Svobodní v médiích: dění v EU, průzkum agentury STEM, parkovací zóny a zprávy z krajů a obcí

Svobodní v médiích: dění v EU, průzkum agentury STEM, parkovací zóny a zprávy z krajů a obcí

Monitoring za období 26. října–2. listopadu 2016

Byznys noviny a článek o dohodě CETA (1. 11.): „Považuji za vyjednávací chybu, že vyjednavači EU spojili obchod i arbitráže do jedné smlouvy a vydali se tak napospas národním parlamentům a v případě Belgie dokonce regionálním parlamentům,“ uvedl europoslanec Petr Mach (Svobodní). Podle něho měla EU rozdělit smlouvu CETA na dvě části. Na první část, která by se týkala jen obchodu a cel. Tu by národní parlamenty nemusely schvalovat. Druhá část by mohla obsahovat dohodu o arbitrážním soudu…

29. 11. byl Radim Smetka hostem pořadu Názory, argumenty na ČRo Plus. Tématem pořadu byly Kraje a krajská samospráva.
Celý pořad si poslechněte zde.

PRŮZKUM – STEM

Právo zveřejnilo průzkum Příští vláda může být bez ČSSD (1. 11. na str. 2): Výsledky aktuálního volebního modelu STEM naznačují, že příští vláda, která vzejde z voleb na podzim 2017, by se klidně mohla obejít bez soc. dem. Volební model STEM V procentech, v závorce volební výsledek: Svobodní 2,7 (2,46)

Vyšlo i na Novinkách tady.

O průzkumu napsal např. i server Bleskově.cz Politický šok! Komunisté přeskočili ČSSD! Tam volají po rezignaci Sobotky! (31. 10.): V dolní komoře by zasedli ještě zástupci ODS, TOP 09 se STAN, lidovců a SPD Tomia Okamury. Piráti, Svobodní, Strana zelených by se nad 5 procent nedostali!

PARKOVACÍ ZÓNY

Echo24 a článek Parkovací zóny budou stejný tunel jako Opencard, stojí v žalobě na Prahu (31. 10.): Kauza parkovacích zón bude stejný tunel jako Opencard, píše se mimo jiné v hromadné žalobě, kterou před týdnem u Městského soudu v Praze podal právník Ondřej Pecák. Ta zaznamenává 39 jednotlivých případů občanů a požaduje zrušení modrých zón, které jsou podle právníka zřízeny protiústavně a jen jako zástěrka pro výběr peněz…

Článek zveřejnil i Český rozhlas 'Bude to stejný tunel jako opencard,' stěžují si občané v žalobě na parkovací zóny (31. 10.): Komplikují život, vytváří problémy místo jejich řešení, umožňují systematické sledování lidí, stěžují si na modré parkovací zóny lidé v hromadné žalobě na Prahu. Bude to stejný tunel jako opencard, stojí v ní mimo jiné. Žalobu před týdnem u Městského soudu v Praze podal právník Ondřej Pecák, zaznamenává 39 jednotlivých případů nespokojených občanů a požaduje zrušení modrých zón. Parkovací modré zóny jsou podle Pecáka zřízeny protiústavně a slouží jen jako zástěrka pro výběr peněz. Největšími problémy jsou podle něj špatně nastavený ceník, který nepřihlíží k životní situaci občanů, nenaplnění hlavního záměru, čímž mělo být zklidnění dopravy, a nepoměr v přínosu zón ve srovnání s velkými dopravními, hmotnými i sociálními škodami, které přinesly…

Vyšlo i na ČRo Regina tady.

OSLAVY 28. ŘÍJNA

TN Nova.cz a článek 28. říjen v Česku: Oslavy, pieta i demonstrace. PŘEHLED AKCÍ (28. 10.): V 16. hodin se chystá na Václavském náměstí oslavit "Den nezávislosti" Strana svobodných občanů.

Echo24.cz ve svém článku informovalo o našem setkání, ale uvedlo chybně místo konání (proběhlo letos na Václavském náměstí, a nikoli na Jungmannově náměstí).

Česká justice ve svém článku taktéž zaměnila místo konání naší akce Oslavy 28. října (27. 10.): Už tradičně na Jugmannově náměstí a na Václavském náměstí oslaví pod názvem Den nezávislosti vznik českého státu Strana svobodných občanů.

