Svobodní v médiích: O EU, Čapím hnízdu, sociálních dávkách, mnoho zpráv z obcí ad.

Svobodní v médiích: O EU, Čapím hnízdu, sociálních dávkách, mnoho zpráv z obcí ad.

Monitoring za období 9.–16. března 2016

Média hojně řešila kauzu kolem Babiše a jeho farmy Čapí hnízdo. Blesk v tomto článku upozornil na toto vyjádření:
Legraci si z Babiše dělá ale třeba europoslanec za Svobodné Petr Mach. „On je ten Babiš vlastně takový lidumil – vymyslel svůj nejlepší projekt v životě pro úplně cizí firmu,“ narážel na sociální síti na Babišovo tvrzení, že je Čapí hnízdo nejlepší projekt, který kdy vymyslel.

Euportál citoval P. Macha v článku Takhle ostře napadl Kalousek amerického velvyslance, který podpořil muslimy v ČR:
„Chápal bych to, kdyby byl pan Schapiro vyslancem Islámského státu. Ale jestli je velvyslancem USA, měl by se spíš setkávat se zástupci americké komunity v ČR,“ míní europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.

Stejný článek vyšel i na Parlamentních listech zde.

Server Finmag přinesl další anketu Očima expertů: Z daňové slevy na dítě sociální dávka?
kde cituje P. Macha: Předně je neefektivní, když sociální dávky vyplácejí dvě různé instituce a žadatelé musí vyplňovat dvoje různé formuláře (daňové přiznání a žádosti o sociální dávky), přitom do každého z nich se vyplňují příjmy žadatele. Že lidé podvádějí a vykazují jiné příjmy? Úřady to musí pochopitelně kontrolovat. Dokud ale stát bude vyplácet sociální dávky a vybírat daně, vždy budou mít lidé motivaci pozměňovat příjmy. Má politická strana – Svobodní – prosazuje sjednocení systému výplaty sociální pomoci tak, aby existovala pro lidi s nízkými příjmy jediná jednoduchá dávka, která by nahradila daňové bonusy i všemožné dávky. Milton Friedman to nazýval „negativní daň“, lepší by možná bylo říkat tomu „motivační dávka“. Je důležité, aby daně a dávky neodrazovaly lidi od práce, aby každá další vydělaná koruna zvýšila lidem jejich celkový příjem. Dnes se často stane, že když přiznáte dodatečný příjem, přijdete o dávky, a přivydělat si peníze se vám tudíž nevyplatí.

Velký rozhovor s Tomášem Pajonkem přinesly Parlamentní listy Pajonk ze Svobodných: Kdo vyznává násilnou ideologii, toho rovnou tvrdě nakopnout:
Na krize si Evropská unie zadělává už léta, a to násilným a centralistickým socialistickým chováním, řekl předseda Svobodných ve Zlínském kraji Tomáš Pajonk. Pogratuloval také všem sociálním inženýrům, kteří tak dlouho konali dobro, až si pro něj chce přijít s nataženou rukou celý svět. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz varoval, že vyznává-li někdo násilnou ideologii a všem vypráví, co zlého jim udělá, až bude moci, pak je správné ho nakopnout rovnou…

Vyšlo i na serveru První zprávy zde.

O EU

Parlamentní listy a článek Vystoupení z EU? Nad tímto rozsáhlým průzkumem v Bruselu mnohým zaskočí:
Jednou z mála stran prosazujících odchod ČR z EU jsou tak Svobodní v čele s europoslancem Petrem Machem, kterým se však zatím nepodařilo proniknout do Parlamentu…

