Svobodní v médiích: o kapitalismu, Polsku a Perníkové chaloupce

Svobodní v médiích: o kapitalismu, Polsku a Perníkové chaloupce

21. 7. zveřejnil server Peníze.cz vyjádření Petra Macha ke kapitalismu v článku Očima expertů: Smrt kapitalismu!Kapitalismus – systém, kde každý může svobodně tvořit kapitál, podnikat, realizovat své sny, spolupracovat s dalšími za účelem splnění svých snů a kde má každý právo na zisk, na plody své práce – měl vždycky odpůrce. Základním zdrojem tohoto odporu – a komunistická hnutí vznikala již v 18. století se zrodem kapitalismu – je obyčejná lidská závist.

Na druhé straně lidé dnes oprávněně nadávají na banky a miliardáře, z nichž mnozí se ke svému bohatství dostali skrz zákony prolobbované v jejich prospěch na úkor všech ostatních. Ale než zapalovat auta a obchody nevinných lidí – měli by tihle demonstranti raději protestovat proti zákonům, které přihrávají vybraným podnikatelům daňové prázdniny, odpuštění dluhů, dotace a zaručený odbyt pro výrobky. Když se podíváme na „index ekonomické svobody “ – na seznam nejsvobodnějších zemí světa, kde ctí soukromé vlastnictví, kde daně mají nízké a měnu stabilní – vidíme, že nejblíž ideálům kapitalismu volné soutěže „laissez faire“ je dlouhodobě Singapur, Švýcarsko, Hongkong a Nový Zéland.

Zrušme kvóty na biopaliva a solární elektřinu, zrušme daňové pobídky a nespravedlivé dotace, snižme daně všem a k ideálu svobodného kapitalismu se také o kus přiblížíme.

O Polsku a EU

24. 7. byl Petr Mach hostem České televize v pořadu 90′. Hovořil o vztahu EU a Polska. Na svém zpravodajském webu pak ČT vydala i článek Demokracie je dialog a to jsme v Polsku postrádali, říká předseda Ústavního soudu Rychetský s citací Petra Macha: „O Polsku se mluví, jako kdyby bylo něco jako Severní Korea, Bělorusko nebo Kuba. Polsko je normální země. U nás taky jmenujeme soudce tak, že to navrhuje ministr spravedlnosti a na návrh vlády jmenuje prezident, takže naše exekutiva se podílí na tvorbě soudů, soudců. (…) K tomu, že by v Polsku byla ohrožena demokracie, nedochází.“

O den později vydal server Denik.cz k tématu článek Andrzej Duda podepsal jeden ze sporných zákonů polské soudní reformyČeský europoslanec Petr Mach má však ke kritice polských jističních reforem negativní postoj. Minulý týden v Českém rozhlase Plus mimo jiné řekl: „Komisařka Jourová přehání, když mluví o nakročení k diktatuře v Polsku. Vyhrožovat sebráním dotací a hlasovacích práv je nepatřičné a je to pomsta za to, že vládnoucí strana v Polsku je lehce euroskeptická. Je to přehnané a je to drzost! EK se tímto způsobem míchá do vnitřních záležitostí Polska. To, co dělá EU, je naopak nakročení k diktatuře a mě děsí, že ČR bude součástí trestajícího komanda. Proto se znovu musím zastat Polska.“

Bojkot babišovců

Svobodní v médiích: o kapitalismu, Polsku a Perníkové chaloupce

Server Forum24.cz zveřejnil 25. 7. článek Babišovcům vstup zakázán, vzkazuje majitel restaurace. Odmítá, že všetci kradnú: Nyní je tedy Perníková chaloupka smluvně vyhrazena pouze pro zvané, jak upozorňuje cedule u brány areálu: „Vítáme občany, kteří respektují naše práva a chtějí ve své zemi žít jako SVOBODNÍ.“ Každý zájemce o návštěvu Perníkové chaloupky je požádán buď o předložení pozvánky (ty ve formě pohlednice po celé ČR distribuují Svobodní s předsedou a europoslancem Petrem Machem), nebo o sdělení aktuálního hesla dne (např. „Nevolím Babiše, EET není zadarmo“ apod.). Nerozhodnutým voličům je realizátor projektu Perníkové chaloupky Luděk Šorm připraven poskytnout nápovědu. Pokud návštěvník heslo dne přijme a zopakuje, pak bude s radostí v areálu uvítán.

