Místopředseda Jan Dočekal: „36 úřadů, které by šly rovnou zrušit. Vláda tvoří kočkopsy. Totální selhání!“

Místopředseda Jan Dočekal: „36 úřadů, které by šly rovnou zrušit. Vláda tvoří kočkopsy. Totální selhání!“

„Do světa‚ jak jsme ho znali‘, se již nevrátíme. Covidová pandemie a neschopnost elit tento problém efektivně řešit zanechá nesmazatelné následky. Mění se chování lidí, mění se struktura zaměstnanosti, jsou porušována ústavní práva, lidé ztrácejí důvěru ve stát a jeho nařízení,“ konstatuje místopředseda Svobodných Jan Dočekal, podle kterého selhala jak vláda, tak i opozice. „A to tak, že totálně. Vládní v tom, že tvoří jakési nekoncepční kočkopsy, kterým nikdo nerozumí, a opoziční v tom, že nedokázala nabídnout jasnou alternativu a vizi, jak z toho průšvihu ven,“ domnívá se. A EU? „Ve vedení EU je nulový kontakt s realitou. EU cíleně ignoruje skutečnost, že sdružené státy ztrácejí konkurenceschopnost a řežou si pod sebou v zájmu ‚New Green Deal‘ energetickou větev.

V roce 2020 se celý svět dostal do područí covidu-19. Bude rok 2021 bližší tomu „normálnímu“ roku 2019 nebo na to můžeme zatím zapomenout? Aneb do jaké míry a jak dlouho se nás bude covid-19 držet i v příštím roce?

Do světa „jak jsme ho znali“, se již nevrátíme. Covidová pandemie a neschopnost elit tento problém efektivně řešit zanechá nesmazatelné následky. Mění se chování lidí, mění se struktura zaměstnanosti, jsou porušována ústavní práva, lidé ztrácejí důvěru ve stát a jeho nařízení, začínají se objevovat projevy občanské neposlušnosti atd. Vládní nařízení jsou zmatená, nekoncepční a kdyby se nejednalo o vážný problém, tak bych řekl, že jsou kolikrát až trapně směšná. Vzpomeňme na zmatky s otevírací dobou vyhrazenou pro důchodce, která se měnila ob týden, otevřená divadla, do kterých nesmí diváci, zákazy piva do PETek s sebou – je toho hodně.

V příštím roce se navíc zásadně zvedne počet úmrtí na covid. Nejen o lidi, kteří díky covidové panice a vytíženosti zdravotnických zařízení zanedbali pravidelnou péči a odkládali operace. Bude totiž nutné připočítat všechny majitele horských zařízení, kteří umrzli, a hostinských, trenérů z fitek, servírek a umělců, kteří umřeli hlady.

Ano, vynoří se nějaké vakcíny, ale lidé už prostě nevěří vedení tohoto státu a jeho představitelům. Korunu tomu nasazují články, že v první vlně republiku zachránil jakýsi expert z pojišťovny, který vtrhnul za Babišem s excelovskou tabulkou v ruce. Fajn, takže tady máme virovou epidemii a vláda se řídí názory pojišťováka a zubaře. Zdá se mi to nebo ne? Obávám se, že ochota nechat do sebe cpát něco neověřeného bude ze strany obyvatel minimální. A možná je to škoda. Kdyby vláda nepůsobila navenek jako banda komiků a diletantů a nepodryla zásadním způsobem důvěru obyvatel, tak bychom díky vakcinaci možná dříve obnovili relativně normální stav.

Zároveň ale dodávám, že jedna (či dvě, pět) vakcína současné problémy společnosti ani zdaleka nevyřeší. Je úplně zbytečné vést o očkování vášnivou debatu, která skutečné problémy spíše překrývá. V každém případě prioritně uznávám právo každého občana rozhodovat o svém těle. S tím úzce souvisí skutečnost, že na základě svého rozhodnutí očkovat/neočkovat se by neměl být nikdo nijak diskriminovaný a stát by o tom neměl vést žádné seznamy. Nechci najednou zjistit, že jakýsi očkovací průkaz mi zajistí větší míru svobody a práv než klasická „občanka“ a že začneme rozlišovat různé kategorie lidí.

