Novinky.cz: Piráti, zelení, svobodní: Jsou to černí koně eurovoleb?

Novinky.cz: Piráti, zelení, svobodní: Jsou to černí koně eurovoleb?

Jedna celostátní kandidátka, nízká účast u uren, chuť experimentovat, rozmrzelost vůči EU i k zavedeným partajím. To všechno může ve volbách do Evropského parlamentu (EP) hrát do karet malým stranám. A právě piráti, svobodní a zelení věří, že 23. a 24. května z jednadvaceti českých mandátů nějaké urvou.

Předseda a jednička Pirátské strany do eurovoleb Ivan Bartoš odhaduje, že jeho partaj by se mohla pyšnit dvěma europoslanci. „I při nízké účasti bude naše pozice dobrá, protože lidé, kteří nás jednou volili, nás volí znovu,“ řekl Právu.

Lákadlem pro voliče může podle Bartoše být fakt, že v Unii kandiduje dvacítka pirátských stran, které by v EP mohly při troše štěstí vytvořit vlastní frakci, jež by snadněji prosazovala priority pirátů, jako ochranu soukromí či právo na informace.

„Jsme eurokritičtí, ale rozhodně proevropští. EU je podle nás platforma pro spolupráci, a ne něco, co je ekonomicky zajímavé kvůli dotacím a národním zájmům. Naším cílem je demokratizace EU a její otevření občanům, aby Evropa byla naše moře,“ dodal Bartoš.

Lídr Strany svobodných občanů i její eurokandidátky Petr Mach také věří, že se jeho partaji podaří získat mandát. Argumentuje jako Bartoš – stačí, aby k urnám přišli lidé, kteří stranu volili při volbách do Sněmovny. To, že svobodní jsou vůči Unii kritičtí a hlásají vystoupení Česka z osmadvacítky, ve volbách za handicap nepovažuje.

„Naším cílem je, aby ČR byla nezávislým státem, a těšíme se, až se EU rozpadne, ale do té doby bude naše životy silně ovlivňovat různými zákony, což naši voliči vědí. A když se proti ovlivňování chceme bránit, tak postavení našich lidí nezlepšíme tím, že budeme stát stranou,“ uvedl pro Právo.

Šéf Strany zelených a jednička na kandidátce Ondřej Liška Právu řekl, že jeho partaj má v květnových volbách vyšší šance než na podzim do Sněmovny. „Voliči ve volbách do EP, po nichž se nebude sestavovat vláda, budou více otevření a více se budou zaměřovat na program jednotlivých stran,“ řekl.

„V EU spatřujeme obrovskou příležitost pro Česko i všechny evropské země, ale musí zásadně změnit svou politiku. Unie nyní reguluje drobnosti, místo aby se soustředila na podstatné, jako je demokratizace a posílení vlivu občanů, nebo aby se z Evropské komise stala otevřená evropská vláda, která by podléhala veřejné kontrole,“ dodal Liška.

Podpora tří stran roste

Soudě podle výsledků hlasování podpora těchto tří partají roste. Svobodní ve volbách do EP v roce 2009 obdrželi 1,3 procenta hlasů, v loňských sněmovních to bylo už 2,5 procenta. Zelení získali před pěti lety dvě procenta, loni ale už 3,2 procenta. Piráti zase měli minulý rok 2,7 procenta.

Výhodná pro malé strany je jedna kandidátka pro celou ČR, a pokud partajím zachovají věrnost jejich skalní voliči a přijdou k urnám, tak jim nemusí ani vadit jejich nízká volební účast, která v roce 2004 byla 28,3 procenta a o pět let později o desetinu nižší.

Jelikož po eurovolbách se nesestavuje vláda, mohou voliči mít sklon k většímu experimentování, volit „podle srdce“ a riskovat i propadnutí hlasu.

To může ohrozit zavedené strany, zejména ČSSD, jejíž voliči nejsou tak proevropští jako vedení partaje. Na pozoru se musí mít i ODS, jejíž voliči nejsou tak protievropští jako lídři strany. K tomu všemu je třeba připočíst faktor ANO Andreje Babiše, které může nasávat voliče ze všech možných stran.

Odborníci očekávání malých stran sice mírní, uznávají ale, že eurovolby jsou specifické, a tak mohou prorazit.

Osloví program, ale také kandidáti

Politolog Tomáš Lebeda míní, že lidé se při eurovolbách necítí být svázáni tolik jako při sněmovních. „Voliče může přitáhnout silná osobnost v čele kandidátky, což jsme viděli v případě paní Bobošíkové a pana Železného. Proto bude záležet na kampani a tématech,“ řekl Právu.

Lebeda je přesto přesvědčen, že výsledky budou spíše připomínat sněmovní volby. „Vláda je u moci příliš krátce, aby se z voleb stalo referendum o jejím fungování,“ doplnil.

Také podle politologa Jana Bureše je program důležitý. „V Česku stoupá nespokojenost s tím, jak Unie funguje, což otevírá menším stranám prostor pro poměrně radikální postoje, na kterých se mohou zviditelnit. Myslím, že to je zajímavá příležitost pro zelené, jak zvednout svá témata, ale i pro svobodné, kteří mohou zaujmout odporem proti euru,“ podotkl.

Sociolog Jan Hermann šance malých stran nevylučuje, ale proti nim hraje fakt, že letos kandiduje celkem 38 partají, zatímco před pěti lety to bylo o pět méně. „I když ty miniaturní subjekty získají třeba jen desetiny procenta, tak to mohou být právě ty desetiny, které malým stranám pak budou chybět. A roztříštěnost nabídky nahrává těm velkým partajím,“ uvedl.

