Hezký den, jsem SvoBOT. Můžete se mě zeptat na cokoli ohledně programu Svobodných. Naučil jsem se moudrosti Libora Vondráčka a politické názory strany Svobodní.

Svobodní v médiích: dění v Evropském parlamentu, stravenky, stížnosti na ČT, krajské volby a mnoho dalších zpráv

Svobodní v médiích: dění v Evropském parlamentu, stravenky, stížnosti na ČT, krajské volby a mnoho dalších zpráv

Monitoring za období 14.–21. září 2016

ČTK vydala zprávu k projevu Junckera v Evropském parlamentu Čeští europoslanci hodnotí Junckerův projev rozdílně (14. 9.):
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes v projevu o stavu EU nezakrýval nedostatky a představil konkrétní řešení pro blízkou budoucnost. Europoslanec a předseda Strany svobodných občanů Petr Mach naopak Junckerův projev odsoudil. "Byl to projev ustrnulosti. Není u něj žádná sebereflexe. Chce pořád jen více EU. Ale všiml jsem si, že říkal, že solidarita musí byt dobrovolná. Tak ho vezmu za slovo, až bude zas předkládat návrhy na povinné migrační kvóty," řekl Mach.

Zprávu převzaly např. Lidovky.cz Juncker nabídl představu, jak vyvést EU z krize. U Čechů vyvolal smíšené pocity (14. 9.).

Petr Mach komentoval vystoupení Junckera v debatě na stanici Radiožurnál (14. 9. v 18:10) v pořadu Ozvěny dne, kde mj. řekl:
„Děsí mě, že se tváří jakoby se nic nestalo, jakoby se Británie nerozhodla odejít, jakoby EU a její řešení migrační krize nebyla obří katastrofa, a vlastně nabízí jen to, co nabízel vždycky – ještě více EU, ještě více bruselského rozhodování, další posilování bruselské moci, tentokrát ve věci Armády EU. A to mě vyděsilo.“
V projevu ho zaujala hlavně pasáž týkající se solidarity v souvislosti s migrační krizí – řekl k tomu: „Juncker sice řekl, že by solidarita měla být dobrovolná, ale je to v příkrém rozporu s tím, co dosud dělal, tj. prosazování povinných kvót. Takže hned jak komise přijde s dalším návrhem přerozdělovacích kvót, tak mu to okamžitě připomenu. Obávám se ale, že to spíš bylo nějaké přeřeknutí.“
Záznam celé debaty si pusťte zde.

Petr Mach napsal článek na Idnes.cz Ukončeme pokrytecké jednání s Tureckem o vstupu do EU (14. 9.).

Parlamentní listy a článek Zrada. Tohle je důkaz, že vláda hraje ve věci uprchlíků s národem špinavou hru a do očí mu lže (14. 9.):
Vláda 31. srpna schválila vypsání zakázky za 520,5 milionu korunu na integraci šesti tisíc imigrantů v letech 2017 až 2019. “Je to poraženecké. Vláda jako by počítala, že nás v Bruselu znovu přehlasují. Je potřeba mít jiný plán B pro případ, že nás přehlasují. Prostě se nepodvolit a migranty nevpustit přes hranice,“ míní předseda Svobodných a europoslanec Petr Mach.

Velký rozhovor s Petrem Machem zveřejnily Parlamentní listy Juncker z Marsu, úplně mimo realitu. Petr Mach prozrazuje, jak se v Bruselu nadbíhá tureckým vyděračům (18. 9.):
Předseda Evropské komise Juncker je odtržený od reality, žijící v iluzi, myslí si europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach. Na výrok jiného Lucemburčana, jejich ministra zahraničí, na adresu Maďarska uvedl: „Ještě chvíli budou takto přezíravě mluvit o zemích střední Evropy a Maďarsko bude další, kdo se na ně vykašle.“ V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také říká, že celá Komise OSN je směšná organizace, a podivuje se, jak může vůbec ještě někdo chtít Turecko v EU.

Finmag zveřejnil Z deníku europoslance: Boj proti „sociálnímu dumpingu“ jako zástěrka pro ochranářství (19. 9.):
Žádná země Evropské unie nemůže přiznat, že by chtěla bránit svůj trh proti jiné zemi Evropské unie. Ale vždycky se dá vymyslet nějaký strašák – a ve jménu boje proti němu omezovat svobody.

STRAVENKY

Finmag zveřejnil Očima expertů: Se stravenkou do obchodu nelez? (16. 9.):
Petr Mach: Stravenky by byla první věc, kterou bych zrušil. Každý zaměstnanec by místo stravenky dostal automaticky o hodnotu stravenky vyšší výplatu. Je veřejné tajemství, že za „stravenky“ lze pořídit v podstatě cokoliv, a každý ví, že stravenky jsou byrokratická hloupost…

Vyšlo i na serveru Peníze.cz.

Blesk a článek „Zrušte stravenky,“ velí z Bruselu Mach a není sám (18. 9.):
Stravenky by prý zrušil jako první. Europoslanec Petr Mach (Svobodní) se pustil do kritiky v Česku oblíbeného zaměstnaneckého benefitu – stravenek. Ty se však nezamlouvají ani řadě hospodským, na což Mach upozorňuje také. Stravenky jsou přitom výrazně rozšířené napříč EU. Používají je ve většině zemí – a to nejen v tištěné, ale občas i v elektronické podobě. Jen několik států se obejde bez nich. Kde je na rozdíl od Čechů nemají?
Stravenky jsou přežitek, přidává se i europoslanec
Petr Mach (Svobodní). Je pro, aby místo stravenek měli lidé peníze navíc. „Já si myslím, že každý člověk by radši dostal navíc peníze než stravenku, protože u peněz si může úplně svobodně rozhodnout, na co je použije. Podle mě ty stravenky jsou pouze věc, která živí ty firmy, které je vydávají a pro všechny ostatní je nevýhodná,“ řekl Blesk.cz euroskeptik Mach, který je známý svým bojem proti „euronesmyslům“…

RŮZNÉ

Finmag zveřejnil v rubrice Duel Omezovat vlastnictví zbraní? (21. 9. na str. 36):
Evropská unie chce zpřísnit podmínky pro držení střelných zbraní. Měli bychom přitvrdit i v Česku?
Petr Mach, předseda strany svobodných občanů
Jsem proti omezování práva držet zbraň, které chystá Evropská unie. Zločinci a teroristé si zbraně ilegálně opatří vždycky, takže omezení legálního držení zbraní poškodí jenom poctivé občany. Když je legální držení zbraní znemožněné, společnost jako celek je potom zranitelnější, protože když dojde k přepadení nebo teroristickému útoku, není mezi lidmi nikdo, kdo by měl šanci pachatele zneškodnit. Česká republika má velmi rozumný přístup k regulaci držení střelných zbraní…

Karel Zvára se zúčastnil 17. 9. debaty na ČRo Plus v pořadu Názory a argumenty na téma Důchodového systému.
Celou debatu si můžete poslechnout zde a přepis čtěte zde.

