Svobodní v médiích: o prezidentských volbách, vládě a EU

Svobodní v médiích: o prezidentských volbách, vládě a EU

20. 1. byl Alois Sečkár hostem České televize v pořadu Politické spektrum„Já jsem nahlédl do programového prohlášení vlády, vidím tam taková hesla jako ‘podpořit produktivní investice pro malé a střední firmy’, to znamená dotace, nové dotace, to znamená vybírat na to více daní, více přerozdělovat.

Je tam zase ‘budovat byty’. Stát by přece neměl budovat byty, máme firmy, které to umějí.

‘Zřídit státní důchodový úřad’, vlastně přetransformovat vyplácení důchodů pomocí nového úřadu. My máme Českou správu sociálního zabezpečení, která se tomu věnuje. Tady je cíl zřídit nový úřad, zase noví úředníci, platy na ně, výdaje,

Programové prohlášení vlády, které vůbec nesměřuje k větší svobodě občanů, naopak směřuje k většímu utužení nesvobody, k více zákonům, k více regulacím, k vyšším daním, je to úplný opak toho, co bych si já představoval. Takže z tohoto důvodu podpořit vládu A. Babiše pro mě není možné.“

20. 1. zveřejnil server Plzeň.cz článek Lenky Brčkové Bude chleba levnější? aneb Prezidentská volba očima šéfky svobodných v kraji: „Černá nebo bílá?“ – ptá se regionální předsedkyně Strany svobodných občanů ČR v Plzeňském kraji Lenka Brčková. A na Facebooku přidává i další otázky: Život nebo smrt? Plus nebo mínus? Nesměřuje tím samozřejmě nikam jinam, než k aktuálnímu tématu posledních dní – volbě nového prezidenta.

„Život není černobílý, život je pestrý,“ uvažuje Brčková. „Co je pro jednoho dobré, to může být pro druhého špatné… Tahle hysterie okolo volby prezidenta neskutečně rozděluje společnost. Každý má své důvody volit Zemana nebo volit Drahoše. Nechme každému jeho právo svobodné volby a svobodného rozhodnutí,“ vybízí rozpolcenou společnost.

Sama ještě není rozhodnutá, koho bude volit. „Ale co vím jistě, je fakt, že není důvod pro volbu prezidenta někoho urážet nebo mu dokonce nadávat. Kam zmizela tolerance a respekt k jinému názoru? Nebo slušné chování? “ – pokládá regionální šéfka svobodných další řečnický dotaz.

„Mám radu – než začnete někomu nadávat a s někým se dohadovat kvůli volbě prezidenta, položte si úplně jednoduchou otázku: „Bude chleba levnější?“… no, myslím že nebude… Nebo jo? Stojí ta hádka za to?“ – napsala Lenka Brčková na Facebooku.

19. 1. zveřejnil Neviditelný pes článek Pavla Misese POLITIKA: Proč budu volit Jiřího DrahošePrvní kolo prezidentských voleb je za námi a do druhého kola se dostali s výrazným odstupem oba favorité. Kandidát, jemuž jsem dal hlas v prvním kole, nepostoupil. Mám tedy na výběr ze tří možností: dát hlas stávajícímu prezidentovi Miloši Zemanovi, jeho protikandidátovi Jiřímu Drahošovi, nebo nechat za sebe rozhodovat ostatní. Před pěti roky jsem si nedokázal vybrat mezi eurofederalistou Zemanem a eurohujerem Schwarzenbergem, jak je tenkrát trefně nazvala Jana Bobošíková, a vhodil jsem neplatný hlas. Letos vidím v Jiřím Drahošovi, i přes všechna jeho negativa, výrazně lepšího kandidáta na prezidenta.

