Novinky.cz: Piráti, zelení, svobodní: Jsou to černí koně eurovoleb?

Novinky.cz: Piráti, zelení, svobodní: Jsou to černí koně eurovoleb?

Jedna celostátní kandidátka, nízká účast u uren, chuť experimentovat, rozmrzelost vůči EU i k zavedeným partajím. To všechno může ve volbách do Evropského parlamentu (EP) hrát do karet malým stranám. A právě piráti, svobodní a zelení věří, že 23. a 24. května z jednadvaceti českých mandátů nějaké urvou.

Předseda a jednička Pirátské strany do eurovoleb Ivan Bartoš odhaduje, že jeho partaj by se mohla pyšnit dvěma europoslanci. „I při nízké účasti bude naše pozice dobrá, protože lidé, kteří nás jednou volili, nás volí znovu,“ řekl Právu.

Lákadlem pro voliče může podle Bartoše být fakt, že v Unii kandiduje dvacítka pirátských stran, které by v EP mohly při troše štěstí vytvořit vlastní frakci, jež by snadněji prosazovala priority pirátů, jako ochranu soukromí či právo na informace.

„Jsme eurokritičtí, ale rozhodně proevropští. EU je podle nás platforma pro spolupráci, a ne něco, co je ekonomicky zajímavé kvůli dotacím a národním zájmům. Naším cílem je demokratizace EU a její otevření občanům, aby Evropa byla naše moře,“ dodal Bartoš.

Lídr Strany svobodných občanů i její eurokandidátky Petr Mach také věří, že se jeho partaji podaří získat mandát. Argumentuje jako Bartoš – stačí, aby k urnám přišli lidé, kteří stranu volili při volbách do Sněmovny. To, že svobodní jsou vůči Unii kritičtí a hlásají vystoupení Česka z osmadvacítky, ve volbách za handicap nepovažuje.

„Naším cílem je, aby ČR byla nezávislým státem, a těšíme se, až se EU rozpadne, ale do té doby bude naše životy silně ovlivňovat různými zákony, což naši voliči vědí. A když se proti ovlivňování chceme bránit, tak postavení našich lidí nezlepšíme tím, že budeme stát stranou,“ uvedl pro Právo.

Šéf Strany zelených a jednička na kandidátce Ondřej Liška Právu řekl, že jeho partaj má v květnových volbách vyšší šance než na podzim do Sněmovny. „Voliči ve volbách do EP, po nichž se nebude sestavovat vláda, budou více otevření a více se budou zaměřovat na program jednotlivých stran,“ řekl.

„V EU spatřujeme obrovskou příležitost pro Česko i všechny evropské země, ale musí zásadně změnit svou politiku. Unie nyní reguluje drobnosti, místo aby se soustředila na podstatné, jako je demokratizace a posílení vlivu občanů, nebo aby se z Evropské komise stala otevřená evropská vláda, která by podléhala veřejné kontrole,“ dodal Liška.

Podpora tří stran roste

Soudě podle výsledků hlasování podpora těchto tří partají roste. Svobodní ve volbách do EP v roce 2009 obdrželi 1,3 procenta hlasů, v loňských sněmovních to bylo už 2,5 procenta. Zelení získali před pěti lety dvě procenta, loni ale už 3,2 procenta. Piráti zase měli minulý rok 2,7 procenta.

Výhodná pro malé strany je jedna kandidátka pro celou ČR, a pokud partajím zachovají věrnost jejich skalní voliči a přijdou k urnám, tak jim nemusí ani vadit jejich nízká volební účast, která v roce 2004 byla 28,3 procenta a o pět let později o desetinu nižší.

Jelikož po eurovolbách se nesestavuje vláda, mohou voliči mít sklon k většímu experimentování, volit „podle srdce“ a riskovat i propadnutí hlasu.

