KohoVolit.eu již tradičně pořádá anketu, ve které si můžete zjistit, se kterým kandidátem máte nejpodobnější názory. S anketou oslovili i mě. Vzhledem k tomu, že v anketě se smělo odpovídat pouze jedním slovem, pokusím se svoje odpovědi zdůvodnit. Tučně a kurzívou je psaná otázka, text pod tím je moje odpověď.

Měla by se zvýšit daňová progrese daně z příjmů u lidí (tj. vyšší sazba daně pro vyšší příjmy)?
(V ČR existuje „jednotná daň z příjmu 15 %“. Díky slevě na poplatníka ovšem jde ve skutečnosti o daň mírně progresivní. Podle zastánců je tato “rovná daň” spravedlivější, odpůrci naopak považují za spravedlivější progresivnější zdanění. V Německu je zdanění progresivnější než v ČR, na Slovensku je progrese podobná jako v ČR.)
NE. Neexistuje důvod, proč by bohatší měli platit vyšší sazbu daně. Svobodní navíc chtějí daň z příjmu fyzických osob zrušit, protože je to nejšpinavější daň zanesená spoustou nesmyslných výjimek. Jejím zrušením se zjednoduší administrativa a sníží daňová zátěž.

Souhlasím se současným zněním zákona o církevních restitucích?
(V legislativním procesu je nyní zákon o církevních restitucích. Podle zastánců zákon napravuje křivdy na církvích a umožní rozvoj obcí obklopených blokovanými pozemky, podle odpůrců je zákon netransparentní a hrozí zneužití vydaného majetku.)
NE. Svobodní odmítají církevní restituce v podobě, kterou prosazuje současná vláda. V návrhu není vyřešena odluka státu a církve, která musí předcházet jednání o majetku. Navíc se vyrovnání má týkat většího rozsahu majetku, než jaký byl skutečně vyvlastněn po únoru 1948. Viz stanovisko Svobodných.

Mělo by být zakázáno kouřit v restauracích?
(V mnoha zemích se v poslední době rozšiřují zákony zakazující kouření v restauracích. Např. v mnoha německých spolkových zemích je to zakázáno, na Slovensku je nutno vyhradit stavebně oddělený nekuřácký prostor.)
NE. Restaurace není prostor veřejný, nýbrž soukromý. Je na libovůli majitele, jaká si na něm zavede pravidla, a je na libovůli zákazníků, zda na taková pravidla přistoupí, nebo odejdou jinam. Podrobně se tématu věnuje tento policy paper z dílny Liberálního institutu.

Měla by se uzákonit možnost celostátního referenda vypisovaného na základě petice?
(V ČR je možné vyhlásit celostátní referendum pouze tehdy, pokud o něm rozhodne Parlament. Např. na Slovensku je to možné po shromáždění 350 000 podpisů, v „referendovém“ Švýcarsku je třeba 50 000 podpisů. Referenda je možné žádat i ve spolkových zemích v Německu, v celém Německu prakticky ne.)
ANO. Podporuji lidové veto, což je systém, kdy se k zákonu přijatému parlamentem mohou vyjádřit občané v referendu před tím, než začne platit. Pokud občané nasbírají dostatek podpisů, koná se referendum o zamítnutí daného zákona. V případě, že většina občanů bude hlasovat pro zamítnutí daného zákona, zákon nesmí vstoupit v platnost. Navíc automaticky dojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny, protože nezastupuje občany.
Navíc podporuji obligatorní referendum o důležitých ústavních otázkách jako je vstup do eurozóny nebo přijetí Lisabonské smlouvy.

ČR by měla usilovat o zavedení společné evropské měny (euro)?
(Česká republika se pomocí referenda v roce 2004 vyjádřila kladně pro vstup do EU. Tímto referendem došlo i ke schválení závazku v podobě přijetí společné evropské měny, eura (datum přijetí nebylo a není stanoveno).
NE. Že euro nemůže fungovat, věděl každý seriózní ekonom již před jeho zavedením. Milton Friedman mu předpovídal 15 let života. Dnes je naprosto zřejmé nejen ekonomům, že euro nefunguje. Vstupem do eurozóny by navíc Česká republika automaticky vstoupila také do ESM a byla by povinna platit vysoké částky zadluženým zemím a bankám.

