Server iDNES vydal 17. 6. článek Čeští europoslanci patří k nejpracovitějším. I mezi nimi jsou však černé ovce: Jenomže ne všichni čeští europoslanci podle statistiky patří mezi premianty. Několik z nich se naopak nachází na opačném konci žebříčku MEP rankingu.

Úplně nejnižší známkou ohodnotili autoři projektu Jiřího Payne (Svobodní). V jeho případě je však potřeba přihlédnout ke skutečnosti, že mandát získal až na podzim minulého roku po odstoupivším Petru Machovi (Svobodní). Ten své místo opustil, aby usiloval o křeslo poslance v českém parlamentu, které však nakonec nezískal.

I přesto je Payne v Bruselu již půl roku a jediné, čím se podle statistiky může pochlubit, jsou tři otázky k Evropské komisi, sedm projevů a pět vysvětlení hlasování. To ani poměrově není oproti ostatním poslancům mnoho, až na výjimky, o kterých budeme hovořit dále.

Payne to vysvětluje tím, že jej jeho tvrdý postoj proti Evropské unii z řady aktivit předem vyřazuje. Napsal podle svých slov například dva zásadní dotazy na Evropskou komisi. Jeden z nich měl usvědčit komisi, že porušuje Lisabonskou smlouvu, když odkládá jednání s Velkou Británií v obchodních vztazích. A druhým se pokoušel zjistit, jak by se Evropská unie zachovala k České republice v případě „Czexitu.“ Ani v jednom případě se mu prý však nedostalo uspokojivé reakce.

„Pochopil jsem, že od Komise nedostanu nikdy žádnou smysluplnou odpověď, pokud mi vůbec odpoví. Nevidím proto žádný důvod k tomu, abych kladl dotazy a nechával se pak urážet pohrdáním ze strany komise,“ říká k tomu Payne.

Stejně tak tvrdí, že o vystoupení na plénu se pravidelně hlásí, ale nedostává slovo. A svá hlasování na stránkách europarlamentu nevysvětluje, protože je sleduje jen několik desítek návštěvníků. Raději prý natáčí videa a sdílí je na sociálních sítích.

Svobodní už mají alternativu k Evropské unii

Nutno dodat, že podobně špatně si v žebříčku vedl před svým odstoupením i Petr Mach. „Voliči Svobodných rozhodně nestojí o to, aby jejich europoslanec figuroval nějak vysoko zrovna v tomhle žebříčku. To by totiž znamenalo, že se z něj stal nadšený fanoušek byrokratické EU – a toho se voliči Svobodných opravdu obávat nemusejí,“ dodává k tomu Kateřina Kašparová, mluvčí Svobodných.

Payne, stejně tak jako Mach před ním, skutečně není typickým europoslancem, jelikož se prakticky snaží o rozložení Evropské unie zevnitř i zvenku. Vypracoval za tím cílem i návrh alternativního uspořádání evropských států, o které jsme psali již dříve .

iDNES publikoval 17. 6. video Jiří Payne k premiérovi Nizozemí: Postavme Evropu na lepších základech: Jiří Payne k premiérovi Nizozemí: Postavme Evropu na lepších základech. Europoslanec Jiří Payne vystoupil ve středu 13. června na plénu EP v diskusi s premiérem Nizozemí a mj. mu řekl: „EU nefunguje. Svět evropských institucí a rétorika, která všechno přelakovává narůžovo, to není svět, ve kterém žijí lidé.„

Různé

14. 6. odvysílal Český rozhlas pořad Co vy na to?, jehož hostem byl člen Svobodných Jiří Žák: S podporou téměř všech parlamentních politických stran a také velké části veřejnosti připravuje TOP 09 návrh zpřísnění trestů za týrání zvířat. Příčinou je stále více medializovaných případů skutečně krutého týrání, a to jak domácích mazlíčků, tak hospodářských zvířat. Mnozí odborníci ale varují, že to problém nevyřeší. Týrání zvířat a neschopnosti odpovědných institucí trestat pachatele se bude věnovat dnešní pořad, ve kterém se k problému za navrhovatele vyjádří předseda TOP 09 Jiří Pospíšil a veterniář a člen několika organizací prosazujících práva zvířat Jiří Žák.

