Svobodní v médiích: primárky, dětské tábory, nová vláda i dění v regionech

Svobodní v médiích: primárky, dětské tábory, nová vláda i dění v regionech

23. 7. byl Tomáš Pajonk hostem Seznam Zprávy v pořadu Duel: Rodičovské dilema: Patří mobil na letní tábor?: Moderní technologie versus dětské letní tábory. Během prázdnin opět někteří rodiče řeší, že svým ratolestem nemohou na vybrané tábory přibalit i mobilní telefon. Organizátoři argumentují tím, že chytré technologie naruší průběh programu a děti je navíc často ztrácí. Podle posledního průzkumu České rady dětí a mládeže si na tábor nebere telefon zhruba polovina dětí. Ti, co ho mají ho pak používají především ke kontaktu s rodiči.

Kdy je zákaz moderních technologií na místě? A máme to brát jako užitečný digitální detox, nebo omezení možnosti dát vědět domů, jak se dítěti na táboře vede?

Diskutovali předseda České rady dětí a mládeže Aleš Sedláček a předseda Svobodných Tomáš Pajonk.

24. 7. vydal server Zdroj.cz článek Exkluzivně: Svobodné do voleb do europarlamentu opět povede expředseda Mach: Ač jsou volby do evropského parlamentu naplánovány až na příští rok, většina politických stran už nyní řeší, koho do volebního klání vyšle. Výjimkou nejsou ani Svobodní, kteří v těsné volbě ve stranických primárkách na čelo kandidátky opětovně zvolili bývalého předsedu Petra Macha.

Svobodní by nepochybně rádi zopakovali úspěch z voleb do europarlamentu v roce 2014. Tehdy se na domácí scéně neparlamentní straně podařilo překonat pětiprocentní hranici potřebnou pro zvolení, čímž získala jedno europoslanecké křeslo, které obsadil tehdejší volební lídr a zároveň předseda strany Petr Mach. Ten na svůj mandát rezignoval před volbami do poslanecké sněmovny na podzim loňského roku a byl vystřídán Jiřím Paynem. Po volebním debaklu, kde Svobodní obdrželi jen 1,56 % hlasů Mach rezignoval i na post předsedy strany.

23. 7. vydal Český rozhlas článek Případné Bannonovo hnutí na podporu pravice by si Evropa neměla nechat líbit, tvrdí Konečná (KSČM): ývalý hlavní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Bannon zveřejnil svůj záměr založit v Evropě nové pravicové hnutí. Europoslankyni Kateřině Konečné (KSČM) se to ani trochu nelíbí, ale europoslanec Jiří Payne (Strana svobodných občanů) s tím problém nemá.

Europoslanec Jiří Payne (Strana svobodných občanů) by se nějakému pravicovému zastřešení rozhodně nebránil. „Vždyť ČSSD nebo křesťanské a pravicové strany jsou celoevropsky zastřešeny. Na pravici něco podobného chybí,“ myslí si.

Zatím má prý ale informace pouze z médií, a ty mu na relevantní názor nestačí. „Evropská unie, taky pod hlavičkou šíření hodnot, už přece nějakou svou ideologii šíří. Představte si, že loni se vedení Evropského parlamentu (EP) rozhodlo, že za evropské peníze povede kampaň proti euroskeptikům. Přeloženo do českého prostředí, je to jako by si předsedačeské Sněmovny vzal z rozpočtu komory stamiliony a investoval je do svého znovuzvolení. Proti tomu neexistuje obrana. Neexistuje soud, který by dokázal vedení EP chovat se demokraticky,“ říká Payne.

Na přímou otázku, jestli by se Svobodní, kde je Payne místopředsedou, k Bannonovu hnutí připojili, říká: „Jsme v situaci naprostého zoufalství. EU od počátku trpí úmyslným demokratickým deficitem. Je to nedemokratická instituce, která má EP jen jako jakousi zástěrku. Nám pak nezbývá než hledat spojence kdekoli,“ dodává europoslanec.

24. 7. vydal server svobodny-svet.cz článek Františka Petríka Unijní dotace nejsou žádné dobro: Mluví se o tom, jestli dotace jsou dotace z Unie dobro nebo zlo. Samozřejmě nenapíšu nic nového, ale opakování je matka moudrosti. Zde jsou některé negativa dotací přicházejících z Unie do ČR.

