Zálom: Kam povede centrální plánování turismu na Berounsku

Zálom: Kam povede centrální plánování turismu na Berounsku

Jedno z témat červnového jednání berounského zastupitelstva bylo založení zapsaného spolku Berounsko, který má sloužit jako tzv. destinační agentura pro blízké okolí města Berouna a sdružovat několik dalších obcí. Cílem agentury je koordinovat cestovní ruch a turismus v oblasti Berounska.

Nechci dále komentovat, že zastupitelé dostali klíčové dokumenty k založení spolku Berounsko vlastně až těsně před jednáním, takže nebylo kdy je řádně a podrobně prostudovat. Zdá se, že, jak se říká, muž s brašnou nesměl projet: spolek Berounsko prostě musel být schválen v červnu za každou cenu, bez ohledu na názor zastupitelů mimo strany a hnutí zapojené do vedení města. Návrh odložit schválení do příštího jednání zastupitelstva, byl zamítnut.

Ono vlastně jakékoliv podrobné prostudován  zakládacího dokumentu spolku, by na principiálním pohledu na tuto věc nic nezměnilo. Hlavní problém a důvod, proč je nutné založení takového spolku kategoricky odmítnout, totiž sahá mnohem hlouběji, pod úroveň případných věcných námitek.

Víte, co je největší pohroma? Když se byrokraté pokoušejí koordinovat něco, co se týká jen a pouze vzájemné interakce svobodných jednotlivců. Snaha jakýmkoliv způsobem kontrolovat a koordinovat cestovní ruch a turismus prostřednictvím destinační agentury je vlastně formou centrálního plánování. Místní politik nebo byrokrat stanoví cíle, kterých chce dosáhnout, a pomocí nástojů, které má zapsaný spolek k dispozici, se posléze snaží usměrňovat cestovní ruch v dané oblasti tak, aby bylo cílů dosaženo. Tyto cíle jsou v první řadě politické, zatímco osobní cíle jednotlivců, kteří se účastní cestovního ruchu, jsou soukromé. Na jedné straně tedy máme jednotlivce, kteří cestují, vybírají si destinace dle svého zájmu a dle atraktivity dané lokality, utrácejí peníze; vedle nich stojí místní podnikatelé, kteří poskytují služby a mají svůj podnikatelský záměr postavený na tom, že jejich obec či město je turisticky atraktivním místem. Všichni dohromady, mají-li možnost jednat stoprocentně svobodně, představují systém, který přináší užitek všem zúčastněným. Jakmile do toho však vstoupí centrální plánovač, je do dobře promazaného systému vpuštěn smrtící element plánovaného chaosu.

Naprostá většina současných politiků, ve snaze zavádět centrální plánování, stírá důležitý rozdíl mezi tím, co je soukromé a co lze pokládat za veřejné. Veřejné záležitosti se týkají všech a lidé o nich rozhodují prostřednictvím voleb. U soukromých záležitostí lze definovat jasně ohraničenou oblast soukromého zájmu, v níž by všechny zúčastněné strany měly pomocí dohody nalézt cestu, jak zvýšit svůj užitek. O soukromých záležitostech se hlasuje peněženkou a abstrakcí tohoto pojmu je trh. Pokud možno svobodný trh.

Na jednání zastupitelstva byl jako příklad nutnosti vytvoření spolku uveden jeden konkrétní problém, který by spolek měl řešit. Svatý Jan pod Skalou, je turisticky velmi atraktivní obec, s krásným okolím a dominantou v podobě skalní stěny, z níž je krásný výhled do širokého okolí. Jenomže starosta obce má vpravdě cimrmanovský problém: jezdí mu tam lidi. Jezdí mu tam opravdu hodně lidí. A vedení obce nedokáže řešit nápor automobilů, kteří parkují, kde se dá. Jediné parkoviště v centru obce kapacitně nestačí, resp. nebyly učiněny žádné pokusy, jak kapacitu zvětšit. Bylo by tedy potřeba zatraktivnit v okresu Beroun i jiné obce a pomocí cílené koordinace cestovního ruchu (tedy pomocí centrálního plánu) zajistit, aby lidé jezdili méně do Svatého Janu pod Skalou, kde je láká krásné okolí, a navštívili kupříkladu také obec Černín, kde nic není. Chápete tu absurditu? Centrální plánování cestovního ruchu vposledku nepomůže nikomu: podnikatelé ve Svatém Janu přijdou o část tržeb a peníze daňových poplatníků budou vyplýtvány na projekty, které mají zatraktivnit obec Černín. A že zatraktivnění takové obce přijde opravdu na obrovskou hromadu peněz, to si můžeme být jisti.

Druhá rovina problému je stejně závažná. Na spolku Berounsko mohou být dle zakládacích dokumentů účastny nejen města a obce, ale také soukromé subjekty podnikající v oblasti cestovního ruchu. Můžeme se jen ptát, na jakém základě budou tyto subjekty do spolku přijaty, a hlavně, co jim to přinese. Není nakonec účast na spolku, jenž má centrálně plánovat cestovní ruch v okolí Berouna, nejlepším způsobem, jak si zajistit výsadní postavení, exkluzivní přístup k informacím a nakonec i penězům daňových poplatníků? Vytřete zrak konkurenci! Vstupte do spolku Berounsko! Nechte si vaší konkurencí zaplatit váš zisk!

