V minulých dnech jsme mohli v médiích zaznamenat několik zpráv o připravovaném návrhu Ministerstva dopravy ČR na zavedení progresivních pokut pro české řidiče. Ministersto vychází z předpokladu, že mladí úspěšní bílí muži řídící luxusní auta jezdí zásadně bezohledně a nebezpečně a je proto potřeba si na ně nějak došlápnout. Jelikož body na tyto bohaté gaunery za volanem už neplatí, sešlo se několik chytrých hlav z politického subjektu VV/ABL a vymyslelo ambiciózní plán, jak z úspěšných lidí vymačkat co nejvíc peněz a očernit je před veřejností jako silniční vrahy.

Vrozpočtu ministerstva se hodí každá koruna navíc a podobné “sociální” projekty jsou v dnešní Evropě prostě sexy. Tomuto bláznivému návrhu tleská nejenom ředitel dopravní policie, která by získala úžasnou pravomoc podívat se jakémukoli majiteli řidičského průkazu do daňového a majetkového přiznání, ale jak vyplývá z anket na internetových serverech i (ta závistivější) většina české populace.

Systém “pokut podle majetku” naráží podle mého názoru na několik zásadních právních a ekonomických překážek.

1.      Jednalo by se o bezprecedentní zásah do rovnosti každého občana před výkonem práva ve smyslu, jak ji garantuje Ústava České republiky. Divím se, že ministr dopravy nezná základní zákon České republiky.

2.      Policie by musela získat volný přístup k citlivým datům o majetkových poměrech každého z nás. Kdo by garantoval, že jednotliví policisté nebudou tyto informace vynášet a obchodovat s nimi?

3.      Je s podivem, že právě ministr Bárta z VV/ABL jde ve svém návrhu cestou rozšiřování korupčního prostředí. Má-li řidič zaplatit pokutu třeba 50 tisíc, je pro něj výhodnější nabídnout policistovi úplatek ve výši 1 – 49 999 korun. Polepšil by si tím policista, který by získal peníze navíc do své kapsy a pokutovaný řidič by ušetřil rozdíl mezi úplatkem a pokutou. Pro obě strany by byl takový “obchod” výhodný.

4.      Velmi problematické se mi zdá určení finančního základu, ze kterého by se pokuta vypočítávala. Má to být suma bohatství provinilce? Hrubý nebo snad čistý měsíční plat, (na což by nejvíce doplatily zejména nižší příjmové skupiny občanů, kterým by zbývalo méně peněz na základní spotřebu jako je třeba bydlení a potraviny)? Nebo hodnota automobilu, který třeba řidiči vůbec nemusí patřit? Dokáži si ke každé variantě představit hned několik cest, jak platbu pokuty obejít.

5.      Vzhledem k subjektvnímu ocenění času nebude trest stejný pro všechny i při stejné procentuální sazbě. Podnikatel, který zaparkuje v zákazu, aby stihl schůzku, na které uzavře obchod za 100 milionů, určitě oželí i třeba stotisícovou pokutu.

6.      Policie by získala zájem zaměřovat se pouze na řidiče luxusních vozů, kteří by se stávali terči “buzerace” i za malé prohřešky, protože by platili vysoké pokuty. Naopak majitelé starých škodovek by mohli být pro policii naprosto nezajímaví i při závažných porušeních zákona.

7.      Mohlo by se dokonce stát, že by se náklady na dopravní přestupek pro nízkopříjmové vrstvy obyvatel snížily na takovou míru, že by tito řidiči neměli motivaci dodržovat dopravní předpisy vůbec.

8.      Zavedení tohoto opatření by mohli bohatí lidé řešit například najímáním šoférů, kterým by případné pokuty dorovnali na bonusech či formou nepeněžních požitků.

Věřím, že jsem na těchto osmi argumentech (kterých bychom mohli při důkladnějším studiu problematiky najít jistě mnohem více) dokázal, že podobné opatření, které by do společnosti vneslo akorát více podvádění, je neefektivní a jeho údajné pozitivní dopady jsou sporné. Možná by bylo lepší, kdyby na Ministerstu dopravy a Ministerstvu vnitra experti přemýšleli raději o zkvalitnění práce dopravní policie a přísnějších kontrolách autoškol, než o jánošíkovských přerozdělovacích projektech.

Celá věc je o to pozoruhodnější, že plán na zavedení progresivních pokut představil veřejnosti ministr dopravy Vít Bárta. Ano, ten Vít Bárta, který se nechal zvolit do sněmovny, jak sám napsal v mailu svým spolupracovníkům z ABL, pouze pro ovlivňování státních zakázek právě pro svou agenturu. Ano, ten Vít Bárta, který demonstroval svou vévéčkářskou “lidovost” pompézní svatbou těsně po volbách, ze které odletěl vrtulníkem. Ano, ten Vít Bárta, který dovolil svému ministerskému řidiči jezdit v obci rychlostí vyšší než 70km/h a parkovat na zákazu stání. Ano, ten mladý šestatřicetiletý bohatý podnikatel Vít Bárta, který řídil své luxusní Maserati za několik milionů bez platné SPZ (4 trestné body a pokuta až 10 000 Kč pro jakéhokoli jiného řidiče). Opravdu neznám v ČR povolanějšího a věrohodnějšího člověka na prezentaci podobného opatření.

Návrh na zavedení progresivních pokut zapadá do nově vznikajícího folklóru ministrů za VV/ABL, kteří se předhání ve vymýšlení co nejkurióznějších populistických socialistických nesmyslů, jako jsou náborové příspěvky pro učitele, rétorika o otevírání kauzy Kajínek těsně před premiérou stejnojmeného filmu, či vnášení postupů investigativní žurnalistiky do politiky a spekulování o “tunelech za miliardy” bez důkazů.      

Ivo Strejček ml. je studentem Národohospodářské fakulty VŠE v Praze