Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: o rodinných firmách, myších a dění v regionech

Svobodní v médiích: o rodinných firmách, myších a dění v regionech

Server Peníze vydal 31. 8. článek Očima expertů: Podporu rodinným firmám?Tomáš Pajonk, předseda Svobodných: V rodinné firmě jsem sice vyrostl, ale nakonec jsem stejně založil vlastní. Uvidím, jestli ji předám, možností komu, jsem vygeneroval hned několik.

Rodinným firmám v Česku se daří podle toho, jak umí poskytovat zajímavý produkt. Obecně u nás moc nefunguje kapitálový trh, od pracujících „si vezme“ půlku mzdy vláda a tak těžko vznikne zásadní poptávka po spoření a investování. Rodinná firma má v tomto prostředí přirozený bonus. Nevýhodu oproti korporátům má naopak ve velikosti a zázemí.

Doufám, že zákon žádnou podporu rodinným firmám definovat nebude – zákony mají být maximálně jednoduché a neřešit nesmysly. Nepotřebujeme žádnou adresnou podporu nějakého typu podnikání. Co potřebujeme od státu je lehkost, jistota a právo. Než dotační podporu bych raději viděl možnost třeba fixní daně nebo při příslušném označení (stánkový, domovní prodej, ubytování) jednodušší stavební či hygienické normy. Místo aby firmy v potravinářství mohly současně kontrolovat tři instituce jako drábové a trestaly každý nesmyslný prohřešek, tak raději instituce à la Michelin, která dává punc kvality.

2. září odvysílala TV Prima příspěvek V Evropském parlamentu řádí myši a legionella: Terezie Tománková, moderátorka: Nemilé překvapení čekalo na české europoslance při návratu do bruselských kanceláří. V proslulém komplexu Leopold řádí hlodavci. Poslanecké písemnosti v šuplících došly úhony, myši papíry sežraly. A jak navíc sami uvidíte v reportáži Gabriely Božilové, není to zdaleka jediné úskalí, se kterým se politici v Bruselu musejí potýkat.

Gabriela Božilová, reportér: Být europoslancem v Bruselu někdy vyžaduje docela značný stupeň odolnosti a otrlosti. Na evropské zástupce lidu totiž v jejich honosně vyhlížejícím sídle číhá nejedna záludnost.

Jiří Payne, europoslanec, Svobodní: My jsme včera v kanceláři otevřeli šuplík a zjistili jsme, že tam máme rozhryzané papíry. Zcela jasně jsme se shodli na tom, že to byla myš. Museli jsme šuplík vydezinfikovat.

Gabriela Božilová, reportér: Jak poslanec říká, návnady na myši, které mimochodem EU zakázala, mají po celé kanceláři. Ale myši zřejmě dbají evropského nařízení – zakázané návnady nežerou a místo toho chroupají evropské směrnice. Hlodavci ale zdaleka nejsou jedinými záškodníky v honosném bruselském sídle…

Jiří Payne, europoslanec, Svobodní: V potrubí s teplou vodou v Bruselu, i ve Štrasburku, shodou okolností, se namnožila bakterie legionelly, která může ve větším množství způsobit zdravotní potíže. Mnoho let se Evropský parlament v obou budovách pokoušel vydezinfikovat potrubí, nicméně ono se to nepovedlo. A letos, někdy v lednu, nám bylo oznámeno, že to EU vzdává.

Blesk vydal 1. 9. článek V Bruselu mi koušou lejstra MYŠI!: Berou 170 tisíc čistého plus náhrady. Jenže mají své výhrady! Europoslanec Jiří Payne (62, Svobodní) totiž zveřejnil na Facebooku fotku dokumentů údajně ohlodaných od myší!

„Právě jsme zjistili, že se nám do kanceláře v Bruselu dostaly myši a okousaly nám spisy v šuplíku. Návnady na myši, které mimochodem dle mého mínění EU zakázala, jsou po celé kanceláři, ale myši zřejmě respektují zákaz a místo návnady žerou evropské dokumenty,“ napsal poslanec na svůj Facebook. Člen strany euroskeptiků dále vyjmenoval problémy, které ho v Bruselu tíží. „Budova má narušenou statiku a padá, neteče tu teplá voda a také se tu neuvěřitelně krade. Před časem se zjistilo, že jsou obě budovy zamořené kokainem,“ dodal.

