Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: o volbách v Rusku, o nezávislé České televizi a dění v regionech

Svobodní v médiích: o volbách v Rusku, o nezávislé České televizi a dění v regionech

V pátek 16. 3. se vyjádřil Jiří Payne k prezidentským volbám v Rusku v pořadu Události, komentáře (v čase od 19:41 do 22:16) v České televizi.

19. 3. zveřejnil server bez-cenzury.com článek Jiřího Payna Rusko není přítel ani spojenec (Jiří Payne)Situace se změnila. V Rusku jsou pronásledováni politikové, novináři, umělci. Nezřídka jde o roky ve vězení, nejednou jde i o život. Špioni jsou likvidováni i v zahraničí. Běžné akademické instituce upevňující demokratické smýšlení jsou v Rusku ocejchovány jako zahraniční agenti. Svoboda slova je omezená a politická reprezentace uplatňuje masivní vliv na média, takže právě proto nelze mluvit o férové soutěži politických sil a o skutečných volbách.

Propagandistické zásady a politická kontrola médií jsou doprovázeny desinformačními aktivitami v zahraničí. Nejde jenom o falešné zprávy, ale pravděpodobně i o aktivní ovlivňování či rozvracení politických stran. Šíření dezinformací patřilo k nástrojům komunistické ideologie odpradávna. Evropská unie v dnešní podobě je pro Rusko výhodná a je zřejmé, že zájmem Ruska je politická nestabilita v Unii. K tomu směřuje ruská propaganda.

Proto je v zájmu nejenom Rusů, aby se Rusko vydalo na cestu k demokracii, je to i v zájmu našem a je to v zájmu civilizovaného světa. V současnosti je podpora demokracie v Rusku těžko představitelná. Rusko promarnilo příležitost vybudovat důvěru ve vztazích se Západem po pádu komunismu. Jak kdysi řekl Černomyrdin: „Chtěli jsme to udělat co nejlépe, ale dopadlo to jako obvykle.“

Je nezbytné, aby se zásadně zlepšila diskuse o politice Západu vůči Rusku. Jenže z naší strany prosazování družby místo byznysu férové diskusi vůbec nepomáhá.

Volby do Evropského parlamentu

20. 3. zveřejnil server Info.cz článek Nejméně oblíbené volby v Česku: O europoslancích budeme rozhodovat na konci příštího květnaPříští volby do Evropského parlamentu se uskuteční 23. až 26. května 2019. Dohodli se na tom dnes zástupci členských zemí v Radě Evropské unie. Europarlament bude mít nově po odchodu Británie z EU 705 křesel místo dosavadních 751.

V Česku se v minulých volbách rozdělovalo 21 míst v Evropském parlamentu. Těsně nejúspěšnější podle zisku voličských hlasů bylo hnutí ANO, které obdrželo čtyři mandáty, stejně jako koalice TOP09 a STAN; rovněž ČSSD měla úspěšné čtyři kandidáty. Zbylá křesla si rozdělily KSČM (tři), KDU-ČSL (tři), ODS (dvě) a Svobodní (jedno). Hlasování provázel rekordně nízký zájem voličů, kterých přišlo k urnám jen 18,2 procent.

Vyšlo i na serverech EurozprávyEuroskop.cziRozhlas.cz a Globe24.

Česká televize

15. 3. zveřejnil server Plzeň.cz článek Václava Duška Nezávislá televize podle Václava Duška: Ať dostanou všichni stejný prostor„Asi každý z nás by chtěl, aby byla veřejnoprávní televize nezávislá a je třeba za takové věci bojovat!“ – tvrdí člen republikové rady Svobodných z Plzně Václav Dušek. „Je však nezávislá nyní? Kdo tvrdí, že ano, jen mu vyhovuje současný stav,“ napsal na Facebooku v reakci na prezidentův inaugurační projev i na dění v ulicích velkých měst po jeho vystoupení ve Vladislavském sále.

„Prezident Miloš Zeman o tomto tématu promluvil v nevhodnou chvíli. Zmiňovat takové věci při inaguračním projevu je nedůstojné. Nic to však nemění na faktu, že o České televizi neřekl nic jiného, než pravdu,“ domnívá se Dušek. „Je možné, že si každý tu nezávislost představujeme jinak. Já si ji třeba představuji tak, že zpravodajství je vyvážené a nabízí prostor pro celé politické spektrum. Nejde mi o to, aby byly slyšet třeba jen myšlenky, kterým fandím já. Jde mi jen to, aby prostor dostali všichni stejný. Ať jsou to konzervativci, liberálové, euroskeptici, eurofanatici, sluníčkáři nebo komunisté,“ popisuje svoji vizi vyváženého zpravodajství.