Další reportáž s Ondřejem Pecákem, týkající se parkovacích zón, odvysílala TV Nova v neděli 18. 9. v pořadu Střepiny.
Celou reportáž si pusťte zde (v čase od 7:25).

PRŮZKUM

ČTK vydala zprávu Volební model STEMl (15. 9.):
Z ostatních stran by na tom byli nejlépe Svobodní se 3,3 procenta a hned za nimi Úsvit a Piráti shodně se třemi procenty hlasů. Po 2,5 procenta by získali hnutí Svoboda a přímá demokracie a zelení.

Zprávu převzala celá řada médií, například Aktuálně.cz tady (15. 9.), Novinky.cz v tomto článku (15. 9.) a mnoho dalších. O průzkumu napsalo i tištěné Právo (16. 9. na titulní straně).

KRAJSKÉ VOLBY

STÍŽNOST NA ČT

ČTK vydala zprávu Svobodní a Soukromníci si stěžují na diskusi v České televizi (16. 9.):
Stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) dnes podala Strana svobodných občanů spolu se Stranou soukromníků ČR. Důvodem je to, že televize nepozvala jejich zástupce do takzvané superdebaty před krajskými volbami, která se bude vysílat 6. října. Obě strany o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. Televize podle nich postupuje protiprávně.
Svobodným a Soukromníkům vadí to, že je má v debatě reprezentovat zástupce strany Starostové a nezávislí (STAN), se kterou tvoří předvolební koalici v Plzeňském kraji. "Programové priority STAN jsou v ostatních 12 krajích ČR (kde s nimi nespolupracujeme), zásadně odlišné," tvrdí stěžovatelé. Televize podle nich měla do studia pozvat zástupce Soukromníků či Svobodných, jako to učinila v případě debat ve Zlínském a Středočeském kraji.
Svobodní a Soukromníci považují rozhodnutí ČT nepozvat do superdebaty jejich zástupce za "nezákonné, neobjektivní a odporující férové předvolební soutěži." Pravidla účasti v pořadu podle nich hrubě znevýhodňují koalice oproti samostatně kandidujícím stranám.

Zprávu převzala řada médií, například Deník.cz Svobodní a Soukromníci si stěžují na diskusi v České televizi (16. 9.):|
Stížnost Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) v pátek podala Strana svobodných občanů spolu se Stranou soukromníků ČR. Důvodem je to, že televize nepozvala jejich zástupce do takzvané superdebaty před krajskými volbami, která se bude vysílat 6. října. Obě strany o tom dnes informovaly v tiskové zprávě. Televize podle nich postupuje protiprávně.

Týden.cz Svobodní a Soukromníci si stěžují na diskusi v České televizi (16. 9.).

Deník referendum zveřejnil 2 články – první ČT přiznala chybu: do superdebaty pozve i zelené a Piráty (14. 9.):
Původní informace byla taková, že se superdebaty zúčastní rovněž Strana soukromníků, která se o hlasy voličů uchází se Svobodnými. Podle posledních propočtů to tak ale není. Koalice Svobodných a soukromníků se sice zúčastní třech krajských debat (v Plzeňském, Středočeském a Zlínském kraji), avšak pouze ve dvou z nich kandiduje samostatně. Na Plzeňsku se totiž uchází o hlasy voličů společně s hnutím STAN, proto nakonec svého zástupce v superdebatě mít nebude.

A další Soukromníci a Svobodní si stěžují, že se nemohou zúčastnit superdebaty na ČT (19. 9.):
Koalice Svobodných a Soukromníků si stěžuje u Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, že podle pravidel České televize nesplňuje podmínku pro účast v superdebatě, kterou končí vysílání ČT před krajskými volbami…

Server Mediahub.cz Svobodní a Soukromníci si stěžují na diskusi v České televizi (17. 9.).

Zlínský kraj

V neděli 18. 9. odvysílala TV Nova reportáž v Televizních novinách na téma krajských voleb, prostor v reportáži dostal Tomáš Pajonk.
Celou reportáž si pusťte zde (v čase od 29:08).

Mladá fronta DNES a článek Jak zlepšit zdravotnictví v kraji? (19. 9. na str. 16):
Ivo Valenta, podnikatel, koalice Svobodných a Soukromníků: Kraji schází nemocnice, na jejímž financování by se po vzoru fakultní nemocnice podílel stát…

Jihomoravský kraj

Mladá fronta DNES a článek EET v Brně: zdržení, ale i rovné podmínky (17. 9. na str. 18):
Tak pozitivní jako většina v přednáškovém sále už ale nebyli ti, co postávali před vstupem na výstaviště. Koalice Svobodných a Soukromníků, kteří spolu kandidují do krajských voleb, konferenci využila pro svou kampaň a vcházejícím lidem rozdávala letáčky upozorňující na nedostatky EET. „Problémem jsou velké pořizovací náklady. Pro malé živnostníky je to likvidační. Radši zavřou krám, než aby zaplatili,“ vysvětloval návštěvníkům krajský předseda Svobodných Jan Hlaváček.

Vyšlo i v online verzi na Idnes.cz.

Server Podnikatel.cz zveřejnil Reportáž z konference k *EET (19. 9.):
Už před vchodem na konferenci stálo několik stánků, u kterých se rozdávaly letáky. Nešlo však o žádné agilní prodejce pokladních zařízení, nýbrž o protestní akci strany Soukromníků a Svobodných, kteří se zavedením EET nesouhlasí. Na letáku obě strany argumentovaly Chorvatskem, kde se podle nich systém evidence tržeb neosvědčil….

Brněnský deník zveřejnil upoutávku na online rozhovor (19. 9.) s P. Pořízkem a následně i samotný rozhovor (20. 9.) Online rozhovor s Petrem Pořízkem: ptát se můžete už nyní:
Petr Pořízek, kandidát za Stranu svobodných občanů a lídr společné jihomoravské kandidátky se Soukromníky se chystá v nadcházejících volbách vyzvat na souboj stávajícího hejtmana. O přízeň voličů se utká spolu s dalšími kandidáty sedmého a osmého října.

Online rozhovor si přečtete zde.

Vyšlo i v Blanenském deníku, Břeclavském, Hodonínském, Vyškovském a Znojemském.

Lidové noviny a článek Brno je bílá skvrna v dopravní síti (21. 9. na str. 5):
„Obáváme se, že až granty skončí, budou mít centra na kahánku. Jen rozpočet jednoho z největších center– CEITEC – je srovnatelný s rozpočtem celého kraje, takže není myslitelné, aby tuto instituci financoval,“ říká podnikatel Petr Pořízek, lídr společné kandidátky Svobodných a soukromníků. Aby centra fungovala a zvládala se uživit, potřebují mezi své zaměstnance nalákat zahraniční vědce. A jsme zpátky u dopravy, protože bez dobrého spojení na letiště a do okolních států nebude Brno pro cizokrajné mozky přitažlivé…

Pardubický kraj

ČT24 zveřejnila článek, vč. video rozhovoru s lídrem P. Bajerem Rozbité silnice, migranti. Co tíží Pardubický kraj podle lídrů, kteří se nedostali do debaty ČT? (20. 9.):
Lídrem kandidátky Svobodní a soukromníci je Petr Bajer, místostarosta města Holice. Všechna témata, která má uskupení ve volebním programu, jsou stejně důležitá. Kraj by se podle Bajera neměl chovat jako malá Evropská unie, a proto prosazuje rozhodování na co nejnižší úrovni – co nejblíže k občanům. V oblasti dopravy chce vybudovat rychlostní komunikaci R35, nové obchvaty měst a zajistit kvalitní opravy silnic II. a III. tříd. Ve zdravotnictví je pro Bajera důležité zachování všech pěti krajských nemocnic a jejich stabilizaci s pomocí soukromého sektoru a navýšení mezd v tomto odvětví. Více informací o programu je na webu.

