Svobodní v médiích: O Polsku, o demonstraci proti Barnevernetu, o billboardu, o dění v obcích a další

Svobodní v médiích: O Polsku, o demonstraci proti Barnevernetu, o billboardu, o dění v obcích a další

Monitoring za období 13.–20. ledna 2016

Evropský parlament projednával ve středu 19. ledna situaci kolem Polska (za účasti polské premiérky), zprávu o tom odpoledne vydala agentura ČTK, kde mj. uvedla:
Čeští europoslanci Tomáš Zdechovský, Evžen Tošenovský či Petr Mach oslovení ČTK nesouhlasí s postupem Evropské komise, která kvůli povolebnímu vývoji v Polsku zahájila vůči Varšavě formální proceduru sledování stavu právního státu. Podporu nalezli Poláci mimo jiné u europoslance za Svobodné Macha. "Evropská komise nemá právo dělat z Polska protektorát," dodal s tím, že postup EK pošlapává národní svrchovanost země i demokratickou vůli jeho občanů.

Zprávu vydala ČTK i na svém webu České noviny Čeští europoslanci nemají k událostem v Polsku jednotný názor.

Česká televize pozvala Petra Macha pozvala do večerního pořadu Události komentáře. V hlavních zprávách (Události) nejprve na to ČT odvysílala upoutávku, v níž mj. zaznělo „Polská premiérka v europarlamentu vysvětluje, jak to doma mají s demokracií. Poslanec Petr Mach eurokomisi kritizuje, že nemá dělat z Polska protektorát. V Událostech, komentářích víc.“ Upoutávku si můžete pustit zde (v čase od 14:58).

Samotný pořad Události komentáře na ČT24 si pusťte zde (v čase od 29:00 do 44:51), záznam si přečtěte tady.

O pořadu pak psala Česká televize i na svém webu Polské změny si občané vybrali ve volbách, hájila Szydlová svou vládu v europarlamentu:
Čeští europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Evžen Tošenovský (ODS) či Petr Mach (Svobodní) už dali najevo, že s postupem Evropské komise nesouhlasí. „Evropská komise nemá právo dělat z Polska protektorát,“ prohlásil Mach. Postup Bruselu podle něj pošlapává národní svrchovanost země i demokratickou vůli jeho občanů…

O dění v EP vydala večer zprávu také agentura ČTK, která mj. uvedla:
Do debaty vstoupil i český europoslanec za Svobodné Petr Mach. Ten řekl, že vměšování Evropské komise do záležitostí Varšavy je nehorázné a že je to záminka za změnu polského postoje k uprchlickým kvótám. V závěru připomněl větu Ich bin ein Berliner (Jsem Berlíňan), kterou v roce 1963 vyslovil u berlínské zdi americký prezident John Kennedy. "Ja jestem Polakiem (jsem Polák)," zakončil své vystoupení Mach, který měl stejné heslo připnuté jako velký odznak na saku.

Zpráva byla zveřejněna i na zpravodajském serveru ČTK Změny v Polsku jsou dle premiérky výsledkem demokratických voleb. Zprávu pak citovala celá řada médií.

Český rozhlas také informoval o dění v EP, a to nejen ve vysílání, ale i na svém webu v tomto článku:
Jiný názor má europoslanec za Svobodné Petr Mach. Podle něj Varšava neudělala nic špatného a takový přístup si nezaslouží. „Mně to připadá bezpředmětné, připadá mi to jako hysterická reakce pro něco, co není vlastně žádný prohřešek,“ řekl Mach

Blesk a článek Protektorát a dvojí metr: Polsko vysvětlovalo změny zákonů ve Štrasburku:
Čeští europoslanci Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), Evžen Tošenovský (ODS) či Petr Mach (Svobodní) nesouhlasí s postupem Evropské komise. Naopak Kateřina Konečná (KSČM) a Jaromír Štětina (TOP 09) patří ke skupině zákonodárců, kteří mají z událostí v Polsku obavy.
Podporu nalezli Poláci mimo jiné u Petra Macha. „Evropská komise nemá právo dělat z Polska protektorát,“ komentoval situaci europoslanec za Svobodné.