„Po dobu volební kampaně nechci do areálu Perníkové chaloupky pouštět voliče ANO, protože posilují základ Babišovy politické moci, jejíž součástí je třídní boj proti živnostníkům, o nichž po gottwaldovsku prohlašuje: ,Všetci kradnú.‛ Proč máme sloužit někomu, kdo nás má za zloděje? Proč máme sloužit zákazníkům, kteří nemají úctu k živnostníkům?“ vysvětluje důvod uvedené akce Luděk Šorm. „Pokud se návštěvník přizná jako Babišův volič a nebude ochoten změnit svoji víru, pak mu připomenu, že areál je smluvně zadán pro Svobodné a pošlu ho do Čapího hnízda,“ dodává Šorm.

Článek o této akci zveřejnily i Byznys noviny.

Státní rozpočet

25. července zveřejnil respekt.cz článek Jak přemýšlet o státním rozpočtu: Oblíbeným tématem pravicových stran a konzervativních ekonomů je jakási pokroucená představa, kterou obvykle nazývají rozpočtová zodpovědnost. K ní se často přidávají oblíbená hesla, výčtem: “stát utrácí naše peníze”, “dluh budou splácet naše děti” či “stát nás okrádá na daních” v ideálním případě ješte ve stylu Svobodných doplněno o přepočet dané částky na školky a nemocnice, co by se za ní mohly postavit.

(…) Nabádat tedy v současné době například ve volební kampani k rozpočtové zodpověnosti je naprosto na místě. Stejně tak je správný návrh TOP09 na snížení poměrně velkého sociálního pojistného, které by nadále zajišťovalo konkurenceschopnost práce. Do budoucna se ale veřejná debata zbavit nepravdivého a smyšleného obviňování protistran za pomoci argumentu, že schodek státního rozpočtu je událost rovnající se bezmála apokalypse. Všechny emotivní výroky Petra Macha a Petra Fialy jsou intelektuálně neupřímné, zavádějící a v konečném zúčtování škodí celé společnosti, byť svým autorům mohou přinést krátkodobou popularitu bez zodpovědnosti.

O nás, bez nás

20. 7. zveřejnil server Pravý prostor text Koho volit (z pohledu pravicového voliče)?: I přes okurkovou sezónu se volby zatraceně blíží, a už brzy budeme stát zase před tím dilematem, jaké politické straně dáme tentokrát svoji důvěru.

Voliči, hlásící se k pravici to mají O POZNÁNÍ těžší. Téměř ve všech debatách se pravicoví voliči shodnou na tom, koho nevolit. Klasickou levici nikdy (ČSSD, KSČM), Kalouska a Babiše taky nikdy. Okamuru přece taky nikdy. A ODS? Stačilo už období Béma, Topolánka, Langra, Nečase, Tluchoře atd… Tak koho? Svobodné? Nemají tah na branku, jsou v preferencích dlouhodobě pod hranicí 5 %, stagnují či spíše se ještě propadají, mají-li vůbec kam.

Jestliže Svobodní nemají tah na branku, tak Realisté se zatím nedostali ani k míči. Na rovinu, všechno je to o panu Robejškovi, který ale navíc ani nekandiduje (pokud vím, tak se nechal symbolicky zapsat na poslední místo v Praze).

Za sebe musím jít s pravdou ven. Protože koho nevolit, na tom se shodnou všichni. Je jednoduché napsat – ty jsi idiot, že volíš tuhle a tuhle stranu, ale už je těžší si sám při volbě vybrat a tu stranu si obhájit. Celý můj mladý život jsem volil svobodné Petra Macha.

