Werner: Publikovat na Facebooku není „přirozeným právem“

Werner: Publikovat na Facebooku není „přirozeným právem“

Jako údajný pravičák chce Klaus ml. regulovat soukromou společnost a nařizovat jí, co si kdo může či nemůže psát na jejich webu. Respekt k soukromému vlastnictví, jeden z axiomů pravice a klasického liberalismu, mu najednou zřejmě nic neříká.

Klause ml., stejně jako nikoho jiného, nikdo nenutí, aby byl uživatelem Facebooku. Facebook Klause, v souladu s podmínkami užívání, se kterými Klaus dobrovolně souhlasil, cenzuruje pouze na svém vlastním webu, uvnitř prostoru, který této společnosti patří. Klaus ani nikdo jiný nemá žádné „přirozené právo“ publikovat své příspěvky na Facebooku. Mimo tuto sociální síť však Klause nikdo necenzuruje. Klausovi nikdo nebrání založit si svůj vlastní web či sociální síť (ostatně Klaus své texty čile publikuje všude možně, včetně svého osobního blogu), případně časopis či noviny, kde bude pravidla hry určovat on.

Představme si hypotetickou situaci, kdy by Klaus ml. byl majitelem nějakého takového média. Měl by právo v něm publikovat kdokoliv, kdo by chtěl? Samozřejmě, že neměl. Těžko by se Klausovi líbilo, kdyby například komunisté chtěli v jeho časopise vydávat své články. A teď si představte, že by odmítnutí komunisté (či kdokoliv jiný), začali Klausovi hrozit, že navrhnou zákon, který jim umožní v jeho časopise vydávat své články, protože to, že Klaus jejich texty odmítá, je „nehorázná cenzura“.

Absurdní, že? S tím, že zatímco u komunistů by mě to úplně nepřekvapilo, tak u člověka, který se pomalu stylizuje do role vůdce pravice, je to velmi zarážející.

Když se však řekne a), mělo by se říct i b).

Domnívám se, že omezování svobody projevu ze strany státu je principiálně špatné a nesprávné. Svoboda projevu by neměla být limitována. Na svém vlastním písečku (noviny, web, časopis atp.) nechť si každý cenzuruje, jak chce, nikdo by neměl mít právo určovat vlastníkovi novin či sociální sítě co nesmí a co naopak musí publikovat.

Stát by však nijak neměl omezovat mantinely. Měl by nechat jednotlivá média (potažmo jednotlivce jako takové), ať si dle svého uvážení publikují cokoliv, co chtějí. Špatné je tedy Facebooku nařizovat, že něco musí publikovat (nesmí smazat), stejně jako je špatné mu nařizovat, že něco nesmí publikovat (musí smazat).

Rasismus ze společnosti nevymýtíme tím, že budeme trestat jeho mluvené či psané projevy. Projev každého člověka je jeho vlastní vizitkou, dopřejme tedy lidem, ať si o nich ostatní mohou na základě jejich projevů a textů udělat obrázek. V momentě, kdy si stát usurpuje právo omezovat svobodu projevu, také může lehce dojít k tomu, že bude toto omezování zneužito, jako tomu vidíme například při snahách o omezování kritiky islámu, která je v rámci pokusů o dehonestaci těchto kritiků často vydávána za tzv. „islamofobii“, která se „rovná rasismu“, a proto se s ní musí stejným způsobem zacházet (tj. postavit mimo zákon).

Svobodu slova tu nemáme od toho, abychom si povídali o počasí, ale od toho, aby mohly zaznít věci, se kterými hrubě nesouhlasíme a které se nám hnusí. Aneb jak napsal John Stuart Mill ve své eseji O svobodě (1859), „měli bychom tolerovat i ty projevy, se kterými krajně nesouhlasíme a které se nám zdají sebevíce nemorální, a to proto, že pravda se nejsnáze objeví jako výsledek ničím neomezovaného intelektuálního souboje, ze kterého nebudeme předem vyřazovat žádné myšlenky“. Pokud bychom mohli říkat, číst a od druhých slyšet jen to, co my sami považujeme za přijatelné, koncept svobody projevu jako takový by se stal nadbytečným.

Jan Werner,
člen Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.

Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.

„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“

Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.

Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.

Zpochybnění metodiky obranných výdajů

Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“

Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.

Střet o reálnost schodku

Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“

Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.

EET a šedá ekonomika

V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.

Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.

Shrnutí

Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31