Svobodní v médiích: O zpoplatnění vstupu do EU, tureckém vězení nebo hernách na Krnovsku

Svobodní v médiích: O zpoplatnění vstupu do EU, tureckém vězení nebo hernách na Krnovsku

Články, zmínky či citace 16. 11. až 23. 11.

Ve středu 16. listopadu po 21. hodině se Petr Mach vyjádřil na ČT24 v pořadu 90´ k plánu Evropské komise zpoplatnit vstup do EU pro občany zemí, se kterými máme bezvízový styk.

Petr Mach v rozhovoru například zmínil, že v tom vidí snahu trestat Brity za odchod z EU a že by se EU naopak měla domluvit i s USA, aby Evropané nemuseli platit poplatek za cestu do Ameriky a Američané za vstup do EU. Bezvízový styk má být skutečně bezvízový, tedy bez byrokracie a bez poplatku. Celý rozhovor s předsedou Svobodných Petrem Machem si můžete pustit zde (v čase od 2:33 do 6:48).

Zatčení v Turecku

Petr Mach dostal 19. 11. prostor k vyjádření deníku Blesk. V článku „Děvčátko si užije svoje. Basa Turků není med,“ říká o Češce politik, co tam byl vyšlo: „Také jsem jako oni podpořil kurdskou domobranu na severu Sýrie v boji proti Islámskému státu, za což mi také jistě v Turecku hrozí stíhání,“ napsal další z europoslanců Petr Mach (Svobodní) a apeluje na českou vládu, aby žádala vydání zadržených Čechů.

Snižování daní v Maďarsku

Vláda premiéra Orbána schválila snížení daní ze zisku firem na 9 % a psal o tom 21. 11. server Bleskove.cz v článku Mach: Maďarsko snižuje daně – Bruselu se to líbit nebude. Maďarsko bude mít od příštího roku nejnižší firemní daně v EU. „Brusel bude prskat, nic s tím nenadělá, přímé daně jsou plně v kompetenci členských států,“ komentoval situaci europoslanec Petr Mach (Svobodní). Podle něj bychom mohli také výrazně snížit daně a odvody lidem, kdyby jen stát nevynakládal tolik peněz na dotování firem.

Co s Čínou?

Magazín Dotyk zveřejnil 17. 11. článek a anketu Pravdu o Číně za pandu nevyměníme, vzkazují ostravští oceláři. Většina vrcholných českých politiků nesouhlasí s tím, aby byla Čína v prosinci uznána Evropskou unií za tržní ekonomiku. Poškodilo by to prý český průmysl, zejména ocelářství. Jiní čeští politici ale mají na stejnou věc diametrálně odlišné názory. Na Zemanovu stranu se přiklání částečně předseda Svobodných Petr Mach, podle něhož Číňané dělají obdobná netržní opatření jako Evropa a tudíž si s nimi nemáme co vyčítat.

ANKETA DOTYKU: Má Evropská unie Číně přiznat status tržní ekonomiky?

Petr Mach (předseda Svobodných), europoslanec: Jsem pro to, aby se mohlo s Čínou obchodovat bez překážek. Čína sice není plně tržní ekonomikou – její centrální banka uměle podporuje export znehodnocováním měny a bankovními zárukami na export –, to ale bohužel naše centrální banka a naše vláda dělá také. Jsem pro obchodování bez cel, jsem proti protekcionismu, jsem proti obchodním válkám.

