Vondráček: Alois Rašín za boj o Československo zaplatil jako žádný jiný politik

Vondráček: Alois Rašín za boj o Československo zaplatil jako žádný jiný politik

Je velká škoda, že v den 95. výročí tragického atentátu na Aloise Rašína dala ČT přednost ve své hlavní zpravodajské relaci zprávám ohledně příprav voleb, které snesly odkladu, nebo dokonce zprávě o vydání knihy zesměšňující amerického prezidenta.

Občas žasnu, když sleduji, co je schopná televize, placená z daní nás všech, dát do hlavních zpráv. Když si vzpomenu na zprávy typu „Udělení ceny Ropák roku“, tak obrátím oči v sloup, ale místo hledání špatného úmyslu redaktorů se shovívavě spokojím s variantou neschopnosti najít nic podstatnějšího. Dne 5. ledna 2018 se však stalo opomenutí, které mě opravdu mrzí. Navíc se ani nedá říci, že ČT o 95. výročí „úspěšného“ atentátu na JUDr. Aloise Rašína nevěděla, protože ho zmiňovala minimálně před polednem na ČT24. Mohl bych se pouštět do polemiky, proč ten den vyhodnotila za důležitější dát do Události reportáž o vydání knihy zesměšňující amerického prezidenta, ale neudělám to. Chci svůj první příspěvek na Parlamentních listech věnovat něčemu ušlechtilejšímu než pochybování o objektivitě zpravodajství ČT. Rád bych vzdal hold jedinému ministru naší historie, který ve své funkci a za své politické kroky zaplatil cenu nejvyšší.

Dne 5.1.1923 byl při vycházení ze svého domu Alois Rašín zastřelen dvěma ranami z bezprostřední blízkosti. Pachatelem byl devatenáctiletý anarchista a komunista Josef Šoupal. Tehdejší zákony sice předpokládali za podobný čin trest smrti, ale vzhledem k tomu, že dospělosti dosahovali občané Československa do roku 1950 až v 21 letech, tak obdržel od soudu pouze trest v délce osmnácti let vězení. Ve vězení strávil z důvodu své neposlušnosti o 2 roky více, ani to však nemohlo vyvážit ztrátu československého lidu. Význam samotného politika pro tehdejší dobu dokazuje velikost státního pohřbu. Svému zranění podlehl Alois Rašín během února, a tak v únoru 1923 zažila Praha největší smutečný průvod své dosavadní historie

Zdroj: moderni-dejiny.cz

A není divu, že se mu dostalo takové pocty. Absolvent pražské právnické fakulty z roku 1891, pykal rok a půl vezením za politickou činnost v Omladině a vydání své brožury „České státní právo“ (1894-1895). V roce 1911 byl zvolen poslancem Říšské rady a ještě v době výkonu svého mandátu byl v prosinci 1915 zatčen. Jako nejbližší spolupracovník Karla Kramáře byl spolu s dalšími dvěma odsouzen k trestu smrti oběšením za velezradu a vyzvědačství. Jen vlivem náhody svůj trest smrti přežil, neboť umírající Franz Josef se nestihl pod jeho rozsudkem podepsat, a později se na něj vztahovala amnestie nového císaře.

Jako člen velké pětky se přímo zasadil o vybudování samostatných československých institucí a byl u vyhlášení nového státu, když vlastnoručně sepsal první zákon „o zřízení samostatného státu“. Byl jmenován 1. ministrem financí Československa, vymyslel a provedl měnovou reformou, kterou na dobro oddělil naše hospodářství od rakouského. V prvních parlamentních volbách byl zvolen poslancem a později znovu jmenován ministrem financí. Ve Švehlově vládě vystřídal Karla Engliše a podruhé ve funkci ministra financí usiloval o vyrovnaný státní rozpočet a jakožto příznivec rakouské ekonomické školy měl velký vliv na tom, že inflace v Československu nedosahovala takových výšin jako v okolních státech. Ministerské křeslo se uvolnilo až jeho úmrtím.

