Napřímo s Petrem Machem – první vysílání

Napřímo s Petrem Machem – první vysílání

Pravidelná setkávání Petra Macha s občany jsme pro velký zájem přesunuli ze zasedací místnosti jeho kanceláře do televizního studia. První díl pořadu Napřímo s Petrem Machem byl na internetu živě vysílán v úterý 16. 6. 2015 od 20:00 hod. Zde si můžete pustit celý záznam.

KVÓTY NA UPRCHLÍKY

Ten den jednali ministři vnitra EU o kvótách na uprchlíky. Petr Mach o tom mluví v čase 1:22. Mj. řekl „Je to revoluční pozitivní, že země EU nemají jednotné stanovisko. Svobodní ocenili postoj české vlády, která odmítá povinné kvóty.“

P. Mach se na téma kvót pro uprchlíky dotazoval Evropské komise už v polovině ledna, ale do dne vysílání mu odpověď nepřišla – mluví o tom v čase 2:27.

Diváci měli možnost pokládat otázky jak přímo ve studiu, nebo i přes web. Přišla tak např. i otázka, jak to bylo s hlasováním o kvótách – v médiích se psalo, že se zdržel. „Jsem rád, že mám příležitost to vysvětlit,“ řekl P. Mach v čase 4:05.

Další otázka z webu rovněž směřovala na imigranty, zda se jich máme skutečně bát? Odpověď P. Macha je v čase 6:14. Mj. řekl: „Děsí mě některé zprávy a nemůžeme to brát na lehkou váhu. Celá ta situace může vést až ke konci Schengenu.“

O kvótách na uprchlíky se pak mluvilo ještě cca o hodinu později, a to v čase 59:00.

EET – ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB

Zvláštním hostem pořadu tentokrát byla živnostnice z Domažlic Petra Fenclová, která poté, co v ČT ostře kritizovala ministra Babiše za projekt elektronické evidence tržeb (EET), byla terčem „kontroly“ ze strany správy sociálního zabezpečení. Mluví v čase od 10. minuty. P. Fenclová mj. poděkovala Svobodným za podporu a zdůraznila: „Svobodní se mi ozvali jako první.“

P. Mach ten den uspořádal s P. Fenclovou společnou tiskovou konferenci a v pořadu řekl, co  na pomoc P. Fenclové podnikl – v čase 13:55. Mj. řekl: „Poslal jsem dopis na vedení ČSSZ, protože jsme přesvědčeni, že k oné pseudokontrole neexistuje právní základ.“

Petra Fenclová pak řekla, co pro ni znamená zavedení EET – v čase 16:30. „Pořád ještě nevíme, jak bude ten systém fungovat. Není to narovnávání trhu, ale naopak jeho pokřivení,“ prohlásila mimo jiné.

Popsala pak také, co se dělo dopoledne na konferenci o EET, kterou pořádal ministr Babiš společně se svým chorvatským protějškem – v čase od 19:40. „Nic nevíme ani po té konferenci, vyvíjí se snad nějaký IT systém, jinak jsem se nedozvěděla nic,“ řekla P. Fenclová a popsala, jak probíhala prezentace – ministr financí vidí, kolik má konkrétní podnikatel na účtu, co prodal atd.

O slovo se přihlásil také divák z publika (v čase 21:27), který rovněž na konferenci byl a řekl,  že chorvatský ministr výslovně potvrdil, že se výběr daní nezvýšil.

Následně to komentoval Petr Mach (v čase od 22:20), který mj. řekl: „Ze strany p. Babiše je to mystifikace, že se díky EET navýší státní rozpočet.“ Ukázal také graf, který dokládá, že v Chorvatsku následně „poklesl o několik desítek tisíc počet OSVČ, vzrostla nezaměstnanost a systém znamená potenciální šikanu.“ P. Mach si také položil otázku, co je účelem? „Pokud by mělo jít o navýšení peněz do státního rozpočtu a odstranit nerovnosti, stačilo by odstranit daňová zvýhodnění.“

Dále (v čase 25:45) mluvil o tom, že ho děsí každá taková strašná databáze, může to někdo zneužít…

P. Fenclová na otázku, zda po případném zavedení EET udrží svůj krámek se šperky přiznala: „Určitě nebudu rozšiřovat, měla jsem v plánu přibrat krámek, tak s tím určitě počkám.“ (viz záznam v čase 25:20).