Média hojně zaujalo i samotné vystoupení Petra Macha na plénu v EP, citoval ho např. Deník článku Otcové prolévali krev za svobodu Polska i jiných národů, hájila Szydlová změny:
Do debaty vstoupil i český europoslanec za Svobodné Petr Mach. Ten řekl, že vměšování Evropské komise do záležitostí Varšavy je nehorázné a že je to záminka za změnu polského postoje k uprchlickým kvótám. V závěru připomněl větu Ich bin ein Berliner (Jsem Berlíňan), kterou v roce 1963 vyslovil u berlínské zdi americký prezident John Kennedy. "Ja jestem Polakem (jsem Polák)," zakončil své vystoupení Mach, který měl stejné heslo připnuté jako velký odznak na saku."

Ekonomický E15 a článek Změny zákonů vycházejí z demokratických voleb.

Také v Právu zmínili Machovo vystoupení – viz článek (20. 1. na str. 12).

DEMONSTRACE PROTI BARNEVERNETU

Konala se v sobotu 16. ledna před norskou ambasádou a jako první o tom informovala agentura ČTK, která mj. uvedla:
Europoslanec za Svobodné Petr Mach představil návrh mezinárodní smlouvy, na základě které by mohly být vydány děti Michalákovy do České republiky. Návrh smlouvy chce předat českému ministerstvu zahraničí.

Česká televize o Machově návrhu informovala i na svém webu Děti patří do rodin, protestovalo se v Praze proti Barnevernetu.

Server Aktuálně o tom napsal v článku "Norsko, ruce pryč od našich dětí!" Proti Barnevernu demonstrovaly v Praze stovky lidí.

Velkou reportáž z akce přinesl deník Blesk „České děti české matce.“ Proti Barnevernetu skandovali i Mach se ženou:
Několik stovek lidí dorazilo i přes mrazivé počasí na pochod před norskou ambasádu v Praze, aby vyjádřili nesouhlas proti odebírání dětí sociálkou Barnevernet v Norsku. Nechyběli mezi nimi europoslanci Petr Mach a Tomáš Zdechovský. Macha doprovodila i jeho žena Andrea.
„Na mě to působí hodně absurdně, protože, co vím, tak dítě je nemocné, tráví čas v nemocnici a není vůbec jasné, na základě čeho sebrali rodičům rodičovské právo. Působí to na mě skutečně jako absurdní případ, rodiče nejsou viněni z žádného zneužívání, mají dítě, o které je těžké se starat, ale jsou připraveni se o něj starat a nechápou, proč by najednou dítě mělo jít k pěstounům,“ doplnil pro Blesk.cz šéf Svobodných Petr Mach. Ten vyrazil na protest i se svou manželkou Andreou, která držela nápis „Vraťte české děti české matce“, zatímco její manžel, europoslanec, nesl ceduli „Každé dítě má právo na dětství – se svojí mámou“…

A další článek na Blesku, kde vystupuje členka Svobodných Plačící děti, nářky rodičů, zoufalí příbuzní: Takhle na severu odebírají děti:
Případ podrobně sleduje Jordanka Jirásková ze Strany svobodných. Minulý týden mohli rodiče konečně po dvou měsících promluvit se svými dvěma staršími dcerami…

Článek o demonstraci byl i na Idnes Proti odebírání dětí v Norsku protestovaly v Praze stovky lidí:
Další z účastníků protestu europoslanec Petr Mach pak představil návrh mezinárodní smlouvy, na základě které by mohly být vydány děti Michalákovy do České republiky. Návrh smlouvy plánuje zaslat českému ministerstvu zahraničí.
„Konzultoval jsem tuto věc s velvyslancem Norska v Bruselu a ten mi potvrdil, že vydání dětí na základě mezinárodní smlouvy je jedinou šancí, jak může Eva Michaláková získat své děti zpátky,“ řekl ke svému návrhu Mach.

Další článek na iDnes vyšel 19. ledna Michaláková má šanci na pomoc ČR u soudu v Norsku. Ministerstvo to odmítá.

