SMETKA: Zákon o stávce nepotřebujeme!

SMETKA: Zákon o stávce nepotřebujeme!

Minulý týden, když začala média informovat o přípravách stávky výjimečného rozsahu, začalo se hovořit o tom, že v České republice chybí zákon upravující pravidla stávky. Tyto hlasy výrazně zesílily, když Městský soud předběžným opatřením stávce v původním termínu zabránil. Skutečně však potřebujeme zákon, který bude stávce vymezovat zvláštní pravidla?

Především bychom si měli uvědomit, co to stávka je. Ten pojem mnoha lidem chybně splývá s demonstracemi či blokádami. Důvod, proč je nutné stávku nespojovat s demonstracemi či blokádami, je ten, že jde ze své podstaty o úplně jiné skutky. Na demonstrování svého názoru má přirozené právo každý člověk a nad tím není třeba složitě hloubat. Naopak blokáda, tedy omezování osobní svobody ostatních lidí, je poškozováním přirozených práv ostatních lidí a takovou činnost je třeba sankcionovat. Vraťme se však ke stávce.

Stávka je, jak už samotný základ slova napovídá, pouze aktem zastavení činnosti. Cílem stávky je nevytváření produktů práce. Produktů práce, které někomu pravidelně poskytujeme a okamžikem stávky poskytování zastavíme, abychom se domohli lepších podmínek. Z logiky stávky plyne, že tím, koho zastavením činnosti poškodíme, by měl být ten, na kom se snažíme něčeho domoct. To však není případ této stávky. Stávkující zastavili činnost (dopravu), tím poškodili své zaměstnavatele, potažmo jejich klienty – pasažéry, aby se něčeho domohli na státu. Stát už není vlastníkem všech výrobních prostředků, aby byl tím jediným, koho poškodíme zastavením činnosti.

Ať už s vládními reformami souhlasíte nebo ne, měli bychom se shodnout na tom, že je něco v nepořádku, pokud je poškozen někdo, kdo není stranou sporu. A tím se dostáváme k jádru problému. Jádrem problému je disproporce. Pokud má mít zaměstnanec právo stávkovat – zastavit činnost, musí mít také zaměstnavatel, kterého tím poškodí, právo z toho vyvodit důsledky. Pokud chtějí odboráři řešit spor občan-stát poškozováním svých zaměstnavatelů a jejich klientů, musí si být vědomi rizika sankce. Když není možné sankci udělit, je právo stávky nadužíváno a jsou tak do sporu zatahováni ti, kterých se netýká. Pokud si chtějí občané něco vyříkat se státem, mají k dispozici volby. Mohou také přestat platit daně a riskovat postih, který z toho plyne. Nepotřebujeme zákon, který by upravovat pravidla stávky. Potřebujeme stávce navrátit prvek odpovědnosti – legalizovat sankce za nedodání smluvně dohodnuté práce.

Radim Smetka je místopředsedou Svobodných

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31