Jak se česká veřejnost vyrovná s faktem, že patrně mnozí lidé nebudou moci dále vykonávat práci, kterou byli zvyklí vykonávat? Ať už v pohostinství a jiných službách, v příštím roce i v jiných sektorech, které možná smete ekonomická krize. Může nastat celonárodní společenská deprese?

V první řadě je třeba říct, že je smetla nařízení vlády. Třeba ve Švédsku to můžeme připisovat ekonomické krizi, která souvisí s přirozenou obavou lidí utrácet peníze. U nás naprosto nekoncepčně zmrazila část ekonomiky vláda, která si připisovala v první vlně zásluhy, zatímco teď už se tím tolik nechlubí. Říkám si, jak je snadné dělat ze sebe hrdinu, když účet platí jiní. Respektive nebudou jej platit pouze postižené skupiny obyvatel, ale prostřednictvím daní my, naše děti a vnoučata.

Každopádně celonárodní společenská deprese je zajímavý termín. Kdysi zmiňovaná „blbá nálada“ je proti současnosti čajíček. Ale otázka je zavádějící. Široké veřejnosti to bude úplně jedno, protože většinou to nevidí v souvislostech. Ztráta uplatnění se bude týkat výhradně postižených profesí a právě ty budou v depresi. Obávám se, že různým odborářům a poslancům za ANO se skutečně povede nahnat část živnostníků do fabrik a udělat z nich poslušné zaměstnance. Nicméně jsem optimista. Sám jsem se v životě několikrát přeškoloval na úplně jiný obor a začínal od nuly.

Mnohé nejspíše čeká propad příjmů a s tím související tlak na změnu životního stylu. Někteří analytici tvrdí, že až příští rok covid odezní, lidé budou mít méně peněz na cestování – místo k moři budou jezdit k nejbližšímu rybníku. Lidé ve městech, kteří si „nabalili“ hypotéky a leasingy, budou otřeseni, naopak venkov s komunitnějším, solidárnějším a skromnějším způsobem života přežije rok 2021 lépe. Lze s tím souhlasit?

Každý pohyb ve společnosti má své vítěze i poražené. To je prostě realita. Je v podstatě jedno, co ten pohyb způsobilo. Zda covid, technologický pokrok, přírodní katastrofa, změna legislativy atd. Vždy někdo vydělá a jezdí k moři a na někoho zbude ten rybník. Vždy si někdo postaví palác a jiný se z paláce stěhuje do 1+1. Abych uvedl pár příkladů: Historicky prohráli třeba majitelé a zaměstnanci fotolabů, obchodníci s CD a VHS, výrobci telefonních budek, žárovek, horníci ze zavřených dolů a mnozí další.

A naopak třeba současné změny svědčí IT specialistům, dovážkovým a kurýrním službám, internetovým prodejcům. Abych odpověď shrnul: Propad příjmů určitě u části lidí bude, naopak jsou segmenty, kde bude naopak nárůst. A tlak na změnu životního stylu probíhá neustále, jen teď jsou ty tlaky poněkud větší, než jak jsme byli zvyklí. Pořád ale to vše je jen slabý odvar toho, jak prudké změny probíhaly třeba po roce 1989.

Celý rozhovor je k dispozici zde.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Nejnovější video

Výběr delegace na Slovensko

Libor Vondráček, předseda strany Svobodní a místopředseda ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny, hájil v pondělním vysílání Událostí, komentářů rozhodnutí omezit složení delegace na Slovensko pouze na poslance z vládní koalice. Vondráček argumentoval, že „odcházející koaliční strany se v minulém období nacestovaly hodně“ za peníze daňových poplatníků, a proto je jasný veřejný příslib, že tyto prostředky se budou vynakládat šetrněji.​