Server PrahaNadlani.cz zveřejnil článek o naší oslavě Svobodní oslavili Den nezávislosti (28. 10.).

DĚNÍ V KRAJÍCH

ZLÍNSKÝ KRAJ

Mladá fronta Dnes a článek Výbor pro Valentu. Bude řešit vládní organizace a neziskovky (29. 10. na str. 18): Budoucí lidovecký hejtman Jiří Čunek nakonec předsednictví jednoho výboru při zastupitelstvu přidělil kandidátce Soukromníků a Svobodných hazardního magnáta Ivo Valenty. Přitom před necelými dvěma týdny, kdy koaliční partneři KDU-ČSL, ANO,STAN a ODS podepsali memorandum o spolupráci, s nimi nepočítal…

Deník referendum a článek Občané Podolí v referendu rozhodli o záchraně biocentra, účast předčila volby (1. 11.): Takřka se třiceti procenty suverénně zvítězili Svobodní a Soukromníci. Jejich kandidát na Zlínského hejtmana, senátor Ivo Valenta, v Podolí nedlouho před volbami uspořádal debatu, kde místní podpořil.

iDobrýden.cz a článek Krajská vláda má čtyři zástupce Slovácka. Dva asi skončí v roli starosty (1. 11.): Naopak do opozičních lavic zasednou čtyři představitelé koalice Svobodných a Soukromníků ČR, kteří na Slovácku zaznamenali svůj vůbec nejvýraznější úspěch. Naklonili si 17,94 procenta voličů. Jejich lídr Ivo Valenta, jenž získal třetí nejvyšší počet preferenčních hlasů v celém regionu (4 013), slibuje zároveň aktivní a konstruktivní politiku…

ČTK vydala zprávu Zastupitelé Zlínského kraje zvolí novou radu, hejtmanem bude Čunek (2. 11.): Čtyři křesla obsadí KSČM i Svobodní a Soukromníci, tři zástupci ODS a dvě místa získalo hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura.

Deník.cz a článek Zastupitelé Zlínského kraje zvolí hejtmanem zřejmě Jiřího Čunka (2. 11.): Lidovci volby vyhráli s 12 mandáty v zastupitelstvu, osm jich má ANO a po šesti ČSSD a STAN. Čtyři křesla obsadí KSČM i Svobodní a Soukromníci, tři zástupci ODS a dvě místa získalo hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura.

Právo a článek Ve Zlíně dnes volí nového krajského hejtmana (2. 11. na str. 10): Čtyři křesla obsadila KSČM i Svobodní a Soukromníci, tři zástupci ODS a dva za hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura.

Novinky.cz a článek Hejtmanem Zlínského kraje byl zvolen Čunek (2. 11.): Po čtyřech křeslech mají v pětačtyřicetičlenném zastupitelstvu KSČM a Svobodní a Soukromníci, tři zástupce má ve sboru ODS a dva hnutí Svoboda a přímá demokracie — Tomio Okamura.

Deník.cz a článek Zastupitelé Zlínského kraje zvolí hejtmanem zřejmě Jiřího Čunka (2. 11.): Čtyři křesla obsadí KSČM i Svobodní a Soukromníci, tři zástupci ODS a dvě místa získalo hnutí Svoboda a přímá demokracie – Tomio Okamura.

CHRUDIM

Chrudimské noviny a článek K čemu je městu Pakt starostů a primátorů? (31. 10.): Radnice se zavázala snížit do roku 2020 emise CO2 o celých 20%. Má jít o závazek realizovaný v rámci takzvaného „Paktu starostů a primátorů“, k němuž město přistoupilo po souhlasu většiny městských zastupitelů. Tradičním kritikem paktu jsou místní členové Strany svobodných občanů. Jedná se tedy o klasickou úřednickou „hatmatilku“, jejíž podstatu nejlépe vystihl zastupitel Svobodných Josef Káles: „Většina zastupitelů města Chrudim schválila projekt za téměř 1 400 000 Kč, který si klade za cíl snížit emise oxidu uhličitého o 20 % do roku 2020. Emise chtějí tito zastupitelé snížit uspořádáním školení pro zaměstnance úřadu a městských institucí, vytvořením akčního plánu pro udržitelnou energii a organizací osvětových akcí,“ shrnuje podstatu Paktu starostů a primátorů Káles. A pokračuje…

