Payne: Rudá čára

Payne: Rudá čára

Dohodneme se, že na území sféry Ruského vlivu nebudete vůbec nic podnikat, nebudete se zajímat, co se tam děje. „Это наше дело.“ A kde všude ta sféra ruského vlivu je, to se dozvíte později.

Putin do mapy načrtnul ‚červenou linii‘. Evropané se bojí správně si to přeložit, красная линия totiž znamená „rudá čára“. Prohlásil ji za „nepřekročitelnou“, vyhlásil: „Kudy tyto meze povedou, budeme určovat sami v každém konkrétním případě.“ Reakce Ruska na překročení „rudé čáry“ prý bude „asymetrická, rychlá a tvrdá“. Obává se totiž, že se ‚demokratické převraty‘ nebezpečně přibližují k ruským hranicím. Vnímá to, jako ohrožení své moci a je rozhodnut hájit vlastní zájmy, tedy bránit se snahám vlastních obyvatel o větší svobodu a jakékoli jejich podpoře ze zahraničí.

Není to žádná novinka, Putin už dávno vyhlásil, že chce Rusko odpoutat od Evropy, že Rusové mají své vlastní hodnoty, jiné než jsou humanitní představy Evropanů. Okupace Krymu byla v Rusku populární, a následné sankce pomohly Putinovi vycouvat ze vztahů, které se ustavily kdysi za Gorbačova a Jelcina.

Zatímco Evropanům je Ukrajina vcelku lhostejná (s výjimkou Polska a Pobaltí), Ukrajinci si stěžují, že se jim dostává jen nepatrné podpory a pomoci v jejich úsilí o svobodu. Svobodu mnozí z nich chápou jako nezávislost na Rusku. V blízkosti Ukrajinských hranic se nyní hromadí ruští vojáci. Symetricky to vyvolává zase přesuny ukrajinské armády k hranicím.

Putin si vybral dobré načasování, Evropa je demoralizovaná koronakrizí, zaskočená energetickou krizí. Evropská unie nejistě přešlapuje na místě, nemůže ani dopředu, ani zpátky. Amerika je rozdělená. NATO je slabé. Chybí vůle skutečně se bránit. Dokládá to deficit v investicích do vlastní skutečně funkční obrany téměř všech evropských členů NATO. Putin si je jistý, že NATO nic neudělá, notně investoval na rozdíl od nás do zcela nových zbraní. Rusko tradičně zahajuje konflikty v srpnu, nebo kolem Vánoc. Na Ukrajině se slaví Vánoce až v lednu. Po Novém roce budou Evropané opilí a ospalí a Ukrajinci soustředění na svátky. Skvělá příležitost – mezi druhýma šestým lednem. Ale může to být i jindy. Třeba po šestém lednu budou Ukrajinci opilí a Evropané budou ospalí.

Situace připomíná poválečné období, kdy vznikal systém studené války a kdy se Korea stala cvičnou šachovnicí, na které si protivníci zkoušeli, kam až se dá zajít a jak se studená válka mění v horkou a naopak.

O tom, že začala nová studená válka, psali už mnozí. Jenomže politikové Západu se zdráhají vzít tuto skutečnost vážně. Stále naivně setrvávají ve svém „snění o Evropě“, které charakterizovalo devadesátá léta minulého století. Nechce se jim uvěřit, že po třiceti letech zase padá železná opona dolů. Nechápou, že jsme se ocitli v období, kdy se kolíkuje rudá čára, která se hned potom na mnoho desetiletí stane železnou oponou. Nechápou, že každý kilometr území má pro Putina smysl. Mají dojem, že se jim snad jednáními a možná nějakými kompromisy povede situaci vyřešit, a když ne, tak že snad nějakými sankcemi Putina odradí. Neberou na vědomí, že Putin se už dávno rozhodl odpojit se od Evropy, jenom mu tím usnadňují dosažení jeho cílů.

Putin se rozhodl proměnit rudou čáru v železnou oponu a my zatím ani nevíme, kudy ta rudá čára vede. Jak ukazuje zkušenost na polských hranicích, dovoz migrantů nás snadno donutí, abychom si hranice zadrátovali sami – tentokrát ze západní strany. Má jeden drobný problém: nejvzdělanější Rusové se mu stěhují na Západ. Ale už se Putinovi rýsuje řešení, už to kdosi v Evropě navrhuje: západní státy odeberou ruským občanům pobytová víza a oni se vrátí do Ruska. Jakmile bude hranice zadrátovaná, odchody chytrých lidí z Ruska do emigrace se zastaví. A z těch zbylých, co na Západě zůstanou, budou agenti.

