Jak jen proboha může tento stát přežít? Jak to, že ještě nezbankrotoval? Táži se již pokolikáté, když koukám na kolonku DPH u účtu za ubytování. 3,8%. Jenom. A včera jsem kupoval potraviny: DPH je 2,5%. Jen na lahev kvalitního vína dali více, 8% (což je místní standardní sazba DPH). V knihkupectví to však už zase kleslo na pouhá 2,5%.
Mají tu snad jiné způsoby, jak vysát peníze ze svých daňových poplatníků? Peníze, které zcela bezpochyby každý stát potřebuje, aby sám sebe udržel v chodu a plnil své základní funkce? To je přece jasné každému na široširém světě, nebo tedy alespoň v Evropské unii, že stát musí vybrat hodně peněz, aby svá rozhodnutí vynutil. A aby vrchnost měla úctu lidu a chodilo se k ní s prosíkem o příspěvek na cokoliv. Jinak by ji nikdo neposlouchal, že ano?
Ale tak to také není. Sazba daně z příjmu pro standardní výdělky je tu velmi hluboko pod deseti procenty.
A co takhle spotřební daně? Třeba mají benzín nehorázně drahý a z toho stát tyje.
Ne, zase vedle, ceny jsou tu zhruba stejné jako v České republice. Ani by to jinak nešlo, motoristé by v opačném případě tankovali v okolních státech, neboť tato země se dá přejet na jedno natankování.
Už to mám. Je-li to tak, pak tu určitě stát neplní svoje základní funkce. Jistě nemají bojeschopnou armádu. Bezpochyby mají zastaralé padající stíhačky. Nebo sice nové, ale pronajaté a to bez řádné výzbroje. Jak to, že je ještě někdo neobsadil? Že by se do takového svrabu nikomu nechtělo posílat své okupační vojáky? Kriminalia tu určitě bují a každý z okupantů by se jistě musel strachovat o peněženku v kapse, proto sem radši nelezou. Taky skoro samé kamení a vysoké kopce to tu mají. Bodejť by se sem někdo zvenku cpal. Postavit v takových podmínkách třeba pořádnou silnici bude určitě znamenat vydat majlant, takže stát na to z těch nízkých daní přece nemůže mít.
Avšak – samá voda. Letadla mají prvotřídní. Armádu mají, zdá se, bojeschopnou, i když pro našince trochu zvláštní. Na střelnicích se o sobotách tréninkově střílí o sto šest, skoro každý chlap to umí. Na nábojích nešetří. A na silnicích ostatně taky ne, jsou v bezvadném stavu. Kriminalita minimální a policie dělá svou práci poctivě a slušně.
Takže tu mají třeba nějaké ropné zásoby? Těží a těží a až se to vysaje, tak bude šlus.
Ne, ani kapka černého zlata není pod touto zemí.
Tak bezpochyby hospodaří s obrovským deficitem a jistě se to státu za čas vymstí.
Opět jsem netrefil. Rozpočet má tato zem povinně vyrovnaný, dluh zcela únosný a navíc klesající.
Na čem tedy ten stát šetří? Na nezaměstnaných? Určitě mají města přeplněná bezdomovci, které bída a nouze vyhnaly z jejich příbytků.
Taky ne, světe, div se. Nic takového jsem nezaregistroval. Ostatně nezaměstnanost je dlouhodobě pod čtyřmi procenty.
Tak úřady jsou jistě plné špatně placených nerudných úředníků, kteří vyřizují žádosti svých spoluobčanů vzteky bez sebe, že mají práce nad hlavu za mrzký peníz.
Tak to už vůbec ne. Nic takového jsem opravdu nezažil. Buď mají méně byrokracie nebo jsou úředníci dobře placení. Nejspíš obojí.
Určitě si nakradli. Třeba za války. Nebojovali a schovávali kradené. Nebo tak nějak. Mají toho plné banky, sedí na tom pokladu a žijí z něj.
Hm. Toto klišé je nepochopitelně živé i 67 let po válce. Jen za posledních 30 let vyprodukovala tato země s méně obyvateli než Česká republika celkově HDP za cirka 11 000 miliard franků (220 000 miliard korun). A vyprodukovala je lidskou prací v průmyslu, zemědělství a ve službách, třeba i finančních, ale nikoliv sezením na jakémkoliv zlatém pokladu. Místní finanční sektor jednoduše poskytuje lepší a tudíž žádanější finanční služby než okolní přeregulované země (a proto je také okolním zemím trnem v oku). Těch zmíněných 11 000 miliard franků odpovídá zlatému pokladu (při dnešní poměrně vysoké ceně zhruba 50 US dolarů za gram) vážícímu 220 000 tun. A to je šestkrát více, než jsou oficiální zlaté rezervy všech států světa dohromady, tedy včetně supervelmocí.
Tak na čem tedy ta jejich administrativa ušetří?
Prostě nerozhazuje. Má (jen) sedm efektivních ministerstev s rozumným rozpočtem, na jejichž provoz mu stačí ty nízké daňové sazby. Korupce tu nebují. Nikdo tu před ministerstvy nekřičí „Chceme naše dotace!“. Stát tu nemá přespočet dotačních programů, které by označoval slovy „veřejný zájem“ a na to konto zvyšoval svým občanům daně, aby mohl dostát svým předchozím lehkomyslným závazkům.
Nikdo tu ty nízké daně neobchází, neboť to při jejich níži nemá cenu. Lidem na kontech zůstává z výplaty dost peněz na jejich privátní zájmy a koníčky. Ano, jedna zvláštnost udeří našince do očí: Nesetkáte se tu s nápisy typu: „Bylo postaveno za přispění Evropské unie“. Zato se tu o to víc setkáváte s privátní iniciativou. Například:
– Vybudování tohoto výletního a odpočinkového místa bylo financováno z příspěvků pracovníků té a té pobočky té a té banky.
nebo
– Vyhlídku a měďrytinu mapy Alp zde financovala rodina Schwarz.
Prostě rodina Schwarz či pracovníci místní pobočky banky se rozhodli, že to konkrétní místo v jejich zemi stojí za financování, a tak ho z vlastní kapsy zvelebili. I pro ostatní návštěvníky. Mají na to, stát jim ty peníze nevytáhl z kapes.
Ten stát je přívětivý, a je přívětivý překvapivě levně. Pro našince neuvěřitelné. Pro Švýcary je naopak takový stát normálka. Nechce toho po nich moc. O to ho mají radši – a bez skřípění zubů.
Pavel Strunz je členem republikového výboru Svobodných