1) ČR prý dostává z EU dotace. Toto tvrzení není úplně pravdivé. Je to polopravda, a ta je někdy horší než čistá lež. Peníze totiž nedostává ČR do rozpočtu, peníze z Unie dostávají některé konkrétní subjekty. Dostává je například někdo, kdo staví cyklostezky. Někdo, kdo si nechá proškolit zaměstnance. Někdo, kdo je miliardář a chce si udělat radost například něčím jako je ptačí hnízdo. Někdo, kdo dostane příspěvek na stroj do své firmy nebo někdo kdo umí správně vyplnit formuláře a zajistit cestu jiným subjektům k unijním penězům. Většina občanů žádné dotace z Unie nedostává. Pokud použiju silnici nebo cyklostezku opravenou za dotace, tak v reálu jedu po předražené silnici. Bez dotací by to bylo jednodušší a levnější.

2) Unijní peníze se netvoří v Bruselu. ČR musí denně poslat do EU asi 100 milionů korun. ( Přesně 122 milionů v roce 2016 ) Platíme všichni, platí bezdomovec, když si koupí krabici vína, platí každý důchodce, když si koupí rohlík. K tomu pak musí něco přihodit například zaměstnanec z Belgie nebo důchodce z Německa. Do Bruselu jde i většina peněz, které se u nás vyberou jako clo ze zemí mimo Unii. Jde o nemalou částku tvořící cca 10 % rozpočtu unie.

3) Za dotace si ani vybrané subjekty nemůžou koupit, co potřebují! Slovy ekonoma, nemůžou alokovat prostředky tím nejlepším možným způsobem. Kam můžou jít unijní peníze je dané operačními programy , které musí být v souladu s požadavky Unie. Toto je vážný problém. Toto byl důvod, proč hospodářství v dobách socialismu nedokázalo zajistit toaletní papír. Toto je důvod, proč Venezuela krachuje navzdory obrovským zásobám ropy.

Regiony

Liberec

25. 7. vydal server genusplus.cz článek Většina stran v Liberci a Jablonci kandidátku teprve podá, známi jsou jen lídři listin: Nynější primátor Liberce Tibor Batthyány v roce 2014 vedl ANO, tentokrát bude v čele společné kandidátky hnutí PRO 2016 a Svobodných. Na jiné kandidátce bude i bývalá primátorka Liberce Martina Rosenbergová. Před čtyřmi lety vedla ČSSD, nyní nové uskupení Liberec plus. Vzniklo spojením kandidátů ODA, regionální liberecké politickéstrany Nový směr a nezávislých. Nové je i uskupení Liberec otevřený lidem (LOL) prezentované Zuzanou Kocumovou a Jaromírem Baxou. Komunisté ještě lídra oficiálně nevybrali, SPD ho zveřejní za týden.

Žďár nad Sázavou

Právo vydalo 25. 7. článek TOP 09 koaličně i ve Žďáru: Ve třetím největším městě Vysočiny, ve Žďáru nad Sázavou, půjde TOP 09 v podzimních komunálních volbách v koalici se Svobodnými. Oznámil to krajský manažer strany Michael Kubík. Zástupci TOP 09 a Svobodných podepsali smlouvu a vstupují společně do komunálních voleb ve Žďáru nad Sázavou. Společnými prioritami mají být maximální transparentnost, zodpovědné hospodaření, nezadlužování města a kvalitní fungování služeb. Lídrem kandidátky je dlouholetý trenér a donedávna předseda Komise mládeže Českého svazu házené, ředitel školy Tomáš Augustýn, druhé místo obsadila historička a analytička Lenka Šimo (oba TOP 09). Stranu svobodnýchobčanů reprezentuje z třetí příčky Bohuslav Unzeitig.

11. – 18. 7.

14. 7. vydal Neviditelný pes článek Jiřího Zapletala POLITIKA: Show pro masy, nic jiného: Máme vládu s důvěrou. Po mnohahodinovém řečnění u pultíku ve Sněmovní ulici nebylo překvapením, že vláda pod vedením Andreje Babiše důvěru získala.