Tentokrát jim už ale hlas nedám. A to hned z několika důvodů. Ve straně jsem byl několik let registrovaný jako příznivec, spousta lidí ze strany znám ať už osobně, nebo přes Facebook, kde píší svá stanoviska k dění ve straně. Velmi mě mrzí, že ve straně zvítězil liberalismus (libertarianismus) nad konzervatismem. Už od začátku měla strana tyhle tendence (proto jsem se taky nikdy nestal členem). Stranu spoluzakládal spisovatel a odpůrce multikulturalismu Benjamin Kuras, který ale velmi brzy ze strany vystoupil. Těch vln odchodů konzervativních členů ze svobodných proběhlo několik. Ten poslední, kdy stranu opustili lidé kolem pana Matějky, byl jasný signál, že svobodní se budou na těch svých 2% plácat i nadále. V době, kdy všude v Evropě jsou pravicově konzervativní síly na vzestupu (jen namátkou FPÖ, AfD), tak čeští Svobodní nejsou schopni této situace využít a nadále zůstávají marginální stranou. Své předcházející volby však v žádném případě nelituji. Šlo o stranu, který kritizovala EU už v době, kdy to bylo v české společnosti velmi nepopulární a kdy to média a politický establishment považoval skoro za trestný čin. Svobodní mluvili skálopevně o referendu z EU v době, kdy se to každý bál byť jen zmínit. Dnes je tato otázka v české politice téměř už legitimní (i vzhledem k brexitu apod.). 

20. 7. zveřejnil server bezpolitickekorektnosti.cz článek Na čem to Tomáš Pajonk ujel?:  Nechci přehánět, ale…když Tomáš Pajonk srovnává volání po uzavření hranic před vnějším nebezpečím se Železnou oponou, tak je to podobné, jako když Marek Švehla z Respektu nedávno srovnával aktuální situaci muslimů v ČR s tím, jak bylo zacházeno se Židy za 2. sv války.

Tedy…obojí je absolutně mimo mísu. Železná opona přece bránila lidem cestovat za hranice. To tady nikdo nenavrhuje. A je to přitom zásadní rozdíl. Stejně tak nikdo nenavrhuje, aby se stavěla podél našich hranic nějaká novodobá čínská zeď. Svobodní se pak diví, že mají u voleb 1-2%.

Dělat politiku pro pravičáky přitom není nic tak těžkého. Pravicoví voliči toho moc nepožadují. Jako všichni lidé se chtějí cítit bezpečně ve své vlastní zemi, nechtějí se nechat otravovat neustálými nařízeními a odmítají, aby se o ně někdo staral jako v zaopatřovacím ústavu.

Což apriori neznamená, že by stát neměl hájit své hranice a eliminovat možné nebezpečí, vyplývající z ilegálního přechodu hranic, na minimum.

22. 7.zveřejnila Mladá fronta DNES na str. 18 rozhovor s naším bývalým členem Pavlem Růžičkou „Bez rozvinuté občanské společnosti hrozí diktatura“Politolog Pavel Růžička chce lidem v restauracích vysvětlovat, že mají politiku vnímat jinak. Fackou to zatím neskončilo, říká.

Vy sám jste ale v politické straně byl.

Ano, dva roky jsem byl ve Straně svobodných občanů, kde jsem zjistil, jak funguje politická strana, jak získává své členy a své příznivce, jak funguje na sociálních sítích a jak získává peníze od podnikatelů i obyčejných lidí.

Proč už nejste jejím členem?

Protože si myslím, že by strana měla fungovat tak, aby šel nejdřív selský rozum a až za ním ideologie. Nabyl jsem dojmu, že je to naopak. Zkusil jsem jen jednu stranu, takže nemůžu soudit, jak je to u ostatních. Ale myslím si, že by se problémy měly řešit ve veřejném zájmu. Třeba u takového opravování chodníků by strana s ideologií řekla „Kde na to vezmem?“ a ta se selským rozumem zase „Opravíme chodníky, protože je to v zájmu občanů, kteří po nich dennodenně chodí“.