Plzeňský kraj

Mladá fronta DNES a článek Máme výhodu zkušeností z obcí (15. 9. na str. 16):
Starosta Spáleného Poříčí Pavel Čížek vede do říjnových krajských voleb uskupení s názvem Starostové a Patrioti s podporou Svobodných a Soukromníků. Za vznikem formace stojí především hnutí Starostové a nezávislí (STAN), kterému dvaapadesátiletý Pavel Čížek na úrovni kraje předsedá. V posledních krajských volbách byl Pavel Čížek volebním lídrem koalice TOP 09 a STAN. Ta získala 5,5 procent hlasů a skončila v zastupitelstvu kraje v opozici.

Jihočeský kraj

Lidové noviny otiskly fotografii billboardu I. Steinhauserové v článku Žádný migrant v kraji, slibují kandidáti (20. 9. na str. 1).

Královéhradecký kraj

Lidové noviny a článek Hradec stárne, nemocnice ruší lůžka (19. 9. na str. 4):
Naopak volební tandem Svobodných a soukromníků se chce zasadit o to, aby na trh vstoupili i malí dopravci. „Chceme spravedlivé využití dotačních prostředků pro všechny současné i potenciální dopravce,“ říká lídr kandidátky Jan Šebelík. Co si myslí lídři: Jan Šebelík (Svobodní + Soukromníci) Chceme zachránit živnostníky a všechny malé firmy.

Kraj Vysočina

ČT24.cz zveřejnila článek, včetně video rozhovoru s lídrem J. Fendrychem Anketa k volbám na Vysočině: Co říkají ti, kteří se nedostali do debaty ČT? (19. 9):
Lídr Svobodných na Vysočině a místostarosta obce Horní Rožínka Josef Fendrych by chtěl v Kraji Vysočina omezit poplatky, například za odvoz odpadu. Jako alternativu si představuje přerozdělování více peněz z daní. Z regionálních pozic se Svobodní také chtějí vymezovat vůči Evropské unii, kterou považují za zdroj byrokracie.

Liberecký kraj

ČT24.cz a článek, včetně videa s lídrem R. Uchytilem V Libereckém kraji bojuje o hlasy devatenáct stran a uskupení (16. 9.):
V Libereckém kraji spolu kandidují strany Svobodní a Soukromníci. Jejich lídrem je pracovník bižuterní firmy Radek Uchytil. Podle něj v těchto volbách bude hodně rozhodovat téma bezpečnosti v souvislosti s migrací. Strany se ale chtějí zaměřit na to, jak se kraj a státní správa chová k občanům. Prioritou bude také efektivita vynakládaných prostředků krajského úřadu, protože občané musí mít podle Uchytila z konání politiků prospěch.

Karlovarský kraj

ČT24 a článek + video Chtějí vaše hlasy. Podívejte se na kandidáty z Karlovarského kraje (15. 9.):
Koalice Svobodných a Soukromníků vznikala postupně od začátku letošního roku. Důležitých témat pro kraj je podle lídra kandidátky Petra Jurči celá řada. Vedle školství nebo výběrových řízení vyzdvihl především zdravotnictví, které naráží na nedostatek lékařů i sester. Lidé podle něj jedou nadoraz, jsou unavení a ztrácí motivaci.

Olomoucký kraj

Hanácký Večerník zveřejnil rozhovor s T. Grygarem Povolební koalici si umím představit s ODS, říká Svobodný Tomáš Grygar.

Parlamentní listy zveřejnily rozhovor s R. Sokolem EET rozhodně není podpora drobného a středního podnikání, říká Richard Sokol (19. 9.).

Moravskoslezský kraj

Region Opavsko zveřejnil Odpovídá Radomír Klein lídr kandidátky koalice Svobodných a Soukromníků (20. 9. na str. 4):
Z tohoto důvodu Svobodní a Soukromníci prosazují umístění bojové vojenské posádky v našem kraji. Jaké budou naše kroky k naplnění tohoto cíle:
Okamžité zahájení jednání Rady kraje a hejtmana Moravskoslezského kraje s Ministerstvem obrany a zástupci Armády ČR…

SENÁTNÍ VOLBY

Velký rozhovor s Milanem Vodičkou přinesly Parlamentní listy Pokud bude Brusel trvat na kvótách k přidělování imigrantů, povede tato situace k dalšímu postupnému rozpadání EU (20. 9.):
„Je s podivem, že si Německo ústy paní Merkelové pozve statisíce uprchlíků a pak se dožaduje svých sousedů, aby si je vzali na starost. Ani z bratislavského summitu nevzešel žádný konkrétní návrh, jak a kdy bude zajištěna ochrana schengenského prostoru. Hloupý návrh na nějaké společné vojenské velitelství EU od pana Junckera by jen rozmělnil vojenské spojenectví NATO a navýšil by počet úředníků v Bruselu. Ochrana českých hranic by měla být posilována formou pohraniční stráže, častějších kontrol na silnicích a instalací elektroniky nebo plotů na některých úsecích, podobně jako v Maďarsku, Rakousku nebo v Makedonii a Bulharsku,“ navrhuje kandidát do Senátu Milan Vodička.

ZPRÁVY Z OBCÍ

CHRUDIM

Chrudimské noviny zveřejnily 2 články Veřejné nebo tajné hlasování? Zastupitelé by si měli změnit jednací řád (14. 9.):
Veřejnost má ještě v živé paměti bleskové odvolání místostarosty Romana Málka (Koalice pro Chrudim) a tehdejších členů rady města Davida Kasala (ANO 2011) a Vladislavy Michalové (TOP 09) v roce 2012. To proběhlo po tajné volbě. O tři roky později podali návrh na Málkovo odvolání Svobodní a tentokrát se hlasovalo veřejně. Toto veřejné hlasování však s nelibostí nesli jak Svobodní, tak současný předkladatel změny František Pilný. Podle jejich shodného názoru při veřejném hlasování jsou členové stran a hnutí tlačeni k držení stranické linie a nemohou tak svůj skutečný názor projevit svobodně.