31. 8. vydalo Echoprime článek ( celý jen pro předplatitele) Dnes večer skončila řecká krize. Fakt?: Jestli se operace na záchranu Řecka zdařila, nebo jestli je pacient na konci umrtvený, diskutují politik Svobodných a bývalý europoslanec Petr Mach, bývalý centrální bankéř a nynější europoslanec za TOP 09 Luděk Niedermayer, s nimi v Čechách žijící řecký historik Konstantinos Tsivos.

První otázka je pro všechny. Má eurokomisař Moscovici pravdu? Je řecká krize skutečně za námi?

Tsivos: Myslím, že průměrný Řek takový pocit absolutně nemá. Nejsem ekonom, ale vím, že Řecko za těch osm let přišlo o čtvrtinu svého domácího produktu. Neznám v Evropě jinou zemi, kde by se v mírových dobách za tak krátkou dobu zmenšila ekonomika o čtvrtinu.

Moscovici a další naznačují, že od nynějška se to bude zlepšovat.

Tsivos: Aby se poměry zlepšovaly, musel by někdo do země přitáhnout investice. Ale míra zdanění v Řecku je šílená. To pak cizí investor přijde těžko. A i kdyby přišel, třeba v oblasti high-tech těžko najde vhodné zaměstnance. Všichni mladí, kteří vystudovali, odcházejí do zahraničí. Za těch osm let 400 tisíc mladých Řeků odešlo do Německa, do Anglie, taky do České republiky.

Mach: To, že poprvé po mnoha letech vykazuje řecký HDP malý růst, nemůžeme označit za konec krize. To, že Řecko formálně odešlo z programu ESM (Evropský stabilizační mechanismus – pozn. red.), není úplný konec. Oni jen přestávají čerpat, ale do roku 2060, dokdy budou splácet, trvá ta část programu, díky níž mají snížené úroky a celou řadu dalších výhod. A velkou nevýhodu – nemohou znehodnotit měnu tak, aby byli konkurenceschopní, protože zůstávají v eurozóně. Nezaměstnanost je pořád obrovská. Takže neskončila řecká krize, skončila jedna fáze.

Niedermayer: Vidím posun ve dvou věcech. Řekové mají odteď svůj osud ve vlastních rukou víc než v minulých letech, kdy byla část ekonomické politiky zbytečně až do detailu diktována věřiteli. To padá. Druhá důležitá věc: korekce, jíž v Řecku za těch osm let dosáhli, je naprosto nepředstavitelná. V roce 2008 měli 15procentní deficit, ještě v roce 2012 asi 13procentní, dnes jsou na nule. Rozpočtové úspory v rozsahu 400 miliard korun, zkuste si představit něco takového u nás. Státní výdaje v Řecku klesly o 40 procent. To znamená, že vláda v Athénách teď má jistý prostor provádět vlastní a méně brutální politiku. Pokud udrží dojem stability, mohla by nalákat nějaké investory. A nepochybuji o tom, že část emigrantů v momentě, kdy uvidí, že jejich země zase má nějakou perspektivu, se vrátí.

Mach: Váš optimismus, že odteď si Řekové budou moci dělat věci po svém, nesdílím. Dokud jsou dlužníky, dál musejí plnit úkoly, dál k nim budou pravidelně jezdit kontroly.

Tsivos: Naplánované je to do roku 2060.

Niedermayer: Dobře, ale změna tu je. Věřitelé se budou snažit udržet Řecko na trajektorii, o níž si myslí, že jim zajišťuje splácení dluhu. Předtím byla největší páka na vládu v Athénách založena na tom, že půjčky se poskytovaly po tranších, a věřitelé mohli říct: Další tranši neuvolníme, dokud neschválíte ten a ten zákon. Tato páka mizí a věřitelé budou v mnohem slabším postavení. Řekové získávají větší autonomii, ale ta by zas neměla být taková, aby mohli spáchat hospodářskou sebevraždu.