Mělo by se začít platit školné na veřejných vysokých školách?
(Na veřejných vysokých školách v ČR se neplatí školné. Studenti si ovšem platí ubytování, stravu, pomůcky i některé povinné školní poplatky. Podle zastánců školené umožní rozvoj vysokých škol, podle odpůrců omezí přístup ke vzdělání zejména sociálně slabším studentům.)
ANO. Vysoké školy jsou — řečeno ekonomickou hantýrkou — soukromé statky, nikoliv veřejné statky. Soukromé vysoké školy si navíc z daní musí platit svoji vlastní nekalou konkurenci. Viz tuto podrobnější argumentaci.

Mělo by se zavést pravidlo, že státní instituce by měly být rozmísťovány rovnoměrně po celém území ČR?
(V ČR je velké množství státních a státem placených institucí v Praze. Naproti tomu v Německu existuje pravidlo, že takové instituce musejí být rozmísťovány rovnoměrně po celé zemi. Podle zastánců to zlepšuje přístup občanů k úřadům a posiluje nezávislost kontrolních institucí, podle odpůrců to snižuje efektivitu státní správy.)
NE. K ničemu.

Měla by být zavedena možnost eutanazie?
(Eutanazie není povolená v ČR ani v žádné z okolních zemí. Podle zastánců je ukončení života základním právem člověka, podle odpůrců je nemorální a hrozí jeho zneužití. Eutanazie je legální např. v Nizozemí nebo v Belgii.)
NE. Stát by neměl popisovat způsob zabíjení na přání. Pomoc těžce nemocnému člověku ke smrti si musí každý lékař či příbuzný zodpovědět sám. Otázkou je, zda vypustit z trestního zákoníku „napomáhání k sebevraždě“.

Měla by se snížit hranice pro platnost místního referenda alespoň pro velká města?
(V ČR je pro platnost místního referenda nutná účast alespoň 35 % obyvatel obce a alespoň 25 % obyvatel musí hlasovat pro vítěznou variantu. Ve velkých městech je to dle zkušeností těžko dosažitelné. Např. v Polsku je minimální účast pro platnost referenda 30 %, na Slovensku 50 % a v Bavorsku je to odstupňované dle velikosti města od 20 % (pod 50 000 lidí) po 10 % (nad 100 000 lidí).)
ANO.

ČR by měla vystoupit z NATO?
(ČR je od roku 1999 součástí NATO. Podle zastánců členství jde o záruku bezpečnosti země, odpůrci naopak poukazují účast ČT v problematických vojenských konfliktech. Členem NATO jsou všechny sousední státy ČR kromě Rakouska.)
NE. Spojenectví v NATO nám zajišťuje bezpečnost.

ČR by měla vystoupit z EU?
(ČR je od roku 2004 členem EU. Zastánci argumentují, že členství dává ČR možnost ovlivňovat budoucnost EU a je ekonomicky výhodné, odpůrci upozorňují na ztrátu suverenity ČR. Členem EU jsou všechny sousední státy ČR, mimo EU naopak stojí např. Švýcarsko či Norsko.)
ANO. Víme jak vystoupit z EU a víme, že pokud se staneme členy EFTA, budeme na tom lépe. Viz projev Nigela Farage.

Sazba DPH by se měla snížit?
(Sazba DPH se nedávno zvýšila jako reakce na nižší výběr daní kvůli krizi. Podle zastánců povede zvýšení DPH k vyšším příjmům státního rozpočtu a ke snížení veřejného dluhu, podle odpůrců povede ke zdražení zboží a služeb.)
ANO. Měla by se sjednotit a snížit na 15 %. Po vystoupení z EU bude možno sazbu DPH dále snižovat. Svobodní mají recept na to, jak můžeme vyrovnat rozpočet bez zvyšování daní.

Měl by existovat zákon o prokázání nabytí majetku s možností zabavení neprokázaného majetku?
(Na Slovensku platí zákon o prokazování nabytí majetku (nad přibližně 10 miliónů Kč). Pokud majitel nebude moci prokázat legální nabytí majetku, může o něj přijít. Podle zastánců je to důležité opatření v boji proti systémové korupci, podle oponentů má zákon zpětnou účinnost a zavádí situaci, kdy obviněný musí dokazovat svoji nevinu.)
NE. Takový zákon by porušoval presumpci neviny. Sousedům ani státním úředníkům není nic do toho, jak kdo nabyl svůj majetek.