Dušek na sociální síti zveřejnil články o tom, že ČT – podle televizní a rozhlasové rady – nadržovala v prezidentských volbách v USA kandidátce Hillary Clintonové na úkor Donalda Trumpa a o analýze Centra pro mediální studia Univerzity Karlovy, podle které Česká televize a Český rozhlas loni zvýhodňovaly TOP 09. „Dalších takových případů je spousta, tyto jsou jen ty jasně prokázané,“ píše.

„Bojovat je opravdu nutné, ale za skutečnou nezávislost. Abych jen nekritizoval, uvedl bych i pozitivní věci. Poslední prezidentskou debatu uvedla Světlana Witovská naprosto skvěle a nezávisle, na oba kandidáty byla rovnoměrně přísná i spravedlivá. Opak první manželky Roberta Záruby však předvádí jeho současná partnerka. Dočkáme se někdy toho, že si Nora Fridrichová ve svém pořadu 168 hodin vystřelí z někoho jiného, než dokola z Václavů Klausů, Miloše Zemana, Andreje Babiše, Tomia Okumury či komunistů?“ – ptá se plzeňský člen republikové rady Svobodných. „Není to o tom, že bych se uvedených zastával. Chybí mi vyváženost. Co takhle třeba reportáž o tom, co všechno prospal Karel Schwarzenberg? Ta se bohužel nehodí,“ posteskl na Facebooku Václav Dušek.

16. 3. zveřejnilo Echo24 článek Tomáše Pajonka Česká televize – dobrý sluha, špatný pánSvobodní mají ve svém programu zrušení institutu veřejnoprávních médií. Proč vlastně Svobodní chtějí rušit ČT? Kdo bude dělat politické debaty, kvalitní zpravodajství, publicistiku a kam se potom má člověk obrátit, když bude chtít zaručený zdroj informací? A je vůbec možné, aby existovalo něco, co se za “zaručený zdroj informací“ dá považovat? On problém s veřejnoprávními médii není v tom, že by byla kvalita zpravodajství na špatné úrovni, po stránce zpracování, moderátorů, či obecně scénářů. Největším problémem je totiž právě iluze toho, že se jedná o zprávy „zaručené“. Rozhlas s dovolením vynechám, protože nemá zdaleka takový vliv jako třeba ČT.

Nakonec, kvalitní redaktoři z ČT se jistě uchytí na jiných platformách. Vždyť nás často baví, Světlana Witowská je suverénní v politických debatách, Daniel Stach předvádí excelentní výkony v Hyde Parku a Robert Záruba či Jaromír Bosák jsou legendy v komentování sportovních klání. Platíme si je už teď z povinných poplatků, proč bychom si je tedy neměli platit kdekoliv jinde, pokud za to opravdu stojí?

21. 3. zveřejnil server Neviditelný pes článek Ivana Šrámka MÉDIA: Mlčení jehňátek, rozuměj ovcíNamísto toho se pořádají demonstrace za jakousi „nezávislost“ veřejnoprávní ČT, která dávno nezávislá není, jak již potvrdily i studie, které se touto problematikou zabývaly. Namísto toho školy dávají volno žákům a studentům a zapojují se do politických aktů, i když z právního pohledu mají povinnost zůstat apolitické.

Proč tedy spíše nevedou diskuzi o událostech z 15. 3. 1939 a neukazují, co se tenkrát stalo, kdo v tom měl prsty a jaké z toho byly hrůzné důsledky? Takže se vracím ke svému citátu v úvodu: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Nedopusťme to…

Různé

19. 3. zveřejnila Frekvence 1 článek Chlapci (12) naměřili vyšší IQ než Einsteinovi nebo HawkingoviMezi členy Mensy v České republice patří například bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová, někdejší předseda Svobodných Petr Mach či bývalý poslanec ODS Petr Tluchoř.