25. 7. zveřejnil server a2alarm.cz článek Blíží se týden hrdosti a já se (ne)budu bát: Kdyby mě ovšem před pár dny v nějakém zapadlém facebookovém statusu neoznačil můj známý, nejspíš bych nadále nevěděla, s kým bych měla diskutovat: neonacista Pavel Matějný ze spolku Národní obroda (člověk, který s oblibou cituje nacistické válečné zločince ), vysoce postavený člen Strany svobodných občanů a ne úplně nízko postavený politik Luboš Zálom, obhajující „antihomosexualistické“ tažení Ladislava Bátory a Petra Hájka, Urza z Paralelní Polis.

(dap, ler)

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v pořadu 360° CNN Prima NEWS hájil vládní rozpočet na rok 2026, vysvětloval, proč podle něj obrana reálně neklesá pod 2 % HDP, a bránil opatrný postup vlády při řešení prudkého zdražení nafty

Rozpočet 2026: proti „vycucaným číslům“

V debatě nad čerstvě schváleným rozpočtem (schodek 310 miliard) Vondráček tvrdil, že současná verze je „návrat do reality“ po Stanjurově návrhu, který podle něj stál na „vycucaných číslech“ a nepočítal s reálnými výdaji, zejména na dopravu. Kritizoval, že dříve chyběly peníze na už vysoutěžené dopravní stavby, zatímco nyní se podle něj podařilo peníze na tyto projekty zajistit, a naopak ušetřit u armádních nákupů, které nebyly ani soutěžené.

Zároveň připomněl, že po započtení chybějících prostředků pro SFDI by reálný schodek starého návrhu nebyl 286, ale kolem 323,5 miliardy. Národní rozpočtovou radu, vedenou Mojmírem Hamplem, použil jako argument, že realita je blíže nynějším vládním číslům než původním představám bývalé vlády.

Obrana: 2 % a víc, ale bez „honění procent“

Na výtku opozice, že kabinet „kašle na obranu“, Vondráček odpověděl, že klíčové je dívat se na celkové výdaje na obranu, nejen na kapitolu Ministerstva obrany. Tvrdil, že celkový balík pro obranu roste o zhruba 13 miliard a že se tak dostává nad hranici 2 % HDP (uváděl 2,07 %), přičemž do obrany se započítávají i výdaje jiných resortů, například infrastruktura využitelná pro přesuny armády.

Odmítl představu „nahánění procent“ předčasnými zálohovými platbami či zbytečnými nákupy jen proto, aby se papírově splnil cíl: podle něj je lepší kupovat to, co armáda skutečně potřebuje, a zároveň držet schodek nižší než v návrhu předchozí vlády. Připomněl také, že historicky měla ODS za svých vlád výdaje na obranu kolem 1 % HDP, zatímco dnes jsou násobně výš.

Na otázku, zda Česko naplní dlouhodobý závazek vyšších výdajů do roku 2035, odpověděl vyhýbavě s tím, že závazků se koalice nevzdala, ale nejdřív potřebuje „ekonomický růst a sociální smír“, jinak budou i vysoké obranné výdaje politicky těžko obhajitelné.

Spor o dluh: kdo je „levicový“?

Jan Skopeček označil současný rozpočet za „šílený“ a Svobodné za „novou levicovou stranu“, která se podílí na růstu deficitu oproti původním 286 miliardám. Vondráček kontroval, že právě za vlád ODS vznikl nárůst dluhu o zhruba 1200 miliard a že v poměru k HDP šlo o rekord.

Zdůraznil, že do současného rozpočtu koalice dokázala vtělit i zrušení „zelené daně“ – poplatku za obnovitelné zdroje, který podle něj uměle zdražoval energie a tlačil inflaci nahoru. Tvrdil, že díky tomu je inflace okolo 1,6 % a že se to podařilo bez zvýšení odvodů pro OSVČ.

