Deset tisíc. Přibližně tolik afrických imigrantů přivezly lodě pašeráků (rozuměj „humanitárních“ neziskových organizací) během pouhopouhých tří dnů na italský středomořský ostrov Lampedusa. V polovině září už afričtí nájezdníci převýšili počtem lampeduské starousedlíky. Předvolební sliby italské předsedkyně vlády se obrátily v prach. Giorgia Meloniová namísto zavedení maximálně tvrdých opatření k zastavení africké imigrace do Itálie kouká na desítky tisíc Afričanů v jižní Itálii jako vyoraná myš a z italské pobřežní stráže se pod velením Meloniové stal fakticky spolupachatel imigrační apokalypsy. Bezpečnostní situace se nakonec vyhrotila natolik, že na těžce zkoušený ostrov přijela samotná předsedkyně Evropské komise, madame von der Leyenová. No a jak se na protřelého bruselského byrokrata sluší – situaci na místě obhlédla zkušených úřednickým okem, přičemž se u toho tvářila nadmíru ustaraně, aby svůj terénní výjezd do Středomoří zakončila jak jinak než tiskovou konferencí.
V záplavě zcela bezduchých frází jako vystřižených z bruselské příručky pro nicneříkání bych si dovolil vypíchnout tři konkrétní výroky, které podle mého názoru víc než přesně ilustrují, jak vlastně Leyenová, potažmo Evropská komise a celá Unie k masové arabsko – africké migraci do Evropy přistupují:
Výrok číslo 1: Nelegální migrace je evropský problém, který vyžaduje evropské řešení. Důležitým nástrojem bude Migrační pakt.
Výrok číslo 2: Hlavním nástrojem by se mělo stát vytvoření legálních cest pro migranty do EU. Toto Leyenová jen tak mimochodem označila za důležité.
Výrok číslo 3: Migraci je třeba řídit a zpět poslat jen ty, co nedostanou azyl (tj. pouhý zlomek).
Přeloženo do jazyka prostého selského lidu – migraci je třeba zlegalizovat a řídit. Řídit, ne jí bránit.
Problém tentokráte nikoliv africké, nýbrž arabské migrace, trápí ve stejné době i Slovensko. Těsně před vypuknutím předčasných parlamentních voleb se na území našeho východního souseda začaly z Maďarska valit tisíce migrantů arabského původu.
Dočasně pověřená vláda premiéra Ludovíta Ódora, jehož do premiérského křesla dosadila bývalá místopředsedkyně Progresivného Slovenska, toho času prezidentka Zuzana Čaputová, absolutně rezignovala na jakoukoliv ochranu slovensko – maďarské státní hranice. A nejen to. Ódorův kabinet, který je fakticky kabinetem Čaputové vyčlenil 500 vojáků, jejichž úkolem není vracet arabské migranty zpět na maďarské území, ale distribuovat je více či méně rovnoměrně po celém Slovensku. A právě tyto události se staly jedním z klíčových témat nadcházejících parlamentních voleb.
Jedním ze dvou největších favoritů na vítězství ve slovenských parlamentních volbách je vedle Ficovy strany Smer – SSD i Progresivné Slovensko pod vedením europoslance Michala Šimečky. Pro ty z vás, kteří třeba situaci na slovenské politické scéně nesledujete nijak extra podrobně – Progresivné Slovensko je obdoba České Pirátské strany a její přístup k masové migraci tomu odpovídá. V tomto kontextu stojí zcela jistě za zmínku výrok předsedy PS Šimečky právě na téma aktuální masové arabské imigrace na Slovensko. Šimečka totiž v rozhlasovém pořadu Sobotné dialogy na toto téma mimo jiné prohlásil, že řešení migrační krize se nenachází na Slovensku, ale v rukou Evropské unie. Předseda slovenských progresivců se tak v otázce migrace stoprocentně shoduje s madame von der Leyen a volně přeloženo nehodlá s nekontrolovaným přílivem arabských migrantů na Slovensko po volbách dělat vůbec nic. Samozřejmě tedy za předpokladu, že se jeho strana stane součástí nové slovenské vlády.
Masová arabsko – africká migrační krize představuje nejvýznamnější ohrožení Evropy od druhé světové války. Tato krize je za soustavného mlčení (a dost možná i tichého souhlasu) mainstreamových médií a většiny vlád řízena a realizována neziskovými organizacemi, které fakticky vykonávají roli moderních pašeráků lidí. Podstatu svojí nepřátelské činnosti pak tyto migrační neziskovky zakrývají pod pláštík pojmů typu humanita, lidská práva nebo soucit se slabými.
Lidé, kteří připlouvají na Lampedusu nebo přicházejí z Maďarska na Slovensko ale nejsou slabé nemocné ženy s dětmi. V drtivé většině případů se jedná o mladé muže v bojeschopném věku. O muže, kteří nepřichází zachránit evropský pracovní trh a narovnat klesající demografickou křivku Evropanů. Jedná se o nájezdníky, kteří v západoevropských městech budují paralelní společnosti, vytvářejí ghetta a no – go zóny, kde bují kriminalita, prostituce, obchod se zbraněmi a války gangů. Evropské vlády včetně té Fialovy jsou vládami slabochů, kteří proti migraci bojují jen záplavou prázdných slov namísto toho, aby migračním neziskovkám přiškrtili jejich dotační penězovody, ukončili jejich škodlivou činnost jednou provždy a masový příliv afrických a arabských imigrantů do Evropy zastavili silou (protože jinak to nejde).
Západní Evropa se z této multikulturní iluze už nejspíš neprobudí a její budoucí osud nevypadá příliš růžově. Česko má ale ještě šanci. Voliči si nicméně musí uvědomit závažnost tohoto smrtelného civilizačního nebezpečí a začít volit strany, které se budou arabsko – africké migrační apokalypse bránit všemi dostupnými prostředky.
Třeba Svobodné.
Filip Šamonil
Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.