A jsou vyléčeny příčiny krize?

Niedermayer: Hlavní příčinou byla katastrofální ekonomická politika. Politici jsou vždycky velmi ochotni se vrátit k nezodpovědnosti. Ovšem doufám, že poučení je velké.

Mach: Žádné příčiny se neléčily. Co až euro z nějakého důvodu posílí vůči koruně, vůči dolaru? Německá ekonomika se se silnějším kurzem nějak popasuje, ale pro řeckou to bude rána. Nemohou být vyléčeni, dokud jsou v eurozóně.

Niedermayer: To přece není pravda. Devalvace měny je jen jedna cesta, fandové devalvace nikdy nemluví o všech dopadech, které devalvace má. Přijde inflace. Dlužníci v zahraničních měnách, kterých v tomto typu společností bývá hodně – vzpomeňme si na naše 90. léta, kdy jsme taky měli vyšší inflaci –, způsobí obrovskou finanční krizi. Zlepšení konkurenceschopnosti můžete dosáhnout i vnitřní devalvací, tím, že klesají ceny aktiv, klesají ceny lidské práce ve formě mezd.

Mach: Jistěže to jde i takhle, ale je to ukrutně bolestné. Ekonomická teorie tu má poměrně jasno. Pokud máte vlastní měnu, ta může na šok pružně reagovat, kurz se může pružně měnit. Vnitřní devalvace, kdy během osmi let musejí mzdy poklesnout o 20 procent, je strašně drsná.

2. 9. vydaly Parlamentní listy rozhovor Petr Mach: Ještě že naši zahraniční politiku k migraci nedělá Kalousek. Když Česi pozvali stovku Iráčanů, půlka zdrhla do Německa, druhá domů: e strašné, kam až to v Německu došlo,“ pozastavuje se nad protesty v Sasku bývalý europoslanec Petr Mach. „Na jedné straně absolutní rezignace na ochranu hranic a ignorování platných smluv německou vládou, vraždy a znásilňování ze strany afrických a asijských migrantů, na druhé straně pouliční protesty, kam se přimíchávají i neonacisté, hajlování a trestné výpravy,“ dodává. Podotýká, že Němci musí opakovaně slyšet náš český neměnný postoj. „Že si myslíme, že jejich migrační politika je vadná a že my žádné kvóty na migranty nechceme“. V závěru rozhovoru také podotýká: „Jsem rád, že naši zahraniční politiku ve věci migrace netvoří pan Kalousek“.

V Saské Kamenici došlo k vraždě pětatřicetiletého Němce, z vraždy jsou podezřeli migranti z Iráku a Sýrie. A teď se v politice řeší případy napadání přistěhovalců. Tisíce lidí jsou v ulicích a zraněné za chvíli začnou počítat na desítky. Probíhá debata o tom, proč právě v Chemnitzu a proč právě teď. Co si o tom myslíte vy?

Já být Němcem, tak asi taky už vyjdu do ulic. Německý občan bránil ženu před útokem migrantů, ti ho ubodali k smrti. Nedivím se, že lidé protestují. Lidé v Saské Kamenici v bývalém východním Německu cítí podobný odpor k migračním kvótám, jako Češi nebo Maďaři. A Merkelová jim svoji politiku vnucuje proti jejich vůli.

Předseda saské vlády přijel s občany diskutovat. Byl to dobrý nápad?

Měl by hlavně dokázat svým občanům, že vláda koná, že policie a justice funguje, že vražda bude rychle potrestána a politika migrace změněna.

Část expertů poukazuje na fakt, že Saská Kamenice byla dříve součástí NDR. Hovoří se o demagogii, frustraci a samozřejmě také o extrémní pravici, nacismu. Používají se nacistické pozdravy. A tak zaznívají varování, že právě v Německu by měli vědět, že tohle prostě ne. Jak to vidíte vy?

Saská Kamenice podobně jako celé východní Německo volí jinak než západní Němci. Protiimigrační Alternativa pro Německo tam získala 24 procent ve volbách. Lidé tam nejsou odkojeni ideologií multikulturalismu.

