Navrátilová: Kladivo exekucí

Navrátilová: Kladivo exekucí

Ke konci roku 2017 (aktuální čísla za rok 2018 zatím nejsou) byl postižen exekucí téměř každý desátý Čech nebo Češka nad 15 let (statistika nezahrnuje nezletilé občany mladší 15 let). Z toho vyplývá, že problematika exekucí se stala tématem, které se prolíná do právní, ekonomické i sociální problematiky vedení státu. Státem posvěcená lichvářská lobby exekutorů totiž zapříčinila, že lidé exekucemi postiženi často v podstatě nemají šanci dluhy, díky jejich neúměrnému navýšení o exekutorské odměny, během života uhradit. Demotivační a likvidační vliv takového statu quo je ohrožujícím faktorem fungování dnešního státu.
Smyslem exekuce je narovnání vztahu mezi věřitelem a dlužníkem, nikoliv likvidace dlužníka jako ekonomického a právního subjektu a součásti společnosti.

Je nepřípustné, aby dál bylo možné uplatňovat zavedenou praxi, kdy v jednom jediném okamžiku exekutor uplatnil všechny možné druhy exekuce – tedy exekuční srážky ze mzdy, příkaz k úhradě pohledávky z účtu povinného (obstavení účtu) a mobiliární exekuce, což fakticky vede k ekonomické likvidaci dlužníka. Exekutor je zodpovědný za prošetření skutečné životní, výdělečné a ekonomické situace dlužníka (je to jeho PRÁCE!!!) a JE ODPOVĚDNÝ za výběr jediného exekučního nástroje tak, aby efektivně vedl k vymožení pohledávky.

Je nutné reformovat systém exekucí tak, aby byly náklady na vymožení pohledávek úměrné výši vymáhané pohledávky, a to formou stanovení procentuálního poměru výše nákladů. Dle současné právní úpravy lze dluh v bagatelní výši vymáhat včetně nákladů, jenž tento dluh navýší běžně o dvacetinásobek (!!!) dlužné částky, což často vede k faktické likvidaci dlužníka.

Byť se pomalu mění pohled společnosti na osoby stižené exekucí jako na osoby stigmatizované a zavrženíhodné, stále musí být zřejmé, že Svobodní ctí zásadu „Pacta sunt servanda“ (smlouvy musejí být dodrženy, ctěny) a že dlužník je osobou zodpovědnou za nesplnění právní odpovědnosti, což je rozhodujícím faktem pro vymáhání takového nedodrženého práva formou exekuce. Je tedy spravedlivé, aby právě dlužník nesl náklady na vymáhání povinnosti, kterou nesplnil dobrovolně, avšak jen v takové výši, která je úměrná a odpovídající výši dluhu.

Setkala jsem se i s myšlenkou, že náklady na vymožení by měly být přeneseny na věřitele a že se tak zamezí jejich zcela zbytečnému a záměrnému navyšování k tíži dlužníka, že tento postup donutí věřitele vstupovat do smluvních vztahů s větší zodpovědností. Toto řešení ale pokládám za nekoncepční. Často vznikají pohledávky jinou cestou než viditelnými lichvářskými půjčkami. Exekuční cestou jsou vymáhány často dluhy na jízdném, neuhrazené pojistné, neuhrazené správní poplatky apod., kdy nelze po věřiteli spravedlivě požadovat, aby pohledávky, které má za dlužníkem, ještě k vlastní tíži vymáhal.

Úskalí současné platné právní úpravy vidím zejména v těchto oblastech:

Právní problematika: alarmující potřeba změny všech zákonů upravujících tuto oblast. Jen zákon 120/2001 Sb., exekuční řád, v platném znění, byl od roku 2001 novelizován 39krát !!!. Jen platný exekuční řád má 4 prováděcí vyhlášky, celková právní úprava je složitá, nepřehledná, běžný občan není schopen se orientovat.

Ekonomická problematika: pravidla a postupy současné exekuční praxe jsou často likvidační, exekucí postižený člověk se často skrývá v šedé ekonomické zóně, nebo se rovnou stane občanem závislým na sociálních dávkách. Z ekonomicky produktivního občana se tak stane zátěž, který je často „živen“ z daní všech ostatních, ale své závazky stejně nehradí a neuhradí. V okamžiku, kdy exekuce občana nebude současně znamenat jeho likvidaci v aktivním ekonomickém životě, nestane se takový člověk konzumentem sociálních dávek, a naopak může odvodem daní do pokladny státu přispívat. A hlavně – systém musí být nastaven tak, aby se NIKDY nevyplatilo komukoliv nepracovat.

Sociální problematika: Občan, jenž by nebyl ekonomicky zlikvidován a jemuž je umožněna, byť ztížená, ekonomická a pracovní aktivita, je pro stát přínosem. Lze očekávat, že se tito lidé nebudou v tak vysoké míře stahovat do sociálně vyloučených oblastí, což bude mít vliv na prevenci kriminality, růst vzdělání a celkově i na zdravou ekonomickou, právní i sociální výchovu nové generace (děti těchto vyloučených občanů).

Andrea Navrátilová,
člen Svobodných

Články vyjadřují pouze osobní názor autorů a nejsou oficiálním stanoviskem Svobodných, pokud není uvedeno jinak.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Svobodní

Svobodní

Novinky

Nejnovější video

Pondělní superdebata CNN Prima NEWS, kterou moderovala Pavlína Wolfová, posadila kjednomu stolu lídry menších stran a hnutí: Gabrielu Svárovskou za Zelené, Jindřicha Rajchla zaPRO, Roberta Šlachtu za Přísahu, Vítka Prokopa za Stačilo!, Jiřího Nedvěda za SOCDEM a LiboraVondráčka za Svobodné. Nejostřejší ideový souboj večera se odehrál mezi dvěma opačnýmipóly české politiky. Na jedné straně stála spolupředsedkyně Zelených, která věří ve větší rolistátu, evropské daně a Green Deal. Na druhé straně předseda Svobodných, který proti tomupostavil nižší výdaje, žádné nové daně a právo lidí rozhodovat o vlastním okolí. Diváci mělijasno: v anketě CNN Prima NEWS přesvědčil Vondráček 34,3 procenta hlasujících a skončildruhý.
Debata o rozpočtu začala otázkou, zda Vondráček ve vládní koalici trpí. Odpověděl s nadhledemi upřímně: při pohledu na vysoký schodek samozřejmě trpí, ale za minulé vlády trpěl víc. Věří,že po dalších volbách budou mít Svobodní silnější mandát a budou moci víc používatpomyslnou motorovou pilu na státní výdaje. Zároveň ocenil, že šéfka Úřadu vlády přišla spožadavkem snížit výdaje na aparát jednotlivých ministerstev o deset procent. Připomněl, žepodobnou cestou šel Nový Zéland a fungovalo to. Když moderátorka naznačila, že jde ohausnumera, Vondráček odpověděl, že stejné výtky slyšeli i Novozélanďané, a přesto se úsporypodařily. Rozpočtový problém je podle něj na straně výdajů, nikoli příjmů.
Tady se nejvíce rozcházel se Svárovskou. Ta navrhovala zdanit miliardáře, nejlépe na evropskéúrovni. Vládní příspěvek dva tisíce korun pro seniory přitom označila za aroganci a peníze byraději rozpustila v systému sociálních služeb a superdávky. Vondráček oproti tomu jasně řekl,že pro zvyšování daní jako svobodný ruku nezvedne. Moderátorka jeho slova později použilajako měřítko, podle kterého se ptala i ostatních hostů. Vondráček připomněl, že progresivnízdanění v Česku už existuje prostřednictvím slevy na poplatníka. Další zatížení občanů bypodle něj nic nevyřešilo. Kdo dnes v Česku podniká a dává lidem práci, odejde tam, kde jsoulevnější energie a nižší daně, a lidé přijdou o práci. Levicovým zastáncům vyšších daní vzkázal,že pak to bude jejich vizitka. Svárovská přitom na hrozbu odchodu bohatých odpovídala tím, že
Vytvoř z přepisu z vystoupení Libora Vondáčka vpořadu Svoební super debeta na CNN Prima nesw aťje tak jeho střet se svárovskou. Článek na 3,5 NS.Clánek musí vyjít pro Vondráčka pozivtivně. Vytvoř tove stejném stylu jako je Saloń Echa24:
zdanění by se mělo přenést na evropskou úroveň. To by ale znamenalo předat Bruselu dalšípravomoc, o kterou Svobodní dlouhodobě bojují, aby zůstala v rukou českého státu.
Vondráček přitom neskončil u odmítání. Na rozdíl od Svárovské, jejíž návrhy stály na novýchdaních, přišel s konkrétním zdrojem peněz bez zvyšování daní: pracovními agenturami, kterépodle něj často fungují načerno a připravují stát o velké sumy. Připomněl, že nestačí řešit jenEET, jak naznačoval Robert Šlachta. Agentury jsou podle něj další oblast, kde stát může získatpeníze tím, že vymůže dodržování stávajících pravidel. Je to přístup člověka, který místonových břemen pro poctivé hledá peníze tam, kde se dnes nepoctivě šetří na úkor ostatních.
Do rozpočtové debaty Vondráček vnesl i varování ze zahraničí. Na adresu nového newyorskéhostarosty, kterého označil za neomarxistu, poznamenal, že tento politik ještě nevládne ani rok, alidé se už stěhují do Texasu a na Floridu. Tak to podle něj chodilo ve všech státech, které začalyždímat majetné obyvatele a nemovitosti. Kapitál i lidé utíkají tam, kde je nikdo nedusí. Přesněpřed tímto scénářem varoval i ve vztahu k návrhům Zelených a dalších levicových stran.
Rozdíl mezi oběma politiky byl vidět i u tématu, které večer sjednotilo téměř celé studio:soukromé zahraniční cesty prezidenta Petra Pavla v době komunálních a senátních voleb.Svárovská zvolila opatrnou formulaci a odjezd prezidenta označila za nešťastný. Vondráček bylmnohem přímější. Prohlásil, že po 33 letech od pádu komunismu jsme si za prezidenta vybraličlověka, který tento úřad ponížil a dokazuje, že dokáže laťku snižovat ještě níž. Připomněl, ževolby jsou svátkem demokracie, a od hlavy státu se proto očekává, že je bude brát vážně. Spodobně tvrdým hodnocením přišli i Rajchl, Prokop, Šlachta a Nedvěd. Opatrnost Svárovskétak působila spíš jako snaha prezidenta chránit než ho hodnotit.
Nejvěcnější a pro Svárovskou nejnepříjemnější střet přišel u větrných elektráren a takzvanýchakceleračních zón. Svárovská tvrdila, že obce mají díky územnímu plánu své právo rozhodovatgarantované a naprosto nezpochybnitelné. Stát by podle ní měl být aktivnější a obcím pomocivstupovat do investic do obnovitelných zdrojů. Vondráček jí na to odpověděl přesně: zákon oakceleračních zónách územní plány obcí naopak ruší. Tvrzení o nezpochybnitelném právu obcítím postavil do zcela jiného světla. Divákům zároveň dal jasnou radu: ať se podívají, jak o tomtozákonu hlasovali jejich senátoři, a pokud se jim to nelíbí, ať je ve volbách vymění.
Stejně zásadní byl jeho postoj k referendům o větrnících. Stát podle něj nesmí dát ani korununa to, aby ovlivňoval smýšlení lidí. Připomněl, že před referendem o vstupu do Evropské uniedal stát 200 milionů korun na přesvědčování občanů, aby hlasovali pro vstup, a nula korun navysvětlení nevýhod členství. Tohle se podle něj nesmí nikdy opakovat. Svobodní jsou rádi, že sereferenda konají, ale lidé v nich musí rozhodovat sami, ne pod tlakem státní propagandy.Zatímco Svárovská mluvila o tom, jak by stát měl být aktivnější, Vondráček hájil právo občanů,aby jim stát do jejich rozhodnutí nemluvil.
Kvality Vondráčkova vystoupení si všimli i komentátoři, kteří debatu hodnotili po jejímskončení. Thomas Kulidakis ho zařadil mezi nejpřesvědčivější řečníky večera, vedle Rajchla,Prokopa a Svárovské. Ocenil, že na rozdíl od Šlachty a Nedvěda dokázal oslovit své voliče.Martin Schmarcz sice upozornil, že Vondráček to měl jako člen vládní většiny nejtěžší, protoževláda zatím neplní vše, co Svobodní chtějí. Zároveň ale uznal, že své postoje v debatě obhájil.
Superdebata tak ukázala dva zcela odlišné pohledy na roli státu. Gabriela Svárovská nabídlaevropské daně pro bohaté, další přerozdělování a akcelerační zóny pro obnovitelné zdroje.Libor Vondráček nabídl škrty v aparátu ministerstev, žádné nové daně, vymáhání pravidel upracovních agentur a respekt k rozhodnutí obcí a jejich obyvatel. Výsledek divácké anketynaznačuje, že druhý přístup je českým voličům bližší.

Oblíbené štítky

Svobodní

Svobodní

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31