Měla by se podporovat možnost výuky romštiny jako volitelného předmětu?
(V ČR platí zákon, že národnostní menšiny mají právo na výuku ve svém jazyce. Zatímco v ČR fungují školy např. v polštině, romština není v ČR ani volitelným předmětem (mj. nejsou vyškolení učitelé). Např. na Slovensku místy je.)
NE. Je tedy otázkou, co se myslí tou podporou. Není důvod výuce romštiny bránit, ale není důvod ani výuku romštiny podporovat nějakými dotacemi ze státního rozpočtu.

Imunita poslanců a senátorů by měla být omezena tak, že by se vztahovala jen na proslovy v Parlamentu?
(Poslanci a senátoři nemohou být trestně stíháni, pokud je Parlament odmítne vydat. V takovém případě už za daný skutek nemohou být stíháni nikdy. Podle zastánců jde o pojistku proti politickému pronásledování zákonodárců, podle odpůrců brání imunita v legitimním vyšetřování trestné činnosti zákonodárců.)
NE. Imunita pouze na projevy v Parlamentu nemá smysl ve svobodné zemi, kde platí svoboda slova. Pokud něco smí beztrestně říkat poslanec, smí to říkat každý občan. Naopak imunita poslanců proti trestnímu stíhání má svoji logiku.

Regulační zdravotnické poplatky by měly být zrušeny?
(V ČR byly zavedeny regulační poplatky za zdravotní úkony a za pobyt v nemocnicích. Podle zastánců zabraňují plýtvání zdravotní péčí, podle odpůrců vedou ke zhoršení dostupnosti zdravotní péče zejména pro sociálně slabé pacienty. Podobné poplatky existují v řadě zemí, jako je Slovensko nebo Německo, jinde jsou neznámé.)
NE.Stát nemá regulovat poplatkem, jak často navštívíme lékaře. Ale zákazník a lékař a zákazník a pojišťovna by měli mít právo domluvit se na možnosti platit hotovostní poplatek výměnou za nižší roční pojistné. Spoluúčast pojištěnce v systému komerčního pojištění má smysl a pomáhá. Místo regulačního poplatku a zdravotního socialismu skutečnou konkurenci pojišťoven! Myslím si ale, že dokud se neprovede pořádná reforma zdravotnictví, poplatek nebo spoluúčast má něco do sebe.

ČEZ by měl pokračovat v plánu na výstavbu dalších dvou bloků v Temelíně?
(ČEZ chce postavit další dva bloky jaderné elektrárny Temelín. Jejich cena se odhaduje na „stovky miliard“ Kč. Např. Německo má plán útlumu jaderných elektráren (ač se diskutuje), Rakousko od jaderných elektráren odstoupilo, naopak na Slovensku se jaderné elektrárny rozšiřují.)
ANO. Kdokoliv, kdo splní příslušné podmínky a získá souhlas úřadu pro jadernou bezpečnost a souhlas dotčených obcí, by měl mít právo postavit na svém pozemku jadernou elektrárnu. Stát ale nesmí poskytovat žádné záruky a garance. To, jestli bude další jaderný blok konkurenceschopný, si musí tváří v tvář novým rozvíjejícím se zdrojům energie pečlivě zvážit soukromý investor a nést za své rozhodnutí plnou odpovědnost.

Interrupce by měla být zakázána až na výjimečné případy, jako je znásilnění či ohrožení života matky?
(Interrupce na žádost matky je v ČR možná stejně jako např. na Slovensku, v Rakousku či na Ukrajině. V Polsku je naopak zakázána až na určité výjimečné případy. Podle zastánců je právo na potrat základním právem ženy, podle odpůrců je nemorální.)
NE. Záleží pouze na morálních hodnotách dané ženy, zda se rozhodne potrat podstoupit, či ne. Zákonodárce nemá právo ženě nařizovat donošení nechtěného plodu.

