Vládní koalice si prosadila legalizaci většího počtu přesčasových hodin u lékařů. „Nejde o nic jiného než o snížení kvality a dostupnosti lékařské péče. Vědí o tom pacienti? Pochybuji,“ kroutí hlavou nad tímto krokem lékařMiroslav Havrda, místopředsedaSvobodných a odborný garant pro zdravotnictví. Vláda podle jeho slov pouze předvedla další aroganci moci, neboť tuto legislativní změnu s nikým nekonzultovala. „Nyní záleží na lékařích, zdali si tento vládní poslanecký paskvil nechají líbit. Pokud ne, ukázalo by se, kolik lékařů opravdu chybí v nemocnicích,“ vysvětlujeHavrda v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz s tím, že zdravotnictví, které je postaveno na falešných očekáváních, falešných cenách, falešných vztazích, je podle jeho soudu neufinancovatelné.
Velkou pozornost vyvolal protest především mladých lékařů proti novele zákoníku práce, ve které došlo k navýšení limitu přesčasových hodin u lékařů. Kdybyste to měl vysvětlit laikům, proč tento vládní krok vyvolal tak velký křik?
Protože je to proti dobrým mravům a proti zákonům platným v EU. Zatímco Evropa přesčasy omezuje a zkracuje pracovní dobu, my jdeme obráceně. Lékaři jsou jenom lidi! Pracovat v tomto rozsahu by mělo být možné pouze ve válce, nikoliv v době míru.
Vláda argumentuje tím, že tímto krokem chce pomoci lékařům, které tak bude více chránit zákoník práce a legalizuje současný stav, který byl podle ministrů vlastně pouze obcházením zákonů. Co je tedy na tom tak špatného?
Návrh poslance KDU-ČSL Víta Kaňkovského a dalších jeho vládních kolegů prosazovaný a garantovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí je pouze legalizací nepěkného a dlouhodobě neřešeného stavu českého zdravotnictví. Potvrzuje, že zejména mladí lékaři, kterých se to týká nejvíce, by měli pracovat v nemocnicích až do „roztrhání těla“. Někteří lékaři jsou již nyní nuceni sloužit i více než 416 hodin přesčasové práce ročně. Říká se: Sloužili jsme všichni, tak vy musíte také, argumentace kolegialitou, připuštění k atestaci. A žádnému ministrovi zdravotnictví to nevadilo. U záchranné služby by zdravotníci vůbec nemuseli chodit domů.
Je pravda, že současnou hranici 416 hodin dle ankety mladých lékařů překračuje až 60 % kolegů. Co dělá Inspektorát bezpečnosti práce? Zákony platí jen pro některé zaměstnance?
Jeden by si mohl myslet, že za hlasitým protestem lékařů je pouze snaha o to, vydělat si za svou práci co největší peníze, když byl pro ně dosavadní systém výhodnější. Není v tom přeci jen kus pravdy?
Není. Zejména mladí lékaři jsou již nyní nadměrnými službami unaveni – chtějí také vést řádný rodinný život a vidět růst své děti. Lékaři by měli mít právo na řádný odpočinek. A sami lékaři dnes říkají, že peníze nejsou všechno. Dalším problémem je feminizace českého zdravotnictví, kde lékařky – matky – pečují o své nemocné děti a přeci jenom mají omezenou kapacitu sloužit noční služby. Kdo to vezme za ně? No, ti zbylí!
Zajímavé je srovnání mladých lékařů s mladými soudci. Mladí soudci mají základní plat ve výši více než 90.000 Kč a další benefity. A nemyslím si, že by pracovali přesčas. A nyní jim budou platy valorizovány… Aby lékaři dosáhli na podobné výdělky, musí odpracovat až dvojnásobek hodin. Učitelé, kteří si nyní také stěžují, mají 20 výukových hodin týdně a měsíce volna, kdy mohou načerpat síly a věnovat se rodině a svým koníčkům. To u lékařů, kteří jsou v mnoha případech nuceni pracovat přesčas, nehrozí!
Sám si pamatuji na svoje služby v nemocnici, kdy jsem pracoval i 120 hodin měsíčně navíc a nikdy jsem neslavil doma Vánoce. Do práce jsem šel v pátek ráno a v pondělí odpoledne jsem byl doma. Pár let se to dá vydržet, ale postupem času člověk vyhoří a služby bere jako nutné zlo. Ano, peníze jsou hezké a důležité, ale za jakou cenu!
Nicméně hlavní problém spočívá v tom, že celé české zdravotnictví stále naráží na nedostatek lékařů, kdy se nemocnice snaží zajistit provoz jednotlivých oddělení právě prostřednictvím někdy až extrémních přesčasů lékařů. Nevytloukáme tedy pouze klín klínem?
Za to ale nemohou lékaři! Česká lékařská komora desetiletí bubnuje na poplach a na tento problém upozorňuje. Výsledkem ignorování těchto signálů je tento stav, za který nesou odpovědnost všechny předchozí vlády, konče vládou Petra Fialy.
Větší výhodu mají velké nemocnice, kde se snáze shánějí mladí lékaři do služeb, jelikož na klinice pracuje klidně i 20 a více lékařů. Daleko složitější je situace v menších nemocnicích, kde na odděleních pracuje nižší počet lékařů. Potom připadá služba na tyto lékaře i každý třetí nebo čtvrtý den. Pokud však někdo neonemocní nebo lékařka nemusí hlídat doma nemocné dítě. Také již na některých odděleních i ve fakultních nemocnicích byly zrušeny noční a víkendové služby, nebo slouží jeden lékař na více odděleních.