O bruselské korupci

O Svobodných se ve svém komentáři zmínil senátor za ODS Tomáš Jirsa. V článku Korupce Bruselem z 23. 11. uveřejněném na serveru Neviditelný pes uvedl: „Evropská unie se nejen díky této korupci všech svých zaměstnanců točí v kruhu a není schopná sebereflexe. Jsou výjimky, britští europoslanci, kteří hlasovali pro brexit, nebo český europoslanec Petr Mach, který prosazuje vystoupení ČR z EU. Cítím, že se Evropská unie řítí do záhuby a nejsem schopen to nejen ovlivnit, ale kvůli politické korektnosti to nemohu ani otevřeně říkat.“

Protest proti EU

Portál FAEI.cz zveřejnil 22. 11. komentář Přeškrtnutý symbol EU. Akce vyvolává reakci (22. 11.). „Symbol Evropské unie na registračních značkách aut, který někteří řidiči přelepili přeškrtnutím, je sice podle oficiálního vyjádření policie přestupkem, ale ze značek na autech nemizí. Naopak. Lidé nespokojení s EU svůj postoj i nadále dávají najevo, jak ukazuje fotografie, kterou redaktor nedávno pořídil v centru Prahy. Vydavatelem samolepek jsou Svobodní, kteří ústy svého představitele Petra Macha na to šli jako „chytrá horákyně“. Zákon o provozu na pozemních komunikacích uvádí, že fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v provozu na pozemních komunikacích řídí vozidlo, jehož tabulka registrační značky „je zakryta, nečitelná nebo upravena anebo umístěna tak, že je znemožněna nebo podstatně ztížena její čitelnost.

Pomsta Bruselu

Euroskeptickou Alianci za přímou demokracii v Evropě, do které patří britský UKIP i Svobodní Petra Macha možná čeká bankrot. Přijde totiž o v přepočtu 13,5 milionu korun od Evropského parlamentu, použitých v kampani za brexit,  uvedl to 23. 11. Český rozhlas v článku Chceme vrátit unijní peníze, zní z Evropského parlamentu. Šikanují nás, brání se euroskeptici.Pokud to bude likvidační, tak naše aliance zanikne, s tím se nedá nic dělat, ale my budeme dál prosazovat, aby se celý tento systém financování evropských politických stran z evropského rozpočtu zastavil,“ řekl Petr Mach.

Povinná místa pro mladé

Článek místopředsedy Svobodných Františka Matějky zveřejnil 23. 11. server prahanadlani.cz. V textu František Matějka: Evropská komise navrhuje, aby dal stát povinně lidem práci. Tam už jsme byli. V padesátých uvádí: „Svoboda, odpovědnost a spravedlnost jsou návrhem Komise zase o kus vzdálenější. Naštěstí si stále více lidí dokáže představit Českou republiku mimo EU. Už abychom byli venku. Tam, kam EU směřuje, tam jsme my už dávno byli. A nebylo o co stát.“

Z regionů

Plzeňský kraj

Server regionpodlupou.cz uveřejnil 17. 11. článek plzeňského místopředsedy Václava Duška Demokracie, nebo správný názor? „A demokracie podle Evropské unie? Nemělo by se zapomínat na to, že když v roce 2008 Irové neschválili v referendu Lisabonskou smlouvu, reakcí byla mohutná kampaň z peněz daňových poplatníků, aby příště již dopadlo hlasování „správně“. Někdo si možná řekne, nějací Irové a „nějaká“ smlouva. Tato smlouva však sebrala zbytky suverenity členským zemím Evropské unie,“ píše Dušek.

Jihomoravský kraj

Článek DK EVROPA: Proč prohloubit spolupráci zemí V4 zaujal 17. 11. názorový server Neviditelný pes. „Patříme do střední Evropy. Prohlubme tedy spolupráci středoevropských zemí. Vytvořme společné strategie Visegrádu a klidně i uskupení V4+ v rámci nekonfliktních politik. Mysleme především na sebe a naše nejbližší spojence. Dobrovolná spolupráce Visegrádu je lepší, než rozkazy z Bruselu,“ napsal DK.