4. 9. vydal Neviditelný pes článek Ivany Burešové Markové EVROPA: Ale neříkej to ve škole!: Málokdo z nás nevěděl od rodičů, co se stalo v srpnu roku 1968. Za vyprávěním ale obvykle následovala věta: „Ale neříkej to ve škole!“ Od revoluce v roce 1989 uběhlo takřka třicet let a tuto větu říkáme znova.

Tématem posledních dní je tvrdá cenzura na facebooku. Lidé jsou blokováni za rok staré příspěvky, jsou blokováni za fotku prezidentské standarty, jsou blokováni za politickynekorektní vtipy a hranice únosného se stále posouvá. Všechno, co odporuje unijní nebo vládní ideologii, je nálepkováno, kritizováno a stavěno do světla nepřípustnosti. A stačí jen, aby se našel dostatek udavačů a příspěvek, stránka, profil jsou na čas zablokovány, popřípadě rovnou zrušeny. A v podstatě za cokoliv.

Češi byli vždy národem švejků, dělali si legraci ze všeho, zlehčovali těžké chvíle. Humor jim vždy pomáhal zvládat i dobu komunistické diktatury. Byl vždy lakmusovým papírkem toho, jak si demokracie vede. A když si vedla špatně, množství vtipů narůstalo a šířilo mezi lidmi rychlostí světla. A politický humor opět kvete a nabírá na síle. „To přeci nesmíme dovolit! Zakažme lidem se smát!“ A facebook to vzal z gruntu. Jenže facebookem potlačování svobody slova nezačíná.

Článku se věnovaly i Parlamentní listy.

Regiony

V desítkách případů média v obcích a městech zmínila Svobodné v přehledu kandidujících stran.

Beroun

Berounský deník vydal  31. 8. článek O křesla berounských zastupitelů bude bojovat sedm hnutí a stran: Někteří současní zastupitelé chtějí svůj post obhájit prostřednictvím jiného hnutí, než za které kandidovali ve volbách v roce 2014. Například Olgu Chocovou, která byla při minulých volbách jako nezávislá na kandidátní listině TOP 09, letos najdete na kandidátní listině hnutí Nezávislí Berouňáci na třetí pozici. Další je Vladimír Ekrt. Ten se před čtyřmi lety snažil dostat do berounského zastupitelstva za Stranu svobodných občanů a letos ho najdete na kandidátní listině nového hnutí Lepší Beroun.

 

Z hlediska kandidujících stran jsou letošní komunální volby v Berouně menším překvapením. Oproti těm uplynulým se zmenšil počet kandidujících stran i kandidátů. V roce 2014 se o post zastupitele Berouna ucházelo celkem 189 kandidátů, letos je to o 42 kandidátů méně. Ze seznamu kandidátek letos zmizelo hnutí TOP 09 a Strana svobodných občanů. Objevilo se ale nové hnutí Lepší Beroun, jehož lídrem je Jiří Míka. Na kandidátce tohoto hnutí figuruje několik kandidátů stejného příjmení.

Brno

4. 9. zveřejnil iDNES.cz článek Brněnská opozice vyráží do volebního boje, vytasila dopravu a bydlení: Dvě nejsilnější opoziční strany v Brně v pondělí odstartovaly svoji prezentaci k volbám. Zatímco ČSSD představila podobu kampaně se svými prioritami novinářům a nešetřila sliby na levnější MHD a poplatky za odpady, ODS, která se spojila se Svobodnými a spolkem Brno autem, zahájila kampaň u stánku v České ulici.

A dorazil i celostátní šéf strany Petr Fiala či poslankyně Miroslava Němcová . „Snažíme se propojovat komunální politiku s tou celostátní, aby lidé věděli, že to, co jim slíbíme na komunální úrovni, jsme schopní dotáhnout až do konce i na té nejvyšší. Řadu témat totiž mají obce společných,“ vysvětlil Fiala.

U stánku se představili členové brněnské kandidátky v čele s právničkou a současnou zastupitelkou za radnici Brno-střed Markétou Vaňkovou. Ta také vyjmenovala tři základní priority programu, kterými jsou doprava a parkování, cenově dostupné bydlení a nový územní plán.

