Místopředseda Jan Dočekal: „36 úřadů, které by šly rovnou zrušit. Vláda tvoří kočkopsy. Totální selhání!“

Místopředseda Jan Dočekal: „36 úřadů, které by šly rovnou zrušit. Vláda tvoří kočkopsy. Totální selhání!“

„Do světa‚ jak jsme ho znali‘, se již nevrátíme. Covidová pandemie a neschopnost elit tento problém efektivně řešit zanechá nesmazatelné následky. Mění se chování lidí, mění se struktura zaměstnanosti, jsou porušována ústavní práva, lidé ztrácejí důvěru ve stát a jeho nařízení,“ konstatuje místopředseda Svobodných Jan Dočekal, podle kterého selhala jak vláda, tak i opozice. „A to tak, že totálně. Vládní v tom, že tvoří jakési nekoncepční kočkopsy, kterým nikdo nerozumí, a opoziční v tom, že nedokázala nabídnout jasnou alternativu a vizi, jak z toho průšvihu ven,“ domnívá se. A EU? „Ve vedení EU je nulový kontakt s realitou. EU cíleně ignoruje skutečnost, že sdružené státy ztrácejí konkurenceschopnost a řežou si pod sebou v zájmu ‚New Green Deal‘ energetickou větev.

V roce 2020 se celý svět dostal do područí covidu-19. Bude rok 2021 bližší tomu „normálnímu“ roku 2019 nebo na to můžeme zatím zapomenout? Aneb do jaké míry a jak dlouho se nás bude covid-19 držet i v příštím roce?

Do světa „jak jsme ho znali“, se již nevrátíme. Covidová pandemie a neschopnost elit tento problém efektivně řešit zanechá nesmazatelné následky. Mění se chování lidí, mění se struktura zaměstnanosti, jsou porušována ústavní práva, lidé ztrácejí důvěru ve stát a jeho nařízení, začínají se objevovat projevy občanské neposlušnosti atd. Vládní nařízení jsou zmatená, nekoncepční a kdyby se nejednalo o vážný problém, tak bych řekl, že jsou kolikrát až trapně směšná. Vzpomeňme na zmatky s otevírací dobou vyhrazenou pro důchodce, která se měnila ob týden, otevřená divadla, do kterých nesmí diváci, zákazy piva do PETek s sebou – je toho hodně.

V příštím roce se navíc zásadně zvedne počet úmrtí na covid. Nejen o lidi, kteří díky covidové panice a vytíženosti zdravotnických zařízení zanedbali pravidelnou péči a odkládali operace. Bude totiž nutné připočítat všechny majitele horských zařízení, kteří umrzli, a hostinských, trenérů z fitek, servírek a umělců, kteří umřeli hlady.

Ano, vynoří se nějaké vakcíny, ale lidé už prostě nevěří vedení tohoto státu a jeho představitelům. Korunu tomu nasazují články, že v první vlně republiku zachránil jakýsi expert z pojišťovny, který vtrhnul za Babišem s excelovskou tabulkou v ruce. Fajn, takže tady máme virovou epidemii a vláda se řídí názory pojišťováka a zubaře. Zdá se mi to nebo ne? Obávám se, že ochota nechat do sebe cpát něco neověřeného bude ze strany obyvatel minimální. A možná je to škoda. Kdyby vláda nepůsobila navenek jako banda komiků a diletantů a nepodryla zásadním způsobem důvěru obyvatel, tak bychom díky vakcinaci možná dříve obnovili relativně normální stav.

Zároveň ale dodávám, že jedna (či dvě, pět) vakcína současné problémy společnosti ani zdaleka nevyřeší. Je úplně zbytečné vést o očkování vášnivou debatu, která skutečné problémy spíše překrývá. V každém případě prioritně uznávám právo každého občana rozhodovat o svém těle. S tím úzce souvisí skutečnost, že na základě svého rozhodnutí očkovat/neočkovat se by neměl být nikdo nijak diskriminovaný a stát by o tom neměl vést žádné seznamy. Nechci najednou zjistit, že jakýsi očkovací průkaz mi zajistí větší míru svobody a práv než klasická „občanka“ a že začneme rozlišovat různé kategorie lidí.

