Petrík: Skokově porostou ceny energií. Děkujme vládě ČSSD a EU!

Petrík: Skokově porostou ceny energií. Děkujme vládě ČSSD a EU!

Většina z nás pravděpodobně zaznamenala, že v roce 2019 se očekává skokový nárůst cen elektrické energie a plynu. V médiích se můžeme dočíst například toto zdůvodnění:“ Za zdražením je vzestup cen energií na burzách, kde je dodavatelé pro své klienty pořizují.“ Technicky vzato je to pravda, ale není to ta prvotní příčina.

Tou příčinou, která je v pozadí růstu cen energií je začátek platnosti MSR (market stability reserve). Na začátku příběhu je tak nápad EU zavést umělý trh s emisními povolenkami. Povolenky jsou obchodovány  v dražbách podle nařízení EU č. 031/2010. Bez nich nemůžou vlastníci provozovat elektrárny, teplárny a podobně.

Tento příběh vrcholil v roce 2015. Probíhala jednání o reformě evropského trhu s uhlíkem (EU ETS). Rada EU usoudila, že na trhu je příliš velké množství emisních povolenek. Vymyslela a navrhla MSR. MSR je systém, jak stáhnout z trhu část povolenek, tak aby jich byl nedostatek. Nedostatek povolenek povede ke zvýšení jejich cen. Podle bruselských úředníků, se zvýšením ceny povolenek zvýší cena energií a to způsobí tlak na spotřebitele energií, aby více šetřili. Výsledkem pak má být nižší produkce CO2. Logika úředníků je správná v části popisující nárůst cen energií.

Proti přijetí platnosti MSR od 1.1.2019 stála blokační menšina osmi států pod vedením Polska, včetně ČR. A právě někdy v dubnu 2015 Česká republika z této skupiny vycouvala. Skupina ztratila schopnost blokovat schválení platnosti MSR od 1.1. 2019. Bylo to v době vlády ČSSD s ANO a KDU ČSL. Ministrem zahraničí byl Lubomír Zaorálek. Takže jmenovitě nám toto zvýšení cen energií zařídil pan Sobotka a jeho ministr zahraničí.

Co je k tomu vedlo, můžeme pouze spekulovat. Jedním z důvodů mohla být snaha získat do rozpočtu státu více peněz.  Analytický tým Point Carbon spočítal, že Česko by mohlo díky výnosům z dražších emisních povolenek získat do státního rozpočtu skoro o 50 % finančních prostředků víc.

Když to shrneme, důvodem nárůstu cen je uměle vyvolaný nedostatek emisních povolenek. Nedostatek uměle vytvořený EU s podporou vlády ČR pana Sobotky.Je to vlastně takové další nepřímé zvýšení daní. Pokud si někdo dělá seznam všech možných a nemožných daní, může si do seznamu zapsat i zvýšení cen energií přes mechanizmus MSR.

Skokový nárůst

https://ekonomika.idnes.cz/energie-elektrina-plyn-cena-zdrazeni-cez-domacnosti-fyr-/ekonomika.aspx?c=A181127_185150_ekonomika_mato

Ceny energií porostou

https://www.irozhlas.cz/ekonomika/ceny-elektriny-2018-vyvoj-rostou-ceny-zemniho-plynu_1810031523_ako

Porostou, protože porostou ceny povolenek

http://oenergetice.cz/evropska-unie/ceny-emisnich-povolenek-prudce-rostou-prekonaly-jiz-20-eur-za-tunu-co2/

A proč rostou ceny povolenek

https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/ceny-emisnich-povolenek-rostou-kvuli-trzni-stabilizacni-rezerve-1351208

tady jsou podrobnosti, začalo to již 2015

https://euractiv.cz/section/energeticka-ucinnost/news/reforma-trhu-s-uhlikem-muze-odstartovat-v-roce-2019-konecna-dohoda-je-na-spadnuti-012617/

A přípravy začaly již 2009

https://ec.europa.eu/clima/policies/ets/reform_en

 

František Petrík,
člen Republikového výboru Svobodných

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Debata o plánovaném sjezdu Sudetoněmeckého landsmanšaftu v Brně opustila sněmovní lavice a přesunula se do studia CNN Prima News. Ve středu 14. května se v pořadu 360° střetl poslanec Libor Vondráček, předseda Svobodných a člen výboru pro evropské záležitosti, s bývalým ministrem zahraničí Janem Lipavským (nestraník za ODS). Výsledkem bylo jasné střetnutí dvou nepřekonatelně rozdílných přístupů k témuž historickému i politickému problému.