Nejprve studoval na lékařské fakultě, ze které ze zdravotních důvodů přestoupil, později bylo paradoxně jeho jedinou vazbou na medicínu švagrovství s objevitelem krevních skupin Janem Jánským. Po přestupu na práva se začal vzdělávat i v oboru ekonomie. Svůj odkaz tedy zanechal nejen jako státník a politik, ale byl ve své době uznávaným novinářem, právníkem i ekonomem. Ve všech oborech své činnosti přitom od mládí působil nacionálně, a usiloval o prospěch českého a československého národa. Lvím podílem se zasadil o náš stát, za což dlouhá léta čelil útlaku Rakousko-Uherských úřadů. Pro jeho politickou činnost byl nakonec i zavražděn.

Nenapadá mě mnoho dalších postav 20. století, které by si zasloužili naši pozornost a vděk, tak jako on. I Česká národní banka má stejný názor na význam Aloise Rašína a chystá se příští rok vydat novou edici stokorunu k výročí jeho měnové reformy z roku 1919. Snad jeho jménu bude věnován odpovídající prostor i v médiích, alespoň v rámci oslav stého výročí založení našeho státu, a my se budeme moci poučit z jeho práce a příkladného neagresivního nacionalismu.

Libor Vondráček,
člen Republikového výboru Svobodných


Vyšlo na webu autora.

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Více zde: http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/atentat-na-aloise-rasina/

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Nejnovější video

Předseda strany Svobodní a poslanec Libor Vondráček se ve čtvrtečním pořadu 360 na CNN Prima News střetl s opozičními politiky v debatě o zákazu sociálních sítí pro děti, o ekonomických radách vlády a zejména o státním rozpočtu. V téměř hodinové diskuzi moderované Michalem Půrem se Vondráček spolu s Davidem Pražákem z hnutí ANO utkal především s Vojtěchem Munzarem z ODS a Janem Berkim z hnutí STAN.

Svobodný internet místo ověřování totožnosti

Hlavním tématem úvodní části diskuze byl návrh premiéra Andreje Babiše na zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let, inspirovaný australským modelem. Vondráček se k tomuto návrhu postavil velmi skepticky a upozornil na rizika spojená s ověřováním věku uživatelů. „Pokud chceme, aby na internetu už neexistovalo soukromí, pak samozřejmě můžeme zavést ověřování věkové hranice,“ varoval Vondráček s tím, že by lidé museli předkládat digitální, bankovní nebo jinou identitu.

Předseda Svobodných připomněl, že i Martin Kupka z ODS ve svém tweetu navrhl ověřování uživatelů na internetu, což Vondráček považuje za problematické. „To je potom navázané na digitální identity, digitální peněženky, na to, co kritizujeme třeba v Číně,“ vysvětlil poslanec s tím, že svobodní chtějí zachovat internet jako svobodný prostor, kde lidé mohou užívat služby v soukromí.

Překvapivě se s Vondráčkem shodli i jeho opoziční protivníci. Vojtěch Munzar z ODS zdůraznil, že stát nemůže nahradit rodiče a že plošné zákazy vedou k formalismu. Jan Berki z hnutí STAN sice připustil, že určitá regulace je na místě, ale i on se vyjádřil opatrně. Vondráček nabídl alternativní řešení: „Teď hrají třeba i děvčata hokej na olympiádě, tak dělejme reklamu sportu, ať se děti věnují tomu. Dávat pozitivní příklady je daleko lepší než dělat restrikce.“

NERV končí, zůstávají obavy z jednostranného poradenství

Druhá část debaty se věnovala zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV), kterou premiér Babiš označil za zbytečnou. Vondráček zmínil, že NERV nestál daňové poplatníky „ani korunu“ a že možná sloužil spíš jako alibi pro vládu. Zároveň zdůraznil, že dostatek ekonomů je i na vysokých školách.

Vojtěch Munzar však upozornil na výhodu NERV, kde byli zastoupeni ekonomové různých směrů – od monetaristů po keynesiánce. „Já třeba se skoro nikdy neshodnu s Danielem Prokopem, ale i pro politika je dobré si vyslechnout jiné názory,“ řekl Munzar s tím, že naslouchání různým stanoviskům není na škodu.

