Kyselý: Amalgám, „zhouba“ lidstva

Štítky: pojištění, zdravotnictví

Ke správné odpovědi je nutné znát fakta o materiálech dnes užívaných v zubním lékařství, proto si dovolím středně obšírný souhrn. On totiž není amalgám jako amalgám a bílá výplň jako bílá výplň. Nechce-li se vám dlouho číst, přeskočte až dolů na tabulku.

Amalgám (AMG)

Rozlišujeme jednak podle složení, jednak podle způsobu přípravy. Co se složení týče, vždy se jedná o slitinu čtyř prvků – rtuti, stříbra, mědi a cínu, které jsou dle typu zastoupeny v různém poměru. Výsledné změny ale nejsou zásadní a nemusíme se jimi nyní zabývat podrobněji, důležitější je způsob zpracování – ručně míchaný amalgám je už (doufám) obsolentní, zbývá tedy tzv. nedózovaný amalgám připravovaný v amalgamátoru, který je hrazen pojišťovnou, a kapslovaný amalgám. V čem je rozdíl? U kapslovaného je vždy přesný poměr rtuti a kovového prášku, v důsledku čehož hotový produkt neobsahuje žádnou volnou rtuť – všechna je pevně vázána ve slitině a nemůže tedy škodit zdraví. U nedózovaného amalgámu toto zaručeno není, i tak jsou ale potenciální zdravotní dopady minimální – přebytky pacient tak či tak vyplivne.

Zde si dovolím krátkou vsuvku – je rtuť zdraví škodlivá? Odpověď je ano, ALE – ve stomatologii užívaná elementární rtuť škodí POUZE ve formě par, při požití se nezměněna vylučuje. Odpařování je v ordinaci bráněno přechováváním rtuti v uzavřených nádobách a ze ztuhlého amalgámu se odpařit nemůže, protože je vázána.

Z celkově zdravotního hlediska je tedy amalgám bezpečný (až na výjimky, samozřejmě). Je ale vhodný i jako výplň? Shrňme si jeho hlavní výhody a nevýhody:

Výhody:

chemická stálost a mechanická odolnost – jedinou změnou, kterou AMG v čase prodělává, je povrchová koroze, která ale ničemu neškodí a materiálu neubírá (podobně jako měděnka)
jednoduchost zpracování – materiálu nevadí vlhkost, může se tedy aplikovat i do míst vyplněných slinou či krví bez obavy, že výplň časem vypadne
nízká cena – souvisí především s rychlostí zpracování, nikoli s cenou materiálu

Nevýhody:

nemá vazbu na zub – nevypadne jen proto, že je v zubu „zaklíněn“, bývá proto nutné vyvrtat větší „díru“, než je nezbytně nutné, z čehož vyplývá:
vyšší riziko rozlomení zubu – zvláště u rozsáhlejších výplní, nebo výplní na malých stoličkách (čtyřky a pětky), dlouhodobým kousáním jsou stěny zubu namáhány na ohyb, nemají oporu ve středu či bocích zubu (které jsou vyplněny amalgámem), časem vznikají praskliny, až dojde k ulomení větší či menší části korunky
neestetický

Tolik prozatím k AMG, celkové zhodnocení provedu na konci článku. Nyní se přesuneme na bílé výplně, mezi které patří kompozitní pryskyřice a skloionomerní cementy.

Kompozitní pryskyřice

V dnešní době se jedná především o tzv. fotokompozita, tedy materiály tuhnoucí světlem. Starší samotuhnoucí typy se v moderní medicíně pro své již nevyhovující vlastnosti (především horší manipulace a estetika) využívají minimálně, přesto jsou pojišťovnou hrazeny jako jediná alternativa bílé výplně pro dospělé, a to pouze na přední zuby. Pří použití fotokompozita pojišťovna nepřispěje nic.

Fotokompozitních pryskyřic jsou doslova stovky druhů, rozepisování odlišností mezi jednotlivými typy je ale nad rozsah tohoto článku, navíc na kvalitu výsledné výplně většinou nemají rozhodný vliv. Společným jmenovatelem jsou ale vyšší nároky na pečlivost lékaře, pokud má výplň dlouhodobě fungovat, a z toho vyplývající vyšší časová náročnost.

Výhody :

estetika – samozřejmě při zvolení vhodného odstínu
silná vazba na zub – podmínkou je ale dodržení technologického postupu, který čítá několik kroků (opět by vystačilo na samostatný článek), a zejména práci v naprostém suchu – jakákoli kontaminace vodou, slinou či krví vede buď ke vzniku nového kazu, nebo k vypadnutí výplně
velká variabilita rozsahu výplní – od velmi malých, kdy by například amalgám okamžitě vypadl, až po rozsáhlé dostavby – to vše umožněno právě silnou vazbou na zub
poměrně dobré mechanické vlastnosti (odolnost je horší než u amalgámu, i tak je ale velmi dobrá)