3. 9. vydala ČTK zprávu ODS chce v Brně získat 18 procent hlasů, o 10 víc než minule: Občanská demokratická strana chce v říjnových komunálních volbách v Brně získat 18 procent hlasů. ČTK to dnes při zahájení kampaně řekla jednička společné kandidátky ODS se Svobodnými Markéta Vaňková (ODS). Před čtyřmi lety získala ODS necelých osm procent. Zýšení může podle Vaňkové přinést dobrý program a odborníci na kandidátce. ODS se zaměřuje na dopravu, parkování a bydlení. Volby budou 5. a 6. října.

ODS má nejvyšší cíle. „Za úspěch budu považovat vítězství. Chceme dosáhnout zhruba 18 procent. Pomoct by nám k tomu měl program a dobří kandidáti,“ uvedla Vaňková, která je advokátkou.

3. 9. zveřenil Blesk na webu článek Brno chtějí řídit fandové Forresta Gumpa i Káji Maříka. Slibují obchvat a haly: V odpovědích sedmi kandidátů na primátora Brna rezonují především dvě témata. Prvním je doprava, ve které by většina ráda dosáhla především dokončení velkého městského okruhu. Tím druhým je pak kultura. O tu by se politici nejradši zasadili ideálně vybudováním Janáčkova kulturního centra.

„Brno, město Leoše Janáčka, si zaslouží moderní koncertní sál. I jeho příprava započala již za vlády ODS. V současné době jsou z projektu vybudovány pouze podzemní garáže, které ani nejsou v provozu. Budeme chtít dokončit, co jsme začali,“ vysvětluje ve své odpovědi Markéta Vaňková, která o post primátorky usiluje na kandidátce ODS s podporou Svobodných.

Vyšlo i v tištěné MF DNES.

Chrudim

30. 8. vydaly Noviny Chrudim článek Pozor! Chodník u bývalého ČSAD je pro chodce nebezpečný: Poblíž místa, kde ke zranění došlo, bydlí městský zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní), který už dlouhodobě kritizuje město za špatný stav chodníků. „Je to evergreen, o kterém hovoříme od začátku. Mým názorem je, že by si žádná strana neměla dávat do volebního programu nové chodníky, neboť patří k tomu nejzákladnějšímu, čím by město jako Chrudim mělo disponovat. My to však v programu máme, protože jsou chodníky všeobecně ve špatném stavu. Nejvíce se to přitom dotýká starých lidí nebo maminek s kočárkama. A když na to upozorňujeme, tak je to některým politikům v Chrudimi k smíchu. Je proto dobře, že bylo v této věci podáno trestní oznámení. Chodník by měl být navíc hned uzavřen do doby, než bude opraven,“ říká městský zastupitel Lichtenberg.

Jihlava

5. 9. vydal server Regionalist článek Svobodní a Realisté Společně pro Jihlavu: Městská doprava v Jihlavě bude zdarma!: V autobusech a trolejbusech v Jihlavě se nebude platit jízdné. Má to v plánu volební koalice Svobodných a Realistů, která kandiduje na radnici v podzimních komunálních volbách.

Jak uvedl tiskový mluvčí koalice Martin Rumler, městská doprava zdarma je hlavním bodem společného programu. „Chceme občanům vrátit co nejvíce peněz, které odevzdali na daních. Proto chceme zavést MHD bez jízdného, protože dopravní podnik už si občané bohatě platí z rozpočtu města“, řekl mluvčí. Jak dodal, tvůrci volebního programu mají přesný harmonogram, jak toho docílit. Ročně dopravní podnik totiž vybere na jízdném okolo padesáti milionů korun, jenže jen skoro dvacet procent z vybrané částky pohltí náklady např. na odbavovací systém, tisk jízdenek, platy revizorů a rovněž i vymáhání dluhů. Dotace města do dopravního podniku by se tak po zavedení bezplatné dopravy zvýšila jen o zhruba 35 milionů korun ročně. „A tuto částku ve svém miliardovém rozpočtu lehce město pro své občany najde! Jen provozní výdaje města a platy jeho úředníků nás všechny stojí ročně 400 milionů korun“, vysvětlil M. Rumler.