Turismus má v českých zemích dlouhou tradici, která sahá až někam do 19. století. Dobrovolné spolky turistů stavěly rozhledny, z nichž mnohé dodnes stojí, zakládaly a značily turistické trasy, podílely se na kulturním životě, probouzely zájem o historii i o přírodu. A vše, celá tato aktivita, proudila zdola. Nebylo k tomu potřeba žádné koordinace, žádného centrálního plánování ze strany tehdejších C.k. úřadů. Co zůstane po spolku Berounsko? Nic. Jen vyplýtvané miliony. Možná v budoucnu, v osvícenějších dobách, bude tento spolek sloužit jako příklad pošetilé snahy koordinovat lidi, hrát si s nimi jako s figurkami na šachovnici, posouvat je dle aktuální byrokratické potřeby. A hlavně jako příklad totálního pohrdání individualitou.

Toto pohrdání lidskou individualitou je o to křiklavější, že se celé taškařice aktivně účastní ODS, která by měla, chce-li se nazývat pravicovou stranou, naopak centrální plánování odmítat a hájit svobodný trh. Vedle ODS ve vedení města sedí kandidáti Babišova agrobolševického hnutí a členové názorově rozbředlého a šedého podnikatelského uskupení Nezávislí Berouňáci, od nichž samozřejmě lze příklon k centrálnímu plánování očekávat. Ale pro ODS, tedy zejména pro paní starostku, není založení centrálně plánovacího spolku, jehož činnost má navíc potenciál zásadním způsobem pokřivovat podnikatelského prostředí, právě dobrým vysvědčením.

Zastupitelé za sdružení Lepší Beroun, podporované stranou Svobodných, samozřejmě hlasovali proti zřízení spolku Berounsko.

Říká se, že když socialisté dostanou pod svou správu poušť, za pár let tam dojde písek. Patrně se nemusíme obávat, že by kvůli socialistům z řad berounské ODS, ANO nebo tzv. Nezávislých Berouňáků přestal v našem krásném regionu fungovat cestovní ruch a turismus. Lidé sem budou stále jezdit a těšit se ze zdejší přírody a historických památek. Kolik peněz však bude kvůli centrálně plánovacím choutkám vyplýtváno, to asi nikdo nespočítá.

 

Luboš Zálom
Zastupitel Berouna, předseda Středočeského krajského Svobodných

 

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Nejnovější video


Libor Vondráček v OVM prosazoval striktní zásadu „na státních budovách jen české vlajky“, podpořil okamžité zrušení trestného činu „práce pro cizí moc“ bez náhrady a zdůraznil obecnou skepsi ke „vágním“ skutkovým podstatám i symbolické politice gest, čímž vyvolal ostré střety s Vítem Rakušanem a Janem Bartoškem o bezpečnost, symboly a zahraničně‑politický kompas státu.​

Vlajky na státních budovách

  • Vondráček trval na tom, že na veřejných budovách mají viset pouze české a zemské/krajské vlajky; cizí vlajky (včetně EU) by nevyvěšoval a preferuje výjimku jen při státních návštěvách.​
  • Moderátor a Rakušan akcentovali rozpor: proč šla dolů jen ukrajinská vlajka; Bartošek to označil za pokrytectví a slabý signál směrem k napadené zemi a k hodnotám zahraniční politiky.​

EU vlajka a symbolika

  • Na dotaz, zda by na Sněmovně ponechal vlajku EU, Vondráček uvedl, že by nechal „jen českou“, tedy EU vlajku by nesl; připomněl, že „na Hradě před Zemanem také nebyla“.​
  • Rakušan a Bartošek zdůraznili význam symbolů (vlajky, vlčí mák) jako srozumitelných signálů o hodnotách a směrování státu; kritizovali relativizaci symbolů a přirovnání ke klubovým praporům.​

„Práce pro cizí moc“ (§ 318a) a bezpečnost

  • Vondráček označil paragraf za „vágní“ a typický pro totalitní praktiky; prosazuje jeho „zmizení z právního řádu“ bez náhrady, s odkazem na už existující přesnější skutkové podstaty (vyzvědačství apod.) a riziko selektivního postihu verbálních projevů.​
  • Rakušan uvedl konkrétní případy, které podle něj bez dané normy nebylo možné postihnout (vynášení necitlivých, ale nezutajovaných informací z MZV; systematické fotografování politiků, jejich rodin a kritické infrastruktury pro cizí moc), přičemž podmínkou je prokázání úmyslu a vazby na cizí moc.​
  • Radek Vondráček (ANO) potvrdil snahu paragraf zrušit a odmítl, že by záměrem bylo oslabit bezpečnost; připustil debatu o rozšíření vyzvědačství, ale ne o udržení „pendrekového“ ustanovení.​

Rétorické střety a pozicování

  • Vondráček zdůraznil, že jeho stanovisko k vlajkám je konzistentní od roku 2021 a není projevem antiukrajinství; připomněl legální rámce pro vyvěšování cizích vlajek a kontroverze kolem „bikolóry“ na NM.​
  • Rakušan mluvil o „změně kompasu“ nové vládní většiny: sundání ukrajinské vlajky, ticho v programovém prohlášení o Ukrajině, úmysl zrušit klíčový bezpečnostní paragraf; varoval před dopady na obranu proti cizím vlivům.​
  • Bartošek označil krok za protiukrajinskou akci a symbol izolace; zdůraznil, že přes symboly stát sděluje hodnoty a spojence; vyzval k respektu k hrdinům a bojům o svobodu.​

Kontext a závěr pořadu

  • Debata o vlajkách rámovala širší konflikt o hodnoty a bezpečnostní politiku; v závěru pořad přešel k ekonomickým tématům (HDP, inflace, sazby ČNB), která s první částí kontrastovala mírou konsenzu odborníků.​
  • Vondráčkův výkon profiloval Svobodné jako zastánce „institucionální střídmosti“ v symbolech, národního rámce na budovách a tvrdého požadavku na přesnost trestního práva, i za cenu sporu s bezpečnostní komunitou a kritiků v koaliční části opozice.​

Oblíbené štítky

Mgr. Luboš Zálom

Mgr. Luboš Zálom

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31