Předně, ani jeden z kandidátů nezastává mé politické názory. Kupříkladu v otázce vztahu k Evropské unii. Eurooptimista nebo eurofederalista , mně to vychází prašť jako uhoď. Hlavní rozdíl mezi těmito pohledy spočívá v tom, jak mají být rozloženy pravomoci mezi jednotlivé řídící orgány. Slovy Miloše Zemana: „EU má nesmírný demokratický deficit, ale řešením není ji rozpustit, nebo redukovat na zónu volného obchodu. Řešením je překonat tento demokratický deficit například rozšířením pravomocí Evropského parlamentu.“ Z mého pohledu vyjde nastejno, zdali do našich životů budou zasahovat nařízení a směrnice Evropské unie či nařízení a směrnice Evropské federace. Mně nevyhovuje ani jedno, já si přeji, abychom se zapojili do Evropského sdružení volného obchodu .

Jiří Drahoš své kvality ukázal jako úspěšný vědec a schopný vedoucí Akademie věd. Znám ho z jeho veřejných vystoupení už nějakých deset let. Jeho sebeprezentace je na vysoké úrovni, domluví se plynně několika jazyky (žádný „bablbam“ ani „pasy“ nehrozí) a podle všeho je ve výborné kondici. Do svého poradního týmu nabral skutečné osobnosti, včetně známého ekonoma Lukáše Kovandy . Existuje šance, že někoho takového jmenuje do rady České národní banky. Je to kandidát politického středu, jenž se snaží rozdělenou společnost skutečně spojovat. A to by byla oproti předchozím pěti letem osvěžující změna.

20. 1. zveřejnil Neviditelný pes článek Josefa Kálese POLITIKA: Druhé kolo bude o slušnostiNechci sedět doma na zadku a jen kritizovat. Nepřijde mi to fér. Nechci také, aby za mě rozhodovali ostatní, to mi přijde nezodpovědné. Kandidáti nejsou dle mého gusta, názorově mi nesedne ani jeden. Ekonomicky mi oba přijdou příliš doleva. Za Milošem Zemanem jako sociálně demokratickým premiérem zůstaly i konkrétní kroky, které nebyly dobré. U Jiřího Drahoše je alespoň nějaká šance, že si zvolí jako poradce nějakéo liberální ekonomy. A že se o tom šušká.

Z pohledu euroskeptika je to s oběma kandidáty „prašť jak uhoď“. Oba dva jsou eurofederalisté, kteří na rozdíl ode mě věří tomu, že se lidem v Evropě bude dařit lépe, když budou řízeni centrálněji a vše bude jednotnější (pravidla, daně apod.). Jsem přesvědčen o opaku, tedy že nám všem bude lépe, když si země budou v daních a v legislativě konkurovat. Konkurence je hnacím motorem rozvoje prosperity. Ale budou spolupracovat jinak – třeba na společné obraně pod vlajkou NATO nebo na zóně volného obchodu.

V čem je mezi kandidáty výrazný rozdíl? Určitě je to schopnost reprezentovat zemi. Miloš Zeman na tom není zdravotně vůbec dobře, to musí uznat snad každý. Prezident musí být vytížený. Musí nás reprezentovat v zahraničí. Musí vytěžit mandát naplno. Toho není Miloš Zeman už schopen, možná tak ve výjimečných případech, kdy je pozvaný do nějakého autoritativního režimu na východ od nás.

Jiří Drahoš přes všechny názorové odlišnosti mi připadá jako slušný člověk, který by naši zemi reprezentovat mohl a který bude respektovat Ústavu ČR. Nepřipadá mi jako člověk schopný vzdorovat takovým dravcům, jako je Andrej Babiš. Rozhodně ale nevěřím, že mu bude více pomáhat, než to v současnosti dělá Miloš Zeman.

Chtěl jsem prezidenta, který je silnou osobností. Někoho, kdo se vyzná v politice a není úplným nováčkem. Má blízké názory zejména na ekonomické otázky a bude mít dostatečnou odvahu vzdorovat Andreji Babišovi. Takový člověk se ale do druhého kola nedostal. Proto mi nezbývá, než volit menší zlo v podobě Jiřího Drahoše, a dát mu šanci se předvést. Zeman tu šanci dostal, naprosto ji promarnil a úřad prezidenta republiky zostudil.

Proto budu volit Jiřího Drahoše.