19. 3. zveřejnily Lidové noviny na str. 20 článek Se svíčkou v prachárněPosledně jsem se tu zmínil o nezávislosti televize. Odezvou mi napsal letitý kamarád, dlouho jsme se neviděli. Cituji: „A co zcela nepochopitelné zvaní Zelených do předvolebních debat, navzdory průzkumům preferencí? Jsem přesvědčen o tom, že třeba Svobodní by se byli do sněmovny dostali, pokud by byli bývali zváni do debat naČT namísto mladého Stropnického. Tedy ne že by to znamenalo něco významného na politické mapě.

Dění z regionů

Chrudim

15. 3. zveřejnily Chrudimské noviny článek Prvním představeným kandidátem na starostu je Svobodný LichtenbergVolby do zastupitelstev měst a obcí mají odstartovat letos v říjnu. Místní pobočky stran a hnutí prozatím v klidu vyčkávají. Voliči proto jen obtížně zjišťují, kdo vlastně bude na kandidátce, komu mají dát svůj hlas. Jednou z mála výjimek jsou zdejší Svobodní.

V rámci předvolebního boje se rozhodli vsadit na vlastní „noviny“ a představit tak kandidáty do zastupitelstva prostřednictvím „zdarma“ distribuované tiskoviny. Není žádným překvapením, že prim hraje městský zastupitel Petr Lichtenberg. Letáček ho opět představuje jako kandidáta na starostu. Druhou známou tváří je pak Josef Káles mladší, který měl možnost okusit vrcholnou politiku v blízkosti samotného bývalého předsedy strany a europoslance Petra Macha.

Svobodní ve svých „novinách“ představují úspěchy, jichž dosáhli. Jde především o zrušení prodělečné kavárny „Kafe v galerii“ před čtyřmi lety a prosazení zveřejňování podkladů k jednání městského zastupitelstva na webu.

Další problémy, které trápí Chrudimáky, budou prý Svobodní podle slov Petra Lichtenberga teprve zjišťovat. Politik se před časem nechal slyšet, že nevylučuje povolební spolupráci s místní buňkou Hnutí ANO 2011, takže lze očekávat nejspíše společné hledání palčivých otázek trápících místní komunitu. Ve prospěch vzájemné spolupráce s „babišovci“, jíž na republikové úrovni „berani“ odmítli , argumentoval Lichtenberg v tom smyslu, že regionální politika není ani tak o stranách, jako o lidech.

Vytvoří po volbách současná opozice velkou koalici? Foto: Jindřich Balous

V samotné Chrudimi získali Svobodní před čtyřmi lety ve volbách do zastupitelstva dva mandáty, na což jim stačilo 8,72 % z odevzdaných platných hlasů. Sám kandidát na starostu Lichtenberg obdržel 1024 hlasů. Podle předběžného průzkumu Chrudimských novin, v němž se prozatím vyjádřilo 125 čtenářů, oslovila politika Svobodných též zhruba 8 % těch, kdo v anketce odevzdali svůj hlas.

20. 3. zveřejnily Noviny Chrudim článek Svobodní a TOP 09 v Chrudimi půjdou společně do komunálních volebSvobodní a TOP 09 v Chrudimi vytvoří podle všeho volební koalici v nadcházejících komunálních volbách. Novinám Chrudim to potvrdil městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní), který by se měl stát lídrem této kandidátky.

„Koalici musí ještě schválit republikový výbor naší strany a pokud ji schválí, nebude jí stát už nic v cestě,“ říká zastupitel města. A jak k nápadu spojit síly došlo? „Mám za to, že chrudimská TOP 09 disponuje kvalitními lidmi, jako jsou manželé Michalovi, Jakub Skřepský a další. Navíc jsme společně v minulosti úspěšně spolupracovali a shodneme se programově na spoustě věcí. Mohu zmínit například zodpovědné hospodaření s městskými financemi, průhlednost investic a realizovaných akcí, či maximální otevřenost radnice. Je toho ale ve skutečnosti mnohem víc, na čem se shodneme,“ pokračuje Petr Lichtenberg.

Cílem je získat minimálně tři mandáty v zastupitelstvu

A jaké má nová koalice ambice? „Zcela určitě chceme získat oproti současnému stavu v zastupitelstvu minimálně jeden mandát navíc, tedy tři křesla. Jakýkoli lepší výsledek bychom pak považovali za náš velký úspěch,“ konstatuje zastupitel. Jak dodává, obě strany se předběžně dohodly na tom, že bude lídrem společné kandidáty a druhé místo na kandidátce obsadí TOP 09. Kde bude tedy současný zastupitel Josef Káles mladší? „Na některé z předních pozic,“ doplňuje Petr Lichtenberg. Obě strany vyzvaly ke spolupráci také chrudimské Piráty, ti se však rozhodli postavit v Chrudimi vlastní kandidátku. „Zvolili si vlastní cestu a my to respektujeme. Věřím však, že máme spoustu společných priorit, které nás mohou po volbách spojit dohromady,“ uzavírá městský zastupitel Petr Lichtenberg.