Poté režie pustila záznam z demonstrace proti EET, kterou v Praze dne 3. 6. uspořádali Svobodní (viz čas 28:45).

Na web přišel dotaz pro Petra Macha, jaké konkrétní řešení pro živnostníky navrhuje. Odpovídá v čase 34:30.

K dotazu z webu ohledně EET, zda zvládne státní správa to vůbec zrealizovat – po zkušenostech s registrem vozidel aj.), odpověděl (v čase 1:16:25): „Obávám se, že systém bude kolabovat.“

BILANCE – PRVNÍ ROK V EP

Na řadu přišla i bilance jeho ročního působení v Evropském parlamentu. Za důležité např., považuje, že se povedlo zformovat pravicovou euroskeptickou skupinu EFDD: „Náš hlas je aspoň slyšet, občas dosáhneme dílčích úspěchů. Dvakrát jsem dokonce mohl hlasovat pro návrh Evropské komise.“ Více zde v čase 40:25.

Na otázku „Co je víc frustrující – hlasovat proti nesmyslům a být v menšině, nebo dávat návrhy, o kterých víte, že neprojdou?“ odpověděl v čase 43:55. Mj. řekl: „Myslím, že časem dojde k rozpadu EU, nevěřím, že by se povedlo ji změnit zpátky k zóně volného obchodu.“

Při jednání EP o rozpočtu EU na rok 2015 frakce EFDD navrhovala úsporu téměř miliardy eur. Proč si P. Mach myslí, že tento úsporný návrh neprošel? Odpovídá v čase 45:35.

Padl i dotaz, jak si podle něj vede česká eurokomisařka Věra Jourová? Odpověděl v čase 52:30.

Na dotaz z publika ohledně právě ohlášené spolupráce Marine Le Pen a Geertem Wildersem P. Mach řekl mj. (v čase 1:01:20): „Díky tomu, že dala dohromady frakci je teď větší šance, že bude zaznívat euroskeptický názor. Ale je pravda, že v mnoha věcech se lišíme.“

Na dotaz, co byl nejhorší moment v EP řekl mj. (v čase 1:22:50): „Je to tam jak na základní škole – zazvoní a všichni běží na hlasování, pak do jídelny… Mně je ouzko z toho,  jak jednoduše tam věci procházejí. Ale je dobře, že celá evropská integrace ztratila tempo.“

Při vzpomínce na svůj první vstup do budovy EP zmínil (v čase 1:24:25): „Ten moloch je ztělesněním falešnosti“ a podělil se i o zážitek, když ve své kanceláři objevil v lampičkách „zakázané žárovky“. Především ale zdůraznil: „EP není má cílová stanice – tou je ovlivňování zákonů v naší zemi, tedy vstup do Poslanecké sněmovny.“

EURO X ČESKÁ KORUNA

Petr Mach mluvil o svém plánu na dobrovolné euro – v čase 47:15.

Na dotaz z webu „Jaké výhody a nevýhody by pro ČR mělo přijetí eura?“ odpověděl v čase 49:10 a mluvil i o současné situaci v Řecku. O možném odchodu Řecka z eurozóny mluvil v čase 51:45.

Mezitím doma ČNB oslabila korunu. Podle P. Macha je to „nefér krok, který znevýhodňuje jedny proti jiným“ – více viz čas 54:15.

V březnu ČNB uznala, že euro nemusí být výhra – k tomu P. Mach (v čase 55:50) mj. řekl: „Bohužel máme závazek přijmout euro, a to se právě snažím svou iniciativou zrušit. Mnohem jednodušší pozici má česká vláda. Teď bude i vhodná příležitost, když se britský premiér Cameron bude snažit vyjednat výjimky pro svou zemi…“

K dotazu z webu k euru, zda si nemyslí, že za stav eurozóny spíš odpovídají úředníci, řekl mj. (v čase 1:07:30): „Nezavrhuji euro jako takové, jen nechci, aby se zrušila koruna. Kdo chce, ať ho používá. Euro sdružilo země, které jsou různorodé. Je to vina systému.“