Městští zastupitelé měli za necelé dvě hodiny vyděláno (20. 9.):
Změny v územním plánu prošly rovněž hladce a Miloš Chudáček si tak konečně může oddechnout. Jeho námaha se vyplatila. Pakt starostů a primátorů podrobil kritice zastupitel Josef Káles (Svobodní), jemuž tato akce za více než milion korun připomíná doby nedávno minulé. „Školením snížíme 20 % emisí CO2 do roku 2020? Jestli má někdo z vedení města potřebu bojovat se skleníkovými plyny, měl by si založit spolek, který organizuje takovéto aktivity, ale hlavně si je platí ze svého, respektive z peněz sponzorů. Ne z peněz veřejných, protože úlohou města rozhodně není převýchova občanů a vytváření zbytečných studií, které nic neřeší,“ reagoval Káles na tento podle jeho názoru pochybný projekt, jenž má za cíl pouze tahat další peníze z kapes daňových poplatníků. Opět však zaúřadovala stranická disciplína a bod byl schválen.

 

21. září 2016

Kateřina Kašparová
tisková mluvčí Svobodných    
                                
kasparova@svobodni.cz                                                                                                   
tel.: 736 530 384

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

A avizovaná dvojice už je se mnou ve studiu. Já tady vítám Johannu Nejedlovou,

pěkný večer. Pěkný večer vám i divákům. A zdravými Matěje Gregora. Pěkně. Dobrý. Děkuji za pozvání. Tak, ale začnu s dovolením dámou a vrátím se k jednomu tématu, které bude velmi žhavé, bude zítra

probírané ve sněmovně, protože se tam uskuteční mimořádná schůze a řeč bude o migračním paktu. Já jenom připomenu, že ten prošel minulý týden Evropským parlamentem, míří znovu na Radu

ministrů a opozice jasně říká, že ministr vnitra Vít Rakušan by ho měl odmítnout. Naposledy jsme se hlasování zdrželi. Jaký je váš postoj? Já bych předně chtěla

říct, že velmi dobře, že žijeme ve státě, ze kterého ještě nikdo nikam nemusí utíkat, ale měli bychom chápat to, že jsou lidé, kteří ze svých států uprchnou

musí. My jako zelení, možná překvapivě jsme taky proti tomu migračnímu paktu, ale z úplně jiných důvodů než ostatní. My jsme přesvědčeni o tom, že je nastavený tak, že nám nepomůže

řešit migraci, nepomůže migrantům a zásadně zkomplikuje jejich situaci. Je tam spousta výjimek z výjime, což znamená, že třeba

ty příchozí azylanti nebudou moct projít sami tím řízením a budou potřebovat pomoc. Nelíbí se nám, že budou drženi v detencích. Někdy to může vypadat, podle

toho, jak jsme to zkoumali, že tam můžou být až roky. To není výhodný pro nikoho. Nás to stojí peníze. Pro ně je to podle mě nehumánní. Ale jsem přesvědčena o tom, že hlavní problém je

v tom, že tady teď máme spoustu politiků a političek, kteří místo toho, aby řešili naše reálné problémy, který nás v Česku a v Evropě trápí, tak zvedají

nenávist vůči migrantům, Rose míchávají rasismus, xenofobii, náboženskou nesnášenlivost. Věc, která je

prostě přirozená. To, že jsou státy, ze kterých lidé musí uprchnout a my bychom jim měli pomoct a postarat se o to, aby byli dobře integrovaní, takto neřeší a místo toho prostě jenom na to

já si půjčím tu první část. Vy byste byli proti, ale z jiných důvodů, než je v tuto chvíli většina politiků. Doplním, že podobný postoj zastávají třeba Piráti v tuto chvíli, pane Gregore. Svobodní, tuším,

by byli také proti, ale z opačných důvodů. My jsme čekali, než se to schválí, abychom viděli tu konečnou podobu, s jakou to vlastně půjde do toho finálního tažení. A naprosto mě vykolejilo,

že Vít Rakušan, který sliboval, že by v tom migračním paktu měla být výjimka pro ČR z důvodu toho, jak jsme přistupovali k invazi na Ukrajinu a k začlenění ukrajinských uprchlíků, tak

lhal, protože žádná výjimka tam není. A tady toto mi teď visí jako obrovská otázka, na kterou doufám, že dostaneme odpověď v té zmiňované sněmovní schůzi, aby na ministr vnitra takto lhal mi jako Svobodní

jsme samozřejmě proti a myslím si, že když chceme argumentovat proti migračnímu paktu, tak určitě není třeba rozpoutávat nějakou nenávist. My vidíme, že ta integrace těch uprchlíků v těch západních zemích, které do

toho šly dříve, dlouhodobě nefunguje. Můžeme se podívat na vyšší kriminalitu, na problémy ve školství v Německu, ve Francii atd. migrační pakt bude velký problém jak pro ty země, tak pro ty uprchlíky.00:08:10

Právě proto, že se EU opět snaží ovládnout azylová řízení 27 členských zemí a snaží se za ně rozhodovat, kdo kde půjde, kolik kdo zaplatí,

jakému budou dány sociální jistoty. A takový moloch pochopitelně nejde utřídit. A mě pro mě překvapuje to, že stejné chyby jsme viděli v roce 2016, že opět selhalo migrační řešení

a EU, která měla téměř deset let na to přijít s nějakým novým řešením, s ochranou vnějších hranic, tak by se nám to líbilo ve Svobodných. Tak zase přišla s něčím, co nařizuje, kolik kdo má přijmout a kolik

má kdo platit. A to je škoda. Změní dynamiku. Zůstanu u vás. Vy jste hovořil o těch kvótách a té výjimce tedy tady je spor o to, nakolik má Česko mít výjimku, protože v tuto chvíli má zhruba tři procenta jaksi

migrační kvóty splněné tím, že jsme přijali uprchlíky z Ukrajiny. Tak vy potřebujete nějakou další definici a do jasně ní vlastně té výjimky nebo toho konstatování

kolem kvót. Mě naprosto udivuje, že se v roce 2024 bude ČR někoho ptát, kolik může a nemusí přijímat migrantů na základě nějakých kvót. Já mám zato, že ČR je pořád suverénní země, která si může sama rozhodovat o tom, kolik lidí přijme, za jakých podmínek, jaké jim nabídne sociální podpory. A přece nepotřebujeme EU, aby nám říkala,

kolik migrantů máme nebo nemáme přijímat, za jakých podmínek. Takže abych ty kvóty vymazal úplně, celý migrační pakt společně s ním. Máme být víc suverénní, nebo víc integrovaní? Toto byl přesně příklad toho, co jsem říkala. Máme nějaký jiný podstatný problém, který bychom měli řešit a nestrašit uprchlíky? My víme, že český, slovenský, evropský firmy potřebují zaměstnance,

máme tady a chybí jim. Máme tady možnost dobře integrovat lidi, kteří utíkají a potřebují pomoc. My můžeme pomoct, můžeme dohlédnout na ten integrační proces a můžeme z toho, že sem přišli, ve výsledku všichni, benefit. Ovad jde ale o to, abychom se koukli na to, kde jsou problémy a napravili Jeanne. Ne jako nadávali na to, že jsou

lidi, kteří potřebují utéct a snažili se tady stavět nějaké zdi, které nikdy nefungovaly a fungovat nebudou. Pojďme po té ekonomické podstatě. Já si půjčím argument hnutí ANO, které se

mimo jiné bude ptát, nakolik máme dostupný detenční zařízení a kolik případně bude stát vybudování dalších. To je jeden z ekonomických prvků. Znáte odpověď? No, my především říkáme,