Respekt si „rýpnul“ do nás a do Nigela v komentáři Brexit musí být sexy:
Nigel Farage je překážkou pro  vítězství euroskeptiků v červnovém referendu.Červnové referendum, které má rozhodnout zda Británie vystoupí z EU, se blíží a kampaň eurofilů jde od desíti k pěti. Přesto řady stoupenců Brexitu řídnou. Britský sloupkař James Bloodworth se pro Politico.eu zamýšlí proč a dochází k tomu, že za to mohou hlavní tváře britského good-bye Evropě. Podle něj jsou lídři kampaně “prostě nemožní.” Asi ano, nebýt toho, že její lídři působí tak nějak divně. Jde zejména o Nigela Farage, i v Česku známého britského europoslance, jenž k sobě do politického učení vzal šéfa Svobodných Petra Macha (po evropských volbách zasedl ve Farageově frakci v eurosněmu)…

V Německu uspěla v zemských volbách AfD, Parlamentní listy vydaly naši gratulaci Po slovenských volbách jde o další triumf euroskeptické politiky:
Svobodní už od doby svého založení upozorňují na zásadní chyby společných politik v EU. Výsledky národních voleb v členských státech a úspěchy euroskeptických stran jsou jasným důkazem touhy občanů po změně. Svobodní jsou připraveni převzít ve sněmovních volbách v roce 2017 parlamentní odpovědnost za realizaci potřebných změn i v České republice…

Naše gratulace vyšla i na Českých novinkách zde.

Parlamentní listy a článek Zrádce a kolaborant, který kašle na občany:
Takhle to Sobotka schytal za to, že chce do ČR a EU dovážet uprchlíky z Turecka. „Na to premiér nemá právo. Kvóty schválené Evropskou unií se vztahují jen na uprchlíky, kteří jsou v Řecku a Itálii. Je nesmysl dovážet další migranty přímo z Turecka,“ upozornil předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.

Vyšlo i zde na Euportálu.

MÍSTOPŘEDSEDOVÉ V MÉDIÍCH

Mladá fronta DNES psala o nové vyhlášce ministerstva dopravy v článku Zákaz vjezdu i pro vás? (11. 3. na str. 4):
Nenápadná vyhláška ministerstva dopravy zkomplikovala život desetitisícům řidičů. Kdo si sedá za volant automobilů „s mřížkou“, na řadu míst se nedostane. (…) Ministerstvo se hájí, že vyhláškou jen sladilo platnost značky s vídeňskou Úmluvou o dopravních značkách a signalizaci. Ta mimochodem platí od roku 1968. „Stáli jsme před otázkou, zdali máme z té značky udělat značku, která platí všude v Evropě, nebo si nechat českou variantu. Rozhodli jsme se, že chceme jít tímto směrem,“ potvrdil v ČT ministr dopravy Dan Ťok. S tím nesouhlasí Karel Zvára, místopředseda Svobodných. „V Německu i Rakousku přesně stejná značka platí jen pro nákladní vozidla nad 3,5 tuny,“ uvedl na webu strany…

Parlamentní listy zveřejnily článek Radima Smetky A tohle jsi slyšela, Jaruno…

Eportál vydal článek Františka Matějky Nejvyšší suverén je masochista. Za koblihu či párek s pivem udělá cokoli.

Vyšlo i na Neviditelném psu zde.

A další článek F. Matějky na Eportále Marksová konečně našla "sobě rovného". Toho člověka velmi dobře znáte.

Také ten vyšel i na Neviditelném psu zde.

CO SE DĚJE V OBCÍCH

CHRUDIM

Chrudimské noviny a velký článek Káles s Málkem se do sebe pustili na sociálních sítích. Předvolební boj je v plném proudu:
Neuvolněný místostarosta Roman Málek (Koalice pro Chrudim) a městský zastupitel Josef Káles (Svobodní) si jdou od Málkovy povolební „zrady“ Svobodných po krku. Svobodní se snaží Málka odvolat z vedení města a Málek pro změnu městského zastupitele Petra Lichtenberga (Svobodní) obvinil z měnění názorů. Posledním důvodem ke střetu byla neutěšená situace týkající se Muzea barokních soch…

O tématu psal i Chrudimský deník v článku Zkusme si popovídat o Mubasu bez emocí:
Zaznamenal jsem diskuzi o Muzeu barokních soch v Chrudimi, kterou vedou Svobodní v čele s Petrem Lichtenbergem. V diskuzi, která upozorňuje na koncepci, která odčerpává ze společného rozpočtu města nemalé prostředky a která se v čase ukazuje jako zbožné přání otců myšlenky…

Vyšlo i v tištěné verzi Chrudimského deníku Zkusme si popovídat o Mubasu bez emocí (12. 3. na str. 3).

