Hlavním argumentem pro přímou volbu má být průhlednější vedení města, větší zájem o politické dění, a díky tomu vyšší volební účast. Nikde v Evropě jsme ovšem, až na krátkodobé výjimky, výrazné zvýšení volební účasti nepozorovali. Z mého pohledu by se tedy jednalo spíše o změnu pro změnu. Dnešní systém komunální, resp. regionální politiky nevykazuje natolik zásadní problémy, že bychom museli přikročit k této razantní změně. Naopak zavedení přímé volby starostů a hejtmanů by přinést zásadní problémy mohlo. Jednoduše se může stát, že zvolený starosta totiž nebude mít ve svém zastupitelstvu dostatečnou podporu, což nám potvrzuje i praxe ze zahraničí. Typickým příkladem z posledních komunálních voleb by mohly být naše dvě největší města. Zde vítězové voleb (v Praze ODS a v Brně hnutí ANO) nebyli schopni vyjednat potřebnou většinu hlasů a primátorské křeslo získala až druhá strana v pořadí. Model, kdy bude zvolený starosta bez podpory zastupitelstva, je totiž v zásadě nesmyslný. Jakým způsobem by byla vedená diskuse, když starosta chce vést jinou politiku než rada obce a zbytek zastupitelstva. Dnešní systém nepřímé volby právě mnohem lépe vede k tomu, aby se starostou stal právě člověk konsenzuální a rozumný, který si nebude dělat vlastní sólo politiku. Navíc pokud zavedeme přímou volbu, museli bychom překopat celý systém kompetencí volených orgánů, který je uzpůsobený současné nepřímé volbě.

Jako komunální politik bych z výše zmíněných důvodů přímou volbu starostů a hejtmanů určitě nepodpořil. V současném systému do čela obce zasedne ten, kdo se dokáže nejlépe domluvit s většinou zastupitelů a dokáže tedy prosazovat rozumnou konsenzuální politiku. Díky tomu se můžeme vyhnout bizarním situacím jako například nedávné ustanovující jednání zastupitelstva slovenské obce Fekišovce, které se stalo hitem internetu.

David Pokorný,

člen Republikového výboru Svobodných, zastupitel města Brna

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.