Svobodní v médiích: Petr Mach se stal otcem, tisícovka pro každého pracujícího člověka nebo o daních a byrokracii

Svobodní v médiích: Petr Mach se stal otcem, tisícovka pro každého pracujícího člověka nebo o daních a byrokracii

Články, zmínky či citace 23. – 30. 11. 2016

O narození nejmladšího euroskeptika informoval deník Blesk 29. 11. v článku Mach má kluka. Šéf Svobodných je otcem malého Jonáše a srší štěstím. Šéf Svobodných a europoslanec Petr Mach (41) je otcem. „Jsme teď nejšťastnější na světě,“ libuje si Mach na Facebooku. Podle fotografií byl se ženou, se kterou se brali před dvěma lety, u porodu. „Dnes se nám narodil syn Jonáš. Jonášek i maminka Andrea jsou v pořádku. Jonáš váží 3690 g a měří 51 cm. Jsme teď nejšťastnější na světě!“ výskl si europoslanec na sociální síti. Porod proběhl v pražské motolské nemocnici.

Koncept Tisícovka

Veřejnosti byl 29. 11. představen návrh Petra Macha a Tomáše Pajonka „tisícovka“ pro každého pracujícího člověka. Jako první ve svém článku o konceptu informovala agentura ČTK. Ve zprávě Svobodní chtějí sloučit odvody a zvýšit daňovou slevu o 1000 uvedla: Strana svobodných navrhuje sloučit odvody daně z příjmů fyzických osob s jejich odvodem na sociální pojištění. Současně strana chce zvýšit základní daňovou slevu na poplatníka o 1000 korun měsíčně. Výpadek příjmů státního rozpočtu chce nahradit rušením úřadů a dotací. Zpráva se objevila na několika dalších serverech, informaci zveřejnily třeba denik.cz, eurozpravy.cz, globe24.cz, parlamentnilisty.cz nebo web4trader.cz.

Náročnost daňového přiznání

V článku Česko je v časové náročnosti daní až na 26. místě v Evropě. Firmě seberou daně 234 hodin, který vydaly Byznys noviny 29. 11. Dostal prostor k vyjádření Petr Mach. Česko se z hlediska časové náročnosti plnění daňových povinností ocitlo v nelichotivé spodní části žebříčku evropských zemí. Každé firmě v ČR zaberou daně ročně celkem v průměru 234 hodin času, což zemi zařadilo až na 26. příčku mezi státy EU a EFTA. Lépe než Česko se umístilo nejenom Slovensko, ale i země jako Rumunsko, Řecko či Chorvatsko. Předseda Svobodných, europoslanec Petr Mach k výsledkům studie uvedl, že Česká republika má zastaralé, neefektivní a drahé zdanění práce. „Vláda přenáší povinnosti se složitým vyřizováním daní jednotlivců na firmy, které musí mít rozsáhlé mzdové účtárny. To se musí změnit a je smutné, že to vláda vůbec neřeší. Za příklad by si mohla vzít třeba Estonsko nebo Irsko,“ podotkl Mach. Irsko se v žebříčku umístilo na 4. místě s celkovými 82 hodinami nutnými na daňovou administrativu; Estonsko s 84 hodinami skončilo šesté.

Přenášení administrativy daní na firmy je podle Macha škodlivé pro celou ekonomiku a zejména pro malé a střední podniky. „Pro ně jsou tyto náklady relativně vyšší než pro velké firmy. Zjednodušení daní by firmám uvolnilo ruce pro jejich hlavní činnost,“ konstatoval šéf Svobodných. Svobodní chtějí současnou náročnou daňovou administrativu řešit sjednocením sociálních odvodů a daně z příjmů do jednoho jednoduchého odvodu. Navrhují také sjednocení DPH do jediné sazby a zrušení spotřebních daní z elektřiny, plynu a uhlí

O vládní koalici

V sobotu 26. 11. byl Jiří Payne hostem pořadu Názory a argumenty v Českém rozhlasu Plus. na téma Reflexe současné vládní koalice“. Záznam celého pořadu na téma Reflexe současné vládní koalice si pusťte zde: http://prehravac.rozhlas.cz/audio/3751588

Realisté

Petr Mach okomentoval 24. 11. vznik nové politické strany Petra Robejška pro Novinky.cz v článku Babiše kritika Robejška mrzí, byli prý spolu na večeři. Podobnost mezi nově vzniklou stranou a hnutím ANO vidí i předseda Strany svobodných občanů Petr Mach. Jemu připadají Realisté názorově blízcí a případné spolupráci by se proto asi nebránil. „Díval jsem se zběžně na jejich program a je nám docela blízký, takže pokud se dostanou oni do Sněmovny a pokud se tam dostaneme i my, tak by nám byli blízcí,” řekl Mach. Co podle něj dobře není, je to, že jde o politickou stranu napojenou na jednu finanční skupinu nebo na velkopodnikatele. „A v tom se zase podobají straně ANO, takže to spíš vidím jako negativum,” dodal Mach.

Sympatizanti a zdroje informací

Server Lidovky.cz zveřejnil 30. 11. článek Češi v zajetí sociálních bublin: Češi žijí v sociálních bublinách, v nichž se navíc navzájem utvrzují o správnosti vidění svého světa. Ukázal to unikátní projekt serveru Lidovky.cz. Ten na Facebooku mapoval, odkud v Česku konzumují zpravodajství sympatizanti jednotlivých politických stran a uskupení. V simulaci jsou zřetelně vidět dva shluky: na jedné straně proevropské strany jako TOP 09, KDU-ČSL, Strana zelených a Piráti, a na protějším břehu antisystémové KSČM, SPO, Úsvit a protiimigrační uskupení. Uprostřed jsou pak jednak rozštěpené strany jako ČSSD (zjednodušeně Sobotkovo a Haškovo křídlo) a Svobodní (s libertariánským proudem na jedné, a UKIPovským křídlem na druhé straně). Výsledky ANO jsou pak nejvzdálenější od všech ostatních stran, což jde vysvětlit širokou ideovou rozkročeností projektu Andreje Babiše (majitele serveru Lidovky.cz, pozn. red.).

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31