22. 1. zveřejnily Byznys noviny článek s vyjádřením Tomáše Pajonka Drahoš je pravděpodobné zlo, ale budeme ho volit, řekl šéf Svobodných. Zeman je prý lhářSvobodní budou volit Jiřího Drahoše. Sice ho považují za „pravděpodobné zlo“, ale Miloš Zeman je prý „zlo poznané“ a ještě k tomu usvědčený lhář. Uvedl to šéf Svobodných Tomáš Pajonk, který proto se „skřípěním zubů“ podpořil pro druhé kolo volby prezidenta právě Drahoše.

„Za prvé si nemyslím, že prezidentská volba je pro tuto zemi zásadní. Za druhé je to volba každého z nás. Pro mnohé z nás je to volba mezi dvěma zly – jedním poznaným a druhým pravděpodobným,“ uvedl šéf Svobodných s tím, že nechce soudit voliče Zemana ani Drahoše, protože to považuje za odporné.

„Oba kandidáti jsou pro mě špatní. Oba chtějí více EU, oba nepovažují skutečné občanské a ekonomické svobody za podstatné téma,“ podotkl dále Pajonk.

Přesto Pajonk půjde volit.

„Nebudu volit Miloše Zemana. Proč? Protože Miloš Zeman vnesl do české politiky něco, co ji může dlouhodobě totálně zdestruovat. Je to tolerance ke lži. Miloš Zeman sedí na Hradě a jeho vlajka zní ´Pravda vítězí´. On sám byl soudně usvědčen ze lži,“ prohlásil na adresu stávající hlavy státu.

„Často bez problémů říká nepravdy ve svých projevech, říká nepravdy o svých oponentech a jeho kampaň je vytvořena primárně na vytvoření dojmu, že Jiří Drahoš je vítač imigrantů,“ doplnil Pajonk.

Zemanova kampaň je podle šéfa Svobodných postavena na fabulacích.

„Když se tento styl kampaně osvědčí a Zeman zvítězí, tak to bude pro další české politiky znamenat – takto se vede kampaň, lidem se má lhát, mají se šířit hoaxy, mají se šířit falešné zprávy. A to bude pro naši politiku dlouhodobě velmi, velmi špatné,“ varoval Pajonk.

Právě proto prý Zemana volit nemůže.

Vyšlo i na Eurozprávy.cz a na serveru 24zprávy.com.

18. 1. uveřejnily Parlamentní listy článek Nevolím Zemana. Nejsem tupá ovce, uvedl šéf Svobodných Pajonk: K prezidentským volbám se vyjádřil i současný předseda Strany svobodných občanů Tomáš Pajonk.

„Miloš Zeman není žádný protisystémový politik, on tento systém pomáhal aktivně tvořit. Právě. Mnozí volí MZ jako ‚hráz proti imigraci‘. To je jen marketing. Příliš to neovlivní. Žádné zásadní diplomatické aktivity v tomto ranku jsem u něj neviděl,“ poznamenal k prezidentským volbám Pajonk.

22. 1. zveřejnil Neviditelný pes dva články. Nejprve ten Luboše Záloma POLITIKA: Proč nemohu volit profesora DrahošeSvobodní během parlamentní kampaně šířili myšlenku, že ve volbách se nemá volit menší zlo. Tato teze je nutně platná i tehdy, nekandiduje-li v těch či oněch volbách kandidát, který by představoval dobro. Zdá se, že někteří Svobodní jako by na tento morální apel zapomněli a nadšeně se holedbají volbou Jiřího Drahoše. Což o to, ztráta paměti je v politice častou nemocí z povolání a může postihnout každého, ať už řadového člena nebo třeba krajského lídra. Já jsem však tohoto kréda pamětliv – a v těchto volbách tedy žádné menší zlo volit nebudu a doporučil bych tento postup i vám, čtenářům tohoto článku, i příznivcům a voličům Svobodných.

Vyšlo i na serverech Svobodný světPravý prostor.