20. 3. zveřejnily Chrudimské noviny článek Zastupitelstvo ve stínu BohemkyNa svatého Josefa zasedli pánové a dámy městští zastupitelé do svých škamen v budově městského úřadu na Pardubické ulici. K jednání jim byla dvacítka, respektive jednadvacítka bodů. Z nich nejzajímavější, „neuralgický bod“, jak pravil starosta města Petr Řezníček (SNK – ED) byl návrh na zrušení nájemní smlouvy se společností Homa holding, vlastníkem Hotelu Bohemia.

Opoziční členové Svobodných by byli pro dostavbu jakéhokoliv parkoviště, František Pilný (Nez. za ANO 2011) je pro dodržení smlouvy a výstavbu podzemního parkovacího domu.

20. 3. zveřejnil server Noviny Chrudim článek Parkovací dům před hotelem Bohemia pro Kuštu nepřipravujeme, odmítl starosta spekulace. Jeho návrh ale zatím neprošelPondělní zastupitelstvo prolétlo prvními devatenácti body programu jako nůž máslem, avšak zarazilo se u dvacátého bodu, kterým byl návrh starosty Petra Řezníčka (SNK ED) na ukončení nájemní smlouvy s firmou Homa holding na městské pozemky před hotelem Bohemia. Důvodem k vypovězení měla být neochota uvedené společnosti k výstavbě dvoupodlažního parkovacího domu v uvedené lokalitě. Zástupci jednotlivých politických klubů se ale nakonec po vleklé debatě zastupitelů shodli na tom, že odloží rozhodnutí minimálně do května.

Vzápětí se rozproudila zdlouhavá diskuze, v níž se přihlásili o slovo zastupitelé Jaroslav Moučka (KSČM), Ondřej Kudrnáč a David Kasal (oba ANO 2011), Petr Lichtenberg a Josef Káles mladší (oba Svobodní) nebo místostarostové Jan Čechlovský (ODS), Miroslav Tejkl a Jaroslav Trávníček (oba ČSSD). Tím nespokojeným byl ale znovu František Pilný. „Vůbec nic z toho, co jste řekli, nerozporuji. Také chci, aby ohyzdná jáma před hotelem zmizela, ale tato debata nikam nevede. Hovořil jsem o semináři, kde jsme se o tom všem mohli poradit. Zatím to spíš vypadá na dlouhodobý spor, u něhož se obávám, že nebudeme úspěšní, a firma Homa holding po nás bude chtět nepřiměřeně vysokou náhradu.

21. 3. zveřejnil iDNES.cz článek Zastánci tvrdé linie neuspěli. Jednání o chrudimském hotelu pokračujíRozestavěný hotel Bohemia s jámou místo parkoviště v centru Chrudimi pije krev místním lidem i politikům pět let. Starosta Petr Řezníček navrhl vypovědět firmě Homa holding nájemní smlouvu na pozemky, na nichž měla postavit podzemní garáže, a slib nesplnila. Zastupitelé ale chtějí dál jednat.

Zastánci tvrdého postupu v zastupitelstvu přesto nepochodili. „Nemám pocit, že by vypovězení smlouvy vedlo k urychlení rekonstrukce, povede jen k dalšímu zakonzervování současného stavu a s tím nemohu souhlasit,“ uvedl například zastupitel Svobodných Josef Káles.

Vyšlo i na serveru Impuls.cz.

21. 3. zveřejnily Noviny Chrudim článek Josef Káles: Novou kandidátku Chrudimáků povede zastupitel Petr LichtenbergTransparentní radnice, zodpovědné hospodaření a oživení života v Chrudimi. To jsou první priority nově vzniklé kandidátní listiny pro podzimní komunální volby nazvané Chrudimáci. Na společném postupu se dohodli zástupci Svobodných, TOP 09 a další nezávislí kandidáti.