 

JIRKOV

Chomutovský deník a článek Jirkov uvažuje o prodeji tepelného hospodářství (29. 10. na str. 1): Prodej tepelného hospodářství srovnává s prodejem nádob na komunální odpad. „Město prodalo nádoby firmě Marius Pedersen za 1,3 milionu korun a nyní jí platí pronájem 990 tisíc,“ řekl Viehmann. Obavy z možného prodeje má také zastupitel Josef Šebek (Strana svobodných občanů). „Sbíráme podpisy a chceme, aby o prodeji rozhodli sami lidé v referendu. Potřebujeme posbírat 4 000 hlasů a zatím to jde dobře. Až o prodeji rozhodnou zastupitelé, tak už bude pozdě, proto chceme jednat hned,“ řekl Šebek. Zastupitelstvo bude o prodeji rozhodovat 16. listopadu.

Deník.cz a článek Radní v Jirkově navrhli prodat tepelné hospodářství, opozice je proti (30. 10.): Radnice v Jirkově zvažuje, že prodá majetek související s dodávkou tepla a teplé vody v části města. Jde především o výměníkové stanice a rozvody. Technologie stárne a potřebuje modernizaci za desítky milionů korun. Pro město by to však byla příliš velká zátěž. Opozice v Jirkově se však obává zdražení tepla a chce, aby o prodeji rozhodli sami lidé. Sbírá podpisy pro vypsání referenda. Obavy z možného prodeje má také zastupitel Josef Šebek (Strana svobodných občanů). „Sbíráme podpisy a chceme, aby o prodeji rozhodli sami lidé v referendu. Potřebujeme posbírat 4 000 hlasů a zatím to jde dobře. Až o prodeji rozhodnou zastupitelé, tak už bude pozdě, proto chceme jednat hned," řekl Šebek. Zastupitelstvo bude o prodeji rozhodovat 16. listopadu.

2. listopadu 2016

Tiskové odd. Svobodných
tiskove@svobodni.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

V Poslanecké sněmovně se 10. listopadu sešli poslanci, právníci, zástupci policie i organizátoři Pochodu pro život. Téma kulatého stolu „Ústavní ochrana svobody slova a shromažďování pro zranitelné skupiny“ bylo jasné: jak zajistit, aby pokojné shromáždění – zvláště když se ho účastní rodiny s dětmi – mohlo dojít do cíle, a aby o tom nerozhodovala ulice.

Pozváni byli T. Malá (omluvila se z důvodu programu), H. Válková, Z. Ožanová, K. Haas, K. Stojanová, M. Výborný, Z. Hraba, J. Kříž, Z. Koudelka, R. Suchánek, M. Vondrášek, K. Šimka, J. Kudrna, dále byli osloveni P. Černý a F. Říha. Hlavní vystoupení měli organizátor Pochodu pro život Radim Ucháč a poslanec Karel Haas. Moderoval místopředseda Ústavně-právního výboru Libor Vondráček.

Vondráček na úvod připomněl, že zákon o právu shromažďovacím je z roku 1990. Situace se od té doby změnila. Pochod pro život se v posledních letech stal učebnicovým příkladem toho, co se může stát, když se proti ohlášené a povolené akci postaví radikální skupiny, které ji fyzicky zablokují.

„Tisíce lidí se bojí přijet do Prahy“

Organizátor Pochodu pro život Radim Ucháč popsal loňský průběh: několik tisíc účastníků, převážně rodin s dětmi, bylo dvě hodiny zablokováno a zastrašováno radikálními skupinami. Letos policie nasadila 901 příslušníků, místo shromáždění bylo hermeticky uzavřeno. Účastníci psali organizátorům, že se bojí přijet do Prahy.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že policie nepochybila a že vina je na rodičích, že berou děti na veřejná shromáždění,“ uvedl Ucháč. „Nevoláme po důraznějším policejním zásahu. Nám opravdu nechceme. Ale znepokuje nás tolerance protiprávního jednání.“ Podle něj bylo uděleno pouze pět pokut, což vytváří pocit beztrestnosti. Agresivita podle něj rok od roku roste. Řešení podle něj mohou být různá – od omezení účasti od 15 let přes jiné nástroje pro policii – a právě o tom se má diskutovat, aby se Česko nedostalo do stavu, který vidíme na západ od našich hranic.

