Z toho co zatím víme o připravované důchodové reformě, se už teď dá vyvodit, že prakticky o žádnou reformu nejde. Jde spíše o to dostat z lidí více peněz nehorázným zvýšením DPH a za tzv. důchodovou reformu to jen schovat. Včera jsem se díval na diskusní pořad „Máte slovo“, kde tuto „reformu“ obhajoval ministr za ODS p.Kocourek. Sám přiznal, že zhruba třetina takto získaných peněz půjde na snížení státního zadlužení. Sice jsem rád, že se snaží snížit státní dluh, ale způsob provedení už podstatně méně.
Tato Vláda je u moci již téměř tři čtvrtě roku. Holedbala se, jak bude zodpovědná a zamezí plýtvání, už žádné špatné předražené zakázky. Prý najde způsob jak ušetřit a povede spokojené občany k prosperitě. Co se za tu dobu stalo? Vyškrtali se různé sociální výdaje, snížili se platy státním zaměstnancům, když se lékaři vzepřeli, tak s jim vyhovělo, ale ostatní skupiny zaměstnanců mají smůlu. No a teď přijde vrchol v podobě zvýšení sazby DPH. Pokud pátráte po nějakém snížení byrokracie, plýtvání a podobně, pak marně.
Ale vraťme se k důchodové reformě. Co nám Vláda nabízí výměnou za zvýšení sazby DPH? Nabízí možnost 3% ze sociálního odvodu z platu použít na penzijní připojištění u soukromého fondu. Podmínkou je přidat si další 2% ze svého. Navíc je to pro každého dobrovolné a tak se občan může sám rozhodnout jakou cestu zvolí. Zda tyto prostředky použije na připojištění, nebo se bude spoléhat jen na stát.To zní zajímavě, ale … ! To ale tkví v tom, že se musí jednou rozhodnut a už to nemůže nikdy změnit. Co když se dostane do situace, kdy to nebude moci plnit. Nebo získá postupem času více informací a zjistí, že to pro něj není výhodnější. Má smůlu. Jednou se rozhodl a už s tím nebude nikdy mít možnost nic udělat. Navíc nebude možné při dosáhnutí důchodového věku, případně tak jak jsou fondy nastaveny dnes, po dosáhnutí 60ti let, a vybrat si celou částku jednorázově. Tady nám už stát opět diktuje jak máme se svými penězi nakládat. My jsme všichni totiž nesvéprávní a neuměli bychom své naspořené prostředky využít. Ne, není v tom starost o nás, ale kalkulace jak tyto prostředky zase dostat zpět do státního chřtánu. To by měla zajistit též podmínka nemožnosti dědit takto naspořené peníze. Když se zvedl odpor, tak proběhla informace, že se dědit budou moci, ale za podmínek, že si občan nastaví vyplácení na dvacet let a pak se toho nedožije. Ale co když se nedožije ani toho důchodu?
Já sám mám jak životní pojištění, tak penzijní připojištění a určitě doporučuji nespoléhat se na stát, ale co bude s mými prostředky a jak se mi změní platné smlouvy, pokud bych se přidal k experimentu tzv. důchodové reformy? Za podmínek, které jsou v tuto chvíli známy, děkuji, nemám zájem.
Vladimír Samiec je členem Svobodných