To může ohrozit zavedené strany, zejména ČSSD, jejíž voliči nejsou tak proevropští jako vedení partaje. Na pozoru se musí mít i ODS, jejíž voliči nejsou tak protievropští jako lídři strany. K tomu všemu je třeba připočíst faktor ANO Andreje Babiše, které může nasávat voliče ze všech možných stran.

Odborníci očekávání malých stran sice mírní, uznávají ale, že eurovolby jsou specifické, a tak mohou prorazit.

Osloví program, ale také kandidáti

Politolog Tomáš Lebeda míní, že lidé se při eurovolbách necítí být svázáni tolik jako při sněmovních. „Voliče může přitáhnout silná osobnost v čele kandidátky, což jsme viděli v případě paní Bobošíkové a pana Železného. Proto bude záležet na kampani a tématech,“ řekl Právu.

Lebeda je přesto přesvědčen, že výsledky budou spíše připomínat sněmovní volby. „Vláda je u moci příliš krátce, aby se z voleb stalo referendum o jejím fungování,“ doplnil.

Také podle politologa Jana Bureše je program důležitý. „V Česku stoupá nespokojenost s tím, jak Unie funguje, což otevírá menším stranám prostor pro poměrně radikální postoje, na kterých se mohou zviditelnit. Myslím, že to je zajímavá příležitost pro zelené, jak zvednout svá témata, ale i pro svobodné, kteří mohou zaujmout odporem proti euru,“ podotkl.

Sociolog Jan Hermann šance malých stran nevylučuje, ale proti nim hraje fakt, že letos kandiduje celkem 38 partají, zatímco před pěti lety to bylo o pět méně. „I když ty miniaturní subjekty získají třeba jen desetiny procenta, tak to mohou být právě ty desetiny, které malým stranám pak budou chybět. A roztříštěnost nabídky nahrává těm velkým partajím,“ uvedl.

Jan Rovenský, Právo
Vyšlo na Novinky.cz

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Ministr zemědělství Marek Výborný u Moravce divákům oznámil, že ceny potravin jsou u nás nižší než v Polsku. Ekonomka Markéta Šichtařová, která se objevila na kandidátce SPD do podzimních voleb, ministrovo tvrzení ihned napadla a bez obalu popsala, co v Česku není v pořádku. A to byl teprve začátek. Poslanec ANO Patrik Nacher ve studiu prohlásil, že u některých potravin si lidé připlácejí v podstatě jen za vzduch.

Ceny potravin a ceny energií v poslední době tíží jak domácnosti, tak podnikatele. Otázkou je, zda se blýská na lepší časy, nebo spíš bude ještě hůř. Ve studiu České televize se na to Václav Moravec zeptal ministra zemědělství Marka Výborného, ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka, poslance Patrika Nachera a ekonomky Markéty Šichtařové.

Ministr Vlček volal po tvrdším postupu vůči řetězcům, aby neklamaly zákazníky. „Za mě mohu garantovat to, že tu jsou nešvary, role státu je narovnávat tržní prostředí a má-li k tomu nástroje, tak je musí využívat,“ pravil Vlček. „Reálně vidíme, že se některé nešvary opakují, že je zákazník klamán. Je potřeba, aby Česká obchodní inspekce přitvrdila,“ zdůrazňoval ve studiu ministr.

Ministr Výborný konstatoval, že nezahálí ani potravinářská inspekce a v loňském roce vysázela pokuty nejméně za 200 milionů. Pokuty dostalo Penny i další řetězce.

Vlček a Výborný se ale shodli na tom, že konečné slovo má primárně spotřebitel, který si rozhodne, kde nakoupí potraviny pro svou rodinu a kam příště už raději nepůjde.

Šichtařová oponovala, že pokuty situaci nevyřeší. Situaci by podle ní řešilo, kdyby potraviny byly v Česku zkrátka a dobře levnější. „Kdyby byly levnější, tak by ty obchody mezi sebou nemusely soutěžit nekale,“ podotkla ekonomka. „Kdybych já byla ministryní, tak bych se zeptala, proč jsou u nás potraviny tak drahé. A u nás jsou potraviny tak drahé kvůli Green Dealu. Takže vyřešme Green Deal a vyřešíme i drahé potraviny,“ zdůraznila Šichtařová.  