Deník také napsal o Machově návrhu mezinárodní smlouvy Stovky lidí demonstrovaly v Praze proti norskému Barnevernetu.

Vyšlo i v Pražském deníku.

V této podobě vyšlo i ve všech dalších regionálních tištěných denících: Českobudějovickém, Havlíčkobrodském, Hradeckém, Moravskoslezském, Olomouckém, Plzeňském, Pražském a Ústeckém. Ukázka z tištěného Brněnského deníku (18. 1. na str. 13).

Článek na Hospodářských novinách Praha se připojila k protestům proti norské sociálce. Demonstrovaly stovky lidí:
Europoslanec za Svobodné Petr Mach zase představil návrh mezinárodní smlouvy, na základě které by mohly být vydány děti Michalákovy do České republiky. Návrh smlouvy chce předat českému ministerstvu zahraničí.

První zprávy o tom také napsaly Tak dlouho si chodí Barnevernet pro děti, až se…

Také Týden Norsko, ruce pryč od našich dětí!" Protest v praze proti Barnevernetu.

Svobodný monitor a reportáž Praha demonstrovala proti Barnevernu:
Jen v loňském roce úřad odebral 1665 dětí. Ve svém prohlášení to uvedl europoslanec Petr Mach (Svobodní).
Předseda Svobodných Mach na demonstraci proti praktikám norského Barnevernu představil návrh mezinárodní smlouvy, na jejímž základě by mohly být vydány děti Michalákovy do České republiky. Návrh smlouvy zašle českému ministerstvu zahraničí. „Konzultoval jsem tuto věc s velvyslancem Norska v Bruselu a ten mi potvrdil, že vydání dětí na základě mezinárodní smlouvy je jedinou šancí, jak může Eva Michaláková získat své děti zpátky," sdělil ke svému návrhu Mach.
Demonstanti vyjádřili podporu Evě Michalákovou, která přes 4 roky nesmí být se svými syny.

Petr Mach o tom poskytl rozhovor pro Český rozhlas Radiožurnál Případy odebírání českých dětí v Norsku (18. 1. ve zprávách v 9:00):
Moderátor Pavel Prouza:
Odebírání českých dětí v Norsku by podle europoslance Petra Macha ze Svobodných mohla řešit mezinárodní smlouva o vydávání českých dětí. Ta by totiž podle něj měla přednost před norskými zákony. Návrh smlouvy má Mach hotový a chce ho dnes doručit ministru zahraničí Lubomíru Zaorálkovi z ČSSD.
Petr Mach, europoslanec /Svobodní/
Takové smlouvy jsou v podstatě běžné ve světě, není to nic mimořádného a kdyby tato smlouva fungovala, tak by děti Michalákovy musely být vydány do České republiky, do správy českých orgánů, které by pak mohly rozhodnout o dalším osudu těch dětí.

O demonstraci informovaly i televizní stanice ve svých hlavních zpravodajských relacích. V reportáži v Událostech České televize mluvila členka Svobodných J. Jirásková:
Chceme, aby všechny děti byly odevzdány a vráceny zpět svým vlastním rodičům, těm, kterým byly neprávem, neoprávněně odebrány. Reportáž si můžete pustit zde.

O NAŠEM BILLBOARDU

O billboardu na Strakonické vyšel článek na Echo.cz:
Velký rozruch v posledních dnech vzbudila kampaň Strany svobodných občanů, která říká, že každý rozumný člověk by měl dostat zbraň. Kampaň, která reaguje na snahu Evropské unie omezit práva na držení zbraní, se totiž poněkud minula účinkem a v nejednom případě se obrátila proti samotným Svobodným. Kritici straně vyčítali například údajný populismus nebo snahu získat „voliče Okamury“.
Předseda Svobodných Petr Mach ale upozorňuje, že strana nechce masově rozdávat zbraně českým lidem – prý se jen snaží udržet současný stav. „Myslíme si, že v České republice je ta zbraňová legislativa dobrá, lepší než v jiných evropských zemích. Jen si ji nechceme nechat pokazit jako ji mají pokaženou v některých západních zemích, kde je právo na držení zbraní omezeno,“ řekl Mach serveru ECHO24.cz v reakci na kritiku…