Vlček ze STAN naopak argumentoval, že čísla vlády nesedí, protože nepočítají s nespotřebovanými výdaji a dalšími příjmy z EU, a že rozpočet je „nezákonný“ a neodpovídá dnešní bezpečnostní realitě. Vondráček odmítl, že by šlo o „prázdný“ rozpočet, a připomněl, že právě z nespotřebovaných výdajů se dříve financovaly některé sliby minulé vlády.

Nafta +6 Kč/l: monitoring teď, daňové zásahy až podle okolí

Ve druhé části pořadu řešila čtveřice skokové zdražení nafty, která za týden podražila zhruba o 6 Kč na litr a místy se v rámci jednoho města lišila až o 10 Kč. Radek Vondráček jako „těžký řidič“ uznal, že rozdíl 10 Kč je extrém, ale připomněl, že část rozdílů může být dána aditivy a typem paliva.

ODS přišla s návrhem snížit spotřební daň o 1,70 Kč z litru, který chtěla urychleně projednat; Skopeček to označil za „relevantní krok“ na omezenou dobu. Vondráček jej varoval, že jisté je jen to, že takový krok udělá díru zhruba 11 miliard do rozpočtu, zatímco dopad na konečnou cenu není garantovaný. Připomněl také, že Maďarsko se svým zastropováním cen pohonných hmot narazilo na problémy a nechce opakovat chyby, které vedou k nedostatku a frontám.

Stropy, Polsko, Maďarsko a daně

Na dotaz, zda by podpořil zastrojování marží jako „krajní variantu“, Libor Vondráček připomněl zkušenost z roku 2022: podle něj „nejlepší model“ zvolilo Polsko, které šlo cestou snížení daní, zatímco maďarské stropy přinesly vedlejší problémy. Pokud by okolní státy znovu začaly snižovat spotřební daň, Česko by podle něj nemohlo zůstat stranou, jinak by přicházelo o tranzitní tankování.

K ODS byl v této věci kritický: připomněl, že když se během energetické krize mluvilo o stropech, tehdejší premiér nejdřív označoval stropování za populismus, aby krátce před volbami koalice prezentovala zastropování energií na billboardech jako svůj úspěch. Podle Vondráčka je tedy na místě méně moralizování a více realistického zvažování nástrojů podle situace.

Ropa, plyn a Rusko: „neexistuje ideologicky lepší plyn“

V závěru debaty se téma posunulo k otázce energetické bezpečnosti a možného návratu k ruským surovinám. Moderátorka citovala výzvy, aby EU znovu zvážila sankce na ruskou ropu a plyn, a připomněla argumenty, že bez ruských surovin bude doplňování zásobníků před zimou složité.

Vondráček zopakoval dlouhodobou pozici Svobodných: podle něj „neexistuje ideologicky lepší nebo horší plyn“ a Slovensko je příkladem země, která reálně mnoho alternativ nemá. Poukázal na to, že i Ukrajina, která s Ruskem válčí, ruské suroviny odebírá, a položil otázku, zda omezení odběru ze strany EU skutečně vedla k menším ztrátám na životech.

Zároveň upozornil, že výpadek dodávek přes Hormuzský průliv – kudy prochází zhruba pětina světové produkce – Rusko samo nenahradí, a proto se primárně dívá na globální trh a diverzifikaci. Kritizoval „pokrytectví“, kdy Evropa formálně sankcionuje, ale zároveň roste dovoz ruského LNG po moři například do Francie, a vyzval k otevřené debatě bez ideologických klišé.

Na přímou otázku, zda Česko „obětuje sankce a Ukrajinu“, odpověděl, že o zrušení sankcí se nyní v EU fakticky nejedná a že případná změna musí být součástí širšího balíčku, nikoli izolovaného kroku jednoho státu.

Oblíbené štítky

Tiskový mluvčí

Tiskový mluvčí

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31