Později pak článek Vítězslava Stanovského POLITIKA: Třetí varianta v druhém koleVýsledný stav 0:0 nehodlám ovlivňovat tím, jestli je někdo slušný a druhý občas vulgární. To pro mne není kritérium, pro které bych měl dát hlas někomu z nich. Navíc, když obě strany v současné době předvádějí antikampaň, proč nevolit toho druhého.

A víte, co pánové? Já vás oba poslechnu. Nebudu volit ani jednoho z Vás. Musel bych se před sebou setsakra stydět. Neuměl bych si to totiž zdůvodnit.

Zprávy z EU

18. 1. byl Jiří Payne hostem pořadu Českého rozhlasu PLUS (Dnešní Plus).Později zveřejnil ČRo Plus na svých webových stránkách článek Unie porušuje tradiční evropské hodnoty, její propaganda do škol nepatří, kritizuje europoslanec„Co se tedy ve školách má učit? To, co se říká v Bruselu, nebo skutečně tradiční historické hodnoty Evropy?“ ptá se europoslanec za Stranu svobodných občanů Jiří Payne.

Považuje za ně například pluralitu, svobodnou soutěž nebo úctu k suverenitě. Podle něj se ale Unie místo toho snaží vše unifikovat, férovou soutěž popírá dotacemi a suverenitu považuje za přežitek.

„Unie má demokratický deficit. Průměrný evropský občan má v ideálním případě čtyřprocentní vliv na rozhodování Komise. Vůči národnímu parlamentu má padesátiprocentní.“

„Evropský parlament zrovna ve středu schválil rezoluci o ženách a změnách klimatu, ve které se evidentně dopouští diskriminace, protože v ní není ani zmínka o mužích. Miliony eur máme investovat do výchovy žen a muži nic? Unie tradiční evropské hodnoty porušuje,“ tvrdí Payne.

Připomíná také, že podle českých zákonů je zakázáno ve školách vyvíjet jakoukoli politickou činnost. „Pokud se budeme bavit o hodnotách antického Říma a Řecka a jak se promítají do současnosti, tak je to v pořádku. Ale jakmile by kdokoli začal upřednostňovat jednu z pěti možných variant dalšího vývoje Unie, pak je to politická propaganda,“ upozorňuje.

Brusel nám hodnoty nediktuje

Podle sociálnědemokratické europoslankyně Olgy Sehnalové je ve školách především třeba učit, jak Evropská unie funguje. Na Paynovu kritiku demokratického deficitu reaguje tím, že jednotlivé komisaře vysílají demokraticky zvolené národní vlády, které jsou zastoupeny v Evropské radě. A Evropský parlament je volen přímo občany Unie.

„Otevřená debata je také jednou z evropských hodnot. Ať studenti diskutují o tom, jak by spolu státy měly spolupracovat.“

18. 1. zveřejnil server Kurzy.cz článek Europarlament odhlasoval “zelenější” energetiku. Jak zvedali ruku Češi?Evropský parlament včera hlasoval o energetice. Velká většina poslanců chce, aby v roce 2030 klesla spotřeba o 35 % oproti prognózám a zároveň aby podíl obnovitelných zdrojů dosáhl 35 %, speciálně v dopravě 12 %. Majoritní podporu získala taky plánovaná energetická unie, v rámci které by Česká republika už příští rok musela odevzdat svůj desetiletý plán. Ve všech případech jde pouze o návrhy, které nezačnou platit, pokud nebudou souhlasit členské státy.

Jiří Payne (Svobodní) hlasoval PROTI

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v debatě o dotacích pro Agrofert hájil nárokové dotace jako systém, který má po splnění podmínek fungovat stejně pro všechny. V pořadu Události, komentáře se s Markem Výborným přel o to, zda je současný postup vlády a resortů dostatečně jistý, nebo naopak zbytečně riskantní.

Debata se točila kolem posledního dopisu Evropské komise a kolem toho, zda české úřady mohou dál vyplácet dotace firmám z Agrofertu. Výborný tvrdil, že bez jasného vyřešení střetu zájmů Andreje Babiše nelze mít jistotu, že peníze nebudou později problém. Vondráček naopak upozorňoval, že poslední oficiální stanovisko Bruselu dalo za pravdu Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu v části týkající se nárokových dotací, a že je proto rozumné vycházet z toho, co je právě teď oficiální, ne ze spekulací.