Moravskoslezský kraj

Nad zakazováním heren na Krnovsku se 18. 11. na serveru web-region.cz zamýšlel člen Svobodných Vítězslav Stanovský. V článku Regulovat herny? mimo jiné napsal: „Určitě mi spousta z vás namítne, že likvidace hazardu je prospěšná, protože prý snižuje dostupnost automatů pro závislé lidi a tím údajně snižuje kriminalitu. Jenže to zcela prostě nefunguje. Ostatně jako jakákoliv snaha o vynucení dobra nějakým omezením, zákazem.“

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Úvod: válka, Česko a tisíce uvázlých turistů

Debata, kterou v Událostech, komentářích vedla moderátorka Tereza Řezníčková, se odehrávala na pozadí čtvrtého dne války na Blízkém východě po společných útocích Spojených států a Izraele na Írán a následné íránské raketové a dronové odvetě. V regionu se podle systému Drozd nacházelo kolem 6400 registrovaných českých občanů, uzavíral se a znovu otevíral vzdušný prostor, rušily se linky a vláda spouštěla armádní i pronajaté repatriační lety z Egypta, Jordánska a Ománu

Ve studiu proti sobě usedla poslankyně STAN Barbora Urbanová a na dálku se připojil poslanec za Svobodné a místopředseda výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček. Jejich spor se rychle posunul od konkrétní pomoci turistům k širší otázce, jak Česko zvládá krizovou komunikaci a jak má v neklidném roce 2026 vypadat zahraniční politika malého státu.

Vondráček: stát dělá, co může, kapacity jsou omezené

Na úvodní otázku, jak Česká republika zvládá reakci na rychle se vyhrocující situaci, odpověděl Libor Vondráček obhajobou vlády a státního aparátu. Popsal, že na jednání jejich poslaneckého klubu vystoupil ministr obrany, který poslance informoval o intenzivní koordinaci mezi resorty obrany a zahraničí. Podle Vondráčka dělají „všichni, co mohou“, zásadním limitem jsou ale uzavřené vzdušné prostory v řadě států a omezená možnost plavby lodí, takže návrat domů je logisticky složitý a často riskantní i pro samotné turisty.

Vondráček připomněl, že Spojené arabské emiráty a další státy Perského zálivu se staly oblíbenou destinací posledních let, takže počet Čechů v oblasti není malý. I on sám prý dostává žádosti od zoufalých rodin, aby pomohl s kontakty či informacemi, ale naráží na stejná omezení jako vláda: uzavřené nebe, přetížené linky a omezené kapacity armádních letounů typu Casa a airbusů, které ministerstvo obrany nasadilo k repatriaci.

Z jeho slov se vinul hlavní apel: kdo může, ať do oblasti nyní necestuje, aby si „nepřidělával starosti“. V době, kdy do Prahy dorazil první armádní speciál z Jordánska a další lety z Ománu a Egypta se chystaly na noc a ráno, se tak snažil veřejnost spíše uklidnit než vyvolávat dojem, že stát situaci nezvládá.

Spor o komunikaci: systém vs. „telefon na premiéra“

Barbora Urbanová postavila proti Vondráčkovu popisu limitů státní moci tvrdou kritiku vládní komunikace. Připomněla, že o víkendu a v pondělí ráno podle ní prakticky neexistovala srozumitelná strategická komunikace státu, lidé v hotelích v Dubaji či na přestupních destinacích v regionu sledovali Českou televizi a rozhlas, ale ministra zahraničí v klíčových hodinách neviděli.

Urbanová argumentovala, že právě takové chvíle ukazují, jak chybí centrální útvar strategické komunikace, který koalice po nástupu k moci zrušila bez adekvátní náhrady. Podle ní by systém typu Drozd mohl být rozšířen i o notifikace a praktické návody, nejen o suché sdělení „zůstaňte na místě a zachovejte klid“. Připomněla i konkrétní dotazy lidí na léky nebo délku pobytu v odříznuté destinaci – témata, která by podle ní měl stát aktivně řešit, místo aby je nechal na improvizaci jednotlivců.

Do debaty vnesla i symbolický motiv „covidových časů“, kdy premiér oznamoval v televizi ceny taxíků k hranicím. Také nyní jí vadilo, že Andrej Babiš se chlubí telefonáty s jednotlivými občany, čímž podle ní vzniká dojem, že bez kontaktu na předsedu vlády se člověk nedostane domů. Urbanová žádala systémová řešení, ne osobní mikromanagement.