Leaderem společné kandidátky Svobodných a Realistů je rockový hudebník a dokumentarista Pavel Vacek. Na kandidátce se dále objevuje řada jihlavských osobností.

Jindřichův Hradec

4. 9. vydal server Hradec žije článek Ptáme se lídrů #04 – Co provést s Oborou?: Milada Petrů (Hradec srdcem a rozumem + Svobodní): Dle mého názoru to město nemělo vůbec kupovat a myslím si, že nikomu není moc jasné, proč si radní tyto ubytovací kapacity koupili? Co to komu přinese? Nemyslím si, že ubytovací kapacita stranou v lese, která opět spolyká další spoustu peněz investičně i provozně, je vhodným místem pro ubytovávání návštěv a kolegů z družebních měst. Obecně, všechny podobné snahy o zřizování ubytovacích kapacit je potřeba bedlivě sledovat, aby městu nepřinesly více starostí než užitku.

Radní, kteří tuto nemovitost koupili, by ji měli zase obratem ruky prodat, a to se ziskem do městské pokladny, aby ukázali, jací jsou dobří obchodníci a dobří hospodáři. Jinak to bude další žrout do kapsy nás všech. A protože jsou před námi horší ekonomické časy, každá koruna bude dobrá a železné rezervy se nám budou hodit. Ty železné rezervy, které se nyní tři, čtyři měsíce před volbami rychle alokují do několika velkých stavebních zakázek. Opět bez širší odborné diskuse a bez manažersky pečlivé projektové přípravy. To, že někdo vyhraje volby, přece neznamená, že si může s půlmiliardovým ročním rozpočtem a nastřádanými rezervami dělat, co ho napadne. Stále je tu přece formulka „s péčí řádného hospodáře“, tedy aby ty investice měly smysl, měly měřitelný přínos pro většinu občanů a vůbec byly na základě měřitelné poptávky od Hradečáků, ne na základě přání pár jednotlivců.

31. 8. vydal server Hradec žije článek Ptáme se lídrů #03 – Co má být v pivovaru?: Jako pravicově a ekonomicky smýšlející člověk bych se snažila najít takové řešení, aby se vhodně a citlivě doplnil ráz celého komplexu zámeckých budov, tedy aby se ten prostor vhodně zachránil, když už ho město muselo kupovat, ale aby to občany nestálo ruku a nohu, jak se říká. Věřím, že na investiční část výstavby by město jistě našlo financování, ale co pak s tím následným provozem? Kdo bude platit ten? Dnes již to vidíme u budov, jako jsou Dům Gobelínů, Muzeum fotografie atp. Ano, i takové atrakce pro návštěvníky jsou potřeba, obzvlášť když staví na naší tradici a vytváří konkurenceschopný prvek našeho města. Odlišují nás od ostatních měst. A je dobře, že je máme. Nutno si však uvědomit, že podobné budovy generují a budou generovat spoustu účtů za provoz a údržbu, které se nevrátí. Možná to bude příležitost pro pár lidí, najít si v těchto městských objektech práci, ale mám pocit, že i toto je problém. Proto je na místě vyváženost.

Tak jako pár zvolených jedinců nemůže operovat lidi nebo projektovat domy, stejně tak nemůže město dobře podnikat. Lidé na úřadech jsou specializovaní a dobří v jiných typech práce, než je podnikání. Z podstaty věci, že do podnikání nemohou dát svůj osobní kapitál, nepodnikají na vlastní riziko, které by je nutilo dodržovat „dvakrát měř, jednou řež“, vyplývá, že město nemá podnikat. Jinak to bude takové pseudopodnikání, kdy výnosy z této činnosti jdou k rukám radních a výdaje platí daňoví poplatníci, tedy občané J. Hradce.