Nejde o nic jiného než o snížení kvality a dostupnosti lékařské péče. Vědí o tom pacienti? Pochybuji.
Mladí lékaři „vyhrožují“, že pokud vláda nepřistoupí na rychlou změnu a nezařadí zpátečku, tak přestanou sloužit přesčasy. Je podle vás tento scénář reálný? A co by to znamenalo pro dostupnost a kvalitu zdravotní péče?
Novelu zákona, pro kterou naši pětikoaliční poslanci zvedli ruku, s nikým z řad lékařů neprojednali. K jednání nebyla přizvána Česká lékařská komora, lékařské odbory ani lékaři, kterých se to týká. Co k tomu říci? Arogance moci. Nyní záleží na lékařích, zdali si tento vládní poslanecký paskvil nechají líbit. Pokud ne, ukázalo by se, kolik lékařů opravdu chybí v nemocnicích. Asi by se pracovalo ve směnách 8 nebo 12 hodin. Podobně takto mnoho let pracují zdravotní sestry. Není to nic mimořádného.
Do českého zdravotnictví ročně proudí stovky miliard, přesto ze všech stran slyšíme, jak je české zdravotnictví podfinancované, jak chybí lékaři, jak nízké platy mají zdravotní sestry. V čem je tedy podle vás problém a jak byste ho řešil?
Zdravotnictví, které je postaveno na falešných očekáváních, falešných cenách, falešných vztazích, je neufinancovatelné. Všechny předchozí politické strany slibovaly nápravu systému. Žádná strana však žádnou změnu k lepšímu neprovedla. Naopak. Nyní vidíme, že nejsou lékaři, nejsou sestry, nejsou léky, každodenně jsou porušovány zákony a vyhlášky, které pacientům garantují dostupnost zdravotní péče, smluvního lékaře a výkony „na pojišťovnu“.
Hlavním parametrem, který prosazují Svobodní, je zapojení pacienta do péče o své zdraví. Nemusí to být nadstandardy, ale stačilo by, kdyby na začátek měli se svou zdravotní pojišťovnou smlouvu pacienti – a nikoliv zdravotníci. Dále musí být nastoleny férové vztahy mezi pacienty, zdravotními pojišťovnami a poskytovateli zdravotní péče. Žádná revoluce, ale nastolení normálních finančních vztahů mezi plátci zdravotní daně a poskytovateli zdravotní péče, pro které tu je systém všeobecného zdravotního pojištění. Teprve po narovnání těchto pokřivených vztahů je možné uvažovat o spuštění komerčního zdravotního připojištění, které je běžné ve všech vyspělých zemích.
Tak je to jednoduché! Zatím však chybí politická vůle. A různé socialistické a populistické slepé uličky nám krizi českého zdravotnictví nevyléčí.
V pozadí debat o zdravotnictví často zůstávají zdravotní pojišťovny, které však de facto sehrávají klíčovou roli. Plní toto své poslání podle vás správně, nebo i zde byste hledal cesty ke zlepší současného stavu?
Zdravotní pojišťovny se musí chovat podle zákonů a vyhlášek, jinak jim hrozí penalizace nebo dokonce i zrušení. Pojišťovny se i snaží řešit nedostatek lékařů a nedostupnost zdravotních výkonů, jelikož za to nesou odpovědnost. Tahají však za kratší konec provazu. Pravidla hry nastavují politici – a ta pravidla jsou falešná. Jenom si vezměte, kolik je zde nemocných dětí jako je dvouletý Martínek, který potřebuje 100 milionů korun na genovou terapii. Takových pacientů jsou zde již desítky a ceny se šplhají vzhůru. Mohou tyto horentní částky platit zdravotní pojišťovny, aniž by narušily platby za obvyklou zdravotním péči pro běžné pacienty. Kdo to rozhodne?
S příchodem podzimu se do mediálního prostoru opět vrátil covid-19. Dokonce podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška dojde k masivnímu šíření covidu, a proto apeluje na seniory a chronicky nemocné, aby se nechali znovu naočkovat. Co vy na to?
Pan Dušek a další vakcinační roztleskávači strašili, straší a nepochybně i nadále budou strašit národ. Statistiky pana Duška byly dle názoru skutečných odborníků velmi pochybné. Právě mnohonásobně naočkovaní lidé byli nejvíce nemocní a nejvíce umírali. Již jsme se dostatečně přesvědčili, že ani dvě tečky nemusí stačit, i když nám to naši odborníci a příslušní ministři zdravotnictvím slibovali. Lhali nám.
Dnes již ví každý, kdo vědět chce, že kvalita tzv. vakcín byla nevalná, jejich účinnost někdy velmi mizivá a ochranný efekt krátkodobý. A za tu velmi krátkou a přechodnou ochranu proti viru zaplatilo mnoho našich spoluobčanů někdy i těžkým poškozením zdraví. Nikoho z nich Česká republika, která od výrobců převzala garanci za vedlejší účinky vakcín, neodškodnila.
Je třeba žít zdravěji, chovat se rozumně, znát správný postup při nakažení se jakoukoliv virovou infekcí. Vhodné a medicínsky obhajitelné postupy pro lékaře i pacienty navrhl náš přední odborník na tuto problematiku prof. MUDr. Jiří Beran, CSc. Zapomeňte na paralen! Jeho pokyny jsem se velmi úspěšně řídil sám u sebe, u své rodiny a u svých pacientů. Říkám všem lidem, aby změnili životní styl, aby sportovali, netloustli, aby si léčili včas a kvalifikovaně přidružené nemoci – a zejména aby se nebáli. Již mnoho lidí se přesvědčilo, že strach je nejhorší rádce.
