Přes 60 zmínek v médiích během jednoho dne (do středy cca 13.30) vyvolala rezignace Petra Macha na post europoslance. Jako první zprávu zveřejnila ČTK v článku Europoslanec za Svobodné Mach odchází z Evropského parlamentu: Europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach končí v Evropském parlamentu. Potvrdil to dnes ČTK s tím, že důvody sdělí veřejnosti ve středu na tiskové konferenci. Jeho nástupcem se podle všeho stane Jiří Payne, někdejší poradce prezidenta Václava Klause.

Živý přenos i z plánované tiskové konference zveřejnil online server ČTK České noviny v článku Šéf Svobodných Mach zdůvodní svůj odchod z Evropského parlamentu – sledujeme živě.

Tématu se věnovala všechna významnější média, z online to byly například Blesk, Novinky, Lidovky, Česká televize, Byznys noviny, Aktuálně, Týden, Deník, Info.cz, Forum24.cz…

Z tištěných médií se zpráva objevila například v Právu, v Mladé frontě DNES, v Hospodářských novinách, v deníku Metro a v řadě dalších.

Zpráva zazněla v i České televizi například v Událostech 29. 8.  v 19 hodin.

Během dne zpráva zazněla i ve zprávách na ČT24: Předseda Svobodných Petr Mach končí na postu europoslance, a to k 31. srpnu. Řekl k tomu, že konkrétní důvody zveřejní zítra po poledni.Ve funkci by ho mohl nahradit někdejší poradce prezidenta Václava Klause a současně dvojka na kandidátce Svobodných Jiří Payne.

Zachování české koruny

23. 8. vystoupil Petr Mach na ČT24 společně s europoslancem Tomášem Zdechovským a místopředsedou ODS Martinem Kupkou. V pořadu mj. zmínil, že Svobodní jsou pro zachování české koruny. Záznam celé debaty najdete zde: http://www.ceskatelevize.cz/…/563982-macronova-evropska-mise

Máslová krize

Týdeník Faktor S se věnoval 24. 8. na str. 55 drahému máslu v článku Máslová krize: Europoslanec a ekonom Petr Mach ale vidí ještě další, možná zásadnější důvod zdražování. Souvisí mimo jiné s ruským embargem na dovoz mléčných produktů, které Moskva uvalila odvetou za sankce ze strany Bruselu. Aby kvůli embargu nevznikaly obří přebytky a ztráty evropslých producentů, Brusel vyčlenil 150 milionů eur s cílem snížit produkci v EU o miliardu litrů mléka ročně. „Zemědělci dostávají čtrnáct eur za každých nevyrobených a nedodaných sto litrů mléka. EU tak platí za nevyrábění mléka. Kdo ho dodá na trh méně než v předchozím roce dostane dotaci za každý litr, který na trh nedodá,“ říká Mach.

Byznys noviny zveřejnily k tématu 2 články, nejprve 26. 8. Letošní Vánoce mohou být bez másla. Poptávku prý nepůjde uspokojit, varoval výrobce: Závratnou cenu másla v Česku zavinila Evropská unie dotacemi vyplácenými na podporu snižování produkce mléka a mléčných výrobků. Uvedl to europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.

Podle ministerstva zemědělství za zvýšení ceny másla může snížená poptávka po margarínu a zvýšená poptávka po máslu.

Mach poukázal na to, že Evropská unie pomocí dotací za nevyrábění mléka omezuje produkci mléka a mléčných výrobků. Proto podle něho cena másla nyní „roste do závratných výšin“.

„Soudruzi v Bruselu neodhadli poptávku a nabídku. Je to jako ve slavném románu Hlava XXII,“ uvedl Mach s tím, že když úředníci v Bruselu chtěli omezit výrobu mléka, aby cena příliš neklesla, „nějak se spletli ve svých odhadech a cena másla je nyní v celé Evropě na rekordní úrovni“.

V září loňského roku vydala EU nařízení o poskytování podpory na snížení produkce mléka. Vyčleněno bylo 150 milionů eur s cílem snížit produkci v EU o miliardu litrů mléka ročně. Zemědělci tak dostávají 14 eur za každých nevyrobených a nedodaných 100 litrů mléka.

Vzpomeňte na Brusel

EU tak fakticky platí za nevyrábění mléka. Kdo dodá na trh méně mléka než v předchozím roce, dostane dotaci za každý litr, který na trh nedodá. Brusel chtěl snížit produkci mléka, protože se obával toho, omezení exportu do Ruska způsobené sankcemi bude tlačit na pokles cen ke škodě zemědělců.