RŮZNÁ TÉMATA

Další dotaz se týkal důchodového systému – zda ho lze vyřešit zvýšením porodnosti. P. Mach odpovídá v čase 36:40 – mj. řekl: „Je iluzorní si myslet, že se problém důchodového systému dá vyřešit zvýšením porodnosti. Svobodní navrhují dát lidem větší prostor, aby se mohli o sebe postarat sami. Je třeba, aby čím dál víc byli lidé nezávislí na státu.“

Na otázku z webu ohledně spojení s Václavem Klausem P. Mach odpověděl (v čase 38:40) mj.: „Pracoval jsem s V. Klausem, hodně jsem se naučil, v lecčems byl pro mne inspirací – ať už jde o EU, regulace apod., ale to neznamená, že s ním ve všem souhlasím. Ale mám radost, že se v mnohém shodujeme s Václavem Klausem jr.“.

K poznámce diváka z webu, že „Klaus odmítl komentovat Svobodné a snaží se je přehlížet“ P. Mach řekl (v čase 1:18:10): „Jemu by měl být program Svobodných blízký“ a dále též připomněl: „Blok, který V. Klaus podporoval do EP a byl na billboardech po celé zemi, dostal jen 1%, kdežto Svobodní uspěli. Svobodní vznikali doslova od nuly, jdeme krok za krokem.“

Mluvilo se i o kauze p. Michalákové a jejích dětí zadržpovaných v Norsku, konkrétně na dotaz z webu (v čase 1:03:00), k tomu řekl mj.“ „Českou vládu to dlouho nezajímalo. Je pošlapáván princip presumpce neviny.“

POLITIKA SVOBODNÝCH

Diváci se přes web ptali i na program Svobodných, konkrétně na zrušení daně z příjmu fyzických osob. P. Mach (v čase 1:10:00) odpověděl mj.: „Zrušení pomůže všem, kdo tuto daň platí, tedy i lidem s nízkými příjmy. Cílem Svobodných je nechat lidem více peněz v kapsách.“

Na dotaz z webu, jak se v případě volebního úspěchu, jak hodlá strana bránit přeběhlíkům a pučistům, odpověděl (v čase 1:11:25) mj.: „Zásadní je loajalita k myšlence“ a vyzdvihl důležitost primárek: „U nás si nemůže jen tak někdo koupit místo na kandidátce. Je to hlasování členů a příznivců.“

Další divák se na webu ptal, zda by Svobodní dokázali sestavit vládu? P. Mach mj. odpověděl (v čase 1:13:00): „Nepoženeme se hned do vlády, ale nabídneme těm, kdo zvítězí, naši podporu vládě výměnou za to, že se vláda zaváže splnit podstatné věci z našeho programu, jako je třeba vyrovnaný rozpočet, zrušení asi 10 úřadů, zrušení podpory biopaliv ad.“

Na námitku (moderátorky), že tedy nejspíš úředníci nepatří mezi voliče Svobodných (když chtějí rušit úřady) překvapivě sdělil (v čase 1:15:00): „Úřednice z FŮ, kam chodím podávat daňové přiznání, mi říkaly, že volí Svobodné – třeba i kvůli zrušení některých nesmyslných daní, které plánujeme a které tam ony spravují.“

Z publika padl dotaz i na komunální politiku – zda má smysl se jí věnovat, nebo raději napřít pozornost na tzv. „vysokou politiku“. P. Mach (v čase 1:20:15) mj. ocenil práci zastupitelů za Svobodné: „Svobodní mají po celé republice několik desítek zastupitelů a jejich činnost ukazuje, že i na komunální i v na komunální úrovni lze dělat pravicovou politiku.“

Na závěr padly dva dotazy z webu: „Proč bych měla volit zrovna vás“ a „Jak hodnotíte počínání ODS, která najednou začíná tvořit opravdu pravicový program?“ P. Mach (v čase 1:27:40) mj. připomněl, proč vlastně Svobodní vznikli: „Sešli se zklamaní voliči, kteří neměli koho volit a vývoj nám dává za pravdu.“ K programu ODS řekl: „Nám se líbilo, že měla v programu nezadlužování státu a nízké daně a neodevzdávání pravomocí na Brusel. Ale ve vládě pak zemi rekordně zadlužovala, zvyšovala daně na nepředstavitelnou úroveň a odevzdala v podobě Lisabonské smlouvy pravomoci do Bruselu. Takže pro nás už pak nebyla věrohodná, a proto jsme založili Stranu svobodných občanů."