Vondráček na tuto kritiku reagoval s tím, že by z celé situace nerad dělal politikum. Připomněl, že v minulých letech stát investoval „miliony a desítky milionů“ do strategické komunikace a že pokud by byla tak skvělá, jak se prezentovalo, lidé by už dávno věděli, jak se v podobných krizích chovat. Zmínil i příručku „72 hodin“, která má občany naučit připravit se na mimořádné události, a naznačil, že její pozdní vznik a slabý dopad nejsou vinou současné vlády.

Současně ale zůstal ve stejné linii: i kdyby u moci byla jiná garnitura, zásadně lépe by podle něj situaci nezvládla, protože fyzické kapacity repatriačních letů a omezení v regionu by zůstaly stejné.

Zahraniční politika: mezinárodní právo, Írán a Spojené státy

Debata se pak stočila k otázce, zda má Sněmovna přijmout usnesení, které by výslovně podpořilo české spojence, zejména Spojené státy a Izrael, a jasně se postavilo k útokům na Írán. Občanská demokratická strana se o takové usnesení pokusila, ale poslanci ho ani nezařadili na program schůze.

Vondráček odmítl, že by vláda potřebovala od ODS rady, jak dělat zahraniční politiku, a tvrdil, že výsledky posledních týdnů a měsíců – zejména zlepšení vztahů se Spojenými státy – jsou viditelné samy o sobě. Podle něj mezinárodní hráči nepotřebují sledovat, jak se česká Sněmovna hádá o rezolucích, zvlášť v době, kdy už nyní kvůli době jednání leží ve Sněmovně řada odložených zákonů.

Na otázku, zda Česká republika stojí za Spojenými státy a Izraelem, odpověděl s odkazem na programové prohlášení vlády: v první řadě prý stojíme za mezinárodním právem a suverenitou států, což podle něj platí jak pro Ukrajinu, tak pro aktuální konflikt s Íránem. Pokud Spojené státy mezinárodní právo neporušily, nemusejí se podle něj ničeho bát, ale Česká republika nemá potřebu to zvlášť deklarovat novým usnesením.

Zároveň varoval před „preventivními útoky“ a připomněl zkušenost z roku 2003, kdy americký ministr zahraničí Colin Powell ve Valném shromáždění OSN obhajoval invazi do Iráku údajnými zbraněmi hromadného ničení. Obával se, aby se podobný narativ nestal znovu záminkou pro vojenské operace, které by jinak těžko hledaly oporu v právu, a aby se na tento příklad neodvolávaly i jiné mocnosti, které by chtěly ospravedlnit své zásahy.

Na doplňující dotazy, zda existuje uvnitř vládního uskupení a spřízněných stran – ANO, Motoristé, SPD – jasná společná linie k íránskému konfliktu, připustil, že programové prohlášení otázku Íránu výslovně neřeší a vyprofilovaná pozice zatím neexistuje. Podle něj ale může být Česká republika spolehlivým spojencem Spojených států v rámci NATO, a přesto upozorňovat na možná porušování mezinárodního práva – a že zaznívání takových hlasů v české debatě považuje za užitečné.  

Urbanová: svět nečeká, až se koalice shodne

Barbora Urbanová využila Vondráčkova přiznání, že vláda nemá k Íránu pevně formulovanou politiku, k širší kritice. Podle ní to není „přítomná otázka“ jen v programovém prohlášení, ale realita, která ovlivňuje ceny plynu a ropy, rozpočty domácností, bezpečnost Evropy i tlak na obranné rozpočty.

Připomněla, že i válka na Ukrajině, kterou Rusko dál vede a při níž umírají civilisté, nebyla v programových dokumentech předem popsána, ale Česko se muselo rychle zorientovat a zaujmout jasný postoj. Kritizovala současnou vládu, že navrhuje snížení rozpočtu na obranu právě ve chvíli, kdy se situace na Blízkém východě vyhrocuje a ruská agrese neskončila.

