Payne: Vpadnou nebo nevpadnou

Payne: Vpadnou nebo nevpadnou

Vpadnou nebo nevpadnou? Tak se v roce 1968 ptala generace mých rodičů. Dneska se ptáme my. Je to jen škádlení, nebo to myslí vážně?

Vpadnou nebo nevpadnou? Tak se v roce 1968 ptala generace mých rodičů. Dnes se stejně ptáme my, pokud jde o Ukrajinu.

Mnohokrát jsme nyní od našich novinářů a odborníků slyšeli utěšování, že to Putin nemyslí vážně. Sami sebe ujišťují, že na Ukrajinu docela určitě nevpadne, něco takového si přece nedovolí.

Je to jen škádlení, nebo to myslí vážně? Kdyby se chtěl dohodnout, nedělal by to tak nákladným způsobem. Roční pobyt vojsk na Ukrajinských hranicích něco stojí.

K invazi se schylovalo už v loňském roce na jaře a útočná vojska se stáhla pár dní po zveřejnění kauzy Vrbětice (kdo trochu uvažuje, ví, že to nebyla náhoda). Jestli se Putin k velmi nákladnému útoku na Ukrajinu vrací, musí za tím být promyšlený záměr. Není to jen škádlení.

Zkusme si sepsat alespoň některé důvody, proč na Ukrajinu vtrhne a proč to nebude odkládat.

  1. Okupace Krymu jednoznačně posílila Putinovo postavení nejen na domácí scéně, ale i u většiny z deseti milionů Rusů v exilu. Docela by se to hodilo znova. Územním ziskům ruská populace tleská.
  2. Mezi těmi deseti miliony Rusů v zahraničí jsou často ti nejchytřejší. A ty Putin potřebuje doma. Už byla rozehrána karta, že by v případě napadení Ukrajiny měli být všichni vyhoštěni z příslušných zemí. Putin doufá, že by se část z nich vrátila do Ruska. Budou totiž mít ve světě nekomfortní postavení. Putin mezi nimi má organizovaný dohled. Nebude obtížné jejich postavení poznamenat praktikami „páté kolony“ natolik, že jim nezbude nic jiného, než návrat do Ruska.
  3. Atlantické státy (rozuměj severoatlantické) jsou nyní poznamenány a oslabeny virovou infekcí. Demokratická politika řeší demonstrace proti vakcinaci, jsou tím destabilizované. Stěží lze očekávat, že se v blízké budoucnosti naskytne lepší příležitost.
  4. Rusko investovalo v posledních letech do nové vojenské techniky a má v některých oblastech nezanedbatelnou převahu. Alianční státy (včetně ČR) investice do obrany hazardně podcenily. O nových ruských vojenských technologiích zatím alianční státy ani nedokázaly získat spolehlivé informace. Tato alianční nejistota poskytuje Putinovi komparativní výhodu, ta ale za čas pomine.
  5. Kaliningrad je narvaný zbrojními technologiemi, které mají vojensky pod kontrolou celou Evropu. Aliance nemá dostatečnou kapacitu na smysluplnou obranu. Nemá ani prostředky na smysluplné odstrašení. Je jisté, že nic nepodnikne. A Bělorusko poskytne v případě potřeby nástupní prostor pro vojenské operace v Pobaltí.
  6. Atlantické státy usilují o snížení závislosti na energetických dodávkách z Ruska. Pokles poptávky znamená, že začíná perioda, kdy se bude ruská ekonomika dostávat do stále větších problémů. Napětí, které po invazi vznikne, ale přinutí atlantické státy investovat do „khaki“ techniky, místo do světle zelených technologií. Období ruské prosperity se tím značně prodlouží.
  7. Dosavadní „krymské“ sankce ukázaly, že přerušení obchodních vztahů poškodí především atlantické státy, Rusko dokáže výpadek nahradit s jinými dodavateli a přes jiné prostředníky. Globální obchod totiž dramaticky zmenšil význam jakýchkoli obchodních a hospodářských sankcí. A na personální sankce se Putinovi kamarádi dávno připravili.
  8. Srozumitelnou záminkou pro invazi je německé odkládání provozu Nord-streamu 2.
  9. Invazí Rusko znovu získá postavení globálního hráče. Nadiktuje světu nový politický a hospodářský řád, který bude pro Rusy v době končící epochy globalizace výhodnější, než světový volný obchod. Rusko vynese karty při novém studenoválečném dělení světa. A ten, kdo vynáší kartu, má vždycky výhodu. Je jisté, že USA nabízené podmínky nepřijmou. S ostatními státy je zbytečné se zdržovat: velké státy dělají, co chtějí, malé státy dělají, co musí (základní poučka ruské zahraniční politiky).
  10. Invaze ukončí úspěšnost kampaně založené na kritice a na snaze médií a neziskového sektoru podporovat demokratické síly (resp. jejich trosky) v Rusku. Rusko bude vystupovat jako zachránce „normálního světa“ a bude svolávat další státy na stranu společného organizovaného odporu proti dekadentním atlantickým státům. A na tuto propagandu mu naskočí i mnoho Evropanů a Američanů. Svou mesiášskou roli už Putin zahájil, systematicky tvrdí, že centralizovaný režim (inspirovaný možná Čínou) je silnější, než demokracie. A bude nám ještě tvrdit, že jsme si to všechno způsobili sami svou neústupností, která Rusko ohrožuje.