Nárokové dotace

Vondráček opakovaně vysvětloval rozdíl mezi nárokovými a nenárokovými dotacemi. Nárokové dotace podle něj nejsou výhodou pro konkrétní firmu, ale nástroj, na který má po splnění podmínek nárok každý, kdo je splní. Použil k tomu i obraz „dotace na mrkev“, aby ukázal, že v takovém systému nerozhoduje, kdo přesně podává žádost, ale jestli jsou splněná pravidla.

Zároveň ale šel dál než jen k obhajobě jednoho dotačního režimu. Řekl, že obecně je proti všem dotacím a že zemědělské dotace by měly být zrušeny v celé Evropské unii. Pokud už ale tento systém existuje, pak podle něj platí, že nečerpání nárokových dotací je pro české zemědělce konkurenční nevýhoda. Z tohoto pohledu je pro něj důležitější rovnost podmínek než snaha dotace vykládat tak, aby v konkrétním případě někoho poškodily.

Riziko a právo

Výborný se snažil debatu vrátit k tomu, že stát má chránit veřejné peníze a nenechat se zahnat do situace, kdy zůstane bez právní jistoty. Vondráček na to reagoval opatrněji: pokud existuje riziko arbitráží, je podle něj lepší postupovat podle posledního oficiálního stanoviska a nesnažit se hned přerušit vyplácení podpory jen z obavy, že by někdy v budoucnu mohl vzniknout spor.

Tento postoj mu vycházel z jednodušší logiky, kterou v debatě držel od začátku: stát nemá vytvářet pravidla, která některým subjektům dávají konkurenční nevýhodu, pokud už jsou podmínky nastavené jako univerzální. Neobhajoval Agrofert jako výjimku, ale spíše bránil systém, v němž mají všichni hráči stejná pravidla. V tom se jeho argumentace odlišovala od Výborného, který víc tlačil na právní opatrnost a riziko budoucích sporů.

Zákon a střet zájmů

Výrazná část sporu se odehrála kolem návrhu změny paragrafu 4c a kolem toho, zda má stát zpřesnit pravidla tak, aby nárokové dotace nebyly automaticky spojované se střetem zájmů. Vondráček opakoval, že zákon má podle něj oddělit reálný střet zájmů od situací, kde dotace plynou automaticky podle předem daných pravidel. Tím se snažil vysvětlit, že návrh nemá někoho vyvinit, ale odstranit nejasnost, která v praxi působí problémy.

Výborný naopak tvrdil, že taková změna by mohla oslabením pravidel pomoci Andreji Babišovi a fakticky zmenšit prostor pro pozdější vymáhání neoprávněně vyplacených peněz. Vondráček na to reagoval tím, že čím méně dotací a méně složitých rozhodnutí, tím méně možností pro chyby, které se projeví až po letech. Tahle linie mu seděla: nešlo o velká gesta, ale o technický, a přitom politicky čitelný důraz na jednoduchost a předvídatelnost.

Vyznění debaty

Celkově Vondráček v pořadu nepůsobil jako vítěz, ale jako ten, kdo dokáže svou pozici udržet bez zbytečné agresivity. Mluvil srozumitelně, nepouštěl se do osobních útoků a držel se toho, že v systému dotací je největší problém nepřehlednost a zpětné přehodnocování pravidel. Právě díky tomu vyzněl pro něj večer relativně příznivě, i když šlo o spor, v němž měl proti sobě ostře naladěného Marka Výborného.

Vondráčkovo vystoupení tak posloužilo spíš jako ukázka jeho stylu než jako demonstrace síly. Nešel do debaty s velkými hesly, ale s konkrétními argumenty o nárokových dotacích, právní jistotě a smyslu státních zásahů. A právě to mu v této konfrontaci pomohlo vyznít dobře, aniž by text musel přecházet do nadměrného chválení.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31