Zmínka byla i v Literárních novinách zde (14. 1. na str. 7):
Strana svobodných vsadila místo tří králů na jistotu, tedy na billboardy. Na nich hlásí heslo: „Zbraň každému rozumnému člověku.“ Měl by tedy získat zbraň i autor tohoto vynalézavého hesla? To se z billboardu nedovíme. Podle místopředsedy strany Františka Matějky je ale heslo logické. Rozumní lidé mají prý zbraní „zkrátka málo“…

Parlamentní listy napsaly o glose herce Jana Maryšky na internetové televizi Stream na téma ozbrojování občanů:
Herec Jiří Maryško pravidelně glosuje na webové televizi Stream.cz souhrn aktuálních zpráv. Tentokrát si vzal na paškál Andreje Babiše, trochu té uprchlické krize i snahu Strany svobodných občanů ozbrojit národ. Maryško rychle odsoudil spoustu veřejných činitelů ve svém pravidelném souhrnu aktuálních zpráv. Hned na úvod zmínil nové heslo Strany svobodných občanů “Zbraň každému rozumnému člověku“, k čemuž se vyjádřil rocker Aleš Brichta s tím, že si jde udělat zbrojní průkaz. “Aleši, řeklo se rozumného,“ připomněl Maryško.

Zmíněný pořad měl na Stream.cz přes jeden milion zhlédnutí a pustit si ho můžete zde.

O billboardu se zmínil i Reflex:
K uvolnění prodeje zbraní vyzývá v posledních týdnech v Česku i kampaň strany Svobodných, která se jmenuje „Zbraň každému rozumnému člověku“.

ROZPOČET

Aktuálně psalo o rozpočtu Recept pro Česko? Němci podruhé za sebou vybrali víc peněz, než utratili:
K vyrovnanému rozpočtu donutila Německo takzvaná dluhová brzda – tedy ústavní zákon, podle něhož stát prostě nesmí počítat se schodkem. "Hospodařit s deficitem by tudíž bylo protiústavní," říká europoslanec za Svobodné Petr Mach.

MÍSTOPŘEDSEDOVÉ V MÉDIÍCH

O videu Františka Matějky, kde kritizuje falešnou solidaritu napsaly Parlamentní listy v článku Politikovi se chtělo zvracet. Pak se pěkně oblékl, sedl si doma do kuchyně a mluvil:
František Matějka ze Strany svobodných občanů se na svém facebookovém profilu vyjádřil prostřednictvím videa k tématu skutečné a falešné, sdílené solidarity a na ní postaveném superbyznysu z veřejných peněz daňových poplatníků….

Na Parlamentních listech vyšel článek F. Matějky Unesli nám svobodu slova, svázali ji, zmlátili a chystají pro ni detenci.

Vyšlo i na Neviditelném psu zde.

Radim Smetka na Parlamentních listech Dotovaný „úspěch“ roku 2015.

Karel Zvára na Parlamentních listech Naše prasata nedáme.

CO SE DĚJE V OBCÍCH

PRAHA 

Deník a článek Plány k uprchlíkům radnice nemají, výjimkou je Praha 1:
Deklaraci připravenosti přijmout v případě potřeby uprchlíky předložila zastupitelstvu i koalice Žižkov (nejen) sobě na Praze 3. Se svým návrhem neuspěla. Nejostřeji se proti němu postavili zastupitelé Strany svobodných občanů. „Já se svým Svobodným kolegou panem Štampachem jsme byli jediní, kteří se jasně postavili proti tomuto nápadu. Nejen, že navrhovaný netransparentní postup odporuje pravidlům nakládání s byty městské části a jejich přidělování, ale zároveň by zásadním způsobem mohl ovlivnit i bezpečnostní situaci naší městské části," komentoval návrh Mojmír Mikuláš (Svobodní)…

Vyšlo i v Pražském deníku zde.

A v tištěné formě Pražského deníku zde.