Opoziční poslanec Nacher se také dovolával síly lidí. „Když ten spotřebitel je sebevědomý a odmítne kupovat věci, které jsou evidentně předražené, tak se to pohne,“ zdůrazňoval ve studiu.

Poukazoval na to, že obchodníci zkouší leccos. Lidé si kupříkladu kupují některé potraviny dodávané v krabicích, ty krabice jsou stále stejně velké, ale uvnitř je méně potravin. „To znamená, že vy si kupujete vzduch,“ podotkl Nacher.

Když znovu dostal slovo Výborný, upozorňoval, že v Česku jsou ceny potravin menší než v Polsku. Jenže Šichtařová na ministra ihned udeřila. „České mzdy jsou na úrovni let 2017 nebo 2018, ale ceny potravin jsou dnes na úrovni cen potravin v Německu. A to není v pořádku,“ hřímala ve studiu.

Vlček zdůrazňoval, že je třeba dívat se na celý problém ceny potravin komplexně, což také znamená zohlednit fakt, že asi třetina potravin se v Česku vyhodí. „To je obrovská škoda,“ pravil ministr.  

O chvíli později upozornil, že poslanci mohli ve prospěch občanů provést další věci užitečné pro všechny občany, kdyby opozice tolik nebrzdila jednání Sněmovny. „Mnohdy to trvá 6 hodin, než se vůbec dostaneme ke schválení programu,“ podotkl.

Uznal však, že čas od času přijdou za vládními poslanci zákonodárci opozice, jako je Patrik Nacher, a navrhnou některá konstruktivní řešení, jak různé věci Sněmovnou protlačit.

Výborný zdůrazňoval, že Fialova vláda myslí i na zemědělce.

„Nám se podařilo to, že máme stabilní ceny mléka i stabilní ceny zemědělských komodit, i když vloni ještě nebyly. Jsou to ty ceny, za které ten hospodář může fungovat.“

Zemědělci tvrdí, že musí zaměstnat jednoho dalšího člověka, aby za ně vyřídil byrokracii.

„My jsme mimo jiné zrušili papírovou průvodku u prodeje skotu. Už je to jen elektronicky,“ kontroval Výborný. I on uznal, že byrokratická zátěž farmářů je v celé EU zbytečně vysoká, ale zdůrazňoval, že se to má změnit.

Vlček doplnil, že Češi jsou někdy papežštější než papež a ukládají si přísnější pravidla, než v rámci Green Dealu požaduje EU, ale to podle ministra z hnutí STAN nic nemění na tom, že globální oteplování ovlivňuje i nás.

„Green Deal. Už ten název je podle mě úplně blbě. Je to přece dohoda o tom, že tady chceme žít,“ zdůrazňoval Výborný s tím, že část Česka zasáhly přívalové deště, což se bude právě kvůli globálnímu oteplování zhoršovat.

Nacher kontroval, že EU se tváří, jak jedná ekologicky, ale reálně budeme kupříkladu ocel dovážet z Číny, což životní prostředí zatíží nemalou měrou.

Moravec poté přehodil diskusní výhybku k energetice a k dostavbě Dukovan, která vyjde asi tak na 400 miliard. To je částka, o kterou se zvýší zadlužení České republiky. Šichtařová tady poznamenala, že kdyby se nevydávaly peníze např. na Green Deal, Česko by hned mělo víc peněz na dostavbu Dukovan.

„My jsme teprve na začátku našich energetických problémů. Tím, jak se u nás zvětšuje podíl obnovitelných zdrojů, tak black-out hrozí i u nás,“ volala ve studiu Šichtařová s odkazem na nedávnou kauzu ve Španělsku a Portugalsku.