Kompromis, který by mohl použití ruské vojenské síly o pár let odložit, vypadá takto: dohodneme se, že na území sféry Ruského vlivu nebudete vůbec nic podnikat, nebudete se zajímat, co se tam děje. „Это наше дело.“ A kde všude ta sféra ruského vlivu je, to se dozvíte později.

Zvědavě čekáme, co nadcházející online konference Josefa Bidena s Vladimírem Putinem přinese.

Jiří Payne

Zdroj: blog Idnes

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v dalším díle svého pravidelného čtvrtečního vysílání odpovídal divákům na širokou paletu dotazů, od krajských silnic přes soudní tresty až po prezidentovy výroky o budoucnosti republiky, a u každého tématu se držel stejné metody: vysvětlit systém, doložit ho číslem a nebát se nepopulárního závěru.

U krajských silnic Vondráček odmítl představu, že vláda krajům „nedává peníze“. Připomněl, že podle rozpočtového určení daní kraje dostávají peníze na svoji správu už dopředu a mimořádné státní dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy byly jen dočasnou praxí zavedenou kolem roku 2010, nikoli systémovým pravidlem. Argument doložil konkrétním příkladem: Jihočeský kraj letos poslal 3 miliony korun jako dotaci neziskovce Člověk v tísni na Ukrajinu, takže podle Vondráčka jasně má ve svém rozpočtu prostor i na to, co je skutečně jeho úkolem, totiž opravu vlastních silnic.

Na dotaz ohledně nízkých trestů za sexuální trestné činy reagoval Vondráček věcně a bez populistického přehánění. Uvedl, že vláda v programovém prohlášení počítá se zvýšením odpovědnosti soudců a státních zástupců, včetně možnosti vymáhat na nich škodu při prokazatelném pochybení, a zároveň se zavazuje k pravidelnému školení soudců, aby drželi krok s novými definicemi trestných činů. Zároveň ale jasně varoval před druhým extrémem, tedy odsuzováním bez důkazů po vzoru amerického MeToo, a přihlásil se k zásadě presumpce neviny jako základnímu principu trestního práva.

V otázce dotací pro Prague Pride Vondráček nezůstal jen u emoce, že mu to „přijde zvrácené“, ale vysvětlil věcný rámec: programové prohlášení vlády počítá s evidencí, omezením a v některých případech i zákazem financování politických neziskovek napříč resorty financí, vnitra, školství i životního prostředí. Kritizoval přitom nikoli existenci sexuální menšiny jako takové, ale ideologie typu DEI a ESG, které podle něj místo tolerance vytvářejí umělá privilegia, a upozornil, že podobný tlak se přes učebnice dostává až do výuky občanské nauky na základních školách.

Silný argument nabídl i k výrokům prezidenta Petra Pavla o budoucnosti Evropy. Vondráček odmítl představu Spojených států evropských, ztráty práva veta i výměny koruny za euro s tím, že pokud takové myšlenky vyslovuje hlava suverénního státu, otevírá tím takzvané Overtonovo okno pro další politiky z velkých zemí, kteří by z toho mohli těžit na úkor menších států. Právě proto řekl otevřeně, že si přeje, aby po roce 2028 stál v čele republiky někdo jiný.

Zajímavý byl i příklad rozhledny v Jindřichově Hradci, kterou Vondráček použil jako symbol špatně utrácených evropských dotací. Stavba za 13 milionů korun, natíraná v zimě v nevyhřívané hale, začala během několika let hnít a vyžádala si další čtyřmilionovou opravu, přestože se navenek prezentovala jako úspěch čerpání evropských peněz. Podle Vondráčka je to přesně ten typ výdajů, který raději nahradit podporou pracovních míst a základních veřejných služeb, které lidem chybí mnohem víc než další pomníček k focení.

Na závěr Vondráček znovu odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz a vyzval diváky, aby se před říjnovými senátními volbami podívali, jak jejich senátoři skutečně hlasovali, včetně podpory korespondenční volby. Zmínil i nervozitu v táboře ODS a TOP 09 před ztrátou vedení Senátu a ocenil aktivitu Thomase Pauknera v kauze Dozimetr jako příklad toho, že se konečně některé staré kauzy začínají reálně posouvat k soudnímu rozhodnutí, místo aby na ně soudci jako dříve raději nesáhli.

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31