Svobodní v médiích: Postoj k EU, cenzura internetu a dění v regionech

Svobodní v médiích: Postoj k EU, cenzura internetu a dění v regionech

5. 7. vydal sever iDNES.cz článek Mutace politických stran. Z komunistů fanoušci EU, z kapitalistů její odpůrci: Dlouhodobě jsou nejvíce kritičtí vůči EU naopak podle Havlíka SPD, ODS, KSČM a Svobodní. „Odpovídalo to cílenému marketingovému soustředění na určitou skupinu voličů, kde stanovisko proti EU muselo být součástí ‚nabídky’,“ dodává politoložka Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické.

Podle Dvořákové však sehrála roli i otázka pseudovlastenectví. „Abyste ukázali, jací jste vlastenci, tak musíte mít nepřítele, protože pozitivní program není. Uzavřít se proti všemu vnějšímu také umožňuje snazší ovlivňování. Každý má trochu strach z neznámého,“ doplnila Dvořáková.

„U SPD vychází euroskepticismus ze silného nacionalismu a nelze zapomenout na – podobně jako v případě KSČM – pozitivní postoj k Rusku. Euroskepticismus Svobodných je důsledkem jejich neoliberální politiky a důrazu na svobodu, respektive suverenity národních státu a odporu vůči jakékoli regulaci,“ vysvětluje Havlík.

Po podepsání Lisabonské smlouvy se někteří straníci odtrhli od ODS a založili Stranu svobodných občanů. Ta považuje stávající pokus o integraci evropských států za slepou uličku. Podle nich Unie nesměřuje k deklarovaným cílům, ani ke sbližování jednotlivých států. Ve svém programu volají po návratu ke svrchovaným státům a uvádí, že současný pokus o integraci zemí v rámci EU způsobil stagnaci a neschopnost konkurence jejích členů. Ohrazují se také proti společné měně.

„Opakovaně upozorňuji na to, že už desítky let, šedesát, sedmdesát let, se EU potýká s demokratickým deficitem. A to je hlavní problém EU. Je nejvyšší čas, abychom začali uvažovat o alternativě, o jiném uspořádáním evropského kontinentu, kde nebude demokratický deficit,“ uvedl koncem května místopředseda strany Jiří Payne v Evropském parlamentu.

I přesto, že strana jako jediné řešení navrhuje referendum o vystoupení, usiluje zároveň o udržení západní a transatlantické orientace České republiky. „Selhávání EU nesmí vést ke zvýšení vlivu Ruska ve střední Evropě,“ stojí dále v programu.

5. 7. vydaly Novinky článek Europoslanci nepodpořili spornou směrnici o copyrightu: Podle českého poslance Jiřího Paynea (Svobodní) se však EU pod záminkou ochrany autorských práv pokouší získat část zisků velkých internetových společností a zároveň chce zavést dohled nad sdílenými informacemi, což je první předstupeň cenzury. „Výsledkem bude zhoršení komfortu evropských uživatelů internetu a další zaostávání Evropské unie,“ sdělil Payne.

Článek vyšel mimojiné i na serverech Echo 24, Blesk, Euro a dalších.

7. 7. vydal server Manipulatori.cz článek Jiří Černohorský a jeho desítky věrných: Jiřímu Černorskému navíc odřekli účast všechny hlavní tváře demonstrace. Nedorazil jak bývalý předseda Svobodných a bývalý europoslenec Petr Mach, ani sociolog Petr Hampl, ani mu nepřijela zahrát kapela Ortel.

„Rád bych k článku doplnil informaci, že náš bývalý předseda Petr Mach sice figuroval na jakémsi „seznamu vystupujících“, který koloval po Facebooku, ale nikdo s ním o tom nemluvil a nikdo ho nikam nezval. Řešil jsem to s ním osobně, jelikož jsem té informaci také uvěřil, a chtěl ho přesvědčit, ať tam nechodí. Přitom vyšlo najevo, že je to jenom další hoax organizátorů. Na akci tak byli jenom dva naši členové, kterým bohužel nedokážeme vysvětlit, že paktování se s podobnými nenávistnými šílenci nám opravdu žádné pozitivní body nepřinese,“ napsal nám místopředseda Strany svobodnýchobčanů, pan Alois Sečkár.