Senát by měl být zrušen?
(Při volbách do Senátu je dlouhodobě nejnižší účast (srovnatelná jen s účastí v „eurovolbách“). Podle zastánců Senát plní funkci “pojistky” a pomáhá při vytváření kvalitnějších zákonů, podle odpůrců jde o zbytečnou instituci. Obdoba Senátu existuje v Polsku, např. v Německu jsou „senátory“ zástupci zemských vlád. Na Slovensku a v Maďarsku Senát není.)
NE. Téma není na pořadu dne. Senát by však měl být reformován, aby získal větší pravomoci. (Např. vrácený zákon by mohla Sněmovna přehlasovat jenom většinou 105+ poslanců atp.)

ČR by měla usilovat o udržování obchodních vztahů i se zeměmi, které porušují lidská práva?
(ČR udržuje obchodní vztahy i se zeměmi, které porušují lidská práva. Podle zastánců zahraniční obchod podporuje hospodářský růst, podle odpůrců je taková spolupráce nemorální.)
ANO. Pokud s nimi nebudeme obchodovat, ničemu nepomůžeme. Pokud budou ale země bohatnout, životní standardy jejích obyvatel se zlepší. Velmi dobře to lze ilustrovat na posledních třiceti letech vývoje v Číně.

Tzv. druhý pilíř důchodové reformy by měl být zrušen?
(Nedávno byla zavedena důchodová reforma, která počítá se zavedením tzv. druhého pilíře. Umožňuje přesun 3 % ze sociálního pojištění a dalších 2 % ze mzdy k soukromému penzijnímu fondu. Vstup do druhého pilíře je dobrovolný, ale nevratný. Podle zastánců umožní lepší zabezpečení životní úrovně ve stáří, podle odpůrců není zajištěna návratnost finančních prostředků.)
ANO. Ne, protože mimo státní (první) pilíř není státu nic do toho, jakým způsobem občané nakládají se svými penězi. Svobodní jsou pro radikální důchodovou reformu, ve které budou občané přispívat malou částkou na státem zaručený důchod, který vystačí na skromný život v penzi, a jak se rozhodnou investovat zbytek peněz, bude na nich samotných (tzv. třetí pilíř). Kvazi-státní druhý pilíř, u něhož bude mít stát neodolatelnou chuť peníze znárodňovat, nelze ve svobodné společnosti podporovat.

Měl by být zrušen poplatek za prázdná média?
(V ČR je nutno z každého prázdného nosiče informací jako je DVD, počítačový disk apod., i z každého rozmnožovacího zařízení jako DVD-RW či kopírka zaplatit poplatek, aby se tak kompenzovalo pirátské kopírování. Ten jde organizacím (např. OSA nebo DILIA), které zastupují část autorů. Tyto organizace však mohou kteréhokoliv autora mezi sebe bez důvodů nepřijmout.)
ANO. Vybírat výpalné z každého DVD porušuje presumpci neviny.

Homosexuální páry by měly mít možnost adoptovat děti?
V současné době mohou homosexuální páry uzavírat tzv. registrované partnerství, nemohou ovšem adoptovat děti. Adopce homosexuálními páry je legální např. v Nizozemí, ve Švédsku či v Norsku.
ANO. Tak citlivou věc, komu svěřit opuštěné dítě, které nešťastně spadlo klína státu, do nové rodiny, musí řešit pečlivý soud. Svěřování dětí k adopci homosexuálům není nijak zakázané a asi by to dnes ani zakázat nešlo. Ale explicitně někam do zákona napsat, že „homosexuální páry mohou adoptovat děti“ mi připadá nesmyslné.

Měl by být zaveden tzv. klouzavý mandát?
(V ČR je možné i běžné, že ministři vlády jsou zároveň poslanci nebo senátory. Podle zastánců je kumulace funkcí prospěšná díky přenosu znalostí a zkušeností, podle odpůrců je těžko zvládnutelná. V řadě zemí existuje takzvaný „klouzavý mandát“ – za poslance nastupuje po dobu jeho členství ve vládě dočasný náhradník.)
NE. Taková změna odporuje postatě parlamentního systému. Viz dopis prezidenta Klause.