že ty lidé nemají chodit do detenčních zařízení, protože za nás třeba to ten migrační pakt říká. Není správné, aby malé děti byly zavřený v něčem, co připomíná vězení. Myslíme si, že by měl být rychlý proces. V ideálním případě. My bychom chtěli, aby ti lidé mohli žádat o humanitární výzva už

v zemích svého původu, tudíž by je buď dostali nebo nedostali a nemuseli jsme řešit, jestli budou v nějakých detencích, protože by sem přicházeli především lidé, jejichž pobyt

už byl schválen. Což je ale něco, s čím ten migrační pakt, s kterým vy nesouhlasíte, vlastně počítá. Víte, ono je to hrozně těžké takto říct, s čím počítá nebo nepočítá právě

v tuto chvíli, kdy jsme teď zjistili, že některé výjimky, které měl obsahovat, obsahovat nebude. Teď bude taky dlouhá diskuse, kdy se k tomu budou ty národní státy vyjadřovat, takže já bych ještě v tuto chvíli počkal, jaká bude konečná verze

toho paktu. A já bych jenom zareagoval na jednu věc. Když chce někdo v ČR pracovat, tak se dají vyřídit věci, jako jsou pracovní víza a hlavně my jsme v posledních dvou, třech letech přijali zhruba 300 – 400

tisíc uprchlíků z Ukrajiny. A toto je věc, která bude trvat deset let, dvacet let, než uvidíme, jak se to povedlo, jak se začlenilo, jak si na to zvyklo školství. A v tuto chvíli bych byl velice opatrný k tomu, abychom

nějakými kvótami k tomu šli. Navíc ten migrační pakt, a to je podle mě velký problém, on vlastně říká, že když nějaká země toho migranta přijme, tak on odsud vlastně nemůže pryč. A vzniknou tady situace, kdy někdo,

kdo chtěl třeba nejčastěji do Německa, do Francie, do těch zemí, které jsou známy tou velkou sociální podporou těch příchozích migrantů, tak on může skončit v ČR, bude mít nárok na sociální podporu pouze

tady a my tady budeme mít lidi, kteří tady vůbec vlastně nechtěli. A to je problém, se kterým můžeme mít. Nebo vidíte, že ten problém už tady opravdu je, že to riziko tady je. Jak se můžu dál zopakovat,

jestli. Vy hovoříte o tom, že tady zůstanou desítky, nebo zmiňoval jste problém, že by tady zmiňovali, zůstávali takoví lidé, ale vidíte ten problém? Ano. V minulé migrační vlně, tak tady byli

lidi, kteří byli, kteří byli z íránské skupiny a potom se vrátili zpátky a mohli třeba jít do jiné evropské země. Migrační pakt ale říká, že kdo přijde do ČR, nebo řekněme to na rovinu, bude přidělen

do ČR, což mě taky připadá nehumánní, tak on nebude mít nárok na jinou sociální podporu v žádné jiné zemi EU a bude tady muset zůstat, nebo bude muset jít do té země, ze které teda on z nějakých

důvodů odešel. Takže to je za mě absolutní nesmysl. Já se tady shodnu v tom, že bychom neměli nutit lidi, kteří utíkají ze svých zemí, být ve státě, ve kterém být nechtějí. Rozumím

že třeba chtějí tam, kde už mají nějakou komunitu a můžeme jim dát nějakou pobídku, aby chtěli jít do Česka, ale neměli bychom je k tomu nutit. Ale nejzásadnější je to, že vy tady

tvrdíte, že je tady nějaký obrovský problém s migrací. My jsme přijali šest milionů lidí z Ukrajiny v celé Evropě za poslední dva roky. Ten migrační problém, o kterém tady mluvíme, je00:13:00

200 tisíc lidí ročně, který přicházejí tou jižní a středozemní cestou. Neporovnatelný čísla. Ten problém je vlastně jako marginální, když se podíváme na to, kolik těch lidí00:13:10

přichází. A to, co vy říkáte a co říkají ostatní politici, je prostě strašení a není to správný. Pojďme ještě jednou k té ekonomické podstatě. Vaše reakce? Já se na to musím zareagovat.00:13:20

To není strašení lidmi. Já vím, že asi máme nějakou vizi, nebo vy máte nějakou vizi, jak chcete začleňovat lidi, ale prosím, podívejme se na ten západ, podívejme se do toho Německa, podívejme se do té Francie.00:13:30

To není, to není žádné strašení. Pojďme si konečně přiznat, že opravdu začleňování lidí z Blízkého východu, afrických migrantů přineslo Evropy opravdu obrovské problémy, zvýšenou kriminalitu,00:13:40

ty lidi se nedaří začlenit, často třeba ani dodneška neumí jazyk. Vznikají ghetta v celé západní Evropě. Paní Nejedlová, nechci tady jako vyvolávat žádné silné emoce vůči vám, ale opravdu, jestli o tom chcete mluvit, běžte00:13:50

se tam podívat, jsou to věci na. Děkuji. Za chvíli, za malou chvíli. Dám příklad právě na těch Ukrajincích. Ale ještě jeden ekonomický rozměr a vrátím se k té mimořádné schůzi hnutí ANO, které zároveň bude diskutovat00:14:00

o tom, nakolik se máme v rozpočtu připravit na to, že budeme muset platit právě za výjimku, pokud jde o přijímání nebo ne přibývání uprchlíků? Máme se vyzbrojovat v rozpočtu00:14:10

teď už dopředu, že se vyplatíme z té případné kvóty, pane Gregore? No tak pokud nám EU samozřejmě dá vybrat mezi nějakou bezpečností ČR, ať už je to v otázkách kriminality00:14:20

nebo zdravotnictví nebo stabilního školství anebo se vyplácet, tak je to taková trošku Sofii na volba, kdy já úplně nevím, na kterou stranu se v tuto chvíli přiklonit a já doufám, že vláda vezme rozum do hrsti a00:14:30

tak jako před volbami koalice spolu slibovala, že nebude uvrtá vad ČR do migračních paktů, do zákazu a tak se k tomu postaví čelem, ten slib dodrží a prostě to nepůjde. Takže v tuto chvíli to nezáleží00:14:40

úplně na hnutí ANO ani na té mimořádné schůzi, ale na vládě, jak se k tomu postaví. A bohužel toto nejde predikovat, protože vidíme, že ministr vnitra Rakušan už jednou o migračním paktu prokazatelně lhal.00:14:50