Příští živé vysílání pořadu Napřímo s Petrem Machem se plánuje na září. Včas o tom budeme informovat na webu Svobodných, P. Macha i na facebooku.

 

Kateřina Kašparová, tisková mluvčí P. Macha a Svobodných

e-mail: kasparova@svobodni.cz
telefon: 736 530 384
 

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Nejnovější video

Debata v pořadu 360° Pavlíny Wolfové na CNN Prima News postavila Libora Vondráčka do přímého střetu s Vojtěchem Munzarem (ODS) a Karlem Dvořákem (STAN) kteří jeho interpretace opakovaně zpochybňovali, korigovali „faktické“ detaily a tlačili ho k tomu, aby své teze převedl do měřitelných dopadů a reálných možností vlády.

 „Nevybral bych si nic“ a první střet o bilanci vlády

Po úvodní reportáži o posledním zasedání kabinetu Petra Fialy se moderátorka obrátila na Vondráčka s otázkou, zda dokáže z vládního „menu úspěchů“ vybrat alespoň jednu věc, kterou by ocenil. Vondráček začal ironicky – připomněl, že premiér už dříve mluvil o splnění velké části slibů – a následně řekl, že by si z vyjmenovaných bodů nevybral nic; odmítl také tvrzení o „snižování zadlužení“ a zdůraznil, že vláda podle něj během svého období vytvořila dluh v řádu 1200 miliard korun. Jediný bod, který byl ochoten uznat jako pozitivní, bylo zlepšení česko-polských vztahů ve sporu o důl Turów – zároveň dodal, že jinde se vztahy podle něj zhoršovaly.​

Vondráček přitom připustil, že některé projekty se „rozběhly“ a navazovalo se na práci předchozích období (zmínil například dopravní infrastrukturu nebo přípravu Dukovan), ale okamžitě to otočil zpět k rozpočtu: klíčová otázka podle něj zní, kde stát vezme peníze, když rozpočet považuje za špatně připravený. Tady se poprvé ukázal jeho styl pro celý večer: přiznat dílčí fakt, ale hned ho přerámovat do kritiky systémového selhání a do výzvy „pojďme k podstatě“.​

Dvořákův protiútok: Dukovany, „nenávist“ a výtky k extremismu

Karel Dvořák se do debaty vložil nejprve korekcí Vondráčkovy poznámky k Dukovanům: připustil, že rozpočtu lze vyčítat leccos, ale financování počátečních prací podle něj zajištěno je. Následně však Dvořák posunul spor do úplně jiné roviny: reagoval na téma společenské nálady a varoval před tím, že zejména ze strany SPD bylo ve volební kampani vidět „množství nenávisti“, zkreslování informací a nálepkování skupin obyvatel.

Vondráček reagoval okamžitě a ostře: připomněl billboardovou kampaň (s odkazem na rudé pozadí a narativ „odtahování do Ruska“) a zároveň se tvrdě ohradil proti tomu, aby byla SPD spojována s extremismem. Jako jeden z hlavních argumentů vytáhl zprávy Ministerstva vnitra o extremismu, v nichž je podle něj SPD opakovaně řazena mezi problematické subjekty, a dodal, že stát podle něj v těchto sporech neuspívá u soudů; nastupující koalice se prý „na nálepkování vykašle“. Dvořákovi pak vmetl, že místo řešení reálných témat vláda otevírala tažení proti „dezinformátorům“, připomněl vznik pracoviště pro boj s dezinformacemi a tvrdil, že se lidé dostávají do situací, kdy jsou vyšetřováni kvůli internetovým příspěvkům.​