Karlovy Vary

5+2 vydalo 31. 8. článek Zvolitelní: Chybí vysoká škola: Pět politických subjektů bude v podzimních volbách usilovat o hlasy voličů pod společnou hlavičkou Zvolitelní. Jako lídra si zvolili zástupci KDU-ČSL, strany Zelených, Svobodní, PRO zdraví a sport a Unie pro sport a zdraví čtyřiapadesátiletého Jana Klímu (KDU-ČSL). „Budeme usilovat, aby Karlovy Vary byly městem čistým a zeleným, máme připravený ucelený program rozvoje obytných částí města. Zahrnuje nejen opravy ulic a údržbu zeleně, ale i motivaci obyvatel v péči o okolí jejich obydlí. Nebudeme se zříkat dotací na výstavbu městských bytů. Chceme udržet šetrné hospodaření v Lázeňských lesích, které vnímáme nejen jako zdroj příjmů, ale hlavně jako skvělé přírodní zázemí,“ popisuje Klíma své volební priority. Nezvolitelní také chtějí lepší a komfortnější systém parkování dostupný pro každého.

„Chceme podpořit i rozvoj stávajících volnočasových areálů, ovšem se smysluplnou náplní. Sport a další zájmové aktivity pro děti a mládež jsou totiž nejlepším možným využitím volného času, jedná se vlastně o investici do zdraví a schopností obyvatel. Rozumným způsobem chceme snížit daň z nemovitosti, což městský rozpočet unese,“ dodává Klíma.

Kladno

31. 8. vydal Kladenský deník článek V Kladně kandiduje gamer i řidič autobusu: Číslo dva přisoudil los kandidátní listině Strany svobodných občanů, která půjde do volebního boje s jedinou kladenskou jedničkou ženského pohlaví – Janou Urzovou. Na druhé pozici svobodných je Martin Kovařík, trojkou kandidátky je pak Filip Souček. Strana se může zároveň chlubit nejmladším kladenským kandidátem, jímž je osmnáctiletá studentka Jitka Nyklová. Zároveň mají svobodní ve svých řadách i jednoho z dvojice nejstarších kandidátů – devětasedmdesátiletého mechanika Milana Čelikovského.

Liberec

4. 9. zveřenil Blesk na webu článek Kandidáti na primátora Liberce: Babišova odpadlíka vyzve ředitel technického muzea: Tibor Batthyány (PRO 2016 s podporou Svobodných) – primátor města Liberce

Svou politickou kariéru začal současný primátor Liberce Tibor Batthyány v dresu hnutí ANO, kde dokonce předsedal krajské organizaci v Libereckém kraji. Poprvé kandidoval v roce 2013 do Poslanecké sněmovny. Tehdy ovšem těsně neuspěl, jelikož byl díky preferenčním odsunut na pozici prvního náhradníka.

Uspěl tak až v roce 2014, kdy byl zvolen do zastupitelstva města Liberec. Hnutí ANO sice ve volbách skončilo druhé, ale podařilo se mu s vítěznou Změnou pro Liberec dohodnout takovou koalici, že se stal primátorem.

V roce 2016 ale hnutí ANO zrušilo svou libereckou buňku, čímž mu zaniklo členství. Na začátku roku 2018 se pak zúčastnil sjezdu hnutí PRO 2016 a stal se jeho celostátním předsedou. Zároveň potvrdil, že se v jeho řadách znovu bude ucházet o post libereckého primátora.

Praha 8

Echo 24 zveřejnilo 3. 9. článek Senátorem Prahy 8 chce být Babišův kritik Wagenknecht i Hayato Okamura: Ten, kdo se chce stát senátorem za Prahu 8, musí porazit patnáct soupeřů. V tomto volebním obvodě se sešlo nejvíc kandidátů (o jednoho méně je kandidátů v Chrudimi). Do voleb se zde hlásí exnáměstek někdejšího ministra financí a dnes premiéra Andreje Babiš Lukáš Wagenknecht, tlumočník a překladatel Hayato Okamura nebo další prezidentský kandidát Petr Hannig.