Ochrana je obsahově slepá – a co říká kauza Ellinger

Poslanec Karel Haas (ODS) připomněl klíčovou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Ochrana shromáždění je obsahově slepá – platí stejně pro všechny. Jako nosný příklad uvedl kauzu rakouských lékařů pro život proti Rakousku (Ellinger a další), která se odehrála v Salzburgu na začátku 80. let.

Šlo o pochod lékařů podporujících právo na život, proti kterému se postavili kontrademonstranti. Ti pokřikovali, házeli potraviny a snažili se akci fyzicky zastavit. Evropský soud tehdy formuloval pozitivní závazek státu: stát musí nasadit přiměřené a vhodné prostředky, aby pokojné shromáždění mohlo proběhnout. Nezaručuje výsledek, ale nesmí improvizovat, když má informace o protiakcích. Musí plánovat, předvídat a chránit. Haas zdůraznil, že jde o závazek prostředků, nikoli o závazek státu k tomu, že každé shromáždění dopadne pozitivně.

Stejné pravidlo platí i v opačném případě – malá skupina protestující proti homofobii v Gruzii v roce 2012, kterou několikanásobná přesila napadla a policie situaci nezvládla. Ochrana nezná barvu politického názoru. „Kdo smí rozhodnout, zda pokojné shromáždění dojde do cíle? Svolavatel, úřad, policie, nebo ten, kdo vytvoří fyzickou překážku v ulicích?“ ptal se Haas. Podle něj ulice rozhodovat nemá. Zranitelnost účastníků (děti, těhotné ženy) laťku ochrany zvyšuje, nesnižuje.

Haas z judikatury vyseparoval i praktické požadavky na policii: předvídat a pracovat s informacemi preventivně, plánovat logistiku a úzká místa, komunikovat, prostorově oddělit tak, aby zůstala možnost vyjadřování názorů, a při naplnění podmínek účinně postihnout. Neprovedení zákroku tam, kde policie disponuje informacemi, že zákrok má být proveden, je podle něj porušením zákona o policii.

Hluk, blokády a trestné činy

V diskuzi se opakovaně vracelo téma hluku. Překročení hygienických norem může být kvalifikovanou skutkovou podstatou trestného činu ublížení na zdraví – zvláště pokud jde o těhotné ženy nebo děti mladší 15 let. Haas zdůraznil, že policie má povinnost zasahovat proti trestným činům i přestupkům. Ucháč upozornil, že důsledné vymáhání běžných přestupků (neuposlechnutí pokynu, legitimace) by podle něj odstranilo většinu agresivity. „Bylo zadrženo 200 osob v kordonech. Nebylo potřeba žádné násilí. Stačilo pouštět jednoho po druhém proti občance legitimovat a později pokutovat.“

„Oni vyhráli. Neprošli.“

Z veřejnosti zazněla i osobní zkušenost. Mírka Vybihalová ze Zábřeha na Moravě popsala, jak stála se svou dcerou zablokovaná a slyšela radost protistrany: „Neprošli. Podařilo se jim to.“ „My jsme byli poraženi. Oni vyhráli. A příště to bude jednodušší, protože žádný větší postih z toho neměli.“ Zdůraznila, že rodina je základ společnosti a že je potřeba rozhodnout, jakou společnost chceme. Inženýr Ivo Pata hovořil o širší společenské atmosféře vůči rodinám s dětmi a demografických dopadech, i když se diskuse držela primárně práva shromažďovacího.

Vondráček: Kauza Ellinger ukazuje, že zákon je klíčový

Vondráček v závěru na Haasovu prezentaci kauzy Ellinger přímo navázal. Připomněl, že Evropský soud v té věci řekl, že pokud protishromáždění (i to blokující) splní podmínky zákona o právu shromažďovacím, tak se téměř nedá zakazovat – určitě ne preventivně a předem.

„Pokud se máme držet toho rozsudku, pak je naprosto klíčové, jak ten zákon o právu shromažďovacím zní,“ řekl Vondráček. „Nejenom že se musí pamatovat na paragrafy, které v něm jsou, ale možná je čas se zamyslet, jestli neexistují pravidla, která by se měla zpřesnit.“ Stav z roku 2025 podle něj nelze považovat za správný výkon práva shromažďovacího. Stát historicky vznikl právě proto, aby tu neplatilo právo silnějšího.