Nevýhody :

technologická (rozepsáno výše) a časová náročnost – hmotu je nutno osvěcovat po vrstvách, jinak by v hloubce nebyla ztuhlá, každé svícení by navíc mělo trvat průměrně 30 vteřin
z toho vyplývající vyšší cena, navíc není možné využít příspěvku zdravotní pojišťovny (s výjimkou mladistvých do 18 let, a to pouze u předních zubů)

Skloionomerní cementy (GIC – glass-ionomer cement)

Zahrnují opět širokou škálu materiálů. Většinou se jedná o samotuhnoucí hmoty, v poslední době je možno tuhnutí zrychlit modrým světlem (podobně jako u fotokompozit). Po zákazu amalgámu budou zřejmě zvoleny za jeho alternativu, resp. už nyní jsou místo něj hrazeny u dětí od 6 do 15 let a těhotných/kojících žen. Co se vlastností týče, zjednodušeně lze říci, že jsou to materiály ve všem průměrné a většinou nevhodné jako definitivní výplň (neplatí vždy, zejména u moderních typů).

Výhody:

relativní jednoduchost zpracování, uvažujeme-li kapslovou formu (kapsle s materiálem se připraví v třepačce a naráz se z ní vyplní celý zub)
z toho vyplývající časová a tedy i cenová úspora
estetika? – jsou sice bílé, ale zdaleka nedosahují kvality fotokompozit

Nevýhody:

relativně slabá vazba na zub, častěji proto vypadávají, možno řešit podobnou přípravou jako u amalgámu (podsekřiviny), z čehož ale vyplývají stejné komplikace
pouze průměrná mechanická odolnost – rychleji se okousávají, jsou více rozpouštěny slinou, větší riziko odlomení části výplně, možno vylepšit závěrečným nalakováním
vlhkost snášejí sice lépe než fotokompozita (resp. ji dokonce v malé míře potřebují), ale jakákoli větší kontaminace slinou či krví vede k rychlému vypadnutí výplně

Porovnání

Rychlý souhrn naleznete v tabulce níže, nutno pouze poznamenat, že vždy předpokládám ideálně zhotovenou výplň – což v reálu často neplatí.

	estetika výplně	cena výplně	vazba na zub	mechanická odolnost	riziko rozlomení zubu (dlouhodobě)	citlivost na tekutiny
AMG	špatná	nižší	ne	skvělá	vysoké	žádná
Fotokomp.	dobrá	vyšší	ano, dobrá	dobrá	nízké	vysoká
GIC	průměrná	nižší	ano, horší	rel. špatná	střední	nízká

Závěr

Každý materiál má svoji indikaci, ve které může být použit. Amalgám je například vhodný jako levná, relativně rychlá a bezpečná výplň na spravení menších kazů, pokud pacient není majetný a neřeší tolik estetiku. Fotokompozita mají široké využití a při správném zhotovení i dlouhou trvanlivost. Skloionomerní cementy mají své použití jako bílá alternativa amalgámu – u menších kazů jako definitivní, u větších jako dlouhodobě provizorní výplň.

Přestože osobně používám amalgám minimálně, bylo by podle mě chybou se zcela zbavovat jedné z funkčních alternativ jenom kvůli nepodloženým obavám ze zdravotních komplikací. Už dnes je koneckonců amalgám na ústupu, a to zcela spontánně.

Nyní zdravotní pojišťovny, potažmo ministerstvo zdravotnictví hradí pouze konkrétní materiál (tedy amalgám), což je odůvodněno jakousi zvrácenou logikou, že bohatí na tu lepší výplň přece mají, tak proč bychom jim přispívali. V okamžiku, kdy je zdravotní daň (stát tomu pokrytecky říká pojištění) povinná, je naprosto nemorální, aby stát určoval, co lidem proplácet bude a co ne. Řešením je změnit úhradovou vyhlášku tak, aby příspěvek nebyl určen na materiál, ale výkon obecně – v tomto případě spravení kazu. Pacient už by potom měl na výběr, zda si chce navíc připlatit za lepší materiál. Další potřebné změny systému řeším podrobněji ve svém článku zde.

Martin Kyselý,
stomatolog a místopředseda Svobodných v Královéhradeckém kraji

Články vyjadřují pouze osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Další články autora >

Novinky

„Dezolátní“ průvodce po státech bývalé Jugoslávie – zkrácená verze

8. 12. 2025

Slovensko, EU a pád českých mezd: Libor Vondráček v Událostech komentářích

7. 12. 2025

S koncem Fialovy vlády se lidé přestali bát říkat, že se EU zpronevěřila původnímu cíli

7. 12. 2025

Ukrajina na hraně: realita, kterou nechceme vidět

7. 12. 2025

Bude Filip Turek MINISTR? Vondráček odhaluje pravdu o prezidentových podmínkách

2. 12. 2025

Novým místopředsedou Svobodných se stal ing. Ondřej Vašíček

2. 12. 2025

Konec uhlí v ČR? Svobodní varují před blackouty, Zelení blouzní o obnovitelných zdrojích

29. 11. 2025

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.