Chrudimské noviny a článek o dotacích Prim při rozdělování dotací opět hráli sportovci:
Paradoxní je, že s dotacemi sportovcům nemají obvykle velký problém členové Strany svobodných občanů, kteří jinak proti těmto údajně zbytečným financím brojí a odmítají je…

Chrudimské noviny a reportáž Dobrá nálada a vtipkující starosta. Takové bylo pondělní jednání městského zastupitelstva:
Jako první přišel na „přetřes“ rozpočet města, respektive jedno z mnoha rozpočtových opatření, jimiž se mění objem peněz v kase, jíž Chrudim disponuje. V přednášce šéfky Finančního odboru MěÚ Chrudim Hany Vránové se tak objevil i třeba nárůst finančních prostředků určených Muzeu barokních soch, což překvapivě nechal opoziční zastupitel Petr Lichtenberg (Svobodní) bez jakéhokoliv komentáře. Zda byl důvodem absentující kolega Josef Káles (Svobodní), jenž tak Lichtenbergovi nekryl záda, nebo přednost, kterou oba politici dávají mediálnímu prostředí, před „škamnami“ zastupitelů, není jasné. Faktem však zůstává, že hned první bod jednání se obešel bez komentářů a byl pohodlně schválen…

MORAVSKÉ BUDĚJOVICE

Deník a článek Budějovice podpoří investora. Opozice s koupí infrastruktury nesouhlasila:
V Moravských Budějovicích donedávna chyběly volné stavební parcely. Zásadně se to však změnilo. Kromě lokality Zahrádky s 22 pozemky, které pro budoucí zástavbu připravuje město, zasíťovává dalších třicet parcel i soukromý investor, firma NNR. Městští radní s tím souhlasili, zato opozice byla zásadně proti. Petru Stejskalovi (Svobodní) vadilo, že město tím podpoří čistě soukromý subjekt. „Je to jeho problém, ne města," namítl. „Líbí se mi podnikání té firmy, její dynamika, pokud to ale schválíme, dá jí každý občan města z veřejných peněz dvě stě korun. Jaké výhody z toho ale městu plynou? Co z toho bude mít běžný občan?" ptal se Petr Stejskal. Radním, kteří přišli s návrhem pozemky odkoupit, vzkázal, že řeší pouze zájem soukromého investora.

Vyšlo i zde na webu Havlíčkobrodského deníku, na Třebíčském deníku zde a také na Žďárském deníku zde.

PRAHA 3

Parlamentní listy napsaly reportáž z bouřlivého jednání Zastupitelstva Prahy 3 o Klinice:
Zcela opačného názoru byl zastupitel za Stranu svobodných občanů Tomáš Štampach, podle jehož názoru není možné, aby zastupitelstvo jednalo o objektu, který se městské části netýká, protože je v majetku státu…

O kauze napsal i Pražský Patriot Zastupitelé Prahy 3 se hádali o Klinice, většina dala od sociálního centra ruce pryč:
Starostka Vladislava Hujová a další zástupci TOP 09 říkali, že Praha 3 nemá s Klinikou nic společného – patří Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, který s Klinikou podepsal roční výpůjčku, jež minulý týden skončila. K TOP 09 se připojili i zástupci ODS, ČSSD, KSČM a Svobodných.

