Payne: Koalice si oddychla

Payne: Koalice si oddychla

Zatímco Bartoš ujišťoval veřejnost, že jeho strana je středově liberální, střed totiž nemá politickou filosofii, na které by se to dalo ověřit, koaliční partneři se předháněli ve veřejných deklaracích, jak jsou tomu rádi.

Tak si Ministra Bartoše znovu zvolili za předsedu v pirátském hlasování. Zatímco on ujišťoval veřejnost, že jeho strana je jistojistě středově liberální, střed totiž nemá žádnou politickou filosofii, na které by se to dalo ověřit, koaliční partneři se předháněli ve veřejných deklaracích, jak jsou tomu všemu rádi. Čemu? No dopovězme si to: že Piráti nejsou marxisté. Zatím.

Soudružka Michailidu, která se cítí být v srdci komunistkou, měla při nominacích i při samotném hlasování nezanedbatelnou podporu (289 hlasů). Kandidovala s tím, že se hlásí ke komunistickým myšlenkám a doporučila číst Marxe. Možná není náhodou, že zvedá marxistický prapor ve stejné době, kdy z Parlamentu vymizeli jak komunisté, tak sociální demokraté.

Podobný příběh pamatujeme z historie. Jak se objevili naivní zapálení utopičtí vyznavači Marxe v sociální demokracii. Jak si všichni mysleli, že přece nemohou ohrozit hlavní sociálně-demokratický proud. Jak Bohumil Šmeral se zápalem v srdci v roce 1921 založil komunistickou stranu. Jak se pak usnášeli o jednotných postupech a jednotných frontách v třídních zápasech. Jak se k moci dostal Gottwald s karlínskými kluky z hospody. A jak se také usnesli na potřebě „bolševizace“, která měla spočívat v tom, že jim ruští bolševikové poradí, jak ostatním zakroutit krkem. Jak se hbitě internacionalizovali, Kominterna měla být globální politickou stranou. Jak nakonec v roce 1948 pohltili sociální demokraty, s výjimkou těch, co emigrovali. A jak exemplárně popravili Miladu Horákovou, která se nechtěla nechat pohltit. A zbylé zavřeli do vězení.

Marxismus je agresivní ideologie. Mnoho autorů poukázalo na to, že fašismus a komunismus jsou jenom dva projekty téže ideologie. Hledat v marxismu poučení pro dnešní politiku je stejně amorální, jako nacházet inspiraci pro sociální politiku v praxi koncentračních táborů. Je možné, že i tam byly zajímavé myšlenky, ale vracet se k nim je nemorální.

Nevím, do jaké míry koaliční partneři svými gratulacemi Bartošovi pomohli. Všichni pamatujeme, že podstatné jméno ‚nepřítel‘ má druhý stupeň ‚úhlavní nepřítel‘ a třetí ‚koaliční partner‘. I současná koalice k tomu dospěje. A podpora Bartošovi od koaličních stran bude marxistické frakci v pirátské straně vodou na mlýn při jeho sesazení.

Piráti se již internacionalizovali. V Evropském parlamentu sedí ve frakci zelených. Už několik let. Evropská unie je pro marxisty rájem. Zapálení idealisté s marxistickými ideály v srdci vyznávající utopické sny o jednotně naordinované demokratické svobodě prošlapou cestu. Za nimi obvykle nastupují radikální marxisté, kteří již svou unifikovanou pravdu vnucují železnou pěstí. V Evropské unii pokutami a ostrakizací.

Podstatou marxismu je rozdělení společnosti do tříd. Definice třídního nepřítele. Mnozí zelení, také navazující na stejné tradice, často již nyní předvádějí přesně marxistický povýšený přístup neomylného poučování druhých, co si musí myslet. V Praze jsme to už od pirátské radnice nejednou zaznamenali. Také můžeme očekávat podporu všem revolučním silám ve světě, pro marxistickou zahraniční politiku je to typické, potřebuje opak stability. Marxisté se vždycky dovolávají svobody, než se dostanou k moci. Svoboda napomáhá revoluci. Na druhou stranu hned potom vždycky chtějí mít všechno jednotné a pod kontrolou. Dnes pod digitální kontrolou.

Je téměř nevyhnutelné, že internacionálně zakotvená marxistická frakce získá za čas u Pirátů většinu. Stanou se bolševiky a sesadí Bartoše. Bude to snadné, Fialova vláda se stane nepopulární a na kritice vlády se nahromadí dostatek důvodů k jeho sesazení. Bartošova údajně středová (?) frakce se stane menševickou. Bartoš jako ministr nebude mít čas věnovat se straně. Piráti se stanou hlavní levicovou stranou v české politice. Nahradí bývalé komunisty i sociální demokraty.