„Představíme vizi, jak vylepšit fungování radnice a život v Chrudimi. Radnice potřebuje nový pohled na věc. Politici, kteří tam již sedí léta, nové myšlenky nepřinesou. Proto jsme tady,“ říká koaliční kandidát na starostu a chrudimský zastupitel za Svobodné Petr Lichtenberg. Dvojkou kandidátní listiny bude zdravotní sestra a bývalá chrudimská radní Vladislava Michalová z TOP 09. „Máme společný cíl. Chceme přátelskou radnici a město, ve kterém nás všechny baví žít,“ doplňuje Vlaďka Michalová. Na kandidátní listině se objeví i městský zastupitel a textař Josef Káles nebo výtvarník Jakub Skřepský.

Společná kandidátka Chrudimáků si dává za cíl soustředit se na opravu a čistotu chodníků a veřejných prostranství, bezpečnost ve městě nebo na dostupnou zdravotní péči v Chrudimi. Konkrétní řešení, jak zlepšit život ve městě, představí společně s dalšími kandidáty v následujících měsících.

Kandidátem na starostu je osmapadesátiletý zastupitel Chrudimi zvolený za Svobodné a technicko-ekonomický pracovník Petr Lichtenberg. Ten si měl možnost vyzkoušet spolupráci s Vladislavou Michalovou z TOP 09 již dříve v městské radě. A pochvaluje si ji.

Svobodní získali v předchozích komunálních volbách téměř 9 % hlasů a dva zastupitele. TOP 09 mandát o několik málo hlasů utekl s necelými 5 % hlasů. Její zástupci však pracují ve finančním výboru a v komisích rady města. Do voleb s nimi půjdou i zajímavé chrudimské osobnosti z řad nestraníků. Společně cílí na dvojciferný výsledek a vedení chrudimské radnice.

Hodonín

19. 3. zveřejnily Břeclavský, Hodonínský a Znojemský deník článek Zveřejňování opozičních textů ve zpravodajích? Jen ztuhaAni v Hodoníně nemají opoziční zastupitelé dobré zkušenosti s publikováním textů v radniční tiskovině. „Navrhovala jsem proto nedávno na zastupitelstvu, aby finanční a kontrolní výbor zkontroloval Hodonínské listy z pohledu obsahu a hospodaření listů. Můj návrh bohužel neprošel. Budu to zkoušet znovu,“ uvedla opoziční zastupitelka Terézia Mlýnková Išková. Podle svých slov navíc pokaždé bojuje, aby se její příspěvky do radničních listů dostaly.

Podle zastupitelky praxe nefunguje dobře. „Není to nikdy tak, že bych poslala text a ten by radnice automaticky zveřejnila. Vedení města vždy poukazuje na pravidla, která schválila rada města. Myslím si však, že zákon má přednost,“ dodala Mlýnková Išková s tím, že nakonec se jí přece jen podaří text do listů dostat.

Mluvčí jednotlivých měst přitom shodně tvrdí, že publikují všechny příspěvky opozičních zastupitelů. „Každý zveřejňujeme, nikoho jsme neodmítli,“ sdělil například mluvčí hodonínské radnice Josef Horníček. Loni ve zpravodaji vyšlo sedm příspěvků od dvou opozičních zastupitelů.

Praha 3

20. 3. zveřejnila ČTK dva články:

Praha 3 na dotacích rozdělí 16,5 milionu korun mezi 258 projektůPraha 3 na dotacích rozdělí 16,5 milionu korun mezi 258 žádostí z oblasti památkové péče, životního prostředí, kultury, sociální péče, zdravotnictví, volnočasových aktivit dětí či sportu. Celkem bylo podáno 390 žádostí. Přidělení dotací dnes schválilo zastupitelstvo městské části. Podle některých opozičních zastupitelů je přerozdělování peněz v Praze 3 netransparentní.

V zastupitelstvu městské části sedí ještě zastupitelé zvolení za Stranu svobodných občanů, KSČM a Volbu pro město.

Praha 3 zastaví přípravu rekonstrukce náměstí Jiřího z PoděbradPraha 3 zastaví přípravu komplexní rekonstrukce náměstí Jiřího z Poděbrad podle projektu z přelomu tisíciletí. Proti jeho realizaci, která se dlouho odkládala, se dnes postavilo opoziční zastupitelé městské části a část zastupitelů z koalice. Vedení radnice má podle usnesení do příštího jednání zastupitelstva předložit plán dílčích úprav náměstí. Podle zastupitelů, kteří se dnes postavili proti komplexní rekonstrukci, je projekt zastaralý a příliš nákladný a znamenal by zabetonování zelených ploch.