Regiony

Hodonín

Týdeník Slovácko vydal 10. 7. článek Starosta skončí, výběr je ale pestrý: S novinkou přicházejí také Svobodní. Ti budou kandidovat spolu s třetí nejsilnější parlamentní stranou – Piráty. „Dlouhodobě spolupracujeme a máme výraznou programovou shodu. Společně máme šanci získat více mandátů,“ vyjádřil se Buráň.

Uherské Hradiště

8. 7. vydal server idobryden.cz článek Chceme naplno pomáhat řešit problémy i další rozvoj Uherského Hradiště, říká lídr kandidátky Michal Dvouletý: „Jsem rád, že jsme se domluvili na vzniku koaliční kandidátky, která navazuje na úspěšnou spolupráci Soukromníků a Svobodných během krajských voleb, ale zároveň dává příležitost mnoha kvalitním nezávislým kandidátům, mezi kterými se objeví spousta nových tváří, mladých, ale zkušených odborníků, kteří ve své profesi dosáhli již řady úspěchů a kteří jsou připraveni své znalosti a dovednosti „přetavit“ v práci pro město. Do voleb vstupujeme jako jeden sehraný tým, který chce pomoci tomu, aby se v Uherském Hradišti žilo ještě lépe. A já věřím, že budu dobrým kapitánem, který je v případě úspěchu připravený se skutečně naplno věnovat práci pro občany města,“ řekl Michal Dvouletý, krajský předseda Strany soukromníků ve Zlínském kraji s tím, že celá kandidátka bude představena v průběhu letních prázdnin.

Koalice Soukromníci, Svobodní a Nezávislí chce postupně představit také volební program pro Uherské Hradiště, na kterém kandidáti společně pracují již několik měsíců.

Znojmo

Naše Znojemsko vydalo 9. 7. článek Znojemsko: lídři volají do boje o radnice: Společnou kandidátku pod názvem Znojmáci sestavili také zástupci TOP 09 a Svobodných. Povede ji podnikatel a sociolog Pavel Kovařík. Lidovci, občanští demokraté a Piráti se rozhodli pro samostatné kandidátky. Do voleb se chystá i SPD. Jejich kandidátka čeká na schválení předsednictvem hnutí.

27. 6. – 4. 7.

Lidovky.cz vydaly 4. 7. článek Europoslancům vyhrožují smrtí kvůli projednávání sporné směrnice o autorském právu: Směrnice se nelíbí ani některým českým politikům. Podle českého poslance Jiřího Paynea (Svobodní) se EU pod záminkou ochrany autorských práv pokouší získat část zisků velkých internetových společností a zároveň chce zavést dohled nad sdílenými informacemi, což je první předstupeň cenzury. „Výsledkem bude zhoršení komfortu evropských uživatelů internetu a další zaostávání Evropské unie,“ sdělil Payne.

2. 7. vydal Reflex článek Proti směrnici o autorském právu protestovali Piráti i Svobodní, projít může už tento týden: Odpůrci připravované evropské směrnice o autorském právu se v neděli sešli na Palackého náměstí v Praze. Na shromáždění s názvem Protest proti cenzuře organizovaném Piráty promluvil jejich předseda Ivan Bartoš a několik dalších politiků. Ve zmíněné směrnici vidí omezení svobodného šíření informací na úkor finančních zájmů mediálních domů. V davu posluchačů se objevil také místopředseda Strany svobodnýchobčanů Alois Sečkár.