Kdo doufal či dokonce věřil, že by důvěra nebyla vyslovena, je buď naivní, nebo snílek (případně naivní snílek). Někteří lidé demonstrovali, úspěšně narušovali jednání Sněmovny, ale bylo jim to platné asi jako mrtvému zimník. Karty byly rozdány podpisem koaliční smlouvy mezi ANO a ČSSD a „opoziční“ smlouvy s KSČM.

Výsledkem mnohahodinového jednání poslanců je jen další sbírka několika projevů, které budou šířeny sociálními sítěmi, komentovány slovy typu – To je ale pašák! Na prezidentku s ní! Mluví mi z duše! atd. Voliči opozičních stran se mohou bít v prsa, jak správně volili. Jak málo stačí…

Ve skutečnosti se 11. července 2018 odehrávala jen další show pro masy. Nic jiného. Nebyl to boj za demokracii a vůbec ne za svobodu. Bylo to jen vystoupení, které mohli diváci u televizních obrazovek sledovat místo oduševnělých seriálů o slepé zelenooké dívce, která ke štěstí přijde. Ano, byla to plnohodnotná náhražka tzv. mýdlových oper. V tomto případě reklamní bloky na prací prášky nahrazovalo důkladné mytí hlav členů koalice či opozice. Přitom to nebylo nic jiného než v některých případech neuctivé, ale hlavně neupřímné představení placené z našich daní.

18. 7. vydal deník Metro článek Aloise Sečkára Dopisy a vzkazy: Rád bych přidal svou vlastní zkušenost s automatizovaným objednáváním v McDonald’s a dalších řetězcích. Je pravda, že se v průměru zpomalila obsluha. Co dřív prodavač rovnou obratem vyřizoval, to se nyní objevuje druhé partě někde na konci seznamu a trvá relativně dlouho, než se k tomu dostanou. Zato však před přístroji nebývají velké fronty. A hlavně to umožňuje nám nesmělým introvertům vyhnout se kontaktu s jinou lidskou bytostí a vyvarovat se těch trapných chvil, kdy vás obsluha zarazí uprostřed pečlivě nacvičené a dlouho v duchu připravované objednávky. Ve spojení s další vymožeností jménem „lokátor“ je už komfort takřka absolutní – krom navolení objednávky si můžete rovnou vzít cedulku, naťukat do přístroje její číslo a poté rovnou odejít ke stolu. Vybrané jídlo vám jako v klasické restauraci přinesou až pod nos a odpadá tak nepohodlné čekání ve frontě na výdej. Já jsem příznivcem podobných změn.

Regiony

Beroun

ČTK vydala 17. 7. článek Lepší Beroun kandiduje s podporou Svobodných, lídrem je Míka: Sdružení Lepší Beroun se bude v podzimních komunálních volbách v Berouně ucházet o přízeň voličů s podporou Strany svobodných občanů. Lídrem kandidátky je předkladatel petice za zmírnění protikuřáckého zákona Jiří Míka, informoval dnes ČTK mluvčí Svobodných Martin Rumler.

V pořadí druhý na kandidátce je podnikatel Radek Šlemar a třetí místo obsadil předsedakrajského sdružení Svobodných Luboš Zálom. Lepší Beroun se chce zasadit o větší svobodu v podnikání, větší transparentnost na radnici, zefektivnění chodu městské správy a řešení dopravní situace ve městě.

Rakovník

13. 7. vydal Rakovnický deník článek Vláda s podporou komunistů rozděluje veřejnost: Jan Loder (Svobodní Rakovník) vidí možnou změnu v daleko vyšší volební účasti „Vláda s podporou komunistické strany rozhodně není něco, na co bychom měli být hrdí. Nicméně je pravda, že o podobě vlády rozhodují především voliči. Podle jejich hlasů se přidělují křesla v Poslanecké sněmovně a výsledek voleb je třeba respektovat. Jediná možnost, jak tomu příště zabránit, je jít k volbám a volit strany, které by současný stav nedopustily. Jsou před námi podzimní komunální volby. Možná je to skvělá příležitost ukázat, že spolupráci ANO, ČSSD a KSČM nechceme ani v našem městě. Může to být příležitost svěřit naše město lidem, kteří v něm žijí, něco pro něj dělají a místo na radnici neberou jen jako výtah do vyšší politiky,“ reagoval na dotaz Deníku Jan Loder.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31