SMETKA: Zákon o stávce nepotřebujeme!

SMETKA: Zákon o stávce nepotřebujeme!

Minulý týden, když začala média informovat o přípravách stávky výjimečného rozsahu, začalo se hovořit o tom, že v České republice chybí zákon upravující pravidla stávky. Tyto hlasy výrazně zesílily, když Městský soud předběžným opatřením stávce v původním termínu zabránil. Skutečně však potřebujeme zákon, který bude stávce vymezovat zvláštní pravidla?

Především bychom si měli uvědomit, co to stávka je. Ten pojem mnoha lidem chybně splývá s demonstracemi či blokádami. Důvod, proč je nutné stávku nespojovat s demonstracemi či blokádami, je ten, že jde ze své podstaty o úplně jiné skutky. Na demonstrování svého názoru má přirozené právo každý člověk a nad tím není třeba složitě hloubat. Naopak blokáda, tedy omezování osobní svobody ostatních lidí, je poškozováním přirozených práv ostatních lidí a takovou činnost je třeba sankcionovat. Vraťme se však ke stávce.

Stávka je, jak už samotný základ slova napovídá, pouze aktem zastavení činnosti. Cílem stávky je nevytváření produktů práce. Produktů práce, které někomu pravidelně poskytujeme a okamžikem stávky poskytování zastavíme, abychom se domohli lepších podmínek. Z logiky stávky plyne, že tím, koho zastavením činnosti poškodíme, by měl být ten, na kom se snažíme něčeho domoct. To však není případ této stávky. Stávkující zastavili činnost (dopravu), tím poškodili své zaměstnavatele, potažmo jejich klienty – pasažéry, aby se něčeho domohli na státu. Stát už není vlastníkem všech výrobních prostředků, aby byl tím jediným, koho poškodíme zastavením činnosti.

Ať už s vládními reformami souhlasíte nebo ne, měli bychom se shodnout na tom, že je něco v nepořádku, pokud je poškozen někdo, kdo není stranou sporu. A tím se dostáváme k jádru problému. Jádrem problému je disproporce. Pokud má mít zaměstnanec právo stávkovat – zastavit činnost, musí mít také zaměstnavatel, kterého tím poškodí, právo z toho vyvodit důsledky. Pokud chtějí odboráři řešit spor občan-stát poškozováním svých zaměstnavatelů a jejich klientů, musí si být vědomi rizika sankce. Když není možné sankci udělit, je právo stávky nadužíváno a jsou tak do sporu zatahováni ti, kterých se netýká. Pokud si chtějí občané něco vyříkat se státem, mají k dispozici volby. Mohou také přestat platit daně a riskovat postih, který z toho plyne. Nepotřebujeme zákon, který by upravovat pravidla stávky. Potřebujeme stávce navrátit prvek odpovědnosti – legalizovat sankce za nedodání smluvně dohodnuté práce.

Radim Smetka je místopředsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31