Zároveň zdůraznila, že nechce po 108 vládních poslancích jednotu v každém detailu, ale očekává jasnou, srozumitelnou „českou pozici“ v nebezpečném světě roku 2026. Odmítla jakýkoli náznak sympatií k íránskému režimu, který označila za zrůdný a odpovědný za vraždění vlastních občanů, ale současně upozornila, že veřejnost ani poslanci nemají dost informací, aby mohli definitivně posoudit odůvodněnost americko-izraelského útoku.

Urbanová vidí problém i v tom, že kabinet nedává prostor plnohodnotné parlamentní debatě o tak zásadních otázkách. Připomněla, že koalice neumožnila zařazení bodu k Blízkému východu na program, zatímco Sněmovna podle ní „hodiny“ řeší symbolické dny a dílčí novely, jako byl například bod o týrání zvířat. Její výtka mířila k tomu, že místo seriózní debaty o válce a dopadech na české občany se poslanci věnují vedlejším tématům.

Naslouchání a realita cen: co Sněmovna může a nemůže

Moderátorka v závěru připomněla výzvu prezidenta, aby si poslanci víc naslouchali. Vondráček trval na tom, že debata ve Sněmovně probíhá – jen ne v podobě samostatného bodu, ale v rámci projednávání programu, což označil za „folklor“, kdy se u bodu o programu mluví o všech možných tématech.

Znovu citoval programové prohlášení: Česká republika bude důsledně hájit mezinárodní právo a suverenitu států, podporovat diplomatické kroky k ukončení války na Ukrajině a eliminovat rizika války v Evropě. Připustil, že válka na Blízkém východě není válkou „v Evropě“, ale princip respektu k mezinárodnímu právu se podle něj vztahuje i na ni.

Současně zchladil očekávání, že vnitrostátní debaty mohou ovlivnit každodenní realitu: ceny benzínu a ropy podle něj porostou bez ohledu na to, zda se o konfliktu bude v českém parlamentu mluvit hodinu, nebo deset hodin. Česko může vyzývat k deeskalaci a usilovat o zprovoznění klíčových tras, jako je Hormuzský průliv, ale rozhodující tahy se dějí jinde.

Záběr z letiště: krizová operace v přímém přenosu

Televizní reportáž po skončení politického duelu přesunula pozornost z abstraktní diplomacie k velmi konkrétnímu obrazu: na čtvrtý terminál pražského letiště právě dorazil první armádní letoun z Jordánska s asi 40 Čechy na palubě. Redaktorka Kateřina Golasovská popsala, že další, větší airbus z Ománu s až stovkou cestujících se čeká v noci a nad ránem má dorazit letoun Casa z Egypta, po dočerpání paliva a výměně posádek se pak stroje vrátí zpět pro další lidi.

Ministr zahraničí Petr Macinka mluvil o „rozsáhlejší operaci než poslat jedno letadlo na jedno místo“, která musí reagovat na počasí, typ letadel i přelety nad jednotlivými státy, a potvrdil, že Česko repatriuje své občany zároveň ze tří zemí. V regionu přitom podle aktuálních dat systému Drozd zůstává přes šest tisíc českých občanů, kteří se postupně snaží dostat domů i s pomocí komerčních letů, například společnosti Smartwings.

Reportáž tak v několika minutách ukázala dvě tváře stejné krize: složité politické hledání postoje mezi loajalitou ke spojencům a respektem k mezinárodnímu právu a vedle toho praktickou snahu dostat v co nejkratší době domů tisíce turistů, kteří se ocitli v regionu, kde opět padají rakety a uzavírají se letiště.

Libor Vondráček v této mozaice vystoupil jako politik, který se snaží zdůraznit omezené kapacity českého státu, varovat před opakováním chyb z irácké války, a přitom se nenechat vtáhnout do obviňování vlády z totálního selhání. Urbanová oproti tomu tlačila na systémovou přípravu, jasnou „českou“ pozici a silnější roli parlamentu i strategické komunikace. Napětí mezi těmito dvěma pohledy definovalo tón celého pořadu.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31