Paní Nejedlová, jak by se k tomu měla vláda postavit? Já ještě jednou můžu jenom zopakovat, že jsou tady lidé, kteří potřebují utéct ze své země. My můžeme nastavit dobře integrační,00:15:01

dobře integrační postup tak, aby byli pro Evropu a Česko přínosem, protože tady máme firmy, které si stěžují, že nemají dostatek zaměstnanců. Můžeme00:15:10

z toho všichni těžit, anebo můžeme strašit, vyvolávat nenávist místo toho, abychom řešili reálné problémy, který tady v Česku i v Evropě máme. Tak já teď půjdu k těm datům. Vy jste tady00:15:20

hovořil o Ukrajincích, tak já připomenu, že podle Ministerstva vnitra státy se na začátku letošního roku za první čtvrtletí poslal na dávkách Ukrajincům 0,9 desetin miliardy korun. Na00:15:30

druhou stranu ti pracující, kterých je převážná část, do rozpočtu, do naší státní kasy odvedli o miliardu víc, než je ta zmiňovaná částka, tedy téměř dvě miliardy. Tak je to přínos00:15:40

migrace nebo není? Já jsem o tom nedávno tady diskutoval právě v tomto pořadu, že to se ukáže dlouhodobě, jaký přínos to je. Ale samozřejmě to začleňování migrantů z Ukrajiny je mnohem00:15:50

lehčí, protože ukrajinština je slovanský jazyk podobně jako čeština. To znamená, já jako učitel jsem také pomáhal se studiem těch dětí. Bylo to šikovné, bylo tam vidět zájem a ono skutečně řada těch Ukrajinců v ČR00:16:00

opravdu pracuje. Budou přínosem pro státní rozpočet? Samozřejmě. My už dávno předtím, než začala agrese na Ukrajině, tak jsme viděli, že české zdravotnictví má personální nedostatky, že se to propisuje do školství.00:16:10

A právě tady musíme být opatrní, abychom právě v době, kdy začne těch 300 tisíc lidí se rozhodovat, jestli v té ČR zůstanou, nebo se v případě ukončení konfliktu vrátí zpátky na Ukrajinu, případně00:16:20

kdy to vůbec bude. Takže tady uvidíme za dlouhé roky. Jak říkám, to je otázka na desítky let, jak se to povedlo. Ale samozřejmě zatím můžeme říct, že ta integrace těch Ukrajinců je mnohem úspěšnější, než00:16:30

by byla, než by byla integrace stejného počtu lidí, kteří by přišli z úplně jiného kontinentu, úplně jiné, z úplně jiné části světa. Paní Nejedlová, když vy hovoříte o další integraci,00:16:40

jak tedy tyto lidi namotivovat, aby zůstali a skutečně zůstali za prací a jiným životem? My víme, že ty lidi sem přicházejí a chtějí se tady jako uplatnit00:16:50

na trhu práce, nechtějí sedět doma nebo být zavřený v detenci. My musíme umožnit přístup na ten pracovní trh, což často právě ti azylanti nemají, takže se ani integrovat nemůžou. A00:17:00

musíme jim pomoct tím, aby rozuměli naší řeči a aby znali ty naše zvyklosti a pravidla dodržovali. Na tom se asi všichni shodneme. Když tady někdo00:17:10

je, tak musí ty pravidla znát a musí je dodržovat. Potřebuje k tomu jenom to, abychom mu vysvětlili, jaký ta pravidla jsou a nakolik je toto ekonomicky náročné. Já00:17:20

na to nemám žádnou kalkulaci, ale rozhodně vím, že když ty lidi přivedeme a budou tady pracovat, takto výhodné nakonec bude. Pane Gregore. Jo, tak jako tady je třeba hlavně říct, že ti00:17:30

Ukrajinci tady přišli bez jakéhokoliv migračního paktu a EU nikomu nenařizovala, kolik má nebo nemá přím od lidí z Ukrajiny. A samozřejmě je rozdíl, když se tu znovu bavíme o lidech, kteří tu chtějí přijít za rodinou,00:17:40

chtějí tu přijít za práci, můžou využívat už platných azylových zákonů ČR, azylové řízení, požádat si o občanství, případně přes rodinného příslušníka, případně pracovní vízum.00:17:50

Ale to, co EU chce způsobit tím migračním paktem, tak to nebude jenom ekonomicky náročné, ono to bude hlavně opravdu ohrožení bezpečnosti ČR. A to není strašení, protože skutečně tady půjdou lidi,00:18:00

kteří tady nechtějí být a přijdou tady ze zemí, které se v západní Evropě ukázaly, že opravdu nejsou schopni se integrovat do té Evropy. Prosinci víme. Není ten český prvek moment, kdy na sebe00:18:10

ukázat a říct, podívejte se, my jsme to zvládli, jsme inspirací. U západu ČR. Myslím teď v té integraci Ukrajinců. Ano, ale my se bavíme o integraci Ukrajinců, což je sousední země,00:18:20

což je sousední země Slovenska. Je to země, která je opravdu stovky km vzdušnou čarou. Pro ty lidi je lehčí naučit se jazyk. Často už tady někoho z příbuzných měli. Řada Ukrajinců už tady měla funkční organizace,00:18:30

protože přes pracovní agentury tu řada Ukrajinců pracovala. Ale tady se bavíme lidí ze zemí třetího světa, z Afriky, případně z Blízkého východu. A tam prostě na tom západě vidíme, že je to obrovský průser.00:18:40

A i když to nejde tak vidět, jak ho to třeba jde vidět v těch zemích, tak je to obrovský průser. Já tady zmíním, že se. Pak problém. Tam se máme škatulkovat? Ale. Pardon.00:18:50

Gory. Například Stockholm, byl vyhlášený stav teroristické nouze právě kvůli těm ghetům. A to je něco, čeho my tady čelíme. Pokud to bude migrační pakt a budou tu proudit tisíce, desítky tisíc lidí. Posuneme00:19:00

v té. Diskuse a máme tedy škatulkovat? Vy si myslíte, že lidi z Afriky jsou nějaký horší lidé, nebo co tím myslíte? Když říká já i hrozbou nebo. Prosím. U00:19:10

naučí. N. Nepodsouvejte mi něco, to jsem vůbec neřekl. Já jsem pouze řekl to, žena i na západě Evropy vidíme, kam tady toto dospělo. Vidíme, jaký byl ten konflikt těch lidí, kteří přišli z úplně jiné kultury.00:19:20

Vznikly tam ghetta, na školách se někteří učitelé v Německu bojí učit. Já nevím, proč to je, ale vidím, že to tady je. A pokud vidím, že někdo chce podobná migrační pravidla dát do ČR, tak je to prostě hloupost.00:19:30

Německo, Francie a další země si tu migrační krizi vyvolaly sami. Němečtí politici říkali, pojďte k nám, my to zvládneme. A s tím čelí. ČR tady tento zájem nemá. Máme tady momentálně 300 tisíc lidí,00:19:40

kteří přišli z Ukrajiny. Ti můžou úplně v pohodě momentálně tady pracovat, co tady začlení. Žádné velké problémy tady nemáme a já prostě nevidím důvod, proč dávat Brusel. Kdo00:19:50

tam na vás s dovolením navážu, vrátím se ještě jednou k tomu pracovnímu trhu a také k těm ekonomickým výhodám. Další kandidátka do Evropského parlamentu Danuše Nerudová už v roce 2022 odhadla, že Ukrajinci,00:20:01

kteří zde zůstanou za prací, by mohli na důchodovém pojištění odvézt až 13 miliard korun. Tak je to možná díra, kterou jsme vlastně schopni zalepit právě v tom penzijním systému.00:20:10