Jan Rovenský, Právo
Vyšlo na Novinky.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ve středečním vydání pořadu Události, komentáře na ČT24 se střetly názory na probíhající jednání Poslanecké sněmovny k vyslovení důvěry nové vládě Andreje Babiše. V debatě moderované Terezou Řezníčkovou vystoupil Libor Vondráček jako místopředseda ústavně-právního výboru a předseda Svobodných společně s místopředsedou Sněmovny Patrikem Nacherem za ANO na straně koalice a s Janem Skopečkem z ODS a Markem Výborným z KDU-ČSL na straně opozice. Vondráček v průběhu diskuse čelil ostré kritice programového prohlášení vlády a musel vysvětlovat postoj své strany k několika kontroverzním tématům.

Už v úvodu se přihlásil k části kritik opozice, když připustil, že problémy s bydlením jsou reálné a dlouhodobě neřešené. Okamžitě však obrátil optiku: namísto obvyklého politického alibismu ostře přiřkl výrazný díl viny právě Pirátům, kteří teď v opozici patří mezi nejhlasitější kritiky. Vondráček mluvil o „sebemrskačství“ a absurditě situace, kdy ti, kdo podle něj pomohli současný stav způsobit, dnes předstírají, že mají recept na nápravu. Zdůraznil, že jeho klub chce postupovat jinak – konkrétně připomněl stavební zákon jako jednu z prvních norem, které chce nová vládní většina otevřít a změnit. Vondráček tak využil téma bydlení k tomu, aby se profiloval jako politik, který sice dokáže uznat diagnózu problému, ale současně odmítá, aby jí monopolně vládla bývalá vládní garnitura.

Druhou klíčovou linií večera byl spor se zástupci bývalé pětikoalice kolem programového prohlášení nové vlády. Zatímco Jan Skopeček z ODS a předseda KDU-ČSL Marek Výborný mluvili o „souboru neslučitelných slibů“ a vnitřně rozporném textu bez jasné vize, Vondráček program naopak hájil jako materiál, který je dostatečně konkrétní, srozumitelný a měřitelný. Připomněl, že byl předložen v rekordním předstihu, aby se s ním poslanci mohli detailně seznámit, a argumentoval i tím, že co do rozsahu se výrazně neliší od programového prohlášení předchozí vlády. Klíčový byl ale jiný moment: poukázal na to, že skutečným měřítkem není délka textu, nýbrž schopnost vlády program dodržet – a právě tady zaútočil na Fialův kabinet, který podle něj porušil svůj slib nezvyšovat daně, a dokonce dodatečně měnil základní parametry ekonomické a evropské politiky, aniž by si znovu vyžádal důvěru Sněmovny.

Vondráček tak obrátil kritiku Skopečka a Výborného proti nim samotným. Když bývalý ministr a místopředseda Sněmovny varoval před „rozpočtovým armageddonem“ a nefinancovatelnými sliby nové vlády, Vondráček připomněl, že právě koalice Spolu si dříve vylepovala billboardy se slibem zkrocení rozpočtu, a přitom během svého vládnutí navýšila státní dluh o více než bilion korun. V jeho podání tak zástupci bývalé vládní pětikoalice ztráceli morální autoritu poučovat současnou většinu o odpovědném hospodaření. „Ukázaná platí, uvidíte za čtyři roky,“ uzavřel Vondráček jeden ze svých vstupů, čímž posunul debatu z roviny abstraktních výtek k jednoduchému politickému testu, který má proběhnout před voliči v příštích volbách.

Výrazně rezonovala také pasáž věnovaná sporné muniční iniciativě pro Ukrajinu, která v posledních dnech vyvolala napětí uvnitř nově vzniklé vládní většiny. Moderátorka připomněla ostré výroky poslance Jaroslava Foldyny, jenž spojoval svůj postoj k důvěře vládě právě s tím, jak se kabinet k iniciativě postaví. Vondráček zareagoval suverénně: popsal jednání, které Babiš vedl na klubu SPD, a zdůraznil, že pro jeho poslance je zásadní především to, že ze státního rozpočtu nepůjdou na tento projekt peníze českých daňových poplatníků. Téma pojal nejen jako rozpočtový problém, ale také jako otázku transparentnosti a kontroly výdajů, když zmínil pochybnosti o maržích a celkovém nastavení iniciativy. Zároveň vyslal jasný signál dovnitř koalice: podle něj není důvod pochybovat, že i Foldyna nakonec pro vládu ruku zvedne. Ve finální třetině pořadu se debata stočila k širším otázkám politické kultury, vztahu vlády a opozice a k často skloňované „izolaci“ hnutí ANO a SPD. Zatímco marek Výborný zdůrazňoval potřebu jasného prozápadního ukotvení a varoval před námluvami s „antisystémovými“ subjekty, Vondráček se znovu postavil do role obhájce voličského mandátu. Ostrými slovy odmítl nálepkování části politického spektra jako nedemokratického a připomněl, že skutečný demokrat se má především smířit s výsledky voleb. Pokud některé strany mluví o „demokratických“ a implicitně „nedemokratických“ subjektech, otevírají podle něj dveře k pohrdání nejen svými politickými soupeři, ale i samotnými voliči, kteří je do Sněmovny poslali. Vondráček zároveň deklaroval, že v zahraniční politice je SPD a uskupení kolem něj připraveno ke shodě všude tam, kde bude na prvním místě zájem České republiky

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31