„Snížení produkce mléka v EU se bohužel potkalo s růstem obliby mléka v Číně. Navrch kampaně brojící proti palmovému oleji vedly lidi k větší oblibě potravin s kravským tukem namísto palmového,“ konstatoval Mach.

EU proto podle něho zasáhla s cílem „zvrátit dlouhodobě zvyšující se produkci mléka na evropském i světovém trhu, řešit nerovnováhu mezi nabídkou a poptávkou a maximálně omezit propad cen mléka“.

Výsledkem snahy bruselských úředníků je však enormní růst cen a rekordní cena másla na evropském trhu.

„Až budete v obchodech kroutit hlavou nad šílenou cenou másla, vzpomeňte si na Brusel,“ doporučil Mach občanům.

A poté 29. 8. Okamurovci: EU nás chce vyhladovět dotacemi na snižování produkce mléka: Závratnou cenu másla v Česku zavinila Evropská unie dotacemi vyplácenými na podporu snižování produkce mléka a mléčných výrobků. Uvedl to europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach.

Mach poukázal na to, že Evropská unie pomocí dotací za nevyrábění mléka omezuje produkci mléka a mléčných výrobků. Proto podle něho cena másla nyní „roste do závratných výšin“.

„Soudruzi v Bruselu neodhadli poptávku a nabídku. Je to jako ve slavném románu Hlava XXII,“ uvedl Mach s tím, že když úředníci v Bruselu chtěli omezit výrobu mléka, aby cena příliš neklesla, „nějak se spletli ve svých odhadech a cena másla je nyní v celé Evropě na rekordní úrovni“.

Server Plzeň.cz 30. 8. zveřejnil text Máslo je v Plzeňském kraji druhé nejdražší v Česku: Podle předsedy Strany svobodných Petra Macha za to může Brusel a plzeňský poslanec Pavel Šrámek (ANO) si zase myslí, že je za tím vysoká marže výrobců a že by bylo nejlepší, kdyby lidé nakupovali přímo u farmářů.

Drahému máslu se věnovala 30. 8. i slovenská média Hlavnespravy.sk a news.cz.

O regulaci letecké dopravy

25. 8. zveřejnil server Peníze.cz článek Očima expertů: Zdanit nebe?: Petr Mach, předseda Svobodných: Jsem rozhodně pro zachování svobodného prostředí v letecké dopravě a proti jakémukoliv omezování. Politici v Evropské unii jen hledají, co by ještě zdanili. Pod praporem boje s globálním oteplováním chtějí dnes někteří z nich zdanit nebo zregulovat leteckou dopravu. Rozmach soukromých dopravců a obří pokles cen letenek udělal z odvětví pro nejbohatší běžnou službu pro každého studenta, a to je skvělé. Díky levným letům se lidem rozšiřují obzory a cestování se stalo rychlejším a pohodlnějším. Kdyby politici v Evropské unii chtěli opravdu omezit emise oxidu uhličitého, a ne pouze regulovat a danit, mají mnoho jiných možností. Třeba zrušit zákaz, podle kterého kamiony jezdící po Evropě přes hranice nesmí cestou přibírat další zboží. Kvůli této regulaci jede až čtvrtina kamionů brázdících evropské dálnice prázdná nebo poloprázdná, a to rozhodně ekologii dopravy neprospívá.

O referendu za vystoupení z EU

Server Info.cz zveřejnil 25. 8. článek Odchod z EU, zmatek a chyby. Malé strany chtějí Česko odpoutat od Bruselu, často komicky:Velkým tématem celé řady menších stran a hnutí je proto příslib vypsání referenda o EU. Zmínku o něm najdeme u SPD nebo třeba u Strany práv občanů (SPO) a Strany svobodných občanů. Jak podotýkají politologové, problém nastává v momentě, kdy se strany v programu nevyjadřují k tomu, co by se mělo dít poté, co referendum proběhne a Česko by následně skutečně z EU odešlo.

Příkladem může být i nové hnutí Referendum o EU, které je přesvědčeno, že je to nejdůležitější téma letošních voleb. Lidé by podle jeho vedení měli získat možnost rozhodnout o tom, zda chtějí i nadále setrvávat v EU, nebo z ní vystoupit. Žádné jiné body ale jejich program neobsahuje.