Zvláště ostře kritizoval bývalého ministra vnitra Víta Rakušana za účast na protivládní demonstraci na Slovensku, kterou označil za neinteligentní krok. Podle Vondráčka by při představě, že by Rakušan byl dnes místopředsedou Poslanecké sněmovny, bylo setkání se slovenskými představiteli problematické. Na otázku moderátorky, proč delegace necestovala vlakem nebo autem, pokud chce tolik šetřit, Vondráček odpověděl, že jeli tak, jak to uznali za nejvhodnější a nejefektivnější.​

Strategický význam vztahů se Slovenskem

Vondráček označil vztahy se Slovenskem za „obrovský strategický kapitál“ s podrobným odůvodněním. Zdůraznil, že obrovské množství Slováků žije v České republice, přičemž historická blízkost, jazyková příbuznost a ekonomická propojenost jsou unikátní. „To si myslím, že nám ukládá za úkol i naší Poslanecké sněmovně, té nové, udržovat ty vztahy co nejlepší,“ prohlásil Vondráček.​

Podle něj byla první cesta na Slovensko speciální právě proto, že měla obnovit vztahy po období, kdy „ty vztahy opravdu nebyly dobré“. Vondráček naznačil, že příští cesty na Slovensko a do jiných států budou mít daleko rovnoměrnější rozložení politických stran. Na otázku, zda se jedná o restart vztahů nebo příklon k zahraniční politice Slovenska, jednoznačně odpověděl, že jde o restart vztahů.​

Ostré odsouzení evropského „dotačního socialismu“

Vondráček přinesl do debaty názornou pomůcku – konvičku, kterou mu vyrobil kolega poslanec – aby demonstroval, jak podle něj funguje česká ekonomika v rámci Evropské unie. „To je výrobek kolegy, který se snažil naznačit, jak fungujeme často v rámci Evropské unie,“ vysvětlil Vondráček a přirovnal systém k „transfuzi z pravé ruky do levé“.​

Podle Vondráčka Poláci od začátku členství v EU hájili svoje zájmy a jasně pojmenovávají, že „svobodu a prosperitu ohrožuje nejenom Moskva, ale i Brusel“. Česká republika je naopak podle něj „bruselštější než Brusel“ a přejímá jeden nesmysl za druhým. Vondráček citoval výpočet britského eurokomisaře, podle kterého se musí vynaložit 4% HDP na byrokracii spojenou s členstvím v EU, což za 21 let představuje více než 3,8 bilionu korun.​

„My v podstatě přejímáme jeden nesmysl za druhým. Jsme bruselštější než Brusel,“ kritizoval Vondráček současný přístup k evropské politice. Dodal, že „eurosocialismus, který nás dovedl do té dotační ekonomiky, tak ten nám tady kazí ta naše ekonomická čísla“.​

Nuancovaný postoj k podpoře Ukrajiny

V citlivé otázce podpory Ukrajiny Vondráček prezentoval stanovisko, které odlišuje otázku agresora od otázky finanční podpory. „Přece nerozporujeme, kdo je na cizím území se svými vojáky,“ zdůraznil s tím, že nikdo nezpochybňuje, že Rusko je agresor. Problém však vidí v rozsahu finanční podpory ze státního rozpočtu.​

Jako libertariánská strana Svobodní podle Vondráčka razí nízké daně, a proto nechtějí rozdávat peníze kamkoliv do ciziny, „byť se někde děje příkoří, které prostě odsuzujeme“. Vondráček argumentoval, že Česká republika poskytuje Ukrajincům přístřeší podle dublinských úmluv, což považuje za velkou pomoc, ale to neznamená nutně posílat peníze ze státního rozpočtu.​

Na otázku moderátorky ohledně hlasování na výboru pro obranu, kde poslanec Jindřich Rajchl hlasoval proti usnesení o podpoře Ukrajiny, Vondráček vysvětlil, že usnesení obsahovalo další pasáže, ze kterých nebylo zřejmé, zda bude pokračovat podpora ze státních peněz. „Neznamená to, že by zpochybňovali, kdo je a není agresor,“ dodal. Vondráček také potvrdil, že by stejně jako předseda Okamura sundal ukrajinskou vlajku z budovy Poslanecké sněmovny, protože Svobodní by sundali všechny cizí vlajky.​