Vondráček zároveň odmítl, aby se spor vedl slovníkem „vnitřních nepřátel“ a „stalinistickým“ pojmoslovím, a vyzýval, ať se debata vrátí k tématům. V jedné z emotivnějších pasáží obhajoval kontroverzní bezpečnostní billboard (v přepisu zaznívá motiv útoku nožem a obavy z bezpečnostních opatření kolem trhů), který prezentoval jako „pravdivý“ a legitimní upozornění na rizika.​

Munzar: vraťme se k řešením, billboardy nic nezmění

Vojtěch Munzar se v první části diskuse snažil tón spíše zklidnit a opakovaně zdůrazňoval, že politika by měla být „souboj návrhů“ a hledání řešení, ne soutěž o nejtvrdší billboard. Ke kritice vlády přidal širší rámec: připomněl startovní podmínky Fialova kabinetu (covidové dozvuky, inflace, válka na Ukrajině, energetická nejistota) a vyjmenoval kroky, které podle něj vláda zvládla – diverzifikaci zdrojů plynu a ropy, změny zákoníku práce, důchodové reformy, dlouhodobý investiční produkt a úspěchy v zahraničních vyjednáváních. Ve chvíli, kdy se debata zacyklila v kampani a nálepkách, Munzar to interpretoval jako problém „nesmiřitelnosti“ a tvrdil, že dlouhé obstrukce opozice pomohly vytvořit dojem, že „všechno je špatně“.​

Munzar symbolicky připomněl, že je 10. prosinec – Den lidských práv – a zdůraznil, že svoboda slova je základ demokracie, který se musí chránit. Současně ale důsledně oddělil svobodu projevu od situací, kdy někdo záměrně šíří nepravdy a poškozuje společnost; odmítl, že by v Česku existovala systematická cenzura, a připomněl i odpor ODS k některým evropským návrhům typu „chat control“. Vondráčka naopak obvinil z vytváření „virtuální reality“, v níž se lidem sugeruje, že stát určuje, co mají číst a říkat; přidal i výtku, že si lidé často pletou svobodu slova se svobodou urážet, vyhrožovat a útočit.​

Vondráček s Munzarem souhlasil v tom, že vyhrožování je trestný čin, ale trval na tom, že problém vidí jinde: v kriminalizaci a policejním „obtěžování“ kvůli politickým příspěvkům, které podle něj nepatří do trestního práva. Vondráček se přitom opakovaně vracel k motivu, že občan má mít přístup k informacím a dělat si názor sám, a kritizoval výrok o „korigovaných informacích“ jako výraz nedůvěry politiků vůči veřejnosti.​

Dvořák: hybridní hrozby a odpovědnost za slova

Karel Dvořák do tématu svobody slova vstoupil jinak než Munzar: opřel se o bezpečnostní rámec a řekl, že nelze popírat hybridní hrozby ze strany Ruska a že sociální sítě fungují jako nástroj mocenského boje. Zároveň odmítl tvrzení, že v Česku není svoboda slova nebo že jsou lidé trestáni „za názory“, a zdůraznil princip odpovědnosti: každý je zodpovědný za své výroky a právní hranice stanoví dlouhodobě existující trestní normy a nezávislá justice. Vondráček mu do řeči vstupoval a moderátorka opakovaně debatu vracela k tomu, aby zazněla pointa, což dobře ilustrovalo dynamiku: Vondráček tlačil na konflikt a konkrétní příklady, Dvořák na systémové vymezení a důvěru v institucionální rámec.​

Vondráček reagoval právnickou argumentací a vytáhl konkrétní paragraf „napomáhání cizí moci“ (§ 318a), který označil za relikt minulého režimu, a obvinil vládu, že vůči vlastním občanům používá „ruské metody“. Jako příklad uváděl případy, kdy lidé podle něj čelí výslechům nebo soudům kvůli internetovým výrokům, a zmínil i kauzu Ladislava Vrábela v návaznosti na rozhodnutí Ústavního soudu, kterou využil k tezi, že i krajní či nepopulární výroky mají být řešeny spíše občanskoprávně než trestněprávně.