Kulatý stůl nepřinesl hotový návrh novely. Přinesl ale jasnou shodu, že pokojné shromáždění s rodinami a dětmi nesmí končit tím, že někdo přijde, zablokuje cestu a řekne „vyhráli jsme“. Ochrana je obsahově slepá, zranitelné skupiny mají vyšší nárok na ochranu a ulice nemá právo veta. A podle Vondráčka právě kauza Ellinger ukazuje, že pokud chceme, aby to fungovalo i v praxi, nestačí jen aplikovat současný zákon z roku 1990 – je potřeba se podívat, jestli ještě odpovídá realitě a zda není čas ho aktualizovat. Debata podle něj dneškem neskončila.

Prezentace Pavla Kalendy

Kulatý stůl ve Sněmovně: Blokáda ulice nesmí rozhodovat, který pochod dojde do cíle

V Poslanecké sněmovně se 10. listopadu sešli poslanci, právníci, zástupci policie i organizátoři Pochodu pro život. Téma kulatého stolu „Ústavní ochrana svobody slova a shromažďování pro zranitelné skupiny“ bylo jasné: jak zajistit, aby pokojné shromáždění – zvláště když se ho účastní rodiny s dětmi – mohlo dojít do cíle, a aby o tom nerozhodovala ulice.

Pozváni byli T. Malá (omluvila se z důvodu programu), H. Válková, Z. Ožanová, K. Haas, K. Stojanová, M. Výborný, Z. Hraba, J. Kříž, Z. Koudelka, R. Suchánek, M. Vondrášek, K. Šimka, J. Kudrna, dále byli osloveni P. Černý a F. Říha. Hlavní vystoupení měli organizátor Pochodu pro život Radim Ucháč a poslanec Karel Haas. Moderoval místopředseda Ústavně-právního výboru Libor Vondráček.

Vondráček na úvod připomněl, že zákon o právu shromažďovacím je z roku 1990. Situace se od té doby změnila. Pochod pro život se v posledních letech stal učebnicovým příkladem toho, co se může stát, když se proti ohlášené a povolené akci postaví radikální skupiny, které ji fyzicky zablokují.

„Tisíce lidí se bojí přijet do Prahy“

Organizátor Pochodu pro život Radim Ucháč popsal loňský průběh: několik tisíc účastníků, převážně rodin s dětmi, bylo dvě hodiny zablokováno a zastrašováno radikálními skupinami. Letos policie nasadila 901 příslušníků, místo shromáždění bylo hermeticky uzavřeno. Účastníci psali organizátorům, že se bojí přijet do Prahy.

„Ústavní soud dospěl k závěru, že policie nepochybila a že vina je na rodičích, že berou děti na veřejná shromáždění,“ uvedl Ucháč. „Nevoláme po důraznějším policejním zásahu. Nám opravdu nechceme. Ale znepokuje nás tolerance protiprávního jednání.“ Podle něj bylo uděleno pouze pět pokut, což vytváří pocit beztrestnosti. Agresivita podle něj rok od roku roste. Řešení podle něj mohou být různá – od omezení účasti od 15 let přes jiné nástroje pro policii – a právě o tom se má diskutovat, aby se Česko nedostalo do stavu, který vidíme na západ od našich hranic.

Ochrana je obsahově slepá – a co říká kauza Ellinger

Poslanec Karel Haas (ODS) připomněl klíčovou judikaturu Evropského soudu pro lidská práva. Ochrana shromáždění je obsahově slepá – platí stejně pro všechny. Jako nosný příklad uvedl kauzu rakouských lékařů pro život proti Rakousku (Ellinger a další), která se odehrála v Salzburgu na začátku 80. let.

Šlo o pochod lékařů podporujících právo na život, proti kterému se postavili kontrademonstranti. Ti pokřikovali, házeli potraviny a snažili se akci fyzicky zastavit. Evropský soud tehdy formuloval pozitivní závazek státu: stát musí nasadit přiměřené a vhodné prostředky, aby pokojné shromáždění mohlo proběhnout. Nezaručuje výsledek, ale nesmí improvizovat, když má informace o protiakcích. Musí plánovat, předvídat a chránit. Haas zdůraznil, že jde o závazek prostředků, nikoli o závazek státu k tomu, že každé shromáždění dopadne pozitivně.