Jak se česká veřejnost vyrovná s faktem, že patrně mnozí lidé nebudou moci dále vykonávat práci, kterou byli zvyklí vykonávat? Ať už v pohostinství a jiných službách, v příštím roce i v jiných sektorech, které možná smete ekonomická krize. Může nastat celonárodní společenská deprese?

V první řadě je třeba říct, že je smetla nařízení vlády. Třeba ve Švédsku to můžeme připisovat ekonomické krizi, která souvisí s přirozenou obavou lidí utrácet peníze. U nás naprosto nekoncepčně zmrazila část ekonomiky vláda, která si připisovala v první vlně zásluhy, zatímco teď už se tím tolik nechlubí. Říkám si, jak je snadné dělat ze sebe hrdinu, když účet platí jiní. Respektive nebudou jej platit pouze postižené skupiny obyvatel, ale prostřednictvím daní my, naše děti a vnoučata.

Každopádně celonárodní společenská deprese je zajímavý termín. Kdysi zmiňovaná „blbá nálada“ je proti současnosti čajíček. Ale otázka je zavádějící. Široké veřejnosti to bude úplně jedno, protože většinou to nevidí v souvislostech. Ztráta uplatnění se bude týkat výhradně postižených profesí a právě ty budou v depresi. Obávám se, že různým odborářům a poslancům za ANO se skutečně povede nahnat část živnostníků do fabrik a udělat z nich poslušné zaměstnance. Nicméně jsem optimista. Sám jsem se v životě několikrát přeškoloval na úplně jiný obor a začínal od nuly.

Mnohé nejspíše čeká propad příjmů a s tím související tlak na změnu životního stylu. Někteří analytici tvrdí, že až příští rok covid odezní, lidé budou mít méně peněz na cestování – místo k moři budou jezdit k nejbližšímu rybníku. Lidé ve městech, kteří si „nabalili“ hypotéky a leasingy, budou otřeseni, naopak venkov s komunitnějším, solidárnějším a skromnějším způsobem života přežije rok 2021 lépe. Lze s tím souhlasit?

Každý pohyb ve společnosti má své vítěze i poražené. To je prostě realita. Je v podstatě jedno, co ten pohyb způsobilo. Zda covid, technologický pokrok, přírodní katastrofa, změna legislativy atd. Vždy někdo vydělá a jezdí k moři a na někoho zbude ten rybník. Vždy si někdo postaví palác a jiný se z paláce stěhuje do 1+1. Abych uvedl pár příkladů: Historicky prohráli třeba majitelé a zaměstnanci fotolabů, obchodníci s CD a VHS, výrobci telefonních budek, žárovek, horníci ze zavřených dolů a mnozí další.

A naopak třeba současné změny svědčí IT specialistům, dovážkovým a kurýrním službám, internetovým prodejcům. Abych odpověď shrnul: Propad příjmů určitě u části lidí bude, naopak jsou segmenty, kde bude naopak nárůst. A tlak na změnu životního stylu probíhá neustále, jen teď jsou ty tlaky poněkud větší, než jak jsme byli zvyklí. Pořád ale to vše je jen slabý odvar toho, jak prudké změny probíhaly třeba po roce 1989.

Celý rozhovor je k dispozici zde.

Zaujal Vás článek? Podpořte jej a autora pár Satoshi. Předem dík...

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Nejnovější video

Deváté vydání živého pořadu Libora Vondráčka „Proč, jak a co“ ukázalo, že přímý kontakt s diváky je politika lepší než vydávání tiskových zpráv. Předseda Svobodných a místopředseda ústavně-právního výboru odpovídal ve čtvrtek ráno na dotazy v přímém přenosu, bez cenzurovaných otázek, bez připravených karet, a výsledek byl překvapivě věcný.