Měl by být schválen zákon o vyrovnaném státním rozpočtu?
(V současné době se diskutuje o zavedení zákona o vyrovnaném státním rozpočtu, který by určoval určitou maximální povolenou míru schodku rozpočtu v závislosti na hospodářském růstu. Podle zastánců jde o opatření sloužící k omezení zadlužování státu, podle odpůrců zákon znemožní vládě provádět nezbytná opatření v hospodářské politice.)
ANO. Měl by být přijat ústavní zákon o vyrovnaném rozpočtu. Podobný zákon už existuje v řadě zemí (např. ve Švýcarsku, Německu, Rakousku, Polsku nebo mnoha státech USA). Úlohou vlády není intervenovat v ekonomice.

Zákaz billboardů u silnic by měl být zrušen?
(Nedávno začala platit novela, která nařizuje odstranit do pěti let billboardy v okolí dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. třídy. Podle zastánců toto opatření sníží počet dopravních nehod, podle odpůrců problém neřeší, protože billboardy se přesunou na soukromé pozemky okolo silnic.)
NE. Billboardy jednak odvádějí pozornost a jednak způsobují bezpečnostní riziko při vyjetí vozidla ze silnice.

Měl by být zachován Ústav pro studium totalitních režimů?
(V ČR byl založen tzv. Ústav pro studium totalitních režimů zabývající se “obdobím nacistické a komunistické totalitní moci”. Podle zastánců pomůže zabránit zkreslování historie, podle odpůrců není ústav politicky nestranný. Podobné ústavy fungují např. na Slovensku a v Polsku.)
NE. Podle mě se jedná o zbytečnou státní instituci. Nechť jsou zveřejněny a zpřístupněny archivy komunistické policie formou knihovny, ale ať si je studuje každý za své, není potřeba platit ze státního rozpočtu badatele.

Zákaz jízdy kamionů by měl být oproti současnému stavu rozšířen?
(Na silnicích v ČR platí nyní zákaz jízdy kamionů v neděli. Podle zastánců pomáhá toto opatření snížit dopravní zátěž tranzitních obcí, podle odpůrců omezení přepravy zboží snižuje hospodářský růst.)
NE. Kamiony nejezdí po silnicích jen tak z plezíru, nýbrž vozí zboží, které všichni nakupujeme. Dále omezovat jejich provoz znamená omezovat, kolik si toho můžeme v obchodech nakoupit.

Občané by měli mít možnost předložit návrh zákona pomocí petice?
(V ČR mají zákonodárnou iniciativu pouze poslanci, vláda, Senát a zastupitelstvo kraje. V řadě zemí mohou navíc občané předložit zákon do Parlamentu přímo, a to pomocí petice.)
NE. Lidé by měli mít právo na základě petice iniciovat zrušení nově přijatého zákona. Navrhování zákonů by ale mělo mít řád a obsahovat možnost návrh na základě připomínek pozměňovat před konečným hlasováním. To jde jen v parlamentu. Referendum by mělo být jen pojistkou a týkat se pouze zákonů předem projednaných v parlamentu.

Měla by být zavedena možnost volit po internetu?
(Volit po internetu je možné v Estonsku. Podle zastánců to usnadňuje účast ve volbách, podle odpůrců počítačové systémy nejsou zcela bezpečné a existuje riziko volebního podvodu.)
NE. Riziko volebního podvodu existuje, obzvláště, pokud stát nedokáže zvládnout ani tak triviální věc, jakou jsou datové schránky. Současný systém voleb funguje, není třeba jej nahrazovat ničím modernějším a potenciálně méně spolehlivým. Volba má být navíc promyšleným aktem, nikoliv jedním kliknutím během pracovní doby nebo sledování klipů na YouTube.

Povolovat jakékoliv herní automaty by měly výhradně obce?
(V současné době se debatuje, zda mají všechny formy hazardu povolovat obce namísto Ministerstva financí. Podle zastánců by to byla byrokratická zátěží pro obce a existuje možnost korupce na lokální úrovni, podle odpůrců mají obce omezené možnosti ovlivnit umístění herních automatů na svém území.)
ANO. Vedlo by to ke konkurenci jurisdikcí, což je vždy prospěšná věc. Podle plánů Svobodných na reformu veřejných financí by navíc daně z výher v automatech byly příjmem obecního rozpočtu.