„Jeden z článků směrnice hovoří o tom, že provozovatel je odpovědný za obsah a má filtrovat, co uživatelé nahrávají. To je úplně proti současnému fungování internetu a povede to k zániku spousty serverů. Směrnice omezuje svobodu vyjádření, kterou internet přinesl. Druhý bod o poplatku za sdílení považujeme za nesmysl. Je tady snaha přetvořit internet, aby sloužil k většímu výdělku vydavatelů. Přitom na obsahu se dá už nyní vydělávat velice dobře,“ řekl Sečkár a dodal, že centrální regulace podle něj není v žádném případě potřeba.

29. 7. vydal server iDNES.cz článek Bruselštější než Brusel. Jak ukrýt nepopulární opatření za směrnici EU: „Jak paradoxní, když se zákon, který nařizuje přimíchávání šesti procent řepkového oleje do nafty, jmenuje Zákon o ochraně ovzduší. Nešlo o ochranu ovzduší. Šlo o byznys,“ podotkl tehdejší předseda Svobodných Petr Mach s odkazem na Andreje Babiše, který za přijetí zákona údajně lobboval u poslanců.

Podle europoslance za stranu Svobodní Jiřího Payna se Česká republika snaží být „papežštější než papež“. „A není to jen v evropských záležitostech. Za komunismu jsme znárodnili všechno, zatímco v Polsku, v Maďarsku i v NDR nadále existoval soukromý sektor. Kouření jsme zakázali také všude, ačkoli v mnoha zemích je za určitých okolností povoleno. Digitální pisoáry a vodovodní kohoutky jsme si zavedli jako naprosto povinné jenom my,“ napsal Payne redakci iDNES.cz.

28. 7. odvysílala TV Barrandov v pořadu Naše zprávy příspěvek Bude pivo levnější?: Aktuálně totiž snížená daň platí u piv do 2,8 % objemu alkoholu, nově by se ale limit zvýšil až na 3,5 %. To by snížilo ceny i silnějších piv. Návrh komise teď půjde do europarlamentu.

Najdou se ale i čeští europoslanci, kteří jsou proti nižší dani.

Jiří Payne (Svobodní), europoslanec: Já si myslím, že daně mají být pro všechny stejné a spravedlivé.

Systém má také zabránit zneužívání alkoholových směsí, které vůbec dani nepodléhají. Poslední takovou aféru pamatují Češi před šesti lety. Metanol tehdy zabil 48 lidí.

Jiří Payne (Svobodní), europoslanec: Když Evropská unie vydá předpisy a ty členské státy to stejně nebudou respektovat nebo nebudou důsledné v tom respektování, tak nám to stejně zase nepomůže.

3. 7. vydal Neviditelný pes článek Jiřího Zapletala ŠKOLSTVÍ: Politik, učitel nebo rodič?: Je nejvyšší čas co nejvíce oddělit základní školství od obcí a státu. Ředitelé škol musí mít konečně dostatečné pravomoci a samostatnost. Neměli by být omezování lidmi, kteří školství příliš nerozumí, ale protože jsou právě u korýtka, kecají do něj.

Proč? Poslední dobou se ve zprávách objevují informace typu „náhle odvolaný ředitel, rodiče se bouří, učitelé se bouří, děti jsou smutné“. Důvod odvolání? Pokud vůbec důvod existuje, jsou to drobná pochybení.

Příklad za všechny. I na nás dopadla praktika komunálních politiků a úředníků, kteří se prostě rozhodli, že bude po jejich. Dlouho jsme pro našeho syna vybírali školu. Nechtěli jsme, aby byl jednou z poslušných oveček ve třídě plných ručiček za zády a praktik z děl George Orwella. Téměř ideální školu jsme našli. Spíše se jedná o školičku, má pouze první stupeň a kapacitu kolem 70 žáků. Když objevíte školu, v níž jsou třídy do patnácti dětí, učitelé působí pohodově, evidentně své práci rozumí, neřešíte, jestli ji budete mít po cestě do práce. V takovém případě obětujete i větší zajížďku. Jde přeci o vaše dítě. Stejně jsme postupovali my.

Syn se byl podívat do více škol. Pouze u této jediné odcházel s úsměvem na tváři a spokojený. Volba byla jasná.