19. 6. vydaly Lidové noviny článek Klaus slavil 77 let. Dostal samizdat: Dostavili se také Klausovi obdivovatelé z umělecké branže – někdejší ředitel Národní galerie Milan Knížák nebo hudebník Ondřej Hejma. Z expolitiků přišel Klausovi pogratulovat třeba zakladatel Svobodných Petr Mach, exministr informatiky Vladimír Mlynář, někdejší místopředseda ODS Miroslav Macek nebo Boris Šťastný, expředseda pražských občanských demokratů, kterému kdysi Klaus přezdíval „ťula“. Na Hanspaulce se objevil ale třeba také známý pražský právník Karel Muzikář starší, bývalý radní ČNB Pavel Řežábek nebo expředsedkyně Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková.

Pravý prostor vydal 15. 6. článek Luboše Záloma Stačilo nám patnáct let v EU?: Od té doby se však pohled politických elit EU na referenda značně změnil. Občané se podle nich nedokáží o tak závažných věcech, jako je např. členství v EU, správně rozhodnout. Jsou prý nevzdělaní. Nechávají se prý ovlivnit populisty a demagogy. Zkrátka – referendum se politickým elitám Evropské unie hodí pouze tehdy, když zaručí a potvrdí výsledek podle jejich přání.

Jakmile je nebezpečí, že by mohlo dopadnout jinak – třeba vystoupením z EU, brání se takové možnosti, seč můžou.

Přitom nějaká forma revize našeho členství by byla na místě. Proč? Nejen kvůli tomu, že EU je dnes v lecčems zcela jiná, a spíše horší, ale i proto, že zde žije už velmi mnoho občanů, kteří se sice mohou zúčastňovat demokratických procesů, ale do procesu rozhodnutí o našem členství v EU tehdy promluvit nemohli, protože byli ještě příliš mladí. Nebylo by fér, kdybychom se i těchto občanů zeptali, zda v dnešní EU chtějí setrvat?

Strana svobodných občanů vžda obhajovala referendum o našem setrvání či odchodu z EU jako potřebnou, ba nutnou věc.

Článek vydal i Neviditelný pes.

18. 6. vydal Pravý prostor článek Michala Malého Horem pádem, než bude pozdě …: Můj výrazně euroskeptický postoj (před 15 lety jsem hlasoval NE), je dlouhodobě znám. Stejně tak je znám můj odmítavý postoj ke kvótám, Dublinu, Lisabonu, vměšování Bruselu a jeho byrokracii, potírání svobody slova, internetu a svobody jedince. Zásadní odpor mám k řízené migraci a s ní spojeným obchodem s lidmi, na kterém parazitují neziskovky a stavím se zcela negativně k řízené islamizaci Evropy.

Co se ještě smí? Která fakta je ještě nutno zamlčet a zkreslit? Nebo dokonce zamlčet? Co se ještě smí a zejména, co se nesmí říkat? Media nepíší o islámském terorismu, ale o frustrovaných mladících, nepochopených Evropany. Píší o tom, že dodávka najela do lidí, ne její řidič. Pokud media zmíní řidiče, napíší, že dodávku řídil Belgičan Mustafa Ali …. Když imigrant znásilní a zavraždí ženu, je to bagatelizováno, že „provokovala“ tím, že byla „vyzývavě“ (tedy hezky) oblečena. Pachatel, pokud je nedopatřením dopaden, dostane absurdně nízký trest, dokonce i podmínku.