 

V Praze dne 16. března 2016

Kateřina Kašparová, tisková mluvčí Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Debata v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima News postavila Libora Vondráčka do přímého střetu s Vojtěchem Munzarem (ODS) a Karlem Dvořákem (STAN) kteří jeho interpretace opakovaně zpochybňovali, korigovali „faktické“ detaily a tlačili ho k tomu, aby své teze převedl do měřitelných dopadů a reálných možností vlády.

 „Nevybral bych si nic“ a první střet o bilanci vlády

Po úvodní reportáži o posledním zasedání kabinetu Petra Fialy se moderátorka obrátila na Vondráčka s otázkou, zda dokáže z vládního „menu úspěchů“ vybrat alespoň jednu věc, kterou by ocenil. Vondráček začal ironicky – připomněl, že premiér už dříve mluvil o splnění velké části slibů – a následně řekl, že by si z vyjmenovaných bodů nevybral nic; odmítl také tvrzení o „snižování zadlužení“ a zdůraznil, že vláda podle něj během svého období vytvořila dluh v řádu 1200 miliard korun. Jediný bod, který byl ochoten uznat jako pozitivní, bylo zlepšení česko-polských vztahů ve sporu o důl Turów – zároveň dodal, že jinde se vztahy podle něj zhoršovaly.​

Vondráček přitom připustil, že některé projekty se „rozběhly“ a navazovalo se na práci předchozích období (zmínil například dopravní infrastrukturu nebo přípravu Dukovan), ale okamžitě to otočil zpět k rozpočtu: klíčová otázka podle něj zní, kde stát vezme peníze, když rozpočet považuje za špatně připravený. Tady se poprvé ukázal jeho styl pro celý večer: přiznat dílčí fakt, ale hned ho přerámovat do kritiky systémového selhání a do výzvy „pojďme k podstatě“.​

Dvořákův protiútok: Dukovany, „nenávist“ a výtky k extremismu

Karel Dvořák se do debaty vložil nejprve korekcí Vondráčkovy poznámky k Dukovanům: připustil, že rozpočtu lze vyčítat leccos, ale financování počátečních prací podle něj zajištěno je. Následně však Dvořák posunul spor do úplně jiné roviny: reagoval na téma společenské nálady a varoval před tím, že zejména ze strany SPD bylo ve volební kampani vidět „množství nenávisti“, zkreslování informací a nálepkování skupin obyvatel.

Vondráček reagoval okamžitě a ostře: připomněl billboardovou kampaň (s odkazem na rudé pozadí a narativ „odtahování do Ruska“) a zároveň se tvrdě ohradil proti tomu, aby byla SPD spojována s extremismem. Jako jeden z hlavních argumentů vytáhl zprávy Ministerstva vnitra o extremismu, v nichž je podle něj SPD opakovaně řazena mezi problematické subjekty, a dodal, že stát podle něj v těchto sporech neuspívá u soudů; nastupující koalice se prý „na nálepkování vykašle“. Dvořákovi pak vmetl, že místo řešení reálných témat vláda otevírala tažení proti „dezinformátorům“, připomněl vznik pracoviště pro boj s dezinformacemi a tvrdil, že se lidé dostávají do situací, kdy jsou vyšetřováni kvůli internetovým příspěvkům.​

Vondráček zároveň odmítl, aby se spor vedl slovníkem „vnitřních nepřátel“ a „stalinistickým“ pojmoslovím, a vyzýval, ať se debata vrátí k tématům. V jedné z emotivnějších pasáží obhajoval kontroverzní bezpečnostní billboard (v přepisu zaznívá motiv útoku nožem a obavy z bezpečnostních opatření kolem trhů), který prezentoval jako „pravdivý“ a legitimní upozornění na rizika.​