V Praze 3 vládne koalice TOP 09, ODS a ČSSD. Komunální volby v roce 2014 vyhrála kandidátka Žižkov (nejen) sobě, která sdružovala Zelené, Starosty a KDU-ČSL, kteří se však před několika měsíci oddělili a ustavili vlastní zastupitelský klub. V zastupitelstvu městské části sedí ještě zastupitelé ze Strany svobodných občanů, KSČM a Volby pro město.

Tématu se věnoval i server iRozhlas.cz.

Štětí

20. 3. zveřejnil server Boardmag článek Opening „Underground Park“V poslední době se vyrojilo dost novejch indoorovejch prostorů. Stejně tak je tomu i ve Štětí, kde se v Beer clubu už nějakej ten pátek skejtuje. Na místě je čtyřmetrová hrana, skočka a postupně se vymejšlí další překážky, který na místo zapadnou a nebudou nijak vadit chodu klubu.

Nejnovějším přírůstkem je příjemná mini-mini, kvůli který se vlastně i tahle akce dělá. Finance se získaly od štětínský buňky strany Svobodných, která v rámci péče o mládež a rozvoje pohybu darovala 20 000,- Kč na výstavbu. O realizaci se postarala partička, která má na svědomí třeba mini-mini v pražských Sběrných surovinách.

Vyšlo i na serveru Skaterock.cz.

Olomouc

20. 3. zveřejnil Hanácký večerník článek Krajské volby by vyhrálo ANO, ostatní mají uctivý odstupPodle anketního průzkumu, který nechal zpracovat Olomoucký Večerník na začátku ledna, by nyní krajské volby vyhrálo hnutí ANO 2011. Ostatní strany se krčí s velkým odstupem vzadu, propad je zřetelný hlavně u ČSSD. Prakticky beze změny se pohybují pouze preference KSČM.

Překvapením je výsledek Svobodných, které by v okresech Jeseník, Přerov, Prostějov a Šumperk nevolil téměř nikdo (výsledky se pohybovaly pod 3%), ve městě a okrese Olomouci však Svobodní zabodovali a překvapivě získali v anketě mírně přes 6 % hlasů.

Krajských voleb by se v lednu 2016 zúčastnilo 43 % oprávněných voličů, 75 % z nich bylo už nyní definitivně rozhodnuto, komu svůj hlas ve volbách dají.

Plzeň

20. 3. zveřejnil server Plzeň.cz článek Nemluvte podnikatelům do obsazování pozic, vzkazují Svobodní z PlzeňskaKe kampani proti obtěžování Metoo se přidávají další a další hlasy. Po herečkách, které se proti obtěžování postavily jako první, se nyní ozývají i pracovnice v pohostinství. Ty podle kritičky restaurací Mary Scherpeové běžně čelí obtěžování v kuchyni. Řešením by podle ní byly změny na vedoucích pozicích, ve kterých prý převažují bílí muži. To se ale nelíbí členům Strany svobodných občanů z Plzeňského kraje. Reagují na to na svém regionálním webu.

Scherpeová podle serveru echo24.cz o problému promluvila v rozhovoru pro německý deník Stern. V něm se rozpovídala o potřebě co nejvíce mluvit o těchto věcech a připomínat je. Jak obtěžování, tak i rasové zastoupení mezi špičkovými šéfkuchaři. Zatímco na nižších pozicích v pohostinství jsou pohlaví i rasy zastoupeny různorodě, na těch nejvyšších podle Scherpeové dominují bílí muži. Právě ti pak mají v kuchyni hlavní slovo a obtěžují své podřízené.

Svobodní z Plzeňska ale aktivistce vzkazují, že hoteliérům a restauratérům nemá nikdo určovat, koho zaměstnají. „Rozhodnutí o tom, kdo na jaké pozici bude pracovat, by mělo zůstat v rukou podnikatelů,“ napsali na svém regionálním webu. „Ti investují do byznysu svoje peníze a sami nesou podnikatelské riziko. V poslední době se bohužel stalo standardem, že se firmám snaží do obsazování pracovních pozic mluvit i lidé, kteří s jejich byznysem nemají nic společného,“ nesouhlasí s aktivistkou.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31