„Prosím, nestrašme lidi,“ žádali v tu chvíli vládní politici, „Ne ne, ne, tohle u nás nehrozí, nestrašte lidi. To je na pomezí šíření poplašné zprávy,“ zlobil se Vlček na Šichtařovou. Přidal poznámku, že středoevropský systém je zcela jiný, než elektrická síť na Pyrenejském poloostrově. „Naše přenosová soustava je hodnocena jako jedna z nejstabilnější na celém světě. Nestrašte lidi,“ žádal Šichtařovou Vlček.

Ta si ale trvala na tom, že nejde o strašení, ale o varování.

Hosté ve studiu se poté hádali nad otázkou, zda bylo možné získat větší podíl prací českých firem na celém projektu dostavby dvou bloků Dukovan. V tuto chvíli je podíl účasti českých forem na projektu na úrovni 30 procent, což je podle ministr Vlčka solidní podíl. Nacher hned oponoval, že to mohlo býti 50 procent.

Moravec poté ještě jednou přehodil diskusní výhybku, tentokrát na návštěvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Moravec prozradil, že se jedná o investicích v oblasti zemědělství na Ukrajině, a to v projektech, na které má jít asi tak 2,5 miliardy korun. „Je to součástí naší snahy rozvíjet další trhy pro český průmysl,“

Podle Nachera je logické, že Češi pomáhali Ukrajincům za války a po válce se Česko bude podílet na obnově Ukrajiny. Důležité je, aby Česko nestálo stranou, až se bude Ukrajina vracet k běžnému životu.

Podle Šichtařové budou mít teď, když podepsali dohodu o surovinách, Američané zájem ochránit své nerosty.

„Já bych byl opatrný v prohlášeních, co Američané na Ukrajině vlastní. Detaily té dohody neznáme,“ ozval se Výborný.

Podle Šichtařové válka na Ukrajině ukázala, jak evropská byrokracie dusí některé sektory.

„Pokud jde o léky, tak Ukrajina je na tom paradoxně lépe než Česko, … protože my tady v EU a v Česku dlouhodobě zápasíme s nedostatkem léků,“ podotkla Šichtařová s tím, že EU v tomto sektoru dusí regulace.

Když si opět vzal slovo ministr Vlček, zdůraznil jednu věc. „My to všechno děláme pro naši bezpečnost. Proto jsme sem přijali i 500 tisícovou vlnu uprchlíků. A ta vlna, která sem přišla, tak už je v plusu,“ zdůrazňoval člen vlády s tím, že to znamená, že Česku odevzdala více, než vzala.    

V závěru pořadu přiznal, že v poměru k tomu, jak vysoké mají Češi platy, mají vysoké ceny energií a má-li se s tím něco udělat, bude podle ministra třeba najít širokou politickou shodu. „Vedle toho můžu říct, že máme jedny z nejnižších cen pohonných hmot v EU,“ zdůrazňoval Vlček.

Markéta Šichtařová tady členům vlády otloukla o hlavu již probíranou dostavbu Dukovan.  

„My sice budeme dostavovat dva bloky Dukovan, ale zároveň jsme museli slíbit, že ta naše elektřina bude ustupovat elektřině z obnovitelných zdrojů. To znamená, že když v Německu bude zrovna přepětí, když tam bude hodně foukat třeba na Baltu, tak my budeme muset tu německou energii odebírat a tu naši levnou, kvalitní a stabilní elektřinu budeme muset pálit,“ zuřila Šichtařová.

Nacher nabídl ještě trochu jiný pohled.

„Jeden kolega napsal, jak mu meziročně vzrostly náklady na energie o 15 procent,“ řekl Nacher s tím, že to se potom promítne do cen zboží a služeb, ale česká vláda Petra Fialy s tím raději nic nedělá, protože byla pochválena za své zelené předsednictví EU. Tak to vidí Patrik Nacher.

Debata se v tu chvíli nachýlila ke konci.

Převzato z Parlamentních listů

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31