ZLÍN

Dobrý den s kurýrem a článek Soukromníci se Svobodnými, ruku v ruce:
Strana soukromníků České republiky bude v říjnových krajských volbách usilovat o úspěch společně se Stranou svobodných občanů. Podpis předvolební koaliční smlouvy ve Zlíně navazuje na rámcovou dohodu o spolupráci na národní úrovni, kterou obě pravicové strany uzavřely už na začátku ledna…

V tištěné formě vyšlo zde.

Parlamentní listy a článek Soukromníci a Svobodní společně i ve Zlínském kraji.

Slovácký deník a článek Strana soukromníků pro krajské říjnové volby spojila síly se Svobodnými.

A v tištěné podobě vyšlo zde.

LIBEREC

Krajské listy a článek Chcete lepší školu pro své dítě? Liberecká radnice na vás pošle sociálku!
Ivan Langr vyzval školy k udávání, Svobodní navrhují lepší řešení. Náměstek primátora Ivan Langr ze Změny pro Liberec nedávno obeslal všechny školy s výzvou k udávání některých rodičů pracovníkům sociální péče. Krajské předsednictvo Svobodných s touto praktikou velmi nesouhlásí a nevrhuje ve svém stanovisku lepší řešení.
(…) Svobodní dlouhodobě prosazují příklon ke svobodnějšímu školství, ve kterém si mohou rodiče pro své děti vybrat takový způsob vzdělávání, který osobně považují za nejlepší. A to včetně domácího vzdělávání nebo vzdělávání v malých skupinách. Pokud by byl systém nastaven takto, byl by kvalitních škol dostatek pro všechny a nikdo by nemusel svým dětem měnit trvalé bydliště.

Vyšlo i na Parlamentních listech zde.

Týden v LK kraji a článek Pro eskapády pošetilých mocných najdeme řadu ustálených rčení:
Nově se k tématice vyjádřili i liberečtí Svobodní, kteří mají jasno: "Nabádání k udávání ze strany politika, který by měl být zástupcem zájmů občanů, považujeme za naprosto skandální. Myslíme si, že jeho výroky nejsou slučitelné s funkcí náměstka primátora a Ivan Langr by měl okamžitě odstoupit. Namísto toho, aby přemýšlel nad důvody, proč jsou některé liberecké školy trvale vnímány jako výrazně lepší než ostatní, a snažil se zvýšit kvalitu všech škol, chce náměstek primátora udávat rodiče za to, že chtějí lepší vzdělání pro své děti. Namísto odstranění příčiny problému chce používat nátlak a výhrůžky," stojí ve stanovisku Svobodných podepsaném krajským předsedou Vítem Uličným.

STŘEDNÍ ČECHY

Středočeské noviny a článek Ve Středočeském kraji jdou do voleb Svobodní se Soukromníky:
Předvolební koaliční smlouvu pro krajské volby podepsali zástupci Strany svobodných občanů a Strany soukromníků České republiky ve Středočeském kraji. Na jejím základě bude sestavena kandidátní listina, domluven společný program a organizace předvolební kampaně. Uvedla pro Stredoceskenovinky.cz Kateřina Kašparová, tisková mluvčí Svobodných. Cílem spolupráce je podle předsedy středočeských Svobodných Jana Matyáska mj. i snaha zamezit vstupu nových nečitelných hnutí do vedení kraje…

CHRUDIM

Mladá fronta DNES a článek Úleva pro Chrudim. Vysmívaný „poloobchvat“ po měsíci obstál:
Kdo přijíždí do Chrudim po obchvatu od Pardubic, nemůže odbočit u Medlešic na silnici vedoucí na Pardubickou ulici jako dříve, ale je donucen do města jet oklikou. To někteří místní politici považují za chybu a chtějí, aby Ředitelství silnici a dálnic do léta otevřelo nový sjezd u Medlešic, který pomůže firmám v severní průmyslové zóně. Na druhou stranu hrozí riziko, že kolony se do Pardubické a Palackého ulice zase vrátí. Politici v městské radě nejsou jednotní v tom, zda je to rozumný krok. Opozice sjezd vyžaduje. „Svobodní jsou pro rychlé vybudování sjezdu u Medlešic, minimálně kvůli malé průmyslové zóně. Zároveň je však nutné značením zamezit, aby si kamiony zkracovaly cestu přes město,“ uvedl zastupitel Josef Káles ze Strany svobodných občanů.