Munzar: vraťme se k řešením, billboardy nic nezmění

Vojtěch Munzar se v první části diskuse snažil tón spíše zklidnit a opakovaně zdůrazňoval, že politika by měla být „souboj návrhů“ a hledání řešení, ne soutěž o nejtvrdší billboard. Ke kritice vlády přidal širší rámec: připomněl startovní podmínky Fialova kabinetu (covidové dozvuky, inflace, válka na Ukrajině, energetická nejistota) a vyjmenoval kroky, které podle něj vláda zvládla – diverzifikaci zdrojů plynu a ropy, změny zákoníku práce, důchodové reformy, dlouhodobý investiční produkt a úspěchy v zahraničních vyjednáváních. Ve chvíli, kdy se debata zacyklila v kampani a nálepkách, Munzar to interpretoval jako problém „nesmiřitelnosti“ a tvrdil, že dlouhé obstrukce opozice pomohly vytvořit dojem, že „všechno je špatně“.​

Munzar symbolicky připomněl, že je 10. prosinec – Den lidských práv – a zdůraznil, že svoboda slova je základ demokracie, který se musí chránit. Současně ale důsledně oddělil svobodu projevu od situací, kdy někdo záměrně šíří nepravdy a poškozuje společnost; odmítl, že by v Česku existovala systematická cenzura, a připomněl i odpor ODS k některým evropským návrhům typu „chat control“. Vondráčka naopak obvinil z vytváření „virtuální reality“, v níž se lidem sugeruje, že stát určuje, co mají číst a říkat; přidal i výtku, že si lidé často pletou svobodu slova se svobodou urážet, vyhrožovat a útočit.​

Vondráček s Munzarem souhlasil v tom, že vyhrožování je trestný čin, ale trval na tom, že problém vidí jinde: v kriminalizaci a policejním „obtěžování“ kvůli politickým příspěvkům, které podle něj nepatří do trestního práva. Vondráček se přitom opakovaně vracel k motivu, že občan má mít přístup k informacím a dělat si názor sám, a kritizoval výrok o „korigovaných informacích“ jako výraz nedůvěry politiků vůči veřejnosti.​

Dvořák: hybridní hrozby a odpovědnost za slova

Karel Dvořák do tématu svobody slova vstoupil jinak než Munzar: opřel se o bezpečnostní rámec a řekl, že nelze popírat hybridní hrozby ze strany Ruska a že sociální sítě fungují jako nástroj mocenského boje. Zároveň odmítl tvrzení, že v Česku není svoboda slova nebo že jsou lidé trestáni „za názory“, a zdůraznil princip odpovědnosti: každý je zodpovědný za své výroky a právní hranice stanoví dlouhodobě existující trestní normy a nezávislá justice. Vondráček mu do řeči vstupoval a moderátorka opakovaně debatu vracela k tomu, aby zazněla pointa, což dobře ilustrovalo dynamiku: Vondráček tlačil na konflikt a konkrétní příklady, Dvořák na systémové vymezení a důvěru v institucionální rámec.​

Vondráček reagoval právnickou argumentací a vytáhl konkrétní paragraf „napomáhání cizí moci“ (§ 318a), který označil za relikt minulého režimu, a obvinil vládu, že vůči vlastním občanům používá „ruské metody“. Jako příklad uváděl případy, kdy lidé podle něj čelí výslechům nebo soudům kvůli internetovým výrokům, a zmínil i kauzu Ladislava Vrábela v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, kterou využil k tezi, že i krajní či nepopulární výroky mají být řešeny spíše občanskoprávně než trestněprávně.