Jiří Payne

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Úvod do debaty o důchodové reformě

Terezie Tománková otevřela druhou část pořadu Partie představením hostů a klíčových témat, včetně návrhu programového prohlášení nové vlády ANO, SPD a Motoristů sobě, s důrazem na důchody, financování slibů a ustavující schůzi sněmovny plánovanou na pondělí. Diskuze začala otázkou na Aleše Juchelku ohledně zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, což bylo slibováno před volbami, a jak to kompenzovat vzhledem k demografickým výzvám po roce 2030. Juchelka obhajoval návrat k valorizaci důchodů podle poloviny růstu reálných mezd plus inflace, motivaci seniorů k delší práci prostřednictvím kompenzací za odpracované roky a slev na sociálním pojištění, což podle něj vyváží systém bez nutnosti prodlužovat pracovní aktivitu. Moderátorka upozornila na ekonomické varování před deficity bez prodloužení věku, navazujíc na kritiku předchozí vlády.

Kritika parametrické reformy a demografické výzvy

Martin Baxa z ODS ostře kritizoval plán s odkazem na příliv 150–190 tisíc lidí do důchodů ročně oproti přítoku méně než 100 tisíc na trh práce, což má vést k deficitům průběžného systému. Podle něj chybí reálné argumenty kromě volebních slibů a připomněl neúspěšné pokusy o konsenzus, jako schůzku na Hradě, kde ANO údajně couvlo z dohody. Libor Vondráček reagoval, že zodpovědnost spočívá v komplexním přístupu, včetně podpory porodnosti, ochrany zaměstnanosti před zelenými předpisy jako Green Deal, které ohrožují průmysl Česka. Kritizoval parametrické změny předchozí vlády jako neefektivní, které sebraly důchodcům valorizaci retroaktivně a strašily prodloužením věku na 66–67 let bez motivace k dobrovolnému spoření v třetím pilíři.