Podle politologa z brněnské Masarykovy univerzity Lubomíra Kopečka má taková iniciativa šanci na úspěch pouze tehdy, pokud téma již nepokrývá nějaká jiná „významnější“ strana. Jejím příkladem by mohli být Svobodní, kteří sice nemají zastoupení v českém parlamentu, avšak v roce 2014 bodovali ve volbách do Evropského parlamentu. „Navíc euroskepticismus, kam toto tematicky zapadá, velmi silně reflektuje i ODS nebo komunisté, byť téma referenda o odchodu neexponují,“ řekl redakci.

„Referendum je hnutím marginálním a může získat maximálně několik tisíc hlasů,“ dodává k tomu jeho kolega Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci. Negativním jevem podobných monotematických hnutí je podle něj to, že nepřinášejí řešení v žádných dalších oblastech, které jsou obvykle mnohem důležitější – například ve zdravotnictví, sociální politice, školství atd.

O volbách

26. 8. zveřejnil server Aktuálně.cz článek Odmítneme euro a uprchlíky, podepište se. Strany loví voliče u petičních stánků, je to levnější: Petice mají ovšem největší efekt na komunální úrovni, kde je strany hojně využívají. Zastupitelé totiž musí projednat petici, kterou podepsalo alespoň půl procenta obyvatel obce na svém zasedání. Malé strany je využívají i při volbách do Evropského parlamentu.

„Tyto volby často slouží jako nástroj k potrestání vládních politických stran. Zároveň jsou často chápány voliči jako méně důležité, a tak se v nich projevuje větší ochota riskovat při hlasování pro malé strany s rizikem propadnutí hlasu,“ přiblížil politolog Vlastimil Havlík z Masarykovy univerzity.

Právě před evropskými volbami v roce 2014 vystoupili s peticí Zelení, Svobodní i opoziční ODS.

Článek zveřejnil i server Info-news.cz.

Průzkum

27. 8. zveřejnil server iDNES průzkum společnosti Median, ve kterém nám přisoudili 1,5 %, Okamurova SPD posiluje, podpora KSČM naopak od jara klesá. ANO drží náskok: Realisté, Svobodní a DSSS by získali okolo 1,5 % hlasů.

Vyšlo i v tištěné podobě Mladé fronty DNES 28. 8.  na str. 4

29. 8. na iDNES vyšel další článek Před volbami váhá polovina voličů. Startup zjistil, jak se rozhodují: Běžné předvolební průzkumy ukazují známé sloupce seřazené od předpokládaných vítězů s největším počtem hlasů až po poražené, kteří se nedostali přes pětiprocentní hranici. Společnost Behavio se zaměřila na nerozhodnuté voliče, kterých je většina – 51 procent – a díky crowdfundingové kampani zpracovala detailní mapu popisující rozhodování voličů.

Dnes už bývalá koalice lidovců a starostů má jistých 1,5 procent stejně jako TOP 09 . Další strany jako Zelení, Svobodní či Rozumní mají jistých po jednom procentu voličů.

Různé

Server Pravý prostor 28. 8. zveřejnil vyjádření Tomáše Pajonka Kmotr Babiš: Ty naši klekli na tu FAU Přerov…: K věci Tomáš Pajonk: Pokud je ta nahrávka autentická, tak potěš koště. Můžu / můžeme být zděšení a nechápat jak to jen může AB u jeho voličů projít.

Může. Stát a veřejnou správu pro uspokojování svých „soukromých“ potřeb využívalo i dříve příliš velké procento politiků, než aby existoval naprosto jasný konsenzus, že to je prostě natolik FUJ, že kohokoliv, kdo něco takového udělá odstaví voliči od vedení. Opak je pravdou, dokud politik moc zneužívá, ale něco pak hodí svým věrným, tak je to vlastně pro velkou část voličů, tak nějak OK (v rámci toho, že to dělají všichni).

Mnozí lidé taky nevidí zásadní rozdíl mezi např. solárními barony, Čapím hnízdem, 5 českými na stole, Palasovým penzionem, Rathem a touto akcí.

Já si o tomto konkrétně myslím, že tohle je už tak za čárou, jak jen může být. Vytváří to naprosto šílený precedens a dalším krokem je prostě veřejné přiznání, že ten kdo vládne má k dispozici vše a ostatní mají holt smůlu a můžou být vlastně rádi, že se rovnou nebudou znárodňovat dekrety.

Jak, ale vysvětlit voličům, že tohle je tak nebezpečné pro to, abychom tu někdy v budoucnu měli šanci na stát, který je ještě kontrolovatelný?

