Novotný: Můžeme mít levnější dálniční známky

Novotný: Můžeme mít levnější dálniční známky

Schválně provokativně píšu titulek mé glosy na téma viňet pro řidiče automoblů do 3,5 tuny. Reaguji tím na prohlášení ministerstva dopravy, že “nezdraží” dálniční kupóny a další km z zpoplatnění vyjmou. Není ale tak ohromný důvod slavit.

Pokud bychom začali situaci v ČR srovnávat s Rakouskem, zjistili bychom, že české ministerstvo dopravy prodává řidičům zajíce v pytli.

Průměrná hrubá měsíční mzda v roce 2017:
Česko: 29 346 Kč (zdroj)
Rakousko: 2709 €, při aktuálním kurzu 26,1 Kč/€, 70 704 Kč (zdroj)

Cena ročního kupónu (zdroj):
Česko: 1 500 Kč
Rakousko: 86,4€, tj. 2 255 Kč

Délka zpoplatněných úseků dálnic:
Česko (2017): 1015 km, (2018): 998 km (zdroj)
Rakousko (2017): 2199 km

Dejme si tyto tři statistiky hezky dohromady a vychází nám ošklivá pravda. Průměrný rakouský řidič zaplatí za více než dvojnásobnou síť kvalitních dálnic 3,1 % své hrubé měsíční mzdy, český zaplatí 5,1 % své mzdy. A jak již bylo řečeno za kvalitnější, pohodlnější a delší síť dálnic, která je horskou zemí protkaná. Všechno toto vlastně zapadá do obrázku naší vlády do nedávna neznalé (ale našimi občany ano) ohledně kvalitnějšího a levnějšího zboží v německých či rakouských supermarketech.

Je tedy na místě požadovat buď:

  • delší dálniční síť rozšířenou o nové dálnice jako Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice, nebo
  • levnější dálniční známky v podobném poměru jako má rakouský řidič (cca 900 Kč).

Chci upozornit na to, že výběr z dálničních známek činí 4,5 mld. Kč ročně a je nejmenší složkou v příjmech SFDI. Po snížení na 900 Kč by příjem činil 2,7 mld. Kč. Kde stát vezme těch dodatečných 1,8 mld Kč? Klaďme si nejprve otázky, jestli to potřebuje. Chceme stát donutit, aby hospodařil s našimi penězi ekonomičtěji, aby se neprodražovaly stavby jako dálnice a tunely o tzv. vícepráce. Současná úprava, která umožňuje na vícepracích “trhnout” až 20-30 % dodatečných nákladů mě budí ve snech. Babiše to nebudí. Jeho hnutí pro to hlasovalo.

Řekněme ale, že chceme, aby stát dodatečných 1,8 mld Kč našel. Dvakrát (2011, 2014) byl Sněmovně předložen návrh na snížení spotřební daně z nafty a to o 2 Kč za litr. Podle studie Liberálního insitutu/Národohospodářské fakulty by tento krok 1,8 mld. nejen “našel” ale “v pohodě splatil i s úroky”.

Josef Novotný,
člen Republikového výboru, odborný mluvčí pro dopravu a kandidát Svobodných do Sněmovny v Libereckém kraji

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31