Regiony

Brno

18. 6. vydala ČTK zprávu ODS v Brně zahájila kampaň, má na ni necelé tři miliony: ODS v Brně dnes zahájila kampaň před říjnovými komunálními volbami. Rozpočet kampaně je 2,8 milionu korun, řekl ČTK předseda brněnské organizace strany Robert Kerndl. Občanští demokraté budou v krajském městě kandidovat spolu se Stranou svobodných občanů a spolkem Brno autem. Lídrem bude zastupitelka obvodu Brno-střed a kraje Markéta Vaňková (ODS). Hlavními tématy jsou zlepšení dopravy, vyřešení problému parkování, vytvoření územního plánu a lepší dostupnost bydlení. Volby se uskuteční 5. a 6. října.

ODS dnes zahájila kampaň na rohu ulic Česká a Solniční v Brně za účasti předsedystrany Petra Fialy. Fiala i Vaňková vyzvali přítomné, aby přišli k volbám.

Kerndl ČTK řekl, že peníze na kampaň pokryjí náklady za billboardy, letáky, volební noviny, ale také akce na setkávání s voliči a podobně. ODS se chce prezentovat i na sociálních sítích, například na facebooku.

Strana byla předešlé volební období v koalici, nyní je v opozici a má pět mandátů. Mezi čtyři hlavní priority patří zlepšení dopravy tak, aby bylo město průjezdné. Kvůli některým investičním akcím a rekonstrukcím bývá Brno často ucpané a řidiči tráví čas v kolonách. ODS se zaměřuje i na rezidentní parkování. V Brně má začít od září pro historické centrum. Vaňková uvedla, že pokud se ODS dostane k moci, zruší poplatky pro rezidenty, kteří by měli ročně platit za auto několik stokorun.

ODS chce také zapracovat na vzniku územního plánu. Současný je starý více než 20 let a nevyhovuje potřebám. Nový město musí mít do konce roku 2022, kdy starý přestane platit. ODS se plánuje věnovat i dostupnému bydlení a také bydlení pro seniory.

O kampani v Brně informovaly i iHNED.cz, MF DNES nebo Hospodářské noviny.

Olomouc

Server Olomouc.cz vydal 18. 6. článek „Svobodní, Soukromníci a Volba OK“ jdou do komunálních voleb společně: Svobodní, Soukromníci a Volba OK se dohodli na společné kandidátce do komunálních voleb, které proběhnou 5. a 6. října. Nově vzniklá koalice nyní pracuje na společném programu. „Určitě bychom rádi zlepšili prostředí pro drobné podnikatele ve městě,“ říká lídr společné kandidátky Bohuslav Coufal (za Stranu Soukromníků), „myslíme si, že je na ně vyvíjen neúměrný tlak z nejvyšších pater politiky a tudíž na komunální úrovni musíme pro poctivé a pracovité drobné podnikatele a živnostníky něco udělat.“

Zlepšit by se se podle krajského předsedy Svobodných Davida Hermana mělo i hospodaření města. „Primárním smyslem obce není podnikat. Obce by měly prostředky na prvním místě vynakládat na veřejné statky, třeba na obecní silnice, chodníky a zajištění pořádku a čistoty v obcích,“ domnívá se Herman.

Plzeň

18. 6. vydal Plzeňský deník článek Primátor obhájil čelo komunální kandidátky: Za hnutí ANO kandiduje jako jednička Roman Zarzycký, za ODS Martin Baxa. TOP 09 nominuje Michala Vozobule, KSČM Václava Štekla. Piráti posílají do čela kandidátky Pavla Bosáka. Občané patrioti jdou do voleb spolu se STAN, Svobodnými a Hnutím pro sport a v čele s Václavem Chaloupkem. KDU-ČSL má jako jedničku Petra Náhlíka a SPD Janu Levovou.

Praha 3

19. 6. vydal Pražský patriot článek Plán jistoty zajistí Praze 3 stabilitu až do voleb, říká starosta Bellu: Nemrzí Vás, že v zájmu koaliční vyváženosti ve vedení městské části odstoupili ze svých funkcí Vaši spolustraníci, dosavadní místostarostka Lucie Vítkovská a radní Michal Papež?