Alarmující ekonomická data a srovnání s Polskem

Vondráček prezentoval ostré ekonomické srovnání mezi Českou republikou a Polskem. Podle dat Eurostatu, která Vondráček označil za nezpochybnitelná, má Česko nejhorší změnu reálných mezd ze všech států Evropské unie v období 2019–2024, přičemž reálné mzdy klesly o 10 %. Pro srovnání Polsko a Maďarsko dosáhly výrazně lepších výsledků.​

„Abych se určitě nepohoršoval nad těmito státy, myslím si, že my se od nich musíme učit,“ prohlásil Vondráček. Moderátorka upozornila, že polské mzdy se počítají jinak a nezahrnují menší firmy pod 10 zaměstnanců, ale Vondráček trval na tom, že cituje data Eurostatu, nikoli nějakou vlastní vybranou statistiku.​

Vondráček připustil, že Polsko má jinou startovací linii, protože v devadesátých letech neprivatizovalo tak masivně jako Česká republika, a nyní může snáze růst. „To neznamená, že my máme couvat a my prostě tady jsme minus 10% reálné mzdy, Česká republika, to není žádná omluvenka,“ zdůraznil.​

Odmítnutí konkrétních slibů a kritika předchozí vlády

Když moderátorka položila přímou otázku, o kolik procent chce nová vláda za první rok zvednout reálné mzdy, Vondráček kategoricky odmítl uvést konkrétní číslo. „Takhle to nejde dělat, to nelze plánovat. Soudruzi v Bruselu chtějí plánovat počasí. My nemůžeme tady lidem říkat, že se to zvedne o nějaká procenta, pak se snažit dohánět pětiletky,“ argumentoval.​

Místo konkrétních slibů Vondráček prohlásil: „My budeme dělat všechno pro to, aby se lidem ulevilo, aby ty náklady na život byly co nejmenší. A pokud ekonomika poroste, no, tak samozřejmě porostou ty reálné mzdy“. Zdůraznil, že v předchozím období nominálně vzrostly platy, ale ve finále to znamenalo, že lidé si mohli koupit na konci roku méně než v roce předchozím.​

Vondráček také kritizoval předchozí vládu za zásah do zákoníku práce v roce 2023, kdy ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka připravil změnu, která „v podstatě zlikvidovala dohodáře“. „Mohli jsme si to odpustit. Tady ta změna zákoníku práce byla úplně zbytečná, my jsme to kritizovali od začátku,“ řekl Vondráček s tím, že flexi novela je sice krok správným směrem, ale v roce 2023 se jelo cestou, která vedla ke špatným výsledkům.​

Debata o polské cestě a zadlužení

V diskusi o tom, co Poláci udělali lépe, Vondráček přiznal, že Polsko investovalo významně do infrastruktury a má jiný přístup k evropským fondům. Na otázku polské energetiky, která je podle moderátorky podfinancovaná a 65% elektřiny pochází z uhlí, Vondráček odpověděl, že věří, že v roce 2049, kdy Polsku vyprší výjimka z uhlí, možná na evropském kontinentu už nebude ideologie odmítající uhlí.​

„Poláci prostě jednají racionálně, tak jako v Číně staví uhelné elektrárny a vedle toho budují obnovitelné zdroje, až jich budou mít dost a budou se na ně moci spolehnout, tak pak si možná ty uhelné vypnou,“ vysvětlil Vondráček. Dodal, že Česká republika si vypnutí uhelných zdrojů dovolit nemůže, ale přesto to vypadá, že něco podobného bude brzy riskovat.​

Na závěrečnou poznámku Jiřího Havránka z ODS, že se těší na to, jak Vondráček vysvětlí své ekonomické postoje předsedovi vlády, Vondráček odpověděl: „Já se na to taky moc těším“.​

Oblíbené štítky

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31