Následně Dvořák doplnil hodnotovou rovinu: trval na tom, že společnost musí chránit soudržnost a menšiny, a jako příklad nepřijatelného projevu zmínil výzvy k násilí vůči dětem nebo podněcování nenávisti; připomněl, že trestní zákoník v tomto odráží základní hodnoty společnosti. Tím se střet jasně vyhrotil: Vondráček zdůrazňoval riziko rozšiřování trestního práva a „státního dohledu“ nad názory, zatímco Dvořák stavěl protiargument na ochraně zranitelných skupin a na nezbytnosti právních hranic u nenávistných projevů.​

ETS 2 a Green Deal: „odložili zdražení“ vs. „marketingové téma“

Po sporu o svobodu slova se debata přesunula k evropské klimatické politice, zejména k ETS 2 a k širšímu rámci Green Dealu. Vondráček zpochybnil, že by šlo o „úspěch“ odcházející vlády: zdůraznil, že za jejího mandátu se schválily kroky, které podle něj povedou ke zdražování života (v přepisu zmiňuje zákaz aut na benzín a naftu i ETS 2), a posun termínu prezentoval jako situaci, kdy se zdražení jen odkládá. Přidal také ostrou kritiku části evropské politiky jako projektu, který má lidem vědomě zdražovat život, a argumentoval, že cílem má být naopak „levnější život“, vyšší dostupnost a konkurenceschopnost.​

Dvořák na to reagoval velmi přímo: ETS 2 podle něj bylo „marketingové téma“ kampaně a realita je taková, že se na evropské úrovni už dávno shodlo širší spektrum států; prostor je hlavně v parametrech a v tlumení dopadů, ne v jednoduchém slibu „zrušíme to“. Munzar se přidal s tím, že se věci v EU nemění silnými výkřiky, ale vyjednáváním a hledáním spojenců, a připomněl, že na odložení ETS 2 se pracovalo delší dobu. Vondráček naopak otočil tlak na Munzara a jeho politický tábor: argumentoval, že změna se neudělá, pokud se současně podporují lidé, kteří Green Deal prosazují, a zároveň vytáhl strategii „neimplementace“ – přirovnal to k migračním kvótám a řekl, že pokud se něco nepodaří v Bruselu zvrátit, stát by podle něj neměl automaticky zavádět opatření, která poškodí občany, i když hrozí spory či pokuty.​

Rozpočet: Vondráčkův tlak na výdaje a varování o realitě

Ve finální části, kde se debata stáčela k rozpočtu a ke slibům nastupující koalice, Vondráček tvrdil, že není překvapivé, že dosluhující vláda už rozpočet neupravuje, a vmetl jí, že místo hledání úspor řešila na poslední chvíli zbytné věci. Vondráček akcentoval, že problém je hlavně na straně výdajů – podle něj odcházející vláda zvyšovala daně a přesto zanechává vysoký schodek – a zdůrazňoval, že některé kroky (například úleva firmám u poplatků spojených s OZE) mohou posílit konkurenceschopnost a v konečném důsledku zlepšit ekonomické výsledky. Zároveň se opíral o formulace z programového prohlášení nastupující koalice: sliboval snižování schodků, respekt k rozpočtové odpovědnosti a racionálnější přístup k dekarbonizaci; jako zátěž zmiňoval i náklady dekarbonizace, které přisuzoval odhadům Národní rozpočtové rady.​

Munzar v tomto bodě Vondráčkovi částečně přitakal v diagnóze („dlouhodobě jsou problém vysoké výdaje“), ale ostře zpochybnil proveditelnost vládních slibů: tvrdil, že programové prohlášení podle něj obsahuje spíše růst výdajů a pokles příjmů, a že kalkulace dopadů se pohybují ve stovkách miliard ročně, které nelze „vybrat“ ani v šedé ekonomice.

Vondráček v závěru působil jako ten, kdo se snaží držet politickou linku „máme čtyři roky“ a „něco uděláme hned“: připustil, že ne všechno lze zavést okamžitě, ale tvrdil, že voliči to vědí, a že ochota veřejnosti k určitému uskromnění roste, pokud uvidí, že se uskromní i „ti nahoře“. Dvořák jeho argument o „utahování opasků vlády“ zpochybnil s tím, že veřejné výdaje míří především na veřejné služby a v praxi to nakonec dopadne na lidi; opakoval, že realita vládnutí bude jiná než politické deklarace.​

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31