Vážně nevím. Začínám mít vážné obavy, zda náš stát ustojí vládu AB, bez totální destrukce iluze, že občan má nějaká práva i proti státu a že nelze prostě všechno ohnout pro ty co vládnou.

A teď nechci mluvit jako politik Svobodných a říkat, že řešení je jasné, volte nás. Ano chceme omezený stát, chceme aby měli politici co nejméně moci to jde, protože jinak si jí usurpují čím dále více a více.

Dobře chápu (a nemyslím to jakkoli negativně) proč nás někteří lidi volit nechtějí, nemohou, nebudou. Nemají pocit, že problém je v rostoucí moci státu, ale v tom, že stát má být efektivnější atd. Ok. To je na jinou debatu.

Ale jak vysvětlit fanouškům AB, že (pokud nejsou přímo jeho zaměstnanci, nebo členové hnutí, či jinak ekonomicky provázání s ANO), opravdu riskují velmi mnoho. Své firmy, své majetky, své občanské svobody (ty padnou, jak ztratíte ekonomickou základnu a AB bude mít páky Vás sejmout za kritiku buď přímo, nebo nějak nepřímo).

Na téma nevkusně zateplené školy reagoval Alois Sečkár ve svém článku Morální hazard evropských dotací z 29. 8., který vyšel na serveru ostrava-online.cz: Minulý týden proběhla médii zpráva o zfušované rekonstrukci školy. Své k tomu napsal i předseda Svobodných Petr Mach, který výsledek ironicky označil za „eurosocialistický realismus“. V táboře eurohujerů nastal poplach a s vysvětlením honem přispěchal web manipulatori.cz.

Fakticky správně poukázal na to, že „Evropská unie při dotačních programech na zateplení nezkoumá vzhled budovy“, takže nemůže být odpovědná za to, že je výsledkem paskvil. Jenže tím mimoděk poukázal na mnohem závažnější problém evropských dotací:

Prostě vezme mnohamiliardový balík peněz vybraný na daních, clech a jiných poplatcích a vrhne ho do hry. Tumáte a čerpejte! Ano, nastaví se nějaké rámcové podmínky, které musí žadatel splnit. Ano, je tu spoluúčast, která teoreticky brání tomu, aby se žádalo o naprosté nesmysly. Ale základním kritériem „úspěšnosti“ není kvalita projektů, nýbrž objem vyčerpaných prostředků . U žádostí se hodnotí formální správnost vyplnění příslušných lejster, na samotnou podstatu věci jaksi nezbývá čas a prostor. Výsledky tomu odpovídají.

Dění v regionech

Jirkov

Server Hlídacípes.org zveřejnil 24. 8. článek Jak jirkovský radní za ČSSD k městskému bytu přišel. Za měsíc od podání žádosti: Zhruba 140 lidí má k dnešnímu dni požádáno v Jirkově o městský byt. Volných bytů je šestnáct, čeká se dlouho. To ale neplatí pro radního a zastupitele za ČSSD Michala Šádu. Letos na konci dubna si požádal o městský byt a už o měsíc později mu ho bytová komise přiklepla. A o pár dní později to schválila i městská rada, jejímž je členem.

Na případ upozornil opoziční zastupitel Josef Šebek (za Stranu svobodných občanů). „Před několika dny mne zastavil známý a ptal se mne, jak je to s byty v Jirkově, které jsou v majetku města. Řekl jsem, že těch bytů moc není, ale že nějaké máme a že by měl být pořadník. On mi řekl, že pořadník je asi jen pro někoho, neboť vedle nich se do bytu stěhuje jeden pán s paní. Majitel bytu zemřel, a tak lidé ve vchodě po nějakém čase projevili o byt zájem. Stále jim bylo sdělováno, že ještě není vyřízeno dědictví. Tak čekali. A najednou se tam objevil pán, který si byt předělává,“ vypráví zastupitel Šebek.

Tématu se věnoval i server iDNES.cz v článku Radní dostal přednostně byt. Byl v nouzi, hájí rozhodnutí starosta, Impuls.cz a Chomutovský deník.