Přiznám se, že mrzí, protože oba jsou to skvělí a pracovití lidé a o to více si jejich kroku vážím. Ukázali totiž, že důležitější než politická funkce, je pro ně stabilita na radnici a naše městská část. Tento krok byl totiž nezbytný, abychom do rady mohli přijmout také paní Říhovou za křesťanské demokraty a Mojmíra Mikuláše za Svobodné a všechny hlavní koaliční strany tak byly ve vedení Prahy 3 zastoupené.

16. 6. vydal Pražský deník článek Radnice třetí městské části má novou koalici i starostu: Krize vyvolaná odchodem starostky Hujové z TOP 09 vyústila jejím odvoláním z politické funkce. Na její místo se dostal dosavadní místostarosta Alexander Bellu (ODS). Strany se dohodly i na nové koaliční smlouvě, ve které dosavadní koaliční strany TOP 09, ODS, ČSSD a Volba pro město doplní ještě STAN, KDU-ČSL a Strana svobodnýchobčanů. Odvolána byla i radní pro školství Jaroslava Suková, která spolu s Hujovou vystoupila z TOP 09. Místostarostka Lucie Vítkovská a radní Michal Papež (oba ODS) pak odstoupili, aby uvolnili místo radním Mojmíru Mikulášovi (Svobodní) a Radkovi Hlaváčkovi (ČSSD) a místostarostům Lýdii Říchové (KDU-ČSL) a Tomáši Mikeskovi (STAN).

14. 6. vydalo Právo článek Nové vedení Prahy 3 prosadilo privatizaci: Žižkovské zastupitelstvo na poslední schůzi odvolalo starostku Vladislavu Hujovou, jež stála v čele obce od roku 2010, a radní Jaroslavu Sukovou, které opustily TOP 09 a založily klub Nezávislých. Hujová opustila topku poté, co s ní nové vedení nepočítalo na kandidátku a kritizovala nové vedení partaje v čele s Jiřím Pospíšilem. Do čela městské části zastupitelé zvolili dosavadního místostarostu Bellua.

Mezi další body, které chce nové žižkovské vedení ve složení Koalice pro Prahu 3 (ODS, KDU-ČSL, Svobodní), ČSSD, TOP 09, STAN a Volba pro město ještě do podzimních voleb prosadit, patří stabilizace rozpočtu a zvýšení bezpečnosti na Praze 3.

Praha 6

Pražský patriot vydal 19. 6. článek „Čuňasův“ syn Jakub Stárek povede ODS v Praze 6 do voleb, na kandidátce je i exstarostka Kousalíková: Podrobný volební program plánuje ODS zveřejnit v průběhu letních prázdnin. Již nyní však dokázala nalézt shodu na prioritách pro Šestku se Svobodnými a Stranou soukromníků, kteří se rozhodli kandidátku ODS podpořit.

Ze sedmého místa na kandidátce se o hlasy voličů bude ucházet šéf šestkových Svobodných Jan Dočekal. Šestnáctkou kandidátky pak je dlouholetý předsedapředstavenstva Sdružení podnikatelů a živnostníků ČR Bedřich Danda.

Přestanov

Český rozhlas vydal 18. 6. článek Nový kruhový objezd na silnici z Ústí nad Labem do Teplic v Přestanově hlásí: otevřeno: „Je to úleva nejen pro celou obec, ale i pro všechny řidiče. Je to nebe a dudy,“ popisuje Václav Pavlík, který v Přestanově bydlí už pětačtyřicet let.

Stejné pocity sdílí i starostka obce Miroslava Bechyňová ze Strany svobodných občanů: „Všichni se teď dostaneme jakýmkoliv směrem bez kolony. V tom velkém provozu, který tu je, došlo k obrovskému zklidnění dopravy.“

Valašské Meziříčí

Server Valašské Meziříčí vydal 18. 6. článek Spojujeme.: V pondělí 30. dubna 2018 uzavřeli valašskomeziříčstí představitelé Občanské demokratické strany a Strany svobodných občanů dohodu o spolupráci pro nastávající komunální volby v roce 2018. Akt podpisu dohody se konal v historických prostorách zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí.