Návrhy na racionalizaci školství a porodnosti

Vondráček navrhl alternativy, jako zkrácení základní školní docházky z 9 na 8 let, aby mladí lidé dříve vstupovali na trh práce a přispívali do důchodového fondu, místo prosazování 50 % vysokoškoláků, což podle něj vede k nedostudovaným studentům bez uplatnění. Zdůraznil, že i při současném nízkém podílu vysokoškoláků (27 % v Česku, nejnižší v OECD) mnozí neuplatňují své vzdělání, ale priorita by měla být kvalita před kvantitou a podpora řemesel. Moderátorka prezentovala data OECD, podle nichž vyšší vzdělání zvyšuje konkurenceschopnost, výdělky a delší pracovní aktivitu, na což Vondráček oponoval, že systém potřebuje stabilizaci skrze podporu porodnosti nad dvě děti na ženu, což je kulturně neuskutečnitelné bez širších opatření.

Financování důchodů a sociální systémy

Aleš Juchelka obhajoval, že růst reálných mezd a mírný hospodářský růst umožní udržet systém, s odkazem na vyřešení předčasných důchodů, které tvořily 80miliardový deficit, díky podmínkám předchozí vlády. Zdůraznil, že nižší valorizace by snížila životní úroveň seniorů, kteří by se obrátili na sociální dávky jako příspěvek na bydlení (20,3 miliardy Kč pro 310 tisíc domácností, převážně seniory), a volal po komplexním pohledu na sociální systémy. Vondráček souhlasil s komplexností, ale kritizoval předchozí vládu za nedostatek motivace k spoření a protahování věku bez reálného dopadu, navrhuje racionalizaci školství pro rychlejší vstup do práce.

Personální složení vlády a nominace

Diskuze přešla k personáliím, kde moderátorka ptala Juchelku, zda premiér Babiš představí prezidentovi nominanty od SPD a Motoristů sobě, včetně Filipa Turka, na kterém trvá SPD kvůli údajným kontroverzním výrokům. Juchelka potvrdil, že Babiš nese zodpovědnost, ale Turek se očistil a vysvětlil. Vondráček odmítl odhalovat jména před oficiálním oznámením, aby nedošlo k prodlení, a zdůraznil, že SPD nominuje odborníky neposlance pro plné soustředění na resorty, což bylo slibováno voličům. Na otázku k videu a spekulacím, že nominanti nejsou skutečně SPD, Vondráček potvrdil, že jména zná, ale koaliční smlouva obsahuje jen resorty, ne osoby, a obhajoval rychlost jednání bez kumulace funkcí.

Volba předsedy sněmovny a koaliční dohody

Baxa souhlasil se zodpovědností Babiše, ale varoval, že prezident má manévrovací prostor podle ústavy. Pivoňka Vaňková se ptala, zda prezident musí jmenovat všechny, což vedlo k debatě o Lipavském před čtyřmi lety bez kompetenční žaloby. Libor Vondráček popřel, že SPD vyměnila vládní posty za předsednictví sněmovny pro Tomia Okamuru, a zdůraznil strategii oddělení funkcí pro efektivitu, navazujíc na minulou praxi ANO-ČSSD. Obhajoval Turka jako partnera pro východoevropské země díky jeho bruselskému působení ve frakci Patrioti, a vysvětlil spekulace kolem Pošarové jako reakci na mediální tlak.

Závěrečné body k volbám a ideologiím K volbě předsedy sněmovny Juchelka řekl, že koalice podpoří nominanta SPD (Okamuru), ale tajná volba neumožňuje záruky, a popřel spekulace o závazném dodatku k smlouvě. Baxa navrhl Bartoška jako kandidáta SPOLU, kritizoval Okamuru a upozornil na absenci kompromisu. Vondráček označil podpis smlouvy všemi 108 poslanci za standardní praxi z roku 2018, ne závazek hlasovat, ale pro stabilitu vlády na čtyři roky, a označil Okamuru jako schopného nástupce Pekarové Adamové. K Rakušanovi jako místopředsedovi za STAN Vondráček slíbil gentlemanské dohody v tajné volbě bez strachu, a kritizoval předchozí vládu za nepravicové kroky jako zvyšování daní a ETS 2. Debata skončila ujištěním o rychlém nástupu vlády ke sjednání nápravy.  

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31