No, nám bohužel, jak to tak vypadá, nezbývá nic jiného, než pracovat s tím, že do Česka a do Evropy přijdou lidé, kteří hledají novou příležitost. Naštěstí00:20:20

jsme kontinentem, kde se lidem stále ještě daří. Někteří lidé utíkají z nebezpečí, někteří lidé sem chtějí prostě přijít žít z jiných důvodů. A my bychom00:20:30

prostě měli vše udělat všechno proto, aby to pro nás byla výhoda a abychom z toho mohli těžit. Máme tady prostě nízkou porodnost. Je00:20:40

to i selhání třeba rodinné politiky a podpory žen, ale dlouhodobě se ukazuje, že jedním z těch způsobů00:20:50

řešení je prostě migrace. Jsou migranti řešením důchodového schodku, pane Gregor? Ten důchodový schodek nevznikl náhodou. Ten důchodový schodek vznikl, protože ten důchodový00:21:00

systém je prostě postavený na špatných základech. On prostě nepočítá s tím, že ta porodnost může a nemusí kolísat. A vidíme to právě v té velké generaci Husákových dětí, kdy ta porodnost těchto lidí00:21:10

v době, kdy dospěli, byla prostě řádově nižší, a proto tu vůbec nějaký důchodový problém dneska je. A my, pokud chceme, aby se tato krize neopakovala, nechceme každých dvacet let ob jednu generaci zkrátka lepit00:21:20

díry v důchodovém systému tím, že budeme uměle zvyšovat poptávku po migraci, tak my prostě ten systém musíme předělat. U nás se tomuto tématu ve svobodných věnuje ekonomka Markéta Šichtařová. Ta například přišla00:21:30

s určitými. To jsem se s opuštěním. Pane Gregor, na to jsem se neptala. Já se ptám na to, zda těch 13 miliard je něco, z čeho se dá čerpat, na čem se dá stavět, zda vlastně vynakládat podobné analýzy jako00:21:41

naděje důchodového systému. Víte, víte, pokud budeme počítat s tím, že migranti přinesou 13 miliard do důchodového systému, tak musíme počítat, že ti migranti přirozeně přinesou vyšší výdaje, ať00:21:50

už je to v tom oblasti zdravotnictví, v oblasti školství, v oblasti, v oblasti úřadu. Takže toto prostě není řešení a paní Nerudová je bohužel známá tím, že i když je má profesorů ekonomie, tak ji vůbec nerozumíte.00:22:00

Norové, to nevychází panně. Ale jakoby opět podle mě jako nepřemýšlíte nad tím, co jsou naše reálné problémy. Nám tady chybí lékaři. Lékaři jsou bohužel už často00:22:10

v důchodovém věku. Nemáme dostatek mladých lékařů. Potřebujeme přivést nové lidi, kteří budou dělat tuto práci. Těch profesí, které je potřeba obsadit lidmi, kteří tady prostě nejsou,00:22:20

je mnoho. Jsou to třeba pečovatelé, jsou to zdravotní sestry. A my potřebujeme nějakým způsobem tady tu situaci vyřešit a nevyřešíme ji tím, že budeme nad tím problémem00:22:30

zavírat oči a čekat, až se někde narodí. Přiznává, že konkrétně například u lékařů se nedaří nostrifikovat dané dokumenty, že se nepohybují00:22:40

Ukrajinci třeba v podobném systému jako čeští doktoři, že často chybí právě ta jazyková motivace. Je tam jazyková bariéra, ale se to podařilo vyřešit za uplynulé dva roky. Je to problém,00:22:50

který se dá vyřešit. Bohužel naši politici a političky v tomto selhali. Já jsem ten problém viděla už rovnou, když jsem, ti lidé přicházeli. Oni měli rovnou00:23:00

začít absolvovat vzdělávání jazyce tak, aby se dorozuměli. Měli jsme se vynasnažit, aby mohli pracovat ve své profesi, abychom co nejdřív uznali tu jejich kvalifikaci00:23:10

a využili jsme nejvíc ten jejich potenciál. Bohužel to v části, u části těch lidí dopadlo tak, že dělají nekvalifikovanou práci nebo práci, na kterou nevyužíváme00:23:20

jejich kvalifikaci. A dopadlo to tak, že bohužel některým lidem, kteří v Česku žili před tím, tu práci sebrali. A ti lidé jsou teď pochopitelně rozčílený00:23:30

a jsou naštvaný na tu, na tu část těch Ukrajinců, kteří sem přišli a je to z mého pohledu chyba toho, jak se k té situaci postavila naše vláda a jak tu situaci nezvládl.00:23:40

Uzavřeme téma migrace. Poslední otázka tímto směrem, pane Gregore, nezvládla tedy situaci česká vláda, nebo zvládla a nezvládla ji EU? V oblasti čeho? V oblasti migrace případě? No tak v oblasti00:23:50

migrace se to prostě nedá říct, protože pokud se bavíte o tom ukrajinském přílivu 300 tisíc lidí, tak to prostě ukáže čas. Já ze své zkušenosti v Moravskoslezském kraji můžu říct, že koordinaci těch00:24:00

center, která pomáhala i s tou integrací, tak to prostě nezvládli, protože nekomunikovali, neměli instrukce a ti lidi často pracovali na kolenou. Takže za mě tady v tomto ohledu to určitě nezvládli. Ale to, jak00:24:10

to bude vypadat v ČR a jaký bude ten důsledek, to prostě ukáže otázka dalších, dalších několika vlád, takže to není otázka jenom této vlády. Završím téma migrace, další klíčové téma do evropských00:24:20

voleb bude také Green Deal, alespoň to ukazuje průzkum mimo jiné společnosti STEM Mark. Paní Nejedlová, změní se podle vás po těch červnových volbách nějak zásadně poměr sil v Evropském parlamentu,00:24:31

který zároveň přepíše přístup ke Green Dealu? Samozřejmě neumím odhadnout, jak prostě volby dopadnou. A co můžu říct, je to, že je chyba, když tady00:24:40

teď politici a političky říkají, že Green Deal je potřeba zásadně opravit, zrušit, brzdit, že potřebujeme rally, ve skutečnosti tito00:24:50

politici nevidí, jaká je budoucnost. My nezbytně nutně potřebujeme transformovat naši ekonomiku tak, aby byla zelená a abychom dokázali konkurovat00:25:00

Číně a Spojeným státům, kteří do tady té zelené transformace investují, tak to musíme udělat, jinak my konkurenceschopní nebude. Přesto, když se podíváte do praxe, tak00:25:10

nesouhlasíte s těmi argumenty. Je to náročné, je to pracné, stojí to spousty peněz. Jsme tady v situaci, kdy řada firem se ocitla opravdu v krizi po vysoké inflaci, energetických00:25:20

nárocích loňského roku. Green Deal je nástroj. Ten nástroj je soubor opatření, který slouží k tomu, abychom snížili emise CO2 v00:25:30

našem prostředí. Většina lidí v Česku rozumí tomu, že toto potřebujeme dělat, protože tady před námi je globální klimatická krize. Minulý týden bylo venku00:25:40

na koupání, to v dubnu není normální. Ten nástroj může mít nějaký mouchy, může být potřeba ho upravovat v budoucnu, ale ten cíl zásadní je správný.00:25:50

