou spíše pro svobodu – ať už Václav Klaus, nebo v rámci EU poslanci Nigel Farage nebo Daniel Hannan, anebo například Ron Paul v USA – jsou dnes osobami naprosto výjimečnými.
Nejprve musí vzniknout jakýsi nový intelektuální „disent“, který nabídne alternativu k současným levicovým a kolektivistickým intelektuálům, a pokusí se lidem prezentovat obhajobu svobody, individuality, sebezájmu, a nakonec i kapitalismu. Věřím, že jestliže bude takový „disent“ principiálně a bez laciného uhýbání zastávat pravdu o tom, jak mají lidé žít (svoboda a kapitalismus je pravdou o tom, jak má vypadat lidská společnost), může mít nakonec úspěch. Zatím to však vypadá, že Evropa i Amerika si bude muset svou zkušenost z kolektivistickou totalitou prožít na vlastní kůži. Pro západ to bude nová zkušenost, pro Čechy trapná repríza, které se dalo předejít. Možná pak teprve lidé budou cinkat na náměstích svými klíči nikoliv za nějaký kýčovitý obrázek „socialismu s lidskou tváří“, ale za skutečnou svobodu jednotlivce.
Takže místo pompézních oslav a vzletných frází, zkusme se zamyslet, co vlastně svoboda znamená, a zda všechny ty zásahy státu do našich životů nejsou vlastně negací té svobody, kterou se v dnešních dnech tak nadšeně, a naivně, oslavuje. Zkusme být alespoň sebevědomější, a přestat si neustále myslet, že země jako Francie nebo Německo mají patent a to, jak by měl vypadat stát. Mysleme vlastní hlavou, a přestaňme brát ohled na to, co si myslí politické elity Evropské unie – elity odchované levičáckou propagandou západních univerzit, barikádami a nepokoji konce 60. let, marihuanovými večírky a kavárenským žvaněním o „bídě kapitalismu“.
20. výročí pádu komunismu je vhodné připomenout s úctou k těm, kteří se na něm podíleli, a kteří neváhali riskovat konflikt s režimem. I když dnes bohužel nežijeme ve skutečně svobodné společnosti, nikdo nemůže popřít, že současný stav je bezesporu nesrovnatelně zdravější a morálnější, než komunistická totalita. Pokud však jsme schopni rozpoznat, který společenský systém naprosto odpovídá tomu, co lidský život vyžaduje, nesmíme se spokojit s polovičatými cestami. Takovým společenským systémem může být pouze čistý kapitalismus, protože jde o systém v maximální míře respektující individuální práva. Od takového společenského uspořádání jsme dnes velmi velmi daleko.
A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,
pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra
probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu
ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla
říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou
musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže
řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba
ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle
toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je
v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají
nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je
prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to
já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,
by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,
že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak
lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní
jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do
toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10
Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,
jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení
a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik
má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi
migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování
kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,
kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,
máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou
lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se
mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,
že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už
v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt
už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě
v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze
toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400
tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom
nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,
kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze
tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,
jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli
lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen
do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých
důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím
že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady
tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00
200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10
přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20
To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30
To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40
ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50
se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00
o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10
teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20
nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30
tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40
úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50
Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01
dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10
z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20
hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30
druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40
migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50
lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00
opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10
A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20
kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30
by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40
jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50
na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00
musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10
je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20
na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30
Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40
chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50
Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00
kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10
ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20
což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30
protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40
A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50
Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00
v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10
naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20
Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30
Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40
kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50
tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01
kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10
No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20
jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30
prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40
to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50
řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00
systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10
v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20
díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka MarkétaŠichtařová. Ta například přišla00:21:30
s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41
naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50
už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00
Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10
v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20
je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30
zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40
Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50
který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00
začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10
a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20
jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30
a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40
Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50
migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00
center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10
to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20
voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31
který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40
teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50
politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00
Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10
nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20
nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30
našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40
na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50
Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00
aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10
především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20
tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30
chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40
jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50
to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00
to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10
u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20
se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30
a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40
a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50
stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00
Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10
zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20
což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30
transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40
budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51
Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00
EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10
se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20
daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30
zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,
tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky
zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila
emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto
tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.
Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30
což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu MatějGregor na Hedlová. Děkuji.
Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.