Na Praze 8 kandidují také pedagožka a choreografka Hana Dolejší (Patrioti České republiky), právník a důchodce Jiří Doubek (Národ Sobě), právnička Marta Chovancová (Strana státu přímé demokracie – Strana práce), zastupitel Prahy 8 Vladislav Kopal (KSČM), ředitel bezpečnostní agentury, bývalý ředitel Vězeňské služby Luděk Kula (SPD), stavař Michal Malý (Strana svobodných občanů), bývalý starosta Prahy 8 Josef Nosek (Pro Prahu), starosta městské části Roman Petrus (ČSSD), předsedkyně hnutí Aliance národních sil Vladimíra Vítová (Aliance národních sil), hudebník, šéf strany, letošní kandidát na prezidenta Petr Hannig (Rozumní) a politik a matematik Jiří Witzany (Koalice stran SNH ED a evropani.cz).

Praha 10

29. 8. zveřejnil Pražský patriot článek  Na kandidátce ODS do zastupitelstva Prahy 10 budou i Svobodní: Občanská demokratická strana (ODS) a Strana svobodných občanů (SSO) se dohodly na předvolební spolupráci v městské části Praha 10. Svobodní také obsadí některá místa na kandidátní listině.

„Chceme v rámci Prahy 10 zase začít prosazovat férovou pravicovou komunální politiku. Cestou k tomu je jednoznačně i spojování sil na pravici. Se Svobodnými jsme našli společnou řeč lidsky i v programu,” říká Filip Humplík, kandidát ODS na starostu v Praze 10.

„Na naší kandidátce najdete nejen nové tváře a mladé naděje z ODS, ale také zkušené odborníky, kteří chtějí svými zkušenostmi přispět k pozitivnímu rozvoji naší městské části. Jsou to výhradně lidé, kteří chtějí žít pro politiku, a ne žít z ní. Kdyby to bylo jinak, kandidátku bych do voleb nevedl,“ dodává.

„Jsme všichni místní patrioti, chceme Desítku udělat lepší a na spoustu otázek nacházíme společná řešení,” pokračuje dvojka kandidátky Martin Valovič.

„ODS v Praze 10 v uplynulém období úspěšně prošla zásadní vnitřní očistou a vybudovala v naší městské části úplně novou buňku bez kontroverzních postav. Díky tomu jsme se s místní organizací občanských demokratů rádi domluvili na jednotné pravicové kandidátce, protože společně můžeme být jedině silnější,“ uvádí obvodní koordinátor Svobodných a kandidát do zastupitelstva Prahy 10 Lukáš Cvrček.

Ústí nad Labem

4. 9. zveřenil Blesk na webu článek Kdo povede Ústí na Labem? S „pučistkou“ soupeří lékařka, muzikant i ředitel školy: Radim Bzura (Svobodní a nezávislí) – team leader, outdoorový nadšenec

Radim Bzura se na ústeckou radnici v posledních volbách dostal v dresu TOP 09. V minulém roce ji ovšem opustil, zdůvodnil to tím, že se mu nelíbí témata, která strana komunikuje, ani způsob komunikace.

V letošních komunálních volbách pak své místo zkouší obhájit jako nestraník na společné kandidátce Svobodných a nezávislých kandidátů.

Znojmo

31. 8. vydal týdeník 5+2 článek Kovařík: Žádné hašení požárů:  „Jsme všichni Znojmáci, žijeme tu, vychováváme děti, takže nemůžeme přehlížet tu dlouhou řadu nedostatků, které chceme změnit,“ vysvětluje Pavel Kovařík, jenž povede do komunálních voleb kandidátku nazvanou Znojmáci, která vznikla spojením TOP 09 a Svobodných. Vadí jim třeba způsob, jakým funguje městská policie. „Není přece možné, aby sloužila jako nástroj pro plnění městské pokladny. Znojmo je kvůli botičkám a odtahům aut proslulé po celé České republice i v zahraničí. Podobně naprosto nevstřícný systém blokového čištění. Hodně lidí si stěžuje také na neprůhledný a nespravedlivý systém městských dotací. Změníme to způsobem, ze kterého budou mít prospěch všichni obyvatelé města,“ říká strana, jež chce zrušit i různá omezení, vyhlášky nebo poplatky, které „hází klacky pod nohy dalšímu rozvoji města“. Důležitou prioritou je pro ni kvalita života.

(ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31