Pardon, vidíte tam jenom krátce, ať dám prostor panu Gregorovi. Prostor pro úpravy máte vy tam za sebe nějak. My si myslíme, že ten Green Deal má být ambicióznější, ale zároveň je potřeba dohlédnout na to,00:26:00

aby všechny peníze, který do něj Evropa investuje, nakonec pomohly občanům a občankám Evropy a Česka v tom, aby se jim líp žilo. Nechceme, aby ty peníze šly00:26:10

především velkým byznysům, což se teď občas děje. Tak předpokládám, že pro vás Green Deal už je ambiciózní. Jak se k němu postavíte vy? No tak samozřejmě my svobodní, až se dostaneme do Evropského parlamentu,00:26:20

tak budeme chtít, europoslanci dalších zemí blokovat veškerá nařízení, která z Green Dealu vyplývají, protože toto je prostě slepá ulička. Paní Nejedlová říkala transformovat ekonomiku, ale tu ekonomiku00:26:30

chtějí transformovat lidé, kteří ekonomice absolutně nerozumějí. A pojďme si to ukázat na reálných čísel. Zkrátka a dobře miliardy, miliardy eur, které se momentálně tisknou a které proudí,00:26:40

jak říkala paní Nejedlová, do toho byznysu, to se děje opět stejně. Tady my například se bavíme hodně o zákazu spalovacích motorů, který zkrátka dobře způsobí výpadek na tom pracovním trhu a který hlavně způsobí00:26:50

to, že lidé nebudou mít jakýkoliv dostupnou automobilovou dopravu, protože tady se bavíme pořád o nějaké ekologii, bavíme se o nějakém životním prostředí, ale to, že Evropa zakáže auta a Green Deal,00:27:00

to zkrátka nezmění v klima vůbec nic. Prostě a dobře je třeba Gregor tuto chvíli končím. Kde byste začal? Já vím. Když říkáte, že byste postupně rušil. Víte, no, já bych začal00:27:10

u toho zákazu spalovacích motorů, který si samozřejmě odložila po vystoupení z EU Velká Británie, prozatím tuším o pět nebo deset let. A takto budou následovat další země, protože zkrátka dobře ty návrhy, čím víc00:27:20

se blíží ta data 2032 1050, tak tím více se ukazuje, že je to nereálné. Prostě my si musíme uvědomit, že peníze se netisknou v tiskárně a lithiové baterie nerostou v lese na stromě00:27:30

a že zkrátka veškeré návrhy, které EU říká, tak nepomáhají ani životnímu prostředí a ani ne transformují ekonomiku. A já tady prostě musím zmínit, že tady tyto pokusy o to transformovat ekonomiku00:27:40

a za peníze občanů rozhodovat o jejich životě, to vždycky selhalo. V případě zelených můžeme zmínit ten byznys se solárními barony nebo přimíchávání biopaliv. To byly dvě věci, které stály desítky, možná00:27:50

stovky miliard korun. To zaplatili lidi ze svých kapes. Nezměnilo to na životním prostředí s nic, akorát to opět omezoval. Vrátím se na paní, na Jedlovou. Podobné argumenty v tuto chvíli používá například00:28:00

Svaz průmyslu a dopravy, který říká, že Green Deal je potřeba udělat, nicméně že je přehnaný. Je potřeba trošku z těch závazků ustupovat, když to vezmu velmi jednoduše. A00:28:10

zmiňuje vlastně to stejné, co zmiňoval tady pan Gregor, a sice, že spousta těch věcí jsou podmíněny elektrifikací, výstavbu nových zdrojů, ať už to je třeba jádro a dalších elektráren,00:28:20

což chce čas, akce, finance. Přesně. Jak tento proces urychlit a financovat? Máte recept, paní? Je potřeba ty finance vzít, navýšit ten rozpočet na tu zelenou00:28:30

transformaci a pořádně se do toho pustit. My nemůžeme před tím problémem, který tady máme a o kterém ví už celý svět, a to je to globální oteplování, strkat hlavu do písku, pokud to00:28:40

budeme. Pokud toto budeme dělat, tak nám ujede vlak. Naše ekonomika naopak zkolabuje, lidi tady nebudou mít práci, nebude.00:28:51

Nechce nám tady dobře žít. My teď každou korunu, kterou investujeme do té transformace, tak ta se nám čtyřikrát vrátí. Čím déle to budeme odkládat, tím to bude dražší. Ty peníze00:29:00

EU má kde vzít. Evropský rozpočet je momentálně jedno procento HDP. My jako zelení jsme přesvědčeni, že je potřeba ten rozpočet výrazně posílit. A peníze00:29:10

se na to dají najít, zelení třeba dlouhodobě podporují řešení daňových rájů, do kterých unikají až 200 miliard eur, který by se00:29:20

daly na toto využít. Bohužel nám tady momentálně vládnou politici a političky, kteří jsou financovaní třeba firmami, kteří v těch daňových rájích. Děkuji. Opět do aktuální situace. Vy jste tady00:29:30

zmiňovala tu konkurenční výhodu, a sice, že Spojené státy už se ponořili do nové zelené ekonomiky, stejně tak třeba Čína, která je v tuto chvíli vlastně na vrcholu výroby elektroaut,

tak budeme je moci ještě nějak dohnat, pokud se vlastně neobrátíme na ta zelená pravidla. No tak Spojené státy se sice integrovali nebo se hloubí, ponořili do zelené ekonomiky a taky

zadlužení vůči jejich HDP za posledních 30 let raketově skočilo. A co se týká Číny, tak to prostě nemůžeme porovnávat s Evropou. Čína začala dělat ekonomicky rozumné kroky už před dvaceti lety, tak ji vypustila

emise, které mi tady nevypustíme za další tři století. A teď to snižuje. A samozřejmě Green Deal, to je přesně důvod, proč my budeme později závislí na zemích, jako je Rusko a Čína, protože my zkrátka ten průmysl naprosto

tím Grendelem zničíme, pokud s ním něco okamžitě neuděláme. Já teda nevím, jestli spaní Nejedlovou, žijeme ve stejné zemi, ale v ČR nemůžeme hledat žádné další peníze, které budeme posílat do EU.

Tam jsme posílali peníze z emisních povolenek, kde ty peníze jsou? A pardon, já nevěřím nikomu, kdo lítá tryskovým letadlem prostě na klimatické konference do Dubaje nebo z Vídně do Bratislavy,00:30:30

což šla von der Leyenová děla. Ještě prošel, pane Gregore, omlouvám se, náš. Jasně. Na chvíli dvojice kandidátů do Evropského parlamentu Matěj Gregor na Hedlová. Děkuji. 

Hezký večer. Nízká. Na shledanou. Hezký večer přeji i vám, vám z peněženky je to vše. Těším se na viděnou na CNN Prima News.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31