27. 6. vydal server Večerník PV článek Jitka Chalánková jako nezávislá: „Jdu do toho naplno a věřím ve vítězství!“: Jak Večerník informoval již v minulém vydání, známá prostějovská lékařka Jitka Chalánková prožila jedno velké zklamání. Přestože okresní i krajská organizace TOP 09 ji podpořily jako kandidátku do Senátu ČR, ústředí této pravicové strany v Praze vystavilo tomuto záměru „stopku“. Bývalá poslankyně se však nehodlá vzdát a do horní komory Parlamentu ČR bude i tak kandidovat jako nezávislá.

„Jednání s dalšími politickými stranami probíhala. Podle mne byla velmi zajímavá. Byla to studie do fungování stranických hierarchií a demokratických procesů. U některých stran jsou obavy ze ztráty demokracie a zdravého rozumu podle mne docela na místě. Co je milé, veřejně mi již podporu vyslovily Konzervativní strana a Koruna Česká. Bývalý poslanec Evropského parlamentu Petr Mach vyzval voliče Svobodných, aby mne volili. Uvidíme co další…“

Regiony

Karlovy Vary

3. 7. vydal Karlovarský deník článek Volební tajenka je vyluštěna, strany a hnutí už zveřejnily lídry i kandidáty: O správu města ale stojí i zbrusu nová koalice Zvolitelní, kterou tvoří tři strany a dvě sportovní uskupení a do jejíhož čela se postavil současný radní Jan Klíma (KDU-ČSL). Koalici Zvolitelní tvoří KDU-ČSL, Svobodní a Zelení a doplňují ji dvě hnutí zaměřená na podporu sportu, a to Pro zdraví a sport a Unie pro sport a zdraví. Dvojkou je Martin Vinš (Pro zdraví a sport), trojkou Lukáš Bernat (Svobodní), na čtvrtém místě za tuto koalici kandiduje Vadim Lavrivský, ale z desátého místa voliče oslovuje i Roman Maleček. „Naší společnou vizí je rozumná správa města, prosperující lázně, sportovní a kulturní vyžití obyvatel. Chceme zastavit odliv zejména mladých lidí a priority budeme zveřejňovat postupně. Zaměříme se na podporu vysokého školství, parkování, zvýšenou péči o okrajové části města,“ uvedl lídr Jan Klíma. Tato koalice vstupuje na volební scénu velmi razantně. Před novináře napochodovali za zvuku fanfár, s bílými tričky a sami se považují za politickou bombu v Karlových Varech. Tři získané mandáty jsou pro ně málo, uvítali by jich pět až šest. Rozpočet na volby má tato koalice 200 tisíc korun, půl hradí strany, zbylou částku dodají kandidáti ze svých kapes.

Zlínský kraj

3. 7. vydal server 24zpravy.com článek Hejtman Čunek narazil. Dělá si věci po svém, kritizují oponenti i kolegové: Vyhrál všechny volby, kterıch se v posledních letech účastnil. Senátorské (rok 2012), komunální ve Vsetíně (2014) i krajské (2016), po nichž se stal hejtmanem.

Lidovec Jiří Čunek na porážky není zvyklı. Tento tıden ji ale zažil, byť ne fatální. Krajští zastupitelé totiž odmítli hlasovat o návrhu na fúzi nemocnic. Hejtman do něj přitom investoval hodně politického kapitálu.

Proč to tedy nevyšlo? Podle některıch ohlasů Čunek doplatil na to, že je odjakživa a v jakékoliv funkci zvyklı si dělat věci po svém. Proto neměl potřebu takto zásadní věc dopodrobna probrat s koaličními i opozičními zastupiteli.

„Od začátku se o tom baví stylem ‚Je to pro vás dobré, já to prosadím a už se nemáme moc o čem bavit‘. Nevysvětluje problémy dostatečně,“ řekl opoziční zastupitel Tomáš Pajonk (Svobodní).

Vyšlo i na webu iDNES.cz a v tištěné MF DNES.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31