Královéhradecký kraj

Týdeník 5 plus 2 zveřejnil 25. 8. na str. 8 představení našeho lídra Jana Šebelíka v článku Lídři pod lupou: V čele kandidátky Svobodných stojí matematik a vývojář software Jan Šebelík z Lázní Bělohradu. „Do politiky jdou často lidé se sklony řídit ostatním životy. Regulace a zákazy stojí daňové poplatníky peníze. Svobodní chtějí tento stav změnit,“ říká Jan Šebelík, který se rád vydává do Podkrkonoší. „Konkrétně Dolní Javoří, kde trávím polovinu roku. Je to malebná vesnička,ukrytá v kotlině lemované lesy,“líčí rekreační sportovec, který je i vášnivým houbařem. „Také rád posedím a poklábosím s přáteli u skleničky piva nebo vína,“ dodává Jan Šebelík.

Jihočeský kraj

Týdeník 5 plus 2 zveřejnil  na str. 5 článek a představení našeho lídra Jaroslava Marsy Lídři malých stran: starosta, učitel, IT technik i projektant: Jaroslav Marsa (Svobodní) „To, co chceme, není v souladu s Evropskou unií. Hlavně zrušit zákony, které nám omezují svobodu. Třeba dnes zakazuje zákon krmit slepice odpadem, tedy i vaječnými skořápkami,“ uvedl 57letý Marsa. Je rodákem z Vřesné u Kardašovy Řečice. Vystudoval strojní fakultu na VUT Brno, vzdělání si doplnil studiem managementu na Nottingham Business School. Většinu kariéry strávil na obchodních a projektových pozicích ve strojírenských firmách, dnes staví vodní elektrárny. Jednu adresu má v Praze, druhou ve Vřesné. Je rozvedený, má tři dcery a jeho koníčky jsou jízda na motorce, rekreační tenis a lukostřelba.

Vysočina

Týdeník 5 plus 2 zveřejnil 25. 8. na str. 7 představení našeho lídra Zdeňka Sadeckého v článku Hlasy chtějí na Vysočině radostní, Rozumní i řádoví: Svobodní si zvolili do svého čela jednapadesátiletého pedagoga a otce dvou dcer Zdeňka Sadeckého. V Jihlavě několik let vedl střední policejní školu, nyní se věnuje přednáškám o historii na středních školách. Je též předsedou a zakladatelem spolku letecké historie Czech Spitfire Club. Žije ve Zbilidech u Jihlavy. Pokud by byl zvolen, zaměřil by se na projekt vysokorychlostní železnice. „Byla by to akorát díra do rozpočtu a do kapes daňových poplatníků. A šílený zásah do krajiny. Šíří se kolem toho spousta lží a nesmyslů. Je jisté, že by nezastavovala v Jihlavě, pro Vysočinu by byla zlem. Spíš by bylo třeba dostat dopravu z kamionů na železnici a dálnici nechat pro osobní vozidla, případně pro autobusy,“ míní Sadecký.

Zlínský kraj

Týdeník 5 plus 2 zveřejnil 25. 8. na str. 4 představení našeho lídra Jiřího Procházky Co chtějí volební lídři pro kraj?: Jiří Procházka (Svobodní): Je mu 57 let, rodák ze Zlína, kde také žije. Je jednatelem firmy na výrobu průmyslových fólií.

S čím jdou Svobodní do voleb: „Požadujeme snížení daňové zátěže občanů u DPH na jednotnou sazbu 14 procent, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, zvýšení slevy na poplatníka u daně z příjmu a sociálního zabezpečení o tisíc korun měsíčně. Chceme zrušit nenárokové dotace, čímž dojde i k výraznému omezení korupce a narovnání konkurenčního prostředí. Navrhneme vyhlášení referenda o setrvání v Evropské unii. Odmítáme kvóty Unie pro přidělování uprchlíků.“

Co chce Procházka pro kraj: „Zjednodušil bych územní a stavební předpisy tak, aby u všech staveb, zejména důležitých silničních, došlo k jejich zrychlení. V kraji by se to týkalo především dostavby dálnic D49 na Slovensko a D55 do Uherského Hradiště či napojení Valašského Meziříčí na dálnici D1. Tyto stavby často brzdí ekologické společnosti. Proto je třeba upravit a zjednodušit stavební zákon, na čemž se už ve Sněmovně pracuje a chtěl bych k tomu přispět. Také bych trošku poupravil azylové zákony, aby se sem snadněji dostávali pracovníci například z Ukrajiny. Mám výrobní podnik a jen těžko sháníme lidi do výroby, což platí i pro další podniky ve Zlínském kraji. Cizinci tady chtějí pracovat, ale velmi složitě se to zařizuje. Třeba Ukrajinci by raději pracovali tady než v západních Čechách, protože Moravu mají blíž.“

(dap, ler)