Lipavský: „S touhle špínou nechceme mít nic společného“

Lipavský hned v úvodu razantně odmítl celou parlamentní debatu jako předem ztracený čas. Opozice se rozhodla sněmovní jednání bojkotovat a svůj postoj obhajoval slovy, že koalice ANO, SPD a Motoristů celou aférou záměrně „překrývá jiné hrozné věci“ – jako jsou EET nebo nový stavební zákon. Sudetoněmecký sjezd označil za přehlídku „německých důchodců“ a celou debatu smetl ze stolu jako zbytečně vyvolané politické divadlo.

Vondráček: Historický kontext se bagatelizovat nedá

Právník a absolvent brněnské Právnické fakulty Vondráček na tuto interpretaci nereagoval rétorickými výpady, ale věcnými argumenty zakotvenými v historické paměti. Připomněl, že sjezd se má konat pouhých několik set metrů od Kounicových kolejí – místa, kde nacisté za druhé světové války uvězňovali a popravovali. Přirovnání k Polsku bylo přitom zvlášť výstižné: „Absolutně si nedovedu představit, že kdyby se Němci rozhodli mít sjezd v blízkosti Varšavy, kde ji sami vybombardovali, polští politici by to takto bagatelizovali.“ Vondráček tak přirozeně přesunul debatu ze sféry emocí do sféry principů a historické logiky.

Sporná otázka veřejného financování

Vondráček v debatě otevřel i méně diskutované, ale o to podstatnější téma: financování celé akce z veřejných zdrojů. Podle jeho slov stojí za organizací sjezdu spolek Meeting Brno, který čerpá peníze z veřejných rozpočtů, přičemž právě brněnská koalice vedená Spolu tyto prostředky poskytuje. Svobodní přitom od počátku důsledně rozlišují mezi soukromým shromážděním a akcí s veřejnou patronací – tu považují za politicky nepřijatelnou, nikoli protože by popírali právo na svobodu shromažďování, ale protože veřejné peníze de facto legitimizují organizaci, jejíž část členské základny poválečné uspořádání zpochybňuje.

Název a identita organizace jako klíčový argument

Jeden z nejpůsobivějších momentů debaty přinesl Vondráčkův argument o samotném názvu organizace. Sudetští Němci jsou podle něj historický konstrukt z roku 1903 – záměrně vytvořená identita těch, kdo chtěli tvrdit, že jsou na území českých zemí utiskováni. „Už jenom z podstaty svého názvu budou vždycky zpochybňovat celistvost českých zemí,“ řekl Vondráček. Porovnání s komunistickým programem roku 1946 přitom nebylo náhodné – varoval před tím, že deklarované postoje organizace a její reálné cíle nemusí být totéž.

Silná slova a jejich meze

Moderátorka Pavlína Wolfová v debatě otevřela i otázku použití pojmu „kolaborant“, který v téže věci použil Jindřich Rajchl. Vondráček se od tohoto označení zřetelně distancoval – nikoli proto, že by považoval postoj opozice za správný, ale protože má za to, že podobná slova prošla „inflací“ a ztratila váhu. Tento moment vystihoval celkový styl jeho vystoupení: věcnost, historická důslednost a odmítání lacině vyhrocené rétoriky – i tam, kde by ji situace zdánlivě svádějícím způsobem nabízela.

Kontext celého sporu

Poslanecká sněmovna přijala 13. května 2026 usnesení vyjadřující nesouhlas s konáním 76. sněmu Sudetoněmeckého landsmanšaftu na území České republiky. Pro hlasovali poslanci ANO, SPD a Motoristů, opozice jednání zcela bojkotovala. Sjezd je plánován na 22.–25. května 2026 v Brně a půjde o historicky první konání podobné akce na území České republiky – dosud se vždy odehrávala v Německu nebo Rakousku. Právě tato symbolická premiéra dává celé debatě rozměr, který přesahuje jednu sněmovní schůzi.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31