„S členy strany Svobodných v našem městě se scházím téměř pravidelně již od minulých komunálních voleb v roce 2014,“ svěřuje se Hana Skácalová, předsedkyně místního sdružení ODS a pokračuje: „informuji je o dění v zastupitelstvu města a naopak oni zase mne o dění v místních spolcích, o problémech v jejich částech města. Je logické, že jsme této naší spolupráci chtěli dát oficiální rámec písemnou dohodou. Občanům našeho města máme společně určitě co nabídnout. My máme zkušenosti s řízením města, Svobodní zase takový ten občanský pohled na problémy města a jejich řešení. Věřím, že naše spojení bude dobře fungovat, rádi bychom tím také vyslali signál navenek, že jsme perspektivním a solidním partnerem s jasnou představou, co naše město potřebuje.“

Nové předvolební koaliční uskupení ODS a Svobodní se chce věnovat zejména podpoře rozvoje bydlení jako nástroji ke snižování úbytku obyvatel města, řešení naléhavé potřeby péče o seniory (dům s pečovatelskou službou), odpovědnému plánování a přípravě investic a rozpočtové odpovědnosti. Práce na společném volebním programu již probíhají.

Zlín

iDNES.cz vydal 14. 6. článek Volby ve Zlíně: Opozice už má lídry, primátor Adámek chce pokračovat: Do zlínských komunálních voleb půjde i senátor a hazardní magnát Ivo Valenta , bude to za stranu Soukromníků, která by měla mít společnou kandidátku se Svobodnými. Další strany a hnutí o svých lídrech ve Zlíně stále jednají.

Zlínský kraj

18. 6. vydal Český rozhlas článek Týden do hlasování roku o zdravotnictví v kraji. Jasná většina pro změny zatím není, rozhodující může být hnutí ANO: Čtyři krajské nemocnice ve Zlíně, Uherském Hradišti, Vsetíně a Kroměříži by se měly po fúzi od 1. ledna příštího roku sloučit v jednu akciovou společnost.

Zatím vše nasvědčuje tomu, že jazýčkem na vahách by při hlasování mohlo být hnutí ANO, tedy koaliční strana. Zástupci hnutí zatím uvedli, že nebudou své zastupitele zavazovat k jednotnému hlasování. A skutečně jsou signály, že z řad hnutí by se mohly objevit hlasy pro i proti, což potvrzuje krajský zastupitel za ANO Pavel Pustějovský. „Rozhodli jsme, že se nebudeme zavazovat k jednotnému hlasování,“ uvedl Pustějovský s tím, že zatím jsou na koncepci mezi zastupiteli rozdílné názory.

Koalice má v zastupitelstvu 27 hlasů, v opozici je 18 lidí. Jednotná dokonce nemusí být ani KDU-ČSL, což je strana hejtmana Jiřího Čunka.

Opoziční zastupitelé budou většinou proti. Ale například ČSSD se rozhodne až během tohoto týdne, komunisté budou zřejmě proti všichni. S hlasy pro koncepci asi nemůže počítat hejtman ani v případě koalice Svobodní a Soukromníci, jak potvrzuje zastupitel a senátor Ivo Valenta. „Skoro stoprocentně mohu říct, že budeme hlasovat proti koncepci,“ říká Valenta.

V koncepci vidí několik problematických míst i zástupci lékařských svazů a podporu u zdravotníků spíše nemá. Momentálně se lékařům především nelíbí chystaná fúze nemocnic do jednoho subjektu, což potvrzuje Jaroslav Novák, chirurg kroměřížské nemocnice a předseda tamní okresní lékařské komory.

(ler)