Jan Berki dodal, že výhodou NERV bylo, že ekonomové se museli nejprve shodnout mezi sebou, což zajišťovalo transparentnost a širší podporu pro doporučení. Moderátor Půr se ptal na nové poradce vlády, přičemž zazněla jména Jaroslava Ungermanna (levicově orientovaný ekonom blízký odborům) a Petra Macha (pravicový ekonom, nyní náměstek ministryně financí Aleny Schillerové).

Rozpočtová bitva: 310 nebo 344 miliard?

Nejostřejší půtka se strhla kolem státního rozpočtu a jeho deficitu. Vondráček opakovaně tvrdil, že vláda ušetřila 34 miliаrd korun oproti plánu předchozí vlády, jehož skutečný schodek měl podle něj dosáhnout 344 miliard. „My máme jenom 310 miliard,“ zdůraznil poslanec s tím, že předchozí vláda zapomněla do rozpočtu zahrnout přes 26 miliard do Státního fondu dopravní infrastruktury.

Vojtěch Munzar však Vondráčkovi oponoval s poukazem na stanovisko Národní rozpočtové rady. „Zjistíte, že Národní rozpočtová rada říká, že porušujete zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti o 63 miliard korun,“ kontroval Munzar. Podle něj je navíc problematické, že vláda škrtla výjimky (jako 18 miliard na Dukovany nebo 20 miliard na obranu), ale tyto prostředky nahradila jinými výdaji, čímž deficit nesnížila.

Vondráček připustil, že vláda zákon možná porušuje, ale „méně než předchozí vláda“. „Bohužel ho porušujeme, měli jsme málo času na to, abychom ho neporušovali,“ přiznal. Zároveň kritizoval předchozí vládu za to, že navýšila kumulativní státní dluh z 31% na 33,5% HDP a „nasekala 1200 miliard korun dluhů, což je celá třetina všech dluhů všech vlád v České republice“.

Jan Berki upozornil, že vláda škrtla 21 miliard na obranu ve chvíli, kdy Donald Trump naopak chce po spojencích vyšší výdaje, a dále snížila rozpočet na vnitřní bezpečnost a rozvědky. Moderátor Půr pak připomněl, že výdaje na vědu klesly v poměru k HDP na 0,6 % a výdaje na školství o sedm miliard korun.

Důchodová reforma a zkrácení školní docházky

Vondráček v diskusi nabídl kontroverzní návrh na řešení důchodového systému. Místo prodlužování věku odchodu do důchodu, které podle něj „žene lidi už ve věku opotřebované do práce o rok déle“, navrhl zkrácení školní docházky z devíti na osm let. „Mladí zdraví lidé půjdou do práce o rok dřív, vyřešíme to daleko rychleji,“ argumentoval poslanec.

Tento návrh je zajímavý i tím, že podobně uvažuje i poslankyně Renata Zajíčková z ODS, s níž se Svobodní jinak příliš neshodují. Vondráček však kritizoval, že Zajíčková zároveň navrhuje nové roky povinné docházky včetně předškolního roku, což by celkovou povinnou docházku prodloužilo na 12 let. „Maturita taky není nutná pro hasiče, dneska to tam je a některé lidi to opravdu udržuje zbytečně delší dobu v té škole,“ dodal.

Munzar v závěru diskuse zdůraznil, že škrty v obraně jsou problematické vzhledem k bezpečnostní situaci. „Svoboda je nezaplatitelná,“ citoval italskou premiérku Giorgii Meloni a dodal, že podtrhávat nohy české obranyschopnosti neustálými škrty je chyba.

Debata ukázala zásadní rozpory mezi vládní koalicí a opozicí nejen v hodnocení rozpočtu, ale i v přístupu k regulaci internetu a ekonomickému poradenství. Zatímco Vondráček a Pražák hájili kroky vlády jako úsporné a svobodnější, Munzar a Berky je kritizovali jako nesystémové a rizikové pro budoucnost státu.

Redakce

Oblíbené štítky

Mgr. Libor Vondráček

Mgr. Libor Vondráček

právník a předseda Svobodných

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31