Komunisté vyznávali rudou barvu, nacisté měli kombinaci černé a rudé. Zelenou měl Kaddáfí. Piráti si vybrali černou a marihuanu. A sprostá slova? Ta patřila k zaníceným marxistům odpradávna.

Jiří Payne

Články vyjadřují osobní názor autora a nejsou oficiálním stanoviskem strany, pokud není uvedeno jinak.

Zdroj: blog Idnes

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Nejnovější video

Libor Vondráček v dalším díle svého pravidelného čtvrtečního vysílání odpovídal divákům na širokou paletu dotazů, od krajských silnic přes soudní tresty až po prezidentovy výroky o budoucnosti republiky, a u každého tématu se držel stejné metody: vysvětlit systém, doložit ho číslem a nebát se nepopulárního závěru.

U krajských silnic Vondráček odmítl představu, že vláda krajům „nedává peníze“. Připomněl, že podle rozpočtového určení daní kraje dostávají peníze na svoji správu už dopředu a mimořádné státní dotace na opravy silnic druhé a třetí třídy byly jen dočasnou praxí zavedenou kolem roku 2010, nikoli systémovým pravidlem. Argument doložil konkrétním příkladem: Jihočeský kraj letos poslal 3 miliony korun jako dotaci neziskovce Člověk v tísni na Ukrajinu, takže podle Vondráčka jasně má ve svém rozpočtu prostor i na to, co je skutečně jeho úkolem, totiž opravu vlastních silnic.

Na dotaz ohledně nízkých trestů za sexuální trestné činy reagoval Vondráček věcně a bez populistického přehánění. Uvedl, že vláda v programovém prohlášení počítá se zvýšením odpovědnosti soudců a státních zástupců, včetně možnosti vymáhat na nich škodu při prokazatelném pochybení, a zároveň se zavazuje k pravidelnému školení soudců, aby drželi krok s novými definicemi trestných činů. Zároveň ale jasně varoval před druhým extrémem, tedy odsuzováním bez důkazů po vzoru amerického MeToo, a přihlásil se k zásadě presumpce neviny jako základnímu principu trestního práva.

V otázce dotací pro Prague Pride Vondráček nezůstal jen u emoce, že mu to „přijde zvrácené“, ale vysvětlil věcný rámec: programové prohlášení vlády počítá s evidencí, omezením a v některých případech i zákazem financování politických neziskovek napříč resorty financí, vnitra, školství i životního prostředí. Kritizoval přitom nikoli existenci sexuální menšiny jako takové, ale ideologie typu DEI a ESG, které podle něj místo tolerance vytvářejí umělá privilegia, a upozornil, že podobný tlak se přes učebnice dostává až do výuky občanské nauky na základních školách.

Silný argument nabídl i k výrokům prezidenta Petra Pavla o budoucnosti Evropy. Vondráček odmítl představu Spojených států evropských, ztráty práva veta i výměny koruny za euro s tím, že pokud takové myšlenky vyslovuje hlava suverénního státu, otevírá tím takzvané Overtonovo okno pro další politiky z velkých zemí, kteří by z toho mohli těžit na úkor menších států. Právě proto řekl otevřeně, že si přeje, aby po roce 2028 stál v čele republiky někdo jiný.

Zajímavý byl i příklad rozhledny v Jindřichově Hradci, kterou Vondráček použil jako symbol špatně utrácených evropských dotací. Stavba za 13 milionů korun, natíraná v zimě v nevyhřívané hale, začala během několika let hnít a vyžádala si další čtyřmilionovou opravu, přestože se navenek prezentovala jako úspěch čerpání evropských peněz. Podle Vondráčka je to přesně ten typ výdajů, který raději nahradit podporou pracovních míst a základních veřejných služeb, které lidem chybí mnohem víc než další pomníček k focení.

Na závěr Vondráček znovu odkázal na web vysvědčenísenátoru.cz a vyzval diváky, aby se před říjnovými senátními volbami podívali, jak jejich senátoři skutečně hlasovali, včetně podpory korespondenční volby. Zmínil i nervozitu v táboře ODS a TOP 09 před ztrátou vedení Senátu a ocenil aktivitu Thomase Pauknera v kauze Dozimetr jako příklad toho, že se konečně některé staré kauzy začínají reálně posouvat k soudnímu rozhodnutí, místo aby na ně soudci jako dříve raději nesáhli.

Oblíbené štítky

Jiří Payne

Jiří Payne

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31