Menšina 127 poslanců Evropského parlamentu hlasovala proti Dohodě o přidružení mezi EU a Ukrajinou. Já hlasoval proti smlouvě, protože jsem hluboce přesvědčen, že tato smlouva Ukrajině uškodí a prohloubí příkopy, které v ukrajinské společnosti jsou.
Jsem zastáncem volného obchodu a dobrovolné spolupráce a myslím si, že by bylo dobré, kdyby Evropská unie a Ukrajina mezi sebou měly volný obchod. Pomohlo by to jak lidem v EU, tak Ukrajincům.
Smlouva sice odstraňuje cla mezi Evropskou unií a Ukrajinou, ale současně nutí Ukrajinu přijmout veškeré regulace Evropské unie. To jednak Ukrajině ekonomicky uškodí a jednak prohloubí rozpor mezi západem a východem Ukrajiny.
Svůj postoj jsem vyjádřil na plénu Evropského parlamentu:
EU tahá Ukrajinu za nos
Mnoho Ukrajinců slepě věří, že asociační dohoda s EU povede jednou k plnému členství v EU a že se Ukrajina přidá k elitnímu klubu, kde jsou lidé bohatí a kde není korupce. To je velký omyl. Asociační dohodou Ukrajina ani nezbohatne, ani v ní nezmizí korupce. Je to smlouva, která má 2135 stran (http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2014:161:FULL) a popisuje, jak postupně bude Ukrajina zavádět právní předpisy EU, včetně třeba spotřebních daní. Ve skutečnosti je smlouva ještě mnohem delší, např. se v ní uvádí, že smluvní strany považují za její přílohu celou "Sbírku statistických požadavků EU." (dalších 300 stran)
Smlouva rozhodně nepředjímá členství Ukrajiny v EU. Ukrajina jen bude muset převzít legislativu EU, včetně třeba daňových směrnic, bez jakýchkoliv členských práv. Smlouva neznamená, že se Ukrajinci stanou teď nebo v kdykoliv v budoucnu rovnoprávnými členy EU.
Regulace EU nevýhodné pro Ukrajinu
Ukrajinské firmy, které fungují v úplně jiných podmínkách než ty v západní Evropě, budou muset převzít stejné standardy a regulace, což může značně prodražit výrobu a zvýšit ceny místních produktů. Podstatně ekonomicky slabší obyvatelstvo tudíž bude platit za drahé západoevropské normy.
Jak říká článek 56 Dohody: "Ukrajina přijme nezbytná opatření s cílem postupně dosáhnout shody s technickými předpisy EU a s normalizačními, metrologickými a akreditačními postupy EU." (odkaz: http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2014:161:FULL str.25).
Tyto normy byly drahé pro českou ekonomiku a ještě mnohem dražší budou pro chudší ukrajinskou ekonomiku. Pro představu: Hrubý domácí produkt Ukrajiny na obyvatele v přepočtu podle parity kupní síly je zhruba čtyřikrát nižší než HDP České republiky. Ukrajinský HDP je zhruba na úrovni válkou zmítaného Iráku. Evropské regulace utlumí ukrajinskou ekonomiku a celní unie Ukrajině sice umožní Ukrajině snadněji obchodovat se stagnujícími ekonomikami EU, ale prodraží jí obchodování s rostoucími částmi světa – nejenom s Ruskem, ale i s USA, Čínou, Brazílií a dalšími zeměmi.
Odříznutí od obchodu s Ruskem
Ukrajina, minimálně její východní část, je do velké míry ekonomicky závislá na Rusku a zemích bývalého Sovětského svazu. Kvůli tomu, že podle smlouvy bude muset harmonizovat legislativu včetně celního sazebníku, bude muset vynaložit velké náklady a země bude odstřižena od svých přirozených obchodních partnerů, kromě zemí EU. Proto je tento problém vnímán méně citlivě na západě provázaném s Evropou, ale už hůře firmami na východě, které obchodují více s Ruskem či Běloruskem.
Článek 84 zmíněné smlouvy uvádí, že "Postupné sbližování s celními předpisy EU, jak je stanovují normy EU a mezinárodní normy, proběhne podle přílohy XV této dohody." (Odkaz:http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2014:161:FULL str. 41)
Jak řekl předseda Evropské komise Manuel Barroso, "Žádná země nemůže být současně členem jedné celní unie a současně být v dohodě o volném obchodu s Evropskou unií." (http://www.kyivpost.com/content/ukraine/eu-to-ukraine-reforms-necessary-for-trade-pact-320910.html)
Jestliže vstupem do celní unie s EU ztratí lidé na východě Ukrajině možnost volně obchodovat s těmito státy, povede to jen ke zvýšení jejich chudoby a eskalaci konfliktu.
Jsem všema deseti pro volný trh, ale pro Ukrajinu nestojí otázka, jestli se asociační dohodou přidat k volnému trhu, ale spíše, který trh se rozhodne ztratit a jaké regulace přijmout, aby mohla obchodovat s EU. A jednotný trh EU není totéž co volný trh.
Smlouva rozeštvala Ukrajinu
Smlouva, kterou nyní schválil evropský a ukrajinský parlament, stála na počátku konfliktu, který vedl k revoluci na Majdanu a následné občanské válce.
Smlouva má totiž na Ukrajinu asymetrický dopad. Je výhodná pro západ země, kterému se usnadní obchodování s Evropskou unií. Více zboží se bude vozit do Polska, na Slovensko a do České republiky. Smlouva ale zároveň odstřihne od obchodu s Ruskem východ země. Jednak kvůli uvalení nových cel na ukrajinsko-ruské hranici a jednak prostřednictvím norem EU, které zdraží ukrajinské výrobky proti ruským a sníží tak ukrajinskou konkurenceschopnost na ruském trhu.
Když v listopadu loňského roku tehdejší ukrajinský prezident Janukovyč přerušil sjednávání dohody a hovořil podle informací České televize „o částce kolem 500 miliard eur v následujících deseti letech, o které by Ukrajina přišla kvůli útlumu obchodů s Ruskem.“ (http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/251426-ukrajina-utnula-pripravy-asociacni-dohody-s-eu-tymosenkovou-nepusti/)
Janukovyč reprezentoval spíše východ země, který je obchodně navázaný na Rusko, zatímco západ země se těšil na snadnější obchodování s Evropskou unií.
Revoluce na kyjevském náměstí Majdan vedla k vyhnání prezidenta Janukovyče ze země a zvolení nového prezidenta Porošenka. Ukrajinská krize se následně prohloubila připojením Krymu k Rusku a eskalovala občanskou válkou na východu země.
Smlouva posílí separatismus na východě
Smlouvou s Ukrajinou možná EU krátkodobě pokořila Rusko a možná posílila plané naděje některých Ukrajinců na lepší život. V delším období ale smlouva vyvolá hospodářský útlum na východě země a posílí tam separatistické tendence.
Petr Mach,
předseda Svobodných a poslanec Evropského parlamentu