V ČR by měla být zakázána stavba mešit?
(V ČR nyní stojí několik mešit a jiných muslimských modliteben. Podle zastánců jejich výstavby jde o vyjádření svobody vyznání, podle odpůrců existence mešit v ČR není v souladu s křesťanskou tradicí země.)
NE. Stát nemá právo nařizovat, co si kdo postaví na soukromém pozemku nebo co na něm dělá, pokud tím nenarušuje svoje okolí (např. nadměrným hlukem).

Smlouva ACTA by měla v ČR platit?
(Nedávno byla podepsána protipirátská mezinárodní dohoda ACTA. Podle příznivců pomůže omezit nelegální kopírování, podle odpůrců hrozí zneužití pravomocí k cenzuře internetu.)
NE. ACTA je zásadním porušením práva na soukromí, práva na soukromý majetek a dalších práv. Viz např. projev Karla Zváry nebo článek Jiřího Payna.

V ČR by měl být zaveden trest smrti?
(V ČR a v řadě dalších evropských zemí je nyní trest smrti nepřípustný. Podle jeho zastánců pomáhá díky své odstrašující funkci snižovat kriminalitu, podle odpůrců je nemorální a hrozí jeho zneužití a justiční omyly.)
NE. K jeho opětovnému zavádění neexistují silné důvody. Naopak existuje řada silných důvodů proti.

Možnost vlastnit společnost pomocí anonymních akcií by měla být zrušena?
(ČR je jednou z mála zemí světa, kde jsou povoleny anonymní akcie, u nichž nejde dohledat fyzický vlastník.)
NE. Anonymní akcie existují všude, i když většinou pouze v zaknihované podobě. U nás existují i v listinné podobě, ale jejich rušení by omezovalo svobodu. Majitele bankovek v listinné podobě také nikdo neeviduje a nikoho to netrápí.

Stát by měl platy a odměny vrcholných politiků a vysokých státních úředníků pravidelně zveřejňovat?
(V ČR jsou nyní platy a odměny politiků a státních úředníků neveřejné. Je možné o ně požádat na základě zákona o svobodném přístupu k informacím, úřady ale často odmítají údaje vydat. Např. ve Velké Británii jsou platy vysokých státních úředníků zveřejňovány státem.)
NE. Platy ústavních činitelů (poslanci, ministři, prezident, šéf NKÚ atd.) jsou samozřejmě dány zákonem, tedy veřejné. Platy úředníků nejsou dány zákonem a je na každém úřadu, jak bude úředníky odměňovat v rámci schváleného rozpočtu. Veřejný je tedy vždy jen celkový rozpočet na platy. Nepokládám za správné, aby se povinně zveřejňovaly platy úředníků, týká se to stovek tisíc lidí. Mají-li být zveřejňovány, pak by měl být přijat zákon o odměňování úředníků, který by stanovil pravidla odměňování a zveřejňování.

Mělo by být zřízeno specializované státní zastupitelství pro boj proti korupci?
(V ČR se nyní uvažuje o zřízení specializovaného státního zastupitelství pro boj proti korupci. Podle zastánců pomůže vytvoření jednoho orgánu v boji proti systémové korupci, podle odpůrců může být taková instituce pod velkým politickým a korupčním tlakem.)
NE. Takový úřad by se okamžitě po svém zřízení stal doslova epicentrem korupce, jak ostatně ukazují zkušenosti ze zemí, kde tento nesmysl již vyzkoušeli.

Pro obsazování vysokých volených funkcí by měly být zavedeny kvóty pro ženy?
(V některých skandinávských zemích jsou zavedeny kvóty pro ženy při obsazování některých volených funkcí. Podle zastánců zabraňují kvóty diskriminaci žen, podle odpůrců porušují rovnost pohlaví před zákonem.)
NE. Ženám ani mužům není bráněno vykonávat jakoukoliv činnost, kterou vykonávat chtějí, pokud naleznou souhlas i na druhé straně kontraktu. Existují povolání, ve kterých dominují muži (např. hornictví nebo instalatérství), ale stejně tak existují povolání, kde dominují ženy (učitelství nebo móda). Je to přirozený vývoj, který může legislativa pouze zhoršit.