Vítů: Proč není skutečná pravicová politika momentálně volebně úspěšná? Východiska ?

Vítů: Proč není skutečná pravicová politika momentálně volebně úspěšná? Východiska ?

Zjednodušeně by se dalo říci, že chce po lidech, aby pracovali a zodpovídali sami za sebe, a to v situaci, kdy je tu velká kopa prostředků na jedné hromadě státem daněmi sebraná produktivním lidem a určená k přerozdělení. Jistě je pro mnohé jednodušší se snažit urvat něco z toho pomocí různě bohulibě zdůvodňované potřeby podporovat to či ono, v zájmu toho či onoho, a vlastně toho, kdo je dostatečně mediálně silný, aby dokázel své zájmy šikovnou manipulací podsunout voličům.

  1. Skoro kapitalismus, který tu byl v minulosti, svou nesmírnou efektivitou vyprodukoval tak mnoho, až umožnil přerozdělovat stále větší množství prostředků a tím vytvářet závislou vrstvu odtrženou od reality. Nyní se situace posunula a rozdělují se již jenom dluhy. Parazité se drží i tohoto a dokud existuje někdo, kdo je ochoten úvěrovat, je kolaps odsouván. Ten je však neodvratný. Předtím však ještě přijde více požadavků o zaopatření státem, což však znamená jen více dluhů a větší inflaci. Až lidé zjistí, že se musí spoléhat sami na sebe, protože společné je vybrakované na 50 let dopředu, nastane čas pro pravicové politiky.
  • Zatím se nepodařilo sjednotit pravicově smýšlející do jednoho proudu jasnou myšlenkou, dát tomu jednu vlajku, jeden slogan. Nenašla se zatím osobnost, která by to dokázala. Rýsuje se potenciál v Liborovi Vondráčkovi. Svobodní jsou skvělým jádrem veškeré pravice, potřebují se ovšem přestat zaobírat hraním si na dětském hríšťátku a otevřít se více spektru všeho pravicového myšlení a připustit názorové proudy na marginálnější otázky. Dělení na pravici levice můžeme uchopit například takto : 50 procentní zdanění vzít jako střed, menší jako pravicové a větší levicové. Tím je dána i úloha státu, který je tak silný, kolik má k dispozici prostředků. ( Samozřejmě je třeba vzít v potaz i dluhy státu, které vytvářejí inflaci, což je skryté další zdanění, a to úspor ). Snížení role státu či soustátí ( EU ) je základní myšlenka, vše ostatní musí směřovat k tomuto cíli ( vlastenectví, suverenita ČR, klimaskepticismus, kovidismus,neziskovky,  apod. )

Strategickým úkolem je vytvořit srozumitelnou vizi, kde svoboda člověka je spjatá s osobní odpovědností, soukromé vlastnictví je nedotknutelné a veškerá směna probíhá na bázi dobrovolnosti a vzájemné výhodnosti. Musíme s předstihem budovat své organizační struktury a hledat lídry, schopné srozumitelně oslovovat širší publikum, a to zejména mladé, jedná se totiž o běh na delší trať a zejména jejich budoucnost. Celkový  a úplný kolaps soudobého systému přijde sice neznámo kdy, avšak jeho závěr bude velmi rychlý.

Momentálně je nezbytně nutné všemi prostředky bránit svobodu slova a svobodné volby, cesta centrálně řízené socialistické EU, zákulisní hry Deep State, praktiky totalitní Číny, putinovského centralistického Ruska a ani zkorumpované UA či Severní Korei v bídě není naší cestou, hledejme sílu sami v sobě, v našich kořenech a historii. Hlavu vzhůru !

České Budějovice, květen 2022                       

Jaroslav Vítů, člen Svobodných, soukromý zemědělec

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31