Stejné vyšlo i na Idnes zde.

 

V Praze dne 21. ledna 2016

Kateřina Kašparová, tisková mluvčí Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Předseda Svobodných Libor Vondráček byl 3. června 2026 hostem pořadu 360° s Michalem Půrem, kde obhajoval SPD v kauze předvolebních plakátů a obhajoval vládní návrh referenda a přenos kompetencí v rámci vlády. V debatě s Karlem Haasem z ODS se opakovaně dostával do střetu nad hranicemi svobody slova, nad rolí soudů v politickém sporu i nad tím, zda se vláda v citlivých otázkách řídí ideologií, nebo praktickými výsledky.

Spor o plakáty

První část debaty se točila kolem odsouzení SPD v kauze předvolebních plakátů a kolem otázky, zda je kritika soudkyně na místě. Vondráček hned na začátku odmítl, že by šlo o exces, a naopak tvrdil, že nejde přehlížet politický rozměr celé kauzy. Podle něj je samotný proces zatížen politikou už od počátku, protože podnět k věci podal politik a trestní oznámení podal poslanec Jiří Pospíšil. Zároveň upozornil, že předmětem trestního stíhání je politický projev, a proto považuje za legitimní zkoumat i samotnou formulaci trestného činu.

Vondráček řekl, že každý stíhaný člověk má právo nesouhlasit s verdiktem a odvolat se. Postup SPD i Tomia Okamury označil za kultivovaný a podložený a odmítl představu, že by kritika soudního rozhodnutí byla apriori nepřijatelná. V jeho pojetí nejde o útok na justici, ale o obranu svobody politického projevu. Současně dal najevo, že pokud politické výroky vedou k trestní sankci, je namístě debatovat o tom, kde přesně má být hranice mezi svobodou slova a trestným činem.

Karel Haas z ODS naopak celý spor viděl jako součást dlouhodobé strategie SPD udržovat mediální pozornost. Tvrdil, že Okamura hraje roli novodobého bojovníka za svobodu slova, přičemž spor využívá k posílení vlastního politického příběhu. Podle Haase byla kampaň SPD odporná, rasistická a xenofobní, a to bez ohledu na to, zda už existuje pravomocný verdikt. Vondráček proti tomu namítal, že plakát sám o sobě nenávist nevyvolává, a připomněl, že skutečné společenské napětí vzniká spíš ze systémového rasismu a z konkrétních příkladů násilí a selhání státu v západní Evropě.

Svoboda slova

Vondráček v debatě opakovaně rozšiřoval téma od konkrétního plakátu k širší obraně svobody slova. Když Michal Půr otevřel otázku, zda se SPD a její předseda kvůli plakátu nepouštějí na tenký led, Vondráček trval na tom, že každý má právo se proti rozsudku ohradit. Zároveň upozornil, že pokud se podobné případy začnou kriminalizovat, může to být precedent s dalekosáhlými důsledky pro veřejnou debatu.

V jedné z nejostřejších pasáží Vondráček varoval, že se nechce dostat do situace, kdy budou lidé trestáni za verbální výroky podobně jako v některých zemích západní Evropy. Připomněl, že česká justice už v minulosti řešila podobné spory a že Ústavní soud podle něj dokáže svobodu projevu chránit lépe než běžné soudy. V této souvislosti zmínil případ Ladislava Vrábela a vyslovil naději, že pokud by se kauza dostala k evropským soudům, česká ústavní ochrana projevu by SPD mohla nakonec pomoci.

Haas proti tomu argumentoval evropskou judikaturou. Upozornil, že existuje hranice mezi politickou soutěží a trestněprávní odpovědností za rasistické nebo xenofobní výroky, a že soudy mají postupovat restriktivně, ale zároveň nemohou ignorovat hrubé excesy. Vondráček sice připustil, že hranice existuje, ale trval na tom, že v tomto případě byla jeho strana kriminalizována za politický názor, nikoliv za nenávistný čin.

