Pokorný: Přímá volba starostů nezlepší současný model

Pokorný: Přímá volba starostů nezlepší současný model

Hlavním argumentem pro přímou volbu má být průhlednější vedení města, větší zájem o politické dění, a díky tomu vyšší volební účast. Nikde v Evropě jsme ovšem, až na krátkodobé výjimky, výrazné zvýšení volební účasti nepozorovali. Z mého pohledu by se tedy jednalo spíše o změnu pro změnu. Dnešní systém komunální, resp. regionální politiky nevykazuje natolik zásadní problémy, že bychom museli přikročit k této razantní změně. Naopak zavedení přímé volby starostů a hejtmanů by přinést zásadní problémy mohlo. Jednoduše se může stát, že zvolený starosta totiž nebude mít ve svém zastupitelstvu dostatečnou podporu, což nám potvrzuje i praxe ze zahraničí. Typickým příkladem z posledních komunálních voleb by mohly být naše dvě největší města. Zde vítězové voleb (v Praze ODS a v Brně hnutí ANO) nebyli schopni vyjednat potřebnou většinu hlasů a primátorské křeslo získala až druhá strana v pořadí. Model, kdy bude zvolený starosta bez podpory zastupitelstva, je totiž v zásadě nesmyslný. Jakým způsobem by byla vedená diskuse, když starosta chce vést jinou politiku než rada obce a zbytek zastupitelstva. Dnešní systém nepřímé volby právě mnohem lépe vede k tomu, aby se starostou stal právě člověk konsenzuální a rozumný, který si nebude dělat vlastní sólo politiku. Navíc pokud zavedeme přímou volbu, museli bychom překopat celý systém kompetencí volených orgánů, který je uzpůsobený současné nepřímé volbě.

Jako komunální politik bych z výše zmíněných důvodů přímou volbu starostů a hejtmanů určitě nepodpořil. V současném systému do čela obce zasedne ten, kdo se dokáže nejlépe domluvit s většinou zastupitelů a dokáže tedy prosazovat rozumnou konsenzuální politiku. Díky tomu se můžeme vyhnout bizarním situacím jako například nedávné ustanovující jednání zastupitelstva slovenské obce Fekišovce, které se stalo hitem internetu.

David Pokorný,

člen Republikového výboru Svobodných, zastupitel města Brna

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček, předseda strany Svobodných, vystoupil 18. listopadu 2025 v diskusním pořadu 360 na CNN Prima News, který moderoval Michal Půr. Pořad byl věnován oslavám Dne boje za svobodu a demokracii a aktuální politické situaci kolem jmenování nové vlády.​

Svoboda projevu a kritika na Národní třídě

Vondráček v debatě zdůraznil, že 17. listopad je přesně o tom, že každý má svobodu vyjádřit svůj názor. Reagoval na pískání a kritiku, kterou na Národní třídě sklízeli někteří politici včetně prezidenta Petra Pavla. Podle něj je to zpětná vazba pro politiky a největší výhra demokratické společnosti – možnost svobodně oponovat těm, se kterými nesouhlasíme.​

Obhajoba nepřítomnosti Tomia Okamury

Významnou část diskuse Vondráček věnoval obhajobě rozhodnutí předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury nevzpomínat na Národní třídě. Vysvětlil, že Okamura se svobodně vydal na jiná místa, včetně Hlávkovy koleje a Ruzyně, kde také zemřeli studenti v roce 1939. Vondráček odmítl, že by všichni politici museli chodit na stejné místo, a přirovnal to k povinným oslavám za minulého režimu.​

Osobní zkušenost z Národní třídy

Vondráček uvedl, že poslední sedm let chodil na Národní třídu pravidelně a vždy si vyslechl nějaké pískání. Zdůraznil však, že mnohem více lidí za ním přišlo, potřáslo mu rukou a poděkovalo za práci. Upozornil, že negativní titulky vždy lákají větší pozornost, ale skutečná atmosféra byla jiná.​

Kritika pokrytectví kolem svátku

Vondráček vyjádřil názor, že se dostáváme do stavu, kdy svátek 17. listopadu už tak nevzpomíná na události roku 1989 a že je v něm skryto hodně pokrytectví. Zmínil, že mu bylo mnohokrát říkáno, že nemá právo tam chodit, přestože před 36 lety na Národní třídě stálo 2000 lidí a každý z nich dnes možná volí někoho jiného. Zdůraznil, že za to bylo bojováno – aby zde nebyla jedna strana a jeden názor.​

Střet zájmů Andreje Babiše

V druhé části pořadu se diskuse přesunula k tématu střetu zájmů Andreje Babiše a výroků prezidenta Petra Pavla. Vondráček upozornil, že prezident nejprve řekl, že varianty řešení střetu zájmů, které mu Babiš ukázal, vypadají, že jsou v souladu se zákonem, ale nyní mění podmínky. Kritizoval, že některé kroky k vyřešení střetu zájmů se nedají vrátit zpátky, a pokud by Babiš tyto kroky učinil bez následného jmenování, mohlo by to na něj mít zbytečný dopad.​

Ústavní otázky

Vondráček jako právník poukázal na to, že ústava neobsahuje žádnou lhůtu, do kdy musí prezident někoho jmenovat premiérem. Navrhl, že by stálo za zvážení zavést například 60denní lhůtu po ustavení sněmovny, protože současný stav teoreticky umožňuje mít čtyři roky vládu v demisi. Upozornil, že článek 2 ústavy říká, že veškerá moc v zemi pramení od lidu, a dlouhé váhání prezidenta by mohlo být důvodem pro ústavní žalobu.​

Obhajoba Okamury proti obvinění z poštvávání

Když byl Vondráček konfrontován s obviněním Tomia Okamury z podněcování nenávisti, označil to za čarodějnický politický proces. Zdůraznil, že pokud vzpomínáme na svobodu projevu a svobodu slova, měli bychom říct, že už žádné takovéto procesy za výroky a projevy názoru nebudou. Obhajoval, že varování před negativními jevy na západě je součástí svobody slova.​

Závěr

Libor Vondráček v pořadu 360 důsledně obhajoval pozice SPD a Tomia Okamury, zdůrazňoval význam svobody projevu a kritizoval výroky prezidenta Petra Pavla k jmenování nové vlády. Jeho vystoupení bylo vedeno v duchu zdůrazňování demokratických svobod získaných po roce 1989, i když některé jeho argumenty vyvolaly kritickou reakci ostatních hostů pořadu.​

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31