Na první dotaz, jak zabránit dlužníkům v účelovém převádění majetku, aby se vyhnuli splácení, Vondráček nenabídl populistické heslo o vězení, ale rozumnou právní úvahu. Připomněl, že český právní řád už dnes umožňuje napadnout účelové převody majetku jako neplatné, a že klíčové je, aby se toho lidé nebáli využívat a šli soudní cestou. Pak ale přišel s konkrétním návrhem, který v podobných diskusích slýchá málokdo: zrušit DPH na odměnu exekutorů. Vondráček spočítal, že jde o 21 procent, o které se zdražuje vymáhání dluhu, tedy o pětinu méně peněz na splacení pro věřitele i dlužníka. Otevřeně přiznal, že Evropská unie takovou výjimku zakazuje, což použil jako přirozený můstek k širší kritice bruselských pravidel, ale zároveň dodal, že by se to mělo řešit bez ohledu na to, co si o tom myslí Brusel.

Druhý dotaz na „tajné nákupy vakcín“ a nemožnost ovlivnit Evropskou komisi dal Vondráčkovi příležitost vysvětlit, proč Svobodní od svého vzniku odmítají Lisabonskou smlouvu a proč věří v odchod z EU do EFTA. Místo prázdného anti-evropanství předložil konkrétní srovnání: Švýcarsko, Norsko, Island a Lichtenštejnsko mají volný obchod, sdílí schengenský prostor, a přesto si zachovávají suverenitu, kterou Česká republika po Lisabonské smlouvě ztratila v otázkách, jako je migrační politika. Připomněl i aktuální hlasování o takzvaném Chat Control z 9. července, kde k zablokování sledování soukromé komunikace je nutná absolutní většina 361 europoslanců, zatímco k jeho schválení stačí, aby se dost lidí nedostavilo k hlasování.

Na tvrdý dotaz, proč bude schodek rozpočtu pro rok 2027 vyšší než letos, Vondráček neuhýbal. Otevřeně přiznal, že odpovědnost za nový rozpočet leží na současné koalici, a poctivě dodal, že se Svobodní s jedním mandátem nemohou prosadit tolik, kolik by chtěli. Zároveň ukázal, že dluh vytvořený Fialovou vládou za čtyři roky, 1200 miliard korun, byl vyšší nominálně i vůči HDP než dluh 800 miliard za předchozí vlády Andreje Babiše. Konkrétní úspory pojmenoval bez vytáček: zrušení zabetonovaného služebního zákona, slučování agentur jako CzechTrade a CzechInvest, a především omezení zelené agendy, kterou podle propočtů Národní rozpočtové rady stojí českou ekonomiku přes 200 miliard korun ročně.

Zajímavý byl i moment, kdy se Vondráček bránil obvinění, že je vládní koalice „vlastizrádná“. Připomněl, že vláda odmítla plán Marka Rutteho na půjčky Ukrajině ve výši 0,25 procenta HDP, tedy přes 20 miliard korun ročně z českého rozpočtu, a že odmítá i federalizaci EU, kterou podle něj hájí Petr Pavel, Danuše Nerudová nebo Jan Farský.

Vondráček prokázal i lidskost tam, kde to nikdo nečekal. Na dotaz ke kontroverznímu videu mladé členky mládežnické organizace nezaútočil, ale ocenil, že autor rozhovoru na její žádost video stáhl, a připomněl, že každý má právo se v mládí vyjádřit nešikovně a později se od toho distancovat. A na dotaz o vojenských certifikátech konečného uživatele upřímně přiznal, že tématu nerozumí dost dobře na to, aby odpovídal, což je v politice vzácnější ctnost, než by se zdálo.

Oblíbené štítky

Jan Dočekal

Jan Dočekal

Novinky

Oblíbené štítky

Svobodni-31