Plíva: Spory o dvouleté děti

Plíva: Spory o dvouleté děti

Zastánci této povinnosti argumentují:

Existuje poptávka veřejnosti po těchto službách. Mnohé maminky si přejí umístit dvouleté  dítě  do školky a jen některé školky jsou ochotny nebo schopny dítě přijmout. Takže je nutno školky, které přijímat nechtějí, k tomu zákonem přinutit.

Odpůrci:

  • Batolata patří mamince. Ve věku dvou let  si dítě hraje samo a pobyt mezi mnoha dětmi mu škodí. Je prokázáno, že by to narušilo jejich vývoj. Maminky, které chtějí dávat dvouleté  děti do školky, jsou vadné.
  • Mateřské školy na to nejsou připravené personálně, materiálně ani finančně. Nejspíš by to znamenalo stavět  další budovy, zaškolit další učitelky. Školkám  by přibylo  povinností – to se jim nelíbí. Stát  a obce  by to stálo spoustu peněz, které nejsou k dispozici.

Obě strany reagují na argumenty protiargumenty a diskuze zabíhá do detailů, často pak upadne do politického soupeření. Například: Nikde není prokázáno, že kolektivní pobyt by narušil vývoj batolat. Jedni psychologové tvrdí, že narušil, jiní, že nenarušil. V rodině mají děti často horší podmínky než ve školce – rodiče jsou často vadní.

Proti tomu: Ale děti se ze školky vrací do těchto vadných rodin.

Další kolo: Kdo říká, že vadní rodiče budou posílat děti do školky? To budou posílat spíš rodiče, kteří chtějí jít do práce. Ano, umožní to mnoha maminkám vydělávat a splácet zadlužení rodiny. Dělat kariéru.

Proti tomu: Obětovat děti kariéře je zrůdnost. Rodina je základ. Mateřským školám přibudou další povinnosti a nikdo jim to nezaplatí. Učitelky ve školkách chtějí učit a ne přebalovat batolata. Pro batolata jsou jesle a kdo je zrušil? ODS za to může… a podobně.

Navrhovatelé zákona předpokládají, že poptávku po těchto službách nemůže uspokojit nikdo jiný než stát. Že nikdo jiný nesmí nebo nemůže tyto služby nabízet. Ani by nemohl, brání mu v tom zákony a předpisy od zdravotních (očkování), přes hygienické (předepsané vybavení) až k personálnímh (předepsané školení) atd.

Vadou těchto diskuzí je to, že si aktéři nevšimli, že je jedno, jaké jsou maminky, které tvoří poptávku po péči o jejich batolata. Ve svobodné zemi se na to nikdo neptá. Poptávka je poptávka. Koho zajímá, jaký charakter mají zákazníci.  Ve svobodné zemi by poptávka přirozeně vytvořila odpovídající nabídku. V naší zemi to nejde.

Svobodná nabídka by obsahovala konkurenci a byla by zaručeně za méně peněz, než jaké by musel vynaložit stát. Služby vytvořené trhem by byly různorodé a odpovídaly různým potřebám maminek.

Zákonodárci neřešte, jak poptávku po pečovatelských službách uspokojí stát, ale jak ji může uspokojit trh.

Jiří Plíva,
člen Svobodných v Olomouckém kraji

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

V ekonomické debatě pořadu Co na to vaše peněženka na CNN Prima News se střetly dvě nově zvolené poslankyně – Markéta Šichtařová za Svobodné a Lucie Sedmihradská za hnutí STAN. Tématem byl především návrh státního rozpočtu na rok 2026, jeho reálnost a možné důsledky politického zpoždění při jeho schvalování.

Moderátor Petr Suchoň otevřel diskusi otázkou, zda rozpočet skutečně nesedí o stovky miliard, jak tvrdí Andrej Babiš. Zatímco Sedmihradská označila současnou debatu za běžnou „strategii jednotlivých resortů“, které se snaží získat více prostředků, Markéta Šichtařová varovala, že problém je hlubší – podle ní údaje v návrhu rozpočtu „účetně nesedí“. Uvedla, že podobné rozpory už v minulosti odhalil Eurostat a že v některých kapitolách, zejména v dopravě, jsou výdaje a příjmy nesprávně vykázané.

„Rozpočet hrozí sklouznout k provizoriu“

Šichtařová zdůraznila, že pokud vláda v demisi do Sněmovny dodá návrh rozpočtu příliš pozdě, může Českou republiku čekat rozpočtové provizorium. „Tím by se od ledna jelo podle pravidel loňského roku,“ upozornila ekonomka a dodala, že by to neodpovídalo nové inflační situaci, což by mohlo ohrozit výplaty a příjmy obyvatel.

Zároveň kritizovala postup odstupující vlády, která podle ní vědomě protahuje předložení návrhu. „Ve Sněmovně to působí jako na dětském hřišti – obstrukce střídá obstrukci,“ řekla. Domnívá se, že současné vedení ministerstva financí chce nové vládní koalici „zanechat rozpočtový dáreček“, který nepůjde v krátké době opravit.

Zpochybnění metodiky obranných výdajů

Velkou část debaty zaujala také otázka přelakování dopravních investic na výdaje obrany. Šichtařová podpořila komentář ekonoma Davida Klimeše, že podobný postup nelze považovat za férový. Podle ní nejde o skutečné obranné výdaje, ale o účetní trik, který může vyvolat problémy i na mezinárodní úrovni: „Podobné pokusy už jsme viděli v Itálii a skončily fiaskem.“

Sedmihradská naopak vyzvala k respektování evropské metodiky – i ona však připustila, že „nelze červené přemalovat na zelené, pokud zelené není“.

Střet o reálnost schodku

Na otázku moderátora, jaký bude skutečný schodek rozpočtu, Sedmihradská věřila, že zůstane kolem 285 miliard korun. Šichtařová to viděla realističtěji: „Rozpočet se schválí tak, jak je, ale ukáže se, že nesedí. Bude tedy nutné narychlo přijímat úsporná opatření.“

Podle Šichtařové je reálné očekávat, že nová vláda začne šetřit především na výdajové straně, aby kompenzovala podhodnocené příjmy a zastavila růst dluhu.

EET a šedá ekonomika

V závěru diskuse došlo i na plánované zvýšení daňových příjmů a znovuzavedení EET. Šichtařová vyjádřila pochybnosti, že by nové kontroly přinesly miliardové výnosy. „Česká ekonomika je už za tzv. laférovým bodem. Vyšší daně a tlak na malé podnikatele jen zmenšují ekonomickou aktivitu,“ uvedla s tím, že tvrdší opatření by paradoxně vedla ke ztrátě části výběru daní.

Sedmihradská připomněla, že výnosy EET byly už v minulosti výrazně nižší, než se očekávalo – a že při dnešní míře bezhotovostních plateb by přínos byl minimální. „EET zavádět nechceme,“ uzavřela debatu poslankyně STAN.

Shrnutí

Vystoupení Markéty Šichtařové v pořadu Co na to vaše peněženka potvrdilo její důraz na fiskální disciplínu a kritiku rozpočtových triků minulých vlád. Z debaty s Lucií Sedmihradskou vyplynulo, že otázka reálnosti rozpočtu na rok 2026 a riziko rozpočtového provizoria budou jedním z prvních ostrých testů nové Poslanecké sněmovny.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31