Stejné pravidlo platí i v opačném případě – malá skupina protestující proti homofobii v Gruzii v roce 2012, kterou několikanásobná přesila napadla a policie situaci nezvládla. Ochrana nezná barvu politického názoru. „Kdo smí rozhodnout, zda pokojné shromáždění dojde do cíle? Svolavatel, úřad, policie, nebo ten, kdo vytvoří fyzickou překážku v ulicích?“ ptal se Haas. Podle něj ulice rozhodovat nemá. Zranitelnost účastníků (děti, těhotné ženy) laťku ochrany zvyšuje, nesnižuje.

Haas z judikatury vyseparoval i praktické požadavky na policii: předvídat a pracovat s informacemi preventivně, plánovat logistiku a úzká místa, komunikovat, prostorově oddělit tak, aby zůstala možnost vyjadřování názorů, a při naplnění podmínek účinně postihnout. Neprovedení zákroku tam, kde policie disponuje informacemi, že zákrok má být proveden, je podle něj porušením zákona o policii.

Hluk, blokády a trestné činy

V diskuzi se opakovaně vracelo téma hluku. Překročení hygienických norem může být kvalifikovanou skutkovou podstatou trestného činu ublížení na zdraví – zvláště pokud jde o těhotné ženy nebo děti mladší 15 let. Haas zdůraznil, že policie má povinnost zasahovat proti trestným činům i přestupkům. Ucháč upozornil, že důsledné vymáhání běžných přestupků (neuposlechnutí pokynu, legitimace) by podle něj odstranilo většinu agresivity. „Bylo zadrženo 200 osob v kordonech. Nebylo potřeba žádné násilí. Stačilo pouštět jednoho po druhém proti občance legitimovat a později pokutovat.“

„Oni vyhráli. Neprošli.“

Z veřejnosti zazněla i osobní zkušenost. Mírka Vybihalová ze Zábřeha na Moravě popsala, jak stála se svou dcerou zablokovaná a slyšela radost protistrany: „Neprošli. Podařilo se jim to.“ „My jsme byli poraženi. Oni vyhráli. A příště to bude jednodušší, protože žádný větší postih z toho neměli.“ Zdůraznila, že rodina je základ společnosti a že je potřeba rozhodnout, jakou společnost chceme. Inženýr Ivo Pata hovořil o širší společenské atmosféře vůči rodinám s dětmi a demografických dopadech, i když se diskuse držela primárně práva shromažďovacího.

Vondráček: Kauza Ellinger ukazuje, že zákon je klíčový

Vondráček v závěru na Haasovu prezentaci kauzy Ellinger přímo navázal. Připomněl, že Evropský soud v té věci řekl, že pokud protishromáždění (i to blokující) splní podmínky zákona o právu shromažďovacím, tak se téměř nedá zakazovat – určitě ne preventivně a předem.

„Pokud se máme držet toho rozsudku, pak je naprosto klíčové, jak ten zákon o právu shromažďovacím zní,“ řekl Vondráček. „Nejenom že se musí pamatovat na paragrafy, které v něm jsou, ale možná je čas se zamyslet, jestli neexistují pravidla, která by se měla zpřesnit.“ Stav z roku 2025 podle něj nelze považovat za správný výkon práva shromažďovacího. Stát historicky vznikl právě proto, aby tu neplatilo právo silnějšího.

Kulatý stůl nepřinesl hotový návrh novely. Přinesl ale jasnou shodu, že pokojné shromáždění s rodinami a dětmi nesmí končit tím, že někdo přijde, zablokuje cestu a řekne „vyhráli jsme“. Ochrana je obsahově slepá, zranitelné skupiny mají vyšší nárok na ochranu a ulice nemá právo veta. A podle Vondráčka právě kauza Ellinger ukazuje, že pokud chceme, aby to fungovalo i v praxi, nestačí jen aplikovat současný zákon z roku 1990 – je potřeba se podívat, jestli ještě odpovídá realitě a zda není čas ho aktualizovat. Debata podle něj dneškem neskončila.

Prezentace Pavla Kalendy

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31