Migrace a Ukrajina

Velkou část rozhovoru zabral také spor o migraci a postoj SPD k ukrajinským běžencům. Vondráček uvedl, že SPD nechce pokračovat v tom, co označil za „ukrajinskou kartu“ předchozí vlády. Tvrdil, že současná vláda už v programovém prohlášení Ukrajinu téměř nezmiňuje, zatímco bývalý kabinet ji používal jako zástupné vysvětlení vlastních chyb.

Předseda Svobodných řekl, že SPD chce změnit pravidla ochrany Ukrajinců v Česku, zejména podmínky pro přístup k humanitární dávce. Podle něj není férové, aby lidé měli různá práva a aby část ukrajinských běženců dávky pobírala a část ne. Z jeho pohledu je zpřísnění podmínek na místě, protože stát musí být vůči vlastním občanům i příchozím spravedlivý a transparentní.

Současně ale zdůraznil, že problémem není samotná přítomnost Ukrajinců v Česku, ale to, že předchozí vlády vysvětlovaly všechna selhání válkou na Ukrajině. Podle Vondráčka to Ukrajincům ve výsledku škodí, protože stát si nepřiznává vlastní chyby. Haas tuto argumentaci odmítl a tvrdil, že SPD jen využívá jedno téma za druhým, ať už jde o migranty, Ukrajinu nebo kdysi sudetoněmecký sjezd, k šíření negativních emocí.

Referendum

Po kontroverzi kolem plakátů se debata přesunula k návrhu ústavního zákona o celostátním referendu. Vondráček připomněl, že SPD mělo referendum ve volebním programu dlouhodobě a že navržené parametry odpovídají jen výchozímu kompromisu, nikoli ideálu strany. Jako model označil Švýcarsko a řekl, že v ideálním případě by referendum mělo co nejnižší práh účasti a co největší důvěru v občany.

Vondráček vysvětloval, že referenda by se nemohla týkat členství v EU ani NATO, protože to je podle koaliční dohody předem vyloučeno. Naopak zdůraznil, že občané nejsou nesvéprávní a nemají být k důležitým otázkám přistupováni jinak než ve volbách. Připomněl i referendum o vstupu do Evropské unie v roce 2003, které také nemělo žádný práh povinné účasti.

Když Michal Půr otevřel hypotézu, že by opozice mohla využít referendum k hlasování o přijetí eura, Vondráček se k tomu postavil jednoznačně odmítavě. Tvrdil, že euro je už fakticky zavedeno a kdo chce, může s ním podnikat, ale Česku by neměla být brána koruna. Podle něj prezident svými výroky o euru otevírá diskusi, která posiluje myšlenky na ztrátu práva veta a suverenity, a navíc podporuje politické směry, které jdou proti českému zájmu.

Euro a suverenita

V části o euru se Vondráček stal jedním z nejzřetelnějších kritiků integračního směřování EU. Prohlásil, že prezident svými postoji dává váhu myšlenkám, které vedou k „ztrátě suverenity“ a k modelu „Spojených států evropských“. Zmínil také, že podle průzkumů euro stále nemá podporu ani u podnikatelů, ani v dalších sociálních skupinách.

Haas reagoval střízlivěji. Připomněl, že v ODS se debata o euru vede a že otázka přijetí eura není zda, ale kdy. Uvedl, že osobně je nyní zhruba v poměru 60 ku 40 proti přijetí eura, ale připustil, že v ODS už není názor tak jednoznačně odmítavý jako dříve. Vondráček naopak neviděl důvod, proč by se Česko mělo zavedením eura vzdávat vlastní měny, když s eurem lze i tak účtovat a platit, a navrhl jednoduše: „neberte nám korunu“.

Úřad vlády a reorganizace

Závěrečná část debaty se věnovala reorganizaci Úřadu vlády a stávkové pohotovosti jeho odborů. Haas tvrdil, že protest je důsledkem špatně připraveného a necitlivě komunikovaného přesunu agend, zejména v oblasti protidrogové politiky. Podle něj byla přenosná agenda dlouhodobě funkční a byla chválena mezinárodními partnery, zatímco nová vláda zvolila spíš represivní přístup než prevenci.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31