Následně Dvořák doplnil hodnotovou rovinu: trval na tom, že společnost musí chránit soudržnost a menšiny, a jako příklad nepřijatelného projevu zmínil výzvy k násilí vůči dětem nebo podněcování nenávisti; připomněl, že trestní zákoník v tomto odráží základní hodnoty společnosti. Tím se střet jasně vyhrotil: Vondráček zdůrazňoval riziko rozšiřování trestního práva a „státního dohledu“ nad názory, zatímco Dvořák stavěl protiargument na ochraně zranitelných skupin a na nezbytnosti právních hranic u nenávistných projevů.​

ETS 2 a Green Deal: „odložili zdražení“ vs. „marketingové téma“

Po sporu o svobodu slova se debata přesunula k evropské klimatické politice, zejména k ETS 2 a k širšímu rámci Green Dealu. Vondráček zpochybnil, že by šlo o „úspěch“ odcházející vlády: zdůraznil, že za jejího mandátu se schválily kroky, které podle něj povedou ke zdražování života (v přepisu zmiňuje zákaz aut na benzín a naftu i ETS 2), a posun termínu prezentoval jako situaci, kdy se zdražení jen odkládá. Přidal také ostrou kritiku části evropské politiky jako projektu, který má lidem vědomě zdražovat život, a argumentoval, že cílem má být naopak „levnější život“, vyšší dostupnost a konkurenceschopnost.​

Dvořák na to reagoval velmi přímo: ETS 2 podle něj bylo „marketingové téma“ kampaně a realita je taková, že se na evropské úrovni už dávno shodlo širší spektrum států; prostor je hlavně v parametrech a v tlumení dopadů, ne v jednoduchém slibu „zrušíme to“. Munzar se přidal s tím, že se věci v EU nemění silnými výkřiky, ale vyjednáváním a hledáním spojenců, a připomněl, že na odložení ETS 2 se pracovalo delší dobu. Vondráček naopak otočil tlak na Munzara a jeho politický tábor: argumentoval, že změna se neudělá, pokud se současně podporují lidé, kteří Green Deal prosazují, a zároveň vytáhl strategii „neimplementace“ – přirovnal to k migračním kvótám a řekl, že pokud se něco nepodaří v Bruselu zvrátit, stát by podle něj neměl automaticky zavádět opatření, která poškodí občany, i když hrozí spory či pokuty.​

Rozpočet: Vondráčkův tlak na výdaje a varování o realitě

Ve finální části, kde se debata stáčela k rozpočtu a ke slibům nastupující koalice, Vondráček tvrdil, že není překvapivé, že dosluhující vláda už rozpočet neupravuje, a vmetl jí, že místo hledání úspor řešila na poslední chvíli zbytné věci. Vondráček akcentoval, že problém je hlavně na straně výdajů – podle něj odcházející vláda zvyšovala daně a přesto zanechává vysoký schodek – a zdůrazňoval, že některé kroky (například úleva firmám u poplatků spojených s OZE) mohou posílit konkurenceschopnost a v konečném důsledku zlepšit ekonomické výsledky. Zároveň se opíral o formulace z programového prohlášení nastupující koalice: sliboval snižování schodků, respekt k rozpočtové odpovědnosti a racionálnější přístup k dekarbonizaci; jako zátěž zmiňoval i náklady dekarbonizace, které přisuzoval odhadům Národní rozpočtové rady.​

Munzar v tomto bodě Vondráčkovi částečně přitakal v diagnóze („dlouhodobě jsou problém vysoké výdaje“), ale ostře zpochybnil proveditelnost vládních slibů: tvrdil, že programové prohlášení podle něj obsahuje spíše růst výdajů a pokles příjmů, a že kalkulace dopadů se pohybují ve stovkách miliard ročně, které nelze „vybrat“ ani v šedé ekonomice.

Vondráček v závěru působil jako ten, kdo se snaží držet politickou linku „máme čtyři roky“ a „něco uděláme hned“: připustil, že ne všechno lze zavést okamžitě, ale tvrdil, že voliči to vědí, a že ochota veřejnosti k určitému uskromnění roste, pokud uvidí, že se uskromní i „ti nahoře“. Dvořák jeho argument o „utahování opasků vlády“ zpochybnil s tím, že veřejné výdaje míří především na veřejné služby a v praxi to nakonec dopadne na lidi; opakoval, že realita vládnutí bude jiná než politické deklarace